Recenze: Darkwatch – horor nejen o upírech

Platformy: PS2, Xbox
Žánr: akční FPS
Multiplayer: ano, splitscreen
Paměťová karta: 642KB
Vibrace: ano
Analogové ovládání: všechna tlačítka
Výrobce: High Moon Studios
Vydavatel: Ubisoft
Distributor v ČR: Cenega (www.cenega.cz)
Homepage: www.darkwatch.com

Hry pod křídly Ubisoftu začínám mít víc a víc rád díky bravurně zvládnuté prezentaci. Od fascinujících artworků, designu prostředí a postav až po výborně podané filmové sekvence plné emocí a podbarvené dokonalou hudbou… jen se podívejte na Prince of Persia, Cold Fear nebo Brothers in Arms. Darkwatch již na první pohled působí stejně uceleným a přitažlivým dojmem.

Divoký západ zasažený morovou ránou vampyrismu dýchá temnou atmosférou smrti a zatracení, postavy jsou zahaleny v černých pláštích a z pod kovbojských širáků jim zlostně blýskají rudé oči… úvodní hudba začíná nápěvem ze starého filmového westernu od Ennio Morriconea, aby se následně zvrtla do strašidelné hororové melodie nabité dunivou elektronikou. Zkrátka a dobře, již během prvních vteřin na vás Darkwatch dýchne atmosférou výjimečnosti a mimořádného uměleckého talentu, vloženého do každičkého detailu. To je ale nic proti tomu, jak báječně se tahle akční pecka hraje.

Prokletý hrdina

Zdá se, že prokletí či ke zkáze odsouzení hlavní hrdinové jsou poslední dobou v módě (God of War, Prince of Persia... ). Jste Jericho Cross, psanec bez morálních předsudků, vlk samotář a pistolník ze staré školy. Tuhle noc jste si vybrali špatný vlak k vyloupení. Všechny ty prazvláštní symboly lebek na jeho vagónech vás měly varovat, měli jste poslouchat zoufalý křik blonďaté kovbojky Cassidy, která se vás na poslední chvíli snažila zastavit… ale pozdě. Dynamit pod sejfem jste již odpálili… a z obřího sejfu se místo zlata vynořil Lazarus.

Tohle je hodně brutální hra * Jezdecké pasáže jsou příjemným osvěžením hratelnosti * Jedna z mnoha podařených filmových pasáží

Pán upírů, propuštěný po staletích ze svého vězení, vypustil temnotu z pod svých křídel jako strašlivý mor. Mrtví vstávají z hrobů, živí se mění v upíry a zabíjejí své blízké… věčná noc se snesla na svět. A jako by to nestačilo, ještě vás Lazarus kousnul, takže se během následujících 24 hodin stanete jedním z jeho služebníků. Nebo ne? Cassidy vás vede vstříc jediné naději. Vlak patřil tajné lidské organizaci Darkwatch (Temná hlídka), jejímž účelem je právě boj s temnotou. Pokud se tam dostanete včas, možná vás dokáží zbavit kletby.

Zkáza vám jde v patách * Anděl nebo boss? * Laboratoř nesmí chybět v žádném hororu

Příběh začíná divoce a dravě, což se nemění po celou dobu hry (okolo dobrých dvaceti hodin). Navíc všechny postavy jsou výborně podané: od démonického a cynického Lazaruse, po jehož stopách se později vydáte, přes andělsky čistou Cassidy s její nezlomnou vírou v dobro (včetně toho ve vašem srdci – Cassidy je jediná kdo vám po celou dobu věří, i když se začnete měnit v upíra), ďábelsky vzrušující Nalu (tajemná indiánka s havraními vlasy - se kterou zažijete sex, na který se nezapomíná) až po šéfa organizace Darkwatch s jeho nezapomenutelným přízvukem.

Také podání příběhu je výborné: mnoho velkolepých akčních scén se odehrává přímo ve hře, nicméně silné emotivní momenty nabízí filmové pasáže s výborně zvládnutým střihem, efekty i dialogy. A filmových pasáží je zde na střílečku překvapivě hodně. Do toho si přidejte možnost přiklonit se k jedné nebo druhé straně (podobně jako třeba v KOTOR) a dva možné konce hry (včetně volby mezi jednou z osudových žen a učení se odlišných kouzel pro každý ze dvou scénářů)… Darkwatch rozhodně přinesl příběhový zážitek, jaký mne ani nenapadlo od něj očekávat.

Doom s ostruhami

Příběh a postavy jsou tedy dostatečným hnacím motorem pro průchod hrou, a to hned dvakrát (abyste viděli oba scénáře, ten dobrý i ten zlý). Dalším důvodem, proč jsem snad poprvé ve svém životě rozehrál novou hru ve stejnou vteřinu, kdy ta původní skončila, je ale zcela jistě samotné srdce každé hry: její hratelnost. Darkwatch se zkrátka hraje jako sen… nebo ještě lépe řečeno jako Doom.

Rotační kulomety s originálním mířidlem * Upíří zrak * Nala a její zadeček...mmm:-)

Vedle přehledného a dokonale citlivého ovládání je to především špičkově vybalancovaná rovnováha mezi účinností zbraní a počty/silou nepřátel. Podobně jako ve hrách od Blizzardu, také zde máte celou dobu silný pocit, že všechno je nastavené naprosto přesně takovým způsobem, abyste se dokonale bavili v každičkém okamžiku. Účinnost a výhody jednotlivých zbraní vám rychle přejdou do krve, přičemž žádná z nich tam není jen tak pro okrasu.

Je libo stylové pozadí na plochu?

Po několika hodinách již budete zpaměti vědět, kolik zásahů z jaké zbraně to nebo ono monstrum potřebuje. A hra se tak stane nacvičeným rituálem střeleckého běsnění. Navigace úrovněmi je přesně vyvážená mezi nutnosti neustále přemýšlet a přitom vám nezamotávat hlavu. Těžko se pro to hledají slova, ale Darkwatch působí jako hra ze staré školy – svojí přímočarostí a návykovostí, přehledností všech herních principů či nekomplikovaným ovládáním.

Nejlepší kooperace na PS2

Vynikající hratelnost Darkwatch si teď umocněte na druhou. Co chybělo v Killzone nebo Cold Winter, to jde zde skutečností. Hra nabízí kooperativní multiplayer pro dva hráče na rozdělené obrazovce – a to prosím se vším, co najdete v kampani jednoho hráče. Takže příběh i úrovně zůstávají zachovány, včetně všech filmových animací a rozcestí scénáře. Nemusím vám snad ani vysvětlovat, jak báječný zážitek je procházení této mimořádné hry ve dvou. Podobně propracovaný kooperativní multiplayer nabídlo doposud jenom Halo 1 a 2. Díky tomu nemá v rámci kooperativní hry pro více hráčů Darkwatch na PS2 konkurenci (testováno na lidech:-)). V případě potřeby zde samozřejmě najdete také deathmatch, kde se pro změnu můžete s protihráčem nahánět v klasických arénách.

Darkwatch mě ohromně překvapila. Líbily se mi všechny reklamy a ukázky ze hry, ale ani ve snu mne nenapadlo, že se to bude až tak dobře hrát nebo že příběh bude nabitý emocemi a strhne mne jako u nějakého RPG. Jak píši poslední řádky, je mi jasné, že si musím jít Darkwatch hned teď znovu zahrát. Tak silný návyk jsem si na ni vytvořil, tak báječné vzpomínky mám na zážitky z ní. Proč tedy nedostala vyšší hodnocení, ptáte se? Inu, nepřináší vlastně nic revolučního a grafika je spíše extrémně stylová, než ohromující. Devítku a vyšší známky si raději schovám, protože Killzone 2 a BLACK jsou na cestě.

Grafika: 8/10
Zvuk: 10/10
Hudba: 9/10
Hratelnost: 10/10

Darkwatch je návykovou strhující střílečkou s vynikajícím příběhem, nezapomenutelnými postavami a dvěma možnými scénáři. Navíc nabízí kooperativní hru pro dva hráče, jakou jsme na PS2 ještě neviděli.

Celkové hodnocení: 8,3/10