Recenze: Driv3r - jedeme dolů

Třetí díl legendární akce Driver dorazil z konzolí už i na počítače. Pojďme se podívat, jak nám tento film, ehem, tedy hra, dopadla. Překonali autoři nástrahy konverze a vytvořili tak dostatečnou konkurenci sérii GTA, nebo jen (s)prostě nechali konzolovou hru běhat na počítačích? A proč se zmiňujeme o filmu? To vše rozřeší naše recenze.

Platforma: PC
Typ hry: závodní
Multiplayer: ne
Minimální konfigurace: P4 - 2 GHz, 256 MB RAM, 64 MB grafická karta s T&L podporou, 5,5 GB na disku
Doporučená konfigurace: P4 - 2.8, 512MB RAM, 128 MB grafická karta
Testovací konfigurace: Athlon 64 3200+, 1 GB RAM, GeForce 6600
Výrobce: Reflections
Vydavatel: Atari (
http://www.atari.com)
Homepage
http://www.atari.com/driv3r/

Deníček recenzenta, vstup 1069: Tak jsem vyzískal recenzi na Driv3r a nesu si domů úhledné DVD. Na konzolích hra sice zklamala, ale snad se autoři poučili a na počítačích to bude nářez. Jen pojď pěkně na disk, místa snad máme … Sakra! Pět giga! To ses snad <dále je zápis smazán>

  

Dokonalá ignorace, zloduch prchá * a policie se ani nepodívá, po mém voze už by stříleli * A tak je vše na vás

První díl Drivera byl na svou bomba. Skvělá grafika, zajímavý příběh a mise, honičky v autech i pěšky, na to jsme dlouho čekali. Druhý díl byl o něco slabší, ale pořád zábavný. Bohužel se autoři neubránili a pokračovali stále směrem do pekel. Při hraní Driv3ra jsem zavzpomínal na staré doby, kdy označení hry interaktivní film bylo urážkou.

Deja vu

Hned intro ukáže, že o filmovou atmosféru se zde jedná nejvíce. A to i přes to, že vše začíná tak klasicky, jak jen to v této době jde. Koho by dnes překvapil začátek od konce? Kolikrát jsem to jen měl možnost vidět? Je však třeba autorům uznat, že intro je nadmíru kvalitní, člověk občas uvažuje, co zda je dělané reálně, nebo na počítači. Veškeré úvahy se však rozplynou s první postavou na scéně. Přeci jen tak daleko jsme ještě nedošli.

Po smrti hlavního hrdiny (jejda, já teď prozradil konec, teda vlastně začátek) se dostáváme o deset let zpět, do doby, kdy se vydáváte na křížovou výpravu proti zločinu, opět musíte jako policista infiltrovat zločinné gangy a zneškodnit je. Úvodní misi v garážích tentokrát nahradilo zase něco jiného.

  

Teda spíš na jeho schopnostech * I přes zásah do domu stále utíká * Dokonalý střelecký postoj na natažených nohách

Deníček recenzenta, vstup 1073: Holy sakra, jak, sakra, mám zvednout ten zasakrovanej telefon. Esc, options a nic. Takže mizíme ze hry zase do menu nastavovat. Hmm, aha, klávesa akce, úplně v místech temných a okultních. A telefon s ní zvednout nejde. Vzhůru do auta, ještě že jsem si nastavil nastupování. Sešlápnu plyn a … Kde jen je ta klávesa. Konec hry, menu a nastavujeme dál.

Konzole

Ano, i když to tak není počítáno, tak první mise jsou všeliká nastavení. Omylem jsem našel asi jednu klávesu, která by byla vybrána použitelně. Samotné připravení hry zabere delší dobu, než první tři mise. Protože na konzolích nebylo nutné ovládání moc řešit, musíte pro každou změnu ukončit misi, podívat se do menu, rozehrát misi znova a nezapomenout, kam jste si onu funkci přiřadili tentokrát.

Po chvíli jízdy jsem raději na policejní stanici doběhl a čekají mne cvičné střelby. Když se ukázalo, že nejsem schopen z metru trefit vrata od stodoly, uvažuji, zda ještě umím střílet. Rychlý test v Doomovi ukázal, že chyba není mezi myší a židlí, ale někde jinde. A to jsme teprve na střelnici. Na jistou nepřesnost si budete muset prostě zvyknout.

  

Efektní průjezd zatáčky ve zpomaleném čase * A takto to dopadlo o kosek dál * "Vtipně zvolený" pohled do prázdna (to je za mým vozem)

Deníček recenzenta, vstup 1113: Už ho mám na háku, stojí za autem a vůbec o mě neví. Krásně mířím na jeho hlavu, ale zaměřovač nechce zčervenat. Nenechám se tím nijak rozhodit a střílím. <Zde chybí část záznamu>, to snad není možné. Vždyť mu mířím na hlavu, střílím a nic. Jiná zbraň nezabírá, tak se posunu o metr doprava. Říz, jau, teď už mám díru v rameni, ale konečně můžu střílet.

Řidič

Raději budu asi jezdit autem. Sice asi chvíli zabere, než si zvyknete na jeho chování, ale pak už jste schopni jej udržet na silnici. Pokud vás tedy něco nesmete. Ostatní auta mají neblahý zlozvyk zcela ignorovat své okolí. Teda jen tehdy, pokud jste tímto okolím vy. Pokud projíždí policisté, tak uhýbají, vždy ale směrem k vašemu autu. Občas se vám dostane do rukou policejní auto a tak si říkáte, že by s puštěnou sirénou mohli uhýbat i vám. Opak je pravdou, ještě více do vás najíždějí a pokud máte spolupracovat s policií, tak si můžete být téměř jistí, že se vás bude snažit dostat ze silnice.

To však není až tak těžké, vzhledem k tomu, že auto je ve stálém smyku. Asi už moc jezdím reálnými vozy, takže nedokážu pochopit, že pouhým otočením volantu při městské rychlosti uslyším kvílející pneumatiky a musím srovnávat skluz. Hra je tak sice fimovější, ale na druhou stranu skoro nehratelná. Když k tomu ještě přičtete, že maximální rychlost všech aut je stejně malá, jistě se těšíte na poutavé honičky.

  

Některé detaily prostě člověka zaujmou * Tos nezvlád, hochu * Matrix hadra

Deníček recenzenta, vstup 1096: Co je to za dopravu? Proč se tady každý táhne jako lejno v utěrce? Jedu plnou rychlostí (odhadem tak 70) a právě jsem předplazil další auto. Sakra, nepředplazil, napadlo jej otevřít dveře, takže jsem málem odepsal motor. Hmm, auto je krásně deformované, ale žádný další vliv to nemá. Jen nechápu, proč mi to vysypalo zadní sklo.

Reality Show

Pokud si člověk stěžuje na chování auta, musí připomenout ještě jednu věc. Největší zrychlení můžete dosáhnout ve směru nahoru. Aby to "vypadalo dobře", rozhodli se autoři, že je možné skočit téměř přes cokoli a skoky jsou opravdu obrovské. Zvláště pokud potřebujete zůstat na zemi. I skoky pěšky jsou dlouhé, jenže váš paňáca si vše musí nejdříve důkladně promyslet, takže skočí o drahnou chvíli později, než byste chtěli.

Když jsem se bavil s lidmi, co hru hrají, tak si jako jednu z mála věcí pochvalovali práci hrdinových nohou. Opravdu, když stojíte, můžete krásně sledovat, jak přenáší váhu z paty na špičku a zase zpátky. Dokonce když střílí, tak dává jednu nohu dozadu, ale i zde je kámen úrazu. Buď používá extrémně malou ráži, nebo má sílu takovou, že zpětný ráz se projeví nejdále tak v lokti. Obě nohy má přitom natažené a pokud jej někdo zasáhne, tak se ani nehnou, zatímco tělo sebou škube v přívalu kulek. Detaily? Ve filmu byste si jich také všimnuli a Driv3r nic moc jiného není.

  

Dokonalý výběr kamery, už opět * I v zatáčkách stojíme pevně * Ehem, pár zásahů, co to je

Deníček recenzenta, vstup 1081: Já jedu lodí, já jedu lodí, to je mi ale pohoda. Sice se nechová vůbec tak, jak by se taková loď chovat měla, ale já si jedu. Začínám uvažovat, zda není odstředivá síla nějaký nesmysl. Vždyť expert stojí za kormidlem a ani se nehne, ať se loď sebevíce naklání. Asi to budu muset vysvětlit pánům fyzikům.

Ding, mezihra

No dobře, dobře, nejde o mezihry, ale další možnosti, co činit, pokud už jste zoufalí a nějaký váš nepřítel vám daroval tuto hru. Mimo kampaně, která je bohatě provázena příběhovými animacemi, zde máme ještě několik dalších možností. Samozřejmostí je volná jízda, kdy se prostě jen tak projíždíte městem. Pak jsou zde dva druhy honiček; jeden, kde se snažíte někoho chytit, a druhý, kde utíkáte. K tomu můžete přičíst Survival, kde se prostě snažíte přežít útoky policie v papírovém autě. K tomu všemu navrch máte k dispozici ještě tři závody, jeden po kuželech, druhý po checkpointech a třetí mezi brankami.

Teoreticky by měly tyto všechny možnosti skýtat neomezenou zábavu. Jistě ale cítíte, že někde asi bude problém. Vezmu si na mušku třeba Survival. Na to, že se auto ovládá prostě jinak, jsem si už zvyknul. Ale nepochopil jsem, jak se mám snažit utéct policii, když jsou podmínky nastaveny přinejmenším zvláštně. Nejvyšší rychlost aut je tentokráte pro každé jiná, ale výsledkem je prostý fakt, že policejní auta jsou rychlejší. To by se dalo ještě překonat, přeci jen jste PAN řidič, ne? Pak ale zahlédnete na chodníku policistu, který na vás rovnou střílí. Poškození, kterému se nelze vyhnout. Tak jsem si řekl, že někde zakempuju.

Vjel jsem do jedné ze zahrad a postavil se tak, že umělá demence (ehem, chtěl jsem říct něco jiného, ale nějak se mi to v souvislosti s Driv3rem vytratilo) vrážela svými vozy do sebe navzájem a do zdi vedle mého vozu. Všechno šlo jako po másle, čas vesele běžel, když tu se odnikud objevil policista opěšalý. Začal mi kazit mé plány a tak mi nezbývalo, než jej přejet (TOHLE VE SKUTEČNOSTI NEZKOUŠEJTE). Vrazil jsem do něj a paňáca hnedle pohotově vstal a pokračoval ve střelbě. Tak jsem jej párkrát přejel, odjel a hle, zase střílí. Tak jsem se rozhodl jej zadržet (není to náhodou jeho práce?) a nechat si jej pod vozem. To jej nijak nerozčilovalo a vesele se tam převaloval. Teda jen do doby, než přišel jeho kolega s brokovnicí.

  

Geniální výběr kamery, opět * Není nad správné místo na kempování * Vozy policie to berou skrz zeď

Deníček recenzenta, vstup 1085: Tak už to zase spouštím, podruhé. Nedá se odkliknout, nedá, nedá, ahh, tohle jde, nedá, nedá. Po dalším půl tuctu otázek se konečně dostávám zpět ke hře. Whoa! Tak tohle se mi líbí! Abych nezapomněl, co se událo minule, tak tady máme krátké shrnutí formou videa. Sice předem připraveného, škoda, že já to řešil jinak. I tak to ale příjemně překvapí.

Happy (tree fri-) end

Hra se prostě tváří jako film. Také je to asi jediné využití, které mě napadlo, pokud se hru naučíte a pak pozvete svou drahou polovičku sledovat počítačový film. Jen musí být zvyklá, že vám občas ujede nějaké to slůvko. Grafika je na špičkových počítačích rozumná. Sice to není dokonalé, ale co bychom chtěli. Zato majitelé slabších strojů trochu nadávají, neboť údajně hra nejede zcela nejlépe.

Ke každému filmu patří dobrý soundtrack. A to musím uznat, že se celkem povedlo i zde. Hudba se sice opakuje, ale je zajímavá a poutavá. Zato zvuky jsou rozporuplné. Pokud nejedete autem, jsou vysoce kvalitní, rozhovory jako živé... Prostě radost poslechnout. Zato slyšet motor auta je spíše slabší moment. Vždyť slavné americké vozy mají sytý a hluboký zvuk, ne žádnou fistuli.

Světlé stránky hry
  • Dobrý film
  • Návraty do děje
  • Proti závislosti na hrách
Temné stránky hry
  • Trpký konec slušně načaté série her
  • Ovládání
  • HW náročnost
  • Umělá demence
  • Plytký příběh

Korunu všemu nasazuje možnost zopakovat si vaše akce a dokonce z nich udělat jakýsi film. To ostatně samo o sobě charakterizuje celou hru nejlépe a dokonale ji vystihuje. Tvorba filmu, rozumná grafika, krásné pohledy, zpomalené záběry, to vše se mísí s otřesným ovládáním a nehoráznou umělou demencí. Pokud si kamery neovládáte sami, tak se pravidelně střídají v akčních momentech záběry dozadu za vůz, kde se nic neděje, a na pravé kolo, přes které není nic vidět. Oba dva tyto pohledy jsou ještě často ve zpomaleném toku času, takže si je náležitě vychutnáte.

Deníček recenzenta, vstup poslední: Dohráno, zrecenzováno, končím. Po takovéto hře pro mne život ve virtuálním světě ztrácí cenu. Ještě před rozloučením s počítačem si zahraju jednu hru na stejné úrovni. Romero těš se, přichází Daikatana!

Grafika: 8/10
Hudba: 8/10
Zvuky: 7/10
Hratelnost: 2/10

Chcete se zbavit závislosti na počítačových hrách? Pak je Driv3r právě pro vás, protože vás dokonale odradí a začnete jen hrát filmy.

Celkové hodnocení: 3/10

Dostupné pro: PC, iPhone
Žánr: Akce | automobilové honičky ve městě
Výrobce: Reflections Interactive | Webové stránky hry
  • Dobrý film
  • Návraty do děje
  • Proti závislosti na hrách
  • Trpký konec slušně načaté série her
  • Ovládání
  • HW náročnost
  • Umělá demence
  • Plytký příběh
Diskuze (18) Další článek: Specnaz - pozůstatek studené války

Témata článku: , , , , , ,