Recenze: Dark Messiah of Might and Magic – fantasy v akčním hávu

Platforma: PC
Žánr: FPS
Multiplayer: ano
Výrobce: Arkane Studios
Vydavatel: Ubisoft
Homepage: http://www.mightandmagic.com/
Minimální konfigurace: procesor 2,6 GHz, 512 MB RAM, 32 MB 3D grafická karta, 7 GB na HDD
Testovací konfigurace: Athlon 64 3000+, 1 GB RAM, GeForce 6600 GT 128 MB
Objednat hru na shop.Doupě.cz

Zásadní otázka, jak se díváte využívání známé značky v nových perspektivách? Co třeba Doom jako strategie? Líbil by se vám? Co Need for Speed jako adventura? Rayman co by zavodní hra? Might & Magic v podobě tahové strategie nebo FPS? Utíkáte při pouhém pomyšlení na toto na záchod se vyzvracet s klením nad mrzkou komercí, herezí tvůrců a znásilňováním slavného jména? Ano? Fajn, tak tam rovnou zůstaňte a vztekle si bublejte dál. Tohle totiž rozhodně není hra určená pro vaše harddisky.

  
Nejsi ty ze Superstar? * Hřej ohýnku, plápolej * Berserk v knihovně - kde je Doupě?

Tak, trochu se to protřídilo, házím další otázku. Co vy a herní originalita? Zvedá se vám tlak, když znocu vidíte prvky používané už v jiných hrách? Ano? Dobře, i vám doporučuji přestat číst tuto recenzi, protože Dark Messiah of Might and Magic si půjčuje nápady hned z několika her. Výborně, v tento okamžik by měla být mimo část hráčů, která by byla schopna poslat Dark Messiah do horoucích pekel v prvních deseti minutách hraní. Zbytek vás snad dokáže udržet pozornost až dokonce recenze a zvážit, zda fantaskní akce řízlá RPG prvky stojí za pozornost.

Příběh samé klišé

Váš statný rek tentokrát nese jméno Sareth a studuje u čaroděje jménem Pheonrig. Právě poslední zkouška všeho, co jste se za doby studia naučili, slouží hráči jako příjemný tutoriál. Na jeho konci získáte tajemný krystal, jenž vás vyšle vstříc velkému dobrodružství. Ještě než se vydáte předat krystal mágovi do města Stonehelm, obdržíte virtuální společnici, která se usadí ve vaší hlavě (řekl tu někdo Halo?) a během putování slouží jako poradce s tendencemi občas pěkně blábolit. Samotná dějová linka nemůže snad překvapit nikoho, kdo má načteno nebo nahráno pár fantasy knih/her. Veškeré hlavní dějové zvraty se dají vyvodit brzy ze začátku hry a samotný konec znechutí naprosto plytkým až nulovým vyvrcholením. A tentokrát nefunguje jindy vítané plus – několik možných zakončení hry.

  
Inventář se už plní  * To jsou moje ruce... * ...a tohle i nohy!

Ale Dark Messiah skrývá silné stránky jinde než v příběhu – v atmosféře. Už tutoriál dýchá tajemnem, které přímo sálá z polozbořeného starobylého komplexu. Následný příjezd do města Stonehelm a okamžitý útok skupiny goblinů ve vás zase vybudí zvýšenou hladinu adrenalinu – pokojně si jedete na koni, posloucháte hlahol znepokojených vesničanů a najednou prásk! Kůň se splaší, vy padáte na zem, pekelné stvůry masakrují vesničany a blíží se k vám. Naštěstí přiběhne stráž a zatáhne vás do bezpečí hradeb. Otřeseni se zvedáte na nohy, potácíte se na nádvoří, kde už propukla panika. Temné dunění otáčí váš pohled na bránu. Křach, ta se rozpadá v záplavě třísek a vzniklým otvorem prolézá gigantické stvoření s jedním okem. Berete nohy na ramena. Pryč, pryč od té obludy, která pohazuje lidmi jak stvoly slámy. Vběhnete do nedaleké stodoly, rychle vyšplháte po žebříku a opatrně přecházíte po úzkém prkně vstříc otvoru na protější straně. Okny prosvítají paprsky podzimního slunce, ale nemáte čas se kochat jejich skotačením se zvířeným prachem. Vám jde o život.

  
Zdejší obdoba Alyx * Úvod hry, za chvíli nastane peklo * Mazaně čekám na protivníka

Podobných okamžiků má hra v zásobě ještě několik a vždy stojí za to. Ovšem vysoko nastavená laťka nevydří celou hru a nejednou je shozena zcela nudnými pasážemi. Často se třeba vracíte už přes prošlou úroveň a tvůrci nebyli schopni přidat žádnou změnu, nějaký nový nápad, který by stejnou lokaci ospravedlnil a přidal trochu hratelnosti do žil. Škoda, protože jinak platí level design za silnou stránku. Nechybí mu nápaditost a variabilita a pravá fantasy atmosféra by se dala stáčet do flašek. Rozhodně potěší i nelinearita úrovní, někdy vede cest k cíli více. Dejme tomu máte za úkol se dostat do skladiště. Můžete pobít stráže, sebrat klíče a vejít takříkajíc hlavním vchodem, nebo se stačí trochu porozhlédnout, rozbít pár prken tady, prolézt kanálem onehde a jste vevnitř. Výborné, jen škoda, že podobné zkratky, temná zákoutí a bolusová místa nenajdete v každé úrovni. Ale určitá rozpolcenost je hlavním znakem celého Dark Messiah.

Cesta mečem, kouzlem či nožem?

I když v názvu hry se skrývá Might & Magic, žádné RPG rozhodně nečekejte. Tedy ano, ale pouze v omezeném množství, hlavní slovo má akce. Dark Messiah se dá považovat za klasickou fantasy FPS třeba ve stylu stařičkého Hexena či prvního Heretica. Připravte se na celou řádku fantasy zbraní, jako meče, hole, díky, luky, ale nechybí ani štíty, spousta kouzel různého typu a finesy typu magických zbraní nebo luk s provazovými šípy á la Thief. Tentokrát se hraje i na vybavení, takže můžete na sebe hodit různé druhy brnění, magické hábity, na prst navléct magický prsten a to je tak všechno. Na RPG by to bylo málo, ovšem na FPS zatraceně bohatá nabídka. Krom toho lze sbírat spoustu potřebných i zcela zbytečných věcí a cpát je do inventáře.

  
Ech, ješte tolik nahoru?* Zátiší s mrtvolou * Neskočím, bojím se

RPG vývoj postavy staví na podobně zjednodušeném stylu, jako vybavení. Během hry získáváte za splnění úkolů skill pointy, které lze následně ládovat do několika oblastí. Combat skills jsou první oblastí. Zde vylepšujete schopnosti boje se zbraněmi na blízko a na dálku. Vylepšit schopnost lze až třikrát, záleží na typu,  přičemž se vždy odemkne nový úder či schopnost, jako třeba přiblížit si pohled při střelbě z luku. Další oblast se věnuje kouzlům děleným do dvou kategorií. Poslední oblast zlepšuje výdrž, zvyšuje hitpointy, manu, umožňuje plížení atd. Jak budete investovat body závisí jen na vás, lze se soustředit pouze na jeden styl a vytvořit si mága, zloděje nebo válečníka, ale též se dá rozdělovat body rovnoměrně a umět od každého něco. Což je teoreticky i lepší, protože level design není upraven pro jednotlivá povolání. Někdy se hodí spíš mág, jindy má cestu snadnější bojovník. Přičemž jako celek je spíše preferován bojovník. I když zloděj bodající každého na potkání do zad má též něco do sebe.

Boje v rytmu fyziky

Dark Messiah staví na Source engine z Half-Life 2 a jednou z vábniček byla fyzika, jako právě ve hře od Valve. Na první pohled nevyjdete z ohromení. Do protivníků lze kopat a shazovat je tím ze srázů, srážet do ohňů či nabodávat na kovové ostny. Lze sbírat sudy či bedny a mrskat je po nich, dokonce tu najdete i gravity gun v podobě kouzla telekinesis. Každá úroveň je doslova nacpaná sudy, ostré hroty jsou snad pomalu na každé druhé stěně, plápolající ohně taky nejsou zrovna zvláštností a různé bedny a lustry visící na laně, které stačí přeseknout, občas až bijí do očí. Celé to postupem času začne vypadat až příliš vyzývavě, jako dům z filmu Sám doma, nacpaný od půdy po sklep pastmi, které přímo vyřvávají na lumpy, aby do nich vlezly.

  
Není nad vyleštěné oficiální screenshoty

Ovšem rozhodně se vyplatí zabíjet protivníky těmito „zkratkami“ než se pižlat mečem, protože bojový systém rozhodně nestojí za moc. Nabízí sice celou řádku různých úderů a brutální berserk mód, ale neexistuje potřeba všechno využívat. Protivníci jsou dost tupí, stačí se naučit jednu taktiku a máte do konce hry vystaráno. Sice lze dle nálady akci kombinovat s lukostřelbou a občas si vypomoct kouzlem či bodnout někoho do zad, ale to vše poměrně rychle zapadne do zaběhnutých kolejí. Jakmile jednou pochopíte mechaniku hry, nic zásadního se nezmění do konce hry a to sráží zábavě krk. Sice občas narazíte laskominku v podobě bosse, na kterého musíte jít pěkně takticky, ale celkově hra po velmi našláplém začátku ztrácí poměrně rychle dech.

Fantasy krása

Source engine opět dal vyniknout svým schopnostem a je stále vidět, že má co nabídnout. Sice není na absolutní technické špici, ale postavy opět vypadají naprosto skvěle a i samotné prostředí má velké kouzlo. Potěší, že je vidět i tělo hlavního hrdiny, což nebývá standardem, ale na propracovanost konzolového Breakdown to nemá. Temnější dveře se totiž neotevíraly samy, ale postava pěkně natáhla ruku ke klice a stiskla ji. Ale dost odbočování. Osobně bych ovšem řekl, že optimalizace Dark Messiah na Episode 1 nemá.

  
Neškleb se, brzy poletíš * Modely postav vypadají sexy, tedy ty ženské  * Neválejte se tu a ukliďte

Na doporučené detaily se úrovně se načítají až neskutečně dlouho, takže sem musel stáhnout na minimum a hned bylo vše lepší. Bohužel daň v podobě horší grafiky je snad víc než jasná. Ovšem víc zřejmě po své obstarožní sestavě chtít nemůžu. Horší, než neoptimalizovaná grafika jsou ovšem různé bugy, občasné padání hry při loadováni atd. Pokud však máte slušnou mašinu, čeká vás pastva pro oči, HDR se stává standardem, postavy jsou vymodelovány do posledního detailu – radost pohledět. Hudba a zvuky jsou na poměrně vysoké úrovni, jen té hudby mohlo být víc. Jinak ovšem skvěle padne do žánru a dobře navozuje atmosféru. Dabingu se na druhou stranu nedá vytknout snad vůbec nic.

Stát se temným mesiášem?

Na první dohrání Dark Messiah of Might and Magic zabere zhruba 15 hodin, což je slušná porce. Herní zážitek navíc obohacuje multiplayerová hra nabízející slušnou řádku módů, bohužel ale není natolik zábavná, jako klasické „střílecí“ akce.  Rozhodně stojí minimálně za vyzkoušení, ovšem na poli multiplayerové zábavy kralují jiní, i když ne zrovna chladnými zbraněmi. Hlavní problém, proč není o co stát, je nedostatek zpětné vazby při šermování. Úder meče o meč je těžko rozpoznatelný a ani střílení šípů a metání kouzel nedokáže na dlouho zabavit.

Dark Messiah přimo křičí svým nevyužitým potenciálem a celkovou rozpolceností. Okamžiky čiré euforie střídají nudné pasáže a stejně tak létalo hodnocení od hodnot bohatě přesahujících osm bodů po čistou sedmičku. Nakonec se usadilo tak nějak "spravedlivě" uprostřed. Rozhodně musím pochválit tvůrce za samotnou ideu fantasy FPS, protože něco podobného tu už dlouho nebylo. Fyzikální hrátky též na první pohled působí velmi sympaticky, bohuže poměrně rychle zešediví. Škoda i nepříliš zábavného máchaní mečem, které je sice zábavnější než šermování v Oblivionu, ale na akční hru je to málo. Potěší úžasná atmosféra, chytlavá hratelnost a podařený level design, nepotěsí bugy, slabá AI, průměrný příběh a děsivý konec. Součet ovšem dává plusové hodnoty a minimálně vyzkoušením Dark Messiah rozhodně nic nezkazíte. Spíš naopak.  

Grafika: 8/10
Zvuk: 8/10
Hudba: 7/10
Hratelnost: 7/10 

Podařená fantasy akční hra s prvky RPG, která trpí určitou nevyvážeností. Při hraní vás často přepadne pocit, že tomu chybí něco, díky čemuž by hratelnost neupadala do vymletých kolejí.

Celkové hodnocení: 7,7/10