PC | Recenze | X360 | PS3 | Akce

Recenze: Clive Barker`s Jericho – nekonečný cinkot nábojnic

Ticho narušuje jen pozvolné kapání krve a kroky kolegů za mnou. Ze zpocených dlaní mi pomalu vyklouzává těžký kulomet. Náhle se ozve výkřik a směrem k nám vyrazí několik nepřátel. Kryji se za spadlý sloup a učím zmutované křižáky tančit v rytmu olova. Dokolečka, dokola.
Objednejte si na shop.doupe.cz

Clive Barker`s Jericho
    PC: 899,- Kč
    PS3: 1 699,- Kč
    Xbox 360: 1 699,- Kč

Platforma: PC, PS3, Xbox 360
Typ hry: Akční
Multiplayer: Ne
Minimální konfigurace: Procesor 2,4 GHz, 1 GB RAM, 128MB grafická karta (GeForce 6600 či ATi Radeon X1600), 4 GB na HDD
Doporučená konfigurace: Dvoujádrový procesor, 4 GB RAM, 256MB grafická karta (GeForce 8600 či ATi Radeon X1950), 4 GB na HDD
Testovací konfigurace: A64 3000+, 1GB RAM, X1600 Pro
Výrobce: Mercury Steam (
http://www.mercurysteam.com/)
Vydavatel: Codemasters (
http://www.codemasters.com)
Distributor v ČR: CD Projekt (
http://www.cdprojekt.cz/)
Homepage:
http://www.codemasters.com/jericho/

Jméno Cliva Barkera není ani v našich končinách neznámé. Lidé, kteří děsuplnému knižnímu žánru příliš neholdují, vězte, že se jedná o významného autora literárního hororu z Ameriky. Mezi jeho oblíbená témata patří nechutné příšery, křižáci, druhá světová válka a experimenty, které lidem dávají nadpřirozené schopnosti. Zní to jako ideální námět na hru, není-liž pravda?

Skutečně, Jericho je smícháním všech autorových chutí do překvapivě lahodného kotlíku. Celý příběh se točí kolem sedmičlenné speciální jednotky vojáků, jejímž denním chlebem jsou paranormální jevy. Jsou vysláni do bouře okolo města Al-Khali, kde se členové jisté sekty snaží otevřít trhlinu v realitě proto, aby vypustili ven Prvorozeného. Tím je bytost, kterou nejsvatější stvořil ještě před lidmi a jíž se zděsil – proto ji uvrhnul do propasti (něco takového se dokonce píše v bibli v souvislosti s tím velkým rohatým). Tým Jericho se mu v tom s pomocí boží, vaší a všemocného uložení a načtení hry pokouší zabránit.

  
Chvíle klidu a míru * Trošku jiné stoky * Oheň je náš kamarád, ohýnek má každý rád

Jakkoliv je základní premisa příběhu prostá a ohraná, další děj je na akční hru až překvapivě pestrý. Prastará spiknutí, střídání historických období a charismatičtí bossové, kteří o vás někdy ví více, než by bylo zdrávo. Nerad bych prozrazoval detaily a tak jen nastíním, že se jedná spíše o příjemnou akční povídku v tak trochu kulhánkovském stylu.

Panoptikum hrůzy

Hlavní myšlenkou hry je ale něco zcela jiného, než hlubokomyslné důvody a hledání odpovědí na otázky, zda být, či nebýt. V podstatě žádnou zápletku ani příběh nepotřebujete. Hra staví na faktu, že náš tým je tady a proti nám jsou tamty nestvůry. Hraj si, tu máš kulomet! Závažným problémem se ovšem stává umělá inteligence. Její úroveň se nezřídka propadne směrem ke gumové kachničce a to na obou stranách. Zamrzí to hlavně ze strany vašich týmových kolegů, od nepřátel se v tomto typu her již očekává, že jdou jako prasata na porážku.

Koneckonců sama monstra vypadají, jako by utekla z nějakého masokombinátu. Lépe řečeno, byla v oné instituci rozsekána hodně ostrými stroji a pak sešita šíleným vědcem do jakžtakž původní podoby. A že doktor Frankenstein nezapomněl na pořádné zbraně! Nepřátelům trčí z rukou ostré hroty či je celá paže vyměněna za působivý rotační kulomet nebo granátomet. Žádná z nestvůr také nezapře svůj humanoidní původ a o to více je nechutná. Vyprázdnit zásobník do těchto abnormalit přináší zvrhlé potěšení a je jen na hráči, kterou ze sedmi ovladatelných postav si k pacifikaci nepřátel vybere.

  
Detailní pohled na stvůru * Ano, jako obvykle * Že jsem nechal doma ten foťák

A že je si z čeho volit! Jako první se vám pod ruku dostane velitel celého družstva – Ross. Ten je nadaný hlavně v oblasti léčitelství, a tak se vám představí nejdůležitější schopnost celé hry, oživení padlého spolubojovníka. Speciální sílu doplňuje kombinací brokovnice a útočné pušky. Léčivou magii ovládá také otec Rawlings, jehož dvěma proklatě rychlým automatickým pistolím budete brzy blahořečit. Dalším z party je Delgado, který ovládá magii ohně a hrubou sílu – těžký kulomet a šestirannou pistoli, jejíž ráz by skolil i vola. Mužskou část týmu uzavírá Jones, jehož palebná síla je stejná jako Rossova, až na to, že jako speciální schopnost ovládá částečné převtělení do jiné osoby, z jejíhož místa pak může pomoci telekinezí a pyrokinezí.

Co se týče něžnější polovičky týmu, mou oblíbenkyní se stala odstřelovačka Black. Ne snad kvůli vzhledu (a i kdyby, je to lesbička), ale díky perfektní mušce, podvěsnému granátometu a schopnosti Duchovní střely – můžete ovládat kulku do doby, než narazí do zdi nebo zabije tři nepřátele. Věřte mi, že se to sakra hodí. Další a velmi pohlednou členkou je mladičká Billlie, která dobře ovládá krátký samurajský meč a malý příruční samopal. Menší specialitkou je krvavá magie, s jejíž pomocí dokáže znehybnit nepřátele nebo je zapálit. Přítomností poslední z členek, Cole, je vysvětlena reinkarnace nábojů v opascích. Ta totiž dokáže zpátky převinout čas do chvíle, kdy byly nábojové pásy plné.

  
Na pozadí nahrávací obrazovky se objevují zajímavé příběhové texty * Jó, Praha * Zákopy druhé světové

Po kolena v krvi...

Že bude munice nedostatek, na to můžete vzít jed. Nekonečný příval nestvůr zastaví jedině pořádná dávka, přičemž budete bojovat doslova o každý metra a bude vám jedno, jestli jde o udusanou hlínu, potok krve, či kluzké kamenné nádvoří. Nestvůry budou lačnit po vašem mase pořád stejně, podobně jako se vás budou autoři snažit bavit. Bohužel, design úrovní je někdy až únavně stereotypní – dojdete do bodu A, tam se ze země vynoří nestvůry, ty s vypětím všech sil zlikvidujete a přesunete se do bodu A’, kde opět rozložíte nepřátele na pixely, a můžete překlusat do bodu B. To by samo o sobě nevadilo, pokud by i prostředí těchto bodů nebylo úplně stejné. V jednom případě jsem měl dokonce pocit, že procházím jednu úroveň podruhé, ale zrcadlově obrácenou.

Nové prostředí je vždy vysvobozením. Rád jsem vyměnil Al-Khali zničené druhou světovou válkou za pevnost křižáků, která se mohla pyšnit jiným archetypem úrovní (a nutno uznat, že na rozdíl od jiných částí relativně pestrým). Stísněná atmosféra tvrze také udělala své a donekonečna omílanou druhou světovou poslala do hlubin zapomnění. Jak jsem se předtím v Al-Khali nebál a jen vykonával mechanickou zabijáckou práci, v chrámu, kde jsem čelil duchům dětské armády, se dostavil čirý strach.

   
 Tým Jericho v celé své kráse * Stylové menu * Minihra

Bohužel, v tom spočívá problém celé hry. Přítomnost strachu je zde spíše výjimečná a hratelnost je úplně jiná, než u předchozího Barkerova dílka Undying. Pokud bych měl hru přirovnat k něčemu z poslední doby, bude to Painkiller ochucený týmovou spoluprácí. Mechanismus hry koná obrovský krok zpět. Masakry jsme tu měli již před patnácti lety a přitom první Doom zůstává v očích mnohých hráčů stále nepřekonaný. Subjektivně nicméně zaměření hry vůbec nevadí, odpočívat a vybíjet přebytečnou agresi je třeba. Jakkoliv je tedy Jericho pořád stejné, neznamená to, že bych se při hře nebavil.

Výjimkou byly pasáže, v nichž je nutné osvětlovat baterkou nekonečnou temnotu. Tyto části hry jsem nesnášel již v Doom 3 a dodnes se názor nezměnil. Když není vidět na krok, tak mě náhle se objevivší démon ani tak nevyleká jako spíš zmate. Navíc do rubačky, jakou Jericho je, se taková pasáž nehodí. Další odbočkou od přímočaré akční zábavy jsou chvíle, ve kterých musíte mačkat šipky podle rozsvícených znaků na obrazovce. Pro přirovnání také nepůjdu nikam daleko – stejně vypadala akční část adventury Fahrenheit.

...nádherně červené krvi!

Odhlédne-li hráč od neustálé akce nebo plížení se renderovanou temnotou, mohl by se kochat krásnými, ale morbidními výjevy. Grafika hry i na mojí obstarožní grafické kartě vytvářela působivé scenerie a rozhodně napomohla výslednému dojmu ze hry. Dokazuje, že nejen hrubým výpočetním výkonem živ je člověk – styl odvede rovněž notnou část práce. Ruku v ruce s vizuální stránkou jde zvukové zpracování. Zvuky samotné jsou příjemné, ale větší pochvalu si zaslouží ambientní hudba. Dokonale podbarvuje atmosféru a dodává hře nádech tajemna.

Světlé stránky hry
  • Akční hratelnost
  • Grafika
  • Příběh
Temné stránky hry
  • Umělá inteligence
  • Občas design úrovní

Tajemné Jericho rozhodně je, stejně tak jako rozporuplné. Pro ty, kteří čekali hororovou hru ve stylu Call of Cthulu se jedná o zklamání. Pokud ovšem holdujete akčním hrám, není pro vás úplně špatnou volbou. Nabídne klasickou hratelnost se zajímavým příběhem, lehce tísnivou atmosféru, výtečnou grafiku a netradiční řešením klasických úkolů. Ke špičkám žánru se nezařadí, ale pobavit dokáže.

Grafika: 9/10
Hudba: 8/10
Zvuky: 7/10
Hratelnost: 7/10

Působivá akční řezničina, které trochu podráží nohy tupá inteligence spolubojovníků a takřka nulová přítomnost strachu. Takový týmový Painkiller s několika zbytečnými bolístkami i vychytávkami navíc. Jericho je hrou spíše pro fanoušky žánru a Cliva Barkera.

Celkové hodnocení: 7/10

Diskuze (5) Další článek: Nové PSP dosáhlo v Japonsku miliontého kusu

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , ,