Recenze: Evil Genius – ani zlý, ani geniální

Platforma: PC
Typ hry: 3D ekonomicko-budovatelsko-realtimová strategie s RPG prvky
Multiplayer: ne
Minimální konfigurace: procesor 800MHz, 128MB RAM, 16MB grafická karta, 300MB HDD
Doporučená konfigurace: procesor 1,5GHz, 256MB RAM, 64MB grafická karta, 300MB HDD
Testovací konfigurace: P4 2,4GHz, 256MB DDRAM, ATI Radeon 9800 PRO 256MB, 300MB HDD
Výrobce: The Elixir Studios (http://www.elixir-studios.co.uk/)
Distributor: Vivendi Universal Games (http://www.vugames.com/)
Distribuce v ČR: Cenega Czech (http:///www.cenega.cz)
Homepage: http://www.howevilareyou.com/

Dovedete si představit koncepci stařičkého Dungeon Keepera okořeněnou atmosférou thrillerů 60. let minulého století, dvojicí kinematografických kousků Austin Powers a James Bond a konečně hrou No One Lives Forever? Jestli ne, pak se podívejte na Evil Genius (EG), který tohle o sobě nejen tvrdí, ale dokonce i více či méně naplňuje. Skutečně se jedná o jakousi inkarnaci hry, jež uchvátila nespočet hráčů po celém světě, učarovala jim všem svojí náplní – budování toho nejvíc smrtícího dungeonu a bavením se nad bezradností hrdinů, jež do temných chodeb přišli zemřít. Ano, řeč je stále o Dungeon Keeprovi a jestli vám tohle jméno nic neříká, pak se buď jděte někam zahrabat a už nikdy nevylézejte, nebo mezeru v herním vzdělání honem rychle dožeňte.

Jinými slovy to vypadá, že před sebou právě máme další herní bombu – silácké řeči tvůrců tomu konec konců nasvědčují, ale... Ale. Podobně jsme se už těšili na jejich první projekt Republic: The Revolution a docela jsme se spálili. Na místě jsou dvě otázky: Poučili se vývojáři? A poučili jsme se my? Na obě existuje jedna odpověď – ne. Vývojáři se nepoučili ani omylem a tahle recenze je tu, aby vám řekla proč. A my? My se zase těšili...

   
Roztomilá recepce našeho Penzionu nezlomných zločinců * Zbrojnice, vězení a bezpečnostní místnost v jednom * Na co to asi je?

I am the one

Na počátku hry si vyberete jednoho ze tří záporňáků. Výběr je to čistě estetický, takže je jedno, zdali se vaším alter-egem stane obtloustlý trpaslík s křivým pohledem, štíhlounká kráska jako vystřižená z béčkových špionážních thrillerů či konečně i záhadně se tvářící týpek v oblečení ala mage’s robe z Neverwinter Nights. Ať už šáhnete po komkoli, můžete si být jistí, že jste zrovna udělali obrovskou chybu. Tedy ne že by EG byl tak otřesný, až se nedá hrát (to zase opravdu ne), ale bez projití tutoriálu si v ostré hře nejspíš ani neškrtnete. Takže šupky dupky do hlavního menu a místo New Game kliknout na Tutoriál. EG má totiž nemálo podivných zákonitostí, vnitřních pravidel a nezvyklých prvků, že je dobré se s nimi důkladně seznámit.

Zanedlouho vás hra přesvědčí o tom, jaký jste boss. K ruce máte pěkně ostrého pomocníka, který se tváří důležitěji než všichni bodyguardi na světě dohromady, a jeho afro účes mu dodává náležitou vážnost. No tedy vlastně... Ale to je jedno, popojedeme. Kolem totiž pobíhá několik žlutě oděných panďuláků, na které můžete klikat jak chcete a oni stejně neposlechnou. Přesto však oddaně splní vše, co si budete přát a tvoří tak základ vašeho budoucího zločinného impéria. Ne, opravdu se tito pracanti neovládají intenzivním koulením očí před monitorem, ale jednoduše tak, že zadáte úkol (stavbu místnosti, likvidace agenta...) a žluťásci se mohou roztrhnout, aby jej co nejrychleji dokončili (tedy ono to s tou rychlosti není tak žhavé, ale o tom až později). Sami – tedy žádné piplání se s každým z několika desítek pomocníků, které budete mít v pozdější fázi hry.

   
Zelená nebo Absinth? * Rvačka jak má být - škoda, že ji nevidíte v pohybu * To je aspoň kuchyně! Kam se hrabou The Sims?!

SimUndergroundBase

První žánrovou částí hry, s níž se setkáte, je ta budovatelská. Nebude se však budovat socialismus jako koncem 60. let u nás, ale supertajná podzemní základna, jež by logisticky plně podpořila vaši snahu sehnat tzv. „Doomsday device“, tedy nástroj, kterým definitivně zametete všechen brak z povrchu zemského. Na řadu přichází komplikovaná část hry plná dlouhodobého plánování – inteligentní layout vaší báze je esenciální nejen pro přežití, ale také pro jakési efektivní fungování všech součástí základny. Záludné také je, že zpočátku nemáte přílišnou představu o tom, kolik vlastně druhů místností budete potřebovat, a tak je začátek hry místem, kde můžete nejvíc věcí pokazit. Pomocníkem je v tomto pěkně zpracovaný in-game glosář, jenž vám formou krátkých filmečků poradí aspoň co s místnostmi a předměty, které máte aktuálně k dispozici. Vůbec nápověda v EG je docela funkční a při troše pozornosti nemáte důvod tápat při hraní ve tmě (pokud tedy nebude zrovna noc, samozřejmě :o)).

Pozitivní na celé věci je, že stavba základny probíhá intuitivně a jednoduše – vyberete si místnost, označíte místo ve skále, kde se má vybudovat, a už jen počkáte, až žlutí pracanti dílo dokončí. Jeden z nich zaběhne pro dynamit, odpálí příslušné místo, zahalí ho plachtou a za chvíli máte krásnou nablýskanou místnost. Obdobně do pokojíků umisťujete rozličné předměty. Vaše sídlo může (musí :o)) obsahovat místa jako kasárna, kontrolní centrum, elektrárnu, zbrojnici, odpočinkové a tréninkové prostory atp. Do každé místnosti sedí jiný typ předmětů, některé (jako bezpečnostní kamery a dveře či pasti) můžete dát kamkoli.

   
Dveře, kamera, hlídač - a teď si přijď, Bonde! * Heh? * Vrum... Ne, už dost bylo citoslovcí: vrtulník a chata :o)

Bad Guys Tycoon

Záhy po vybudování první verze báze patrně váš zrak spočine na čísle, označujícím vaši aktuální hotovost. Sice začínáte s kapesným sto milionů dolarů, což věru není málo, ale vybavení základny opravdu nepatří mezi nejlevnější věci, které si koupíte jen tak když jdete kolem výlohy městem. Dřív nebo později (ale raději spíš dřív) tak začnete hledat způsob, jak si někde přilepšit. A jste nejmocnější šéf nejhlubšího podsvětí, takže prodávání párku v Kostelci nad Černými lesy to určitě nebude. Poté, co do své základny umístíte kontrolní centrum s nějakým tím vybavením do začátku, přichází na řadu „World map“, „Acts of Infamy“, s tím související „Heat“ a „Notoriety“ a podobné veselosti, mezi kterými byste se bez tutoriálu ztratili beznadějněji, než já zamlada v kroměřížské Květné zahradě.

Takže si to proberme postupně. „World map“ je překvapivě mapa světa, zde rozdělená mezi pět frakcí, ale to není až zase tak podstatné. Důležitější je další rozdělení na určité sektory, do nichž můžete posílat své panďuláky, aby se buď schovávali (to je vám ale vcelku k ničemu), kradli (vydělává to nějaký ten peníz), či odhalovali „Acts of Infamy“. Tyto zločiné akce zahrnují nejrůznější ilegální činnost od únosu na první pohled bezvýznamné servírky, přes krádež Mony Lisy, zmenšení Eiffelovky až po únosy předních vědců, loupeže vynálezů atd. Vše směřuje k rozšíření vašeho výzkumu a přiblížení se výrobě „Doomsday device“.

   
Fire! Jenom Scooter tu chybí... * Není zajímavé, jak se ten výboj vyhýbá mým lidem a neomylně zasahuje ty zlé (vlastně hodné)? * Že by "Doomsday device"?

„Notoriety“ a „Heat“ jsou pak dva důležité faktory ovlivňující do značné míry charakter hry. Zatímco první z nich má přímý vliv na zisk nových silných pomocníků a odhalení významnějších „Acts of Infamy“, druhý jmenovaný vystihuje vaši pověst u dané frakce. Čím vyšší „Heat“ (zvyšuje se stejně jako „Notoriety“ pomocí dokončování „Acts of Infamy“), tím více a schopnějších agentů ohrožuje existenci vaší základny. Také se tak děje častěji a může se vám stát, že vás navštíví i jeden z unikátních pojmenovaných agentů a to budete rádi, když vám z báze zůstane aspoň pokladnička.

Like da Sims

Na to, abyste mohli úspěšně vykonávat „Acts of Infamy“ a bránit základu proti přívalu protivných agentů, potřebujete dobře vycvičené, poslušné a spokojené pomocníky. O ty se budete starat místy podobně jako třeba v The Sims či roztomilých Wiggles. Každý z vašich pohůnků má jakési ukazatele, jako zdraví apod. Podstatné spíš je, že na ně musíte prostě dohlédnout, jinak se jednoduše seberou a odkráčí středem pryč. Tato péče však není příliš obtížnou záležitostí – stačí mít postavené všechno, co vám hra umožňuje a to v dostatečném množství (třeba jedna postel je časem málo) a máte o starost méně.

   
Také jste si všimli, že raketomet má takové zvláštní kouzlo? * Typický příklad demokratické schůze - myslím, že návrh bude schválen jednohlasně * (no comment) :o)

Na druhé straně se trénink vašich pohůnků vyplatí a s vaším postupem hrou se stává nezbytným – jinak jednoduše nebudete schopni ubránit svoje sídlo a hra nemilosrdně skončí. V obraně vám mimořádně pomáhají nejroztodivnější pasti, jichž se jistě rádi naučíte využívat. Při dobrém layoutu báze tak nebude problém odolné agenty nejdříve odfouknout zpátky chodbou, kde na ně v oblaku jedovatého plynu spadne klec, a když se oslabeni posbírají zpátky na nohy, neúprosně je sevřou zboku stěny a vy budete mít další bodybag do mrazáku. Vůbec s pastmi je spousta legrace a některé ze screenshotů okolo to jasně dokazují...

Neuvěřitelná trpělivost

Přesně tato vlastnost se stane hlavním poznávacím znakem někoho, kdo EG intenzivně a dlouho hrál, nebo ho dokonce nedej bože dohrál. Potíž této hry je, že v ní snad úplně všechno trvá n-e-u-v-ě-ř-i-t-e-l-n-ě  d-l-o-u-h-o a děje se z-o-u-f-a-l-e  p-o-m-a-l-u. Zadáte stavbu místnosti a čekáte několik eonů, než žluťásek dojde pro dynamit, odpálí kus skály a následně zmizí plachta, která tu místnost zakrývá. Chcete vykonat nějaký „Act of Infamy“ a jediná vaše participace na celé akci zahrnuje kliknutí na tlačítko „go“ a trapné čekání na oznámení o úspěšnosti akce – nic víc! „Acts of Infamy“ se tak stávají jakousi položkou do seznamu s atributy hry, ale rozhodně s nějakou hratelností (kromě toho, že ji srážejí) nemají nic společného.

   
Jedeme na výlet! * I lotři si zaslouží odpočinek * Ukažte, není tam na boku napsáno "Kursk"?

Vůbec většinu herní doby strávíte u EG čekáním na něco. Trochu mi to připomíná starého Transport Tycoona, kterého když jste rozehráli tak, že jste postavili železnici, tak jste pak zbytek načatého odpoledne strávili koukáním do monitoru a až po několika hodinách vám první vláček vydělal dost na nějaké rozšíření vašich podnikatelských aktivit. Na druhou stranu tak aspoň třeba oceníte poměrně zdařilou grafiku (EG běží na upraveném enginu z Republic: The Revolution), mile stylizované modely postav a nápadité animace (zvláště vyslýchání zajatců je dokonalé ;o)). Jenže kdybychom se chtěli na něco koukat, pustili bychom si televizi a ne hru, nebo ne? Zábavnost příliš nezvýší ani příjemná nadsázka, s níž je celá hra pojata, stejně jako čas od času se vyskytující komické situace, které možná vykouzlí na vašich tvářích aspoň náznak úsměvu.

Doomsday

Tedy - Evil Genius není špatný, tedy aspoň ne úplně špatný. Ale rozhodně není tím, co se od něj čekalo. Pokud bychom ho brali jako pokračovatele Dungeon Keeperů, museli by se tito zatuchlí předchůdci teď obracet v hrobě. Pakliže zapomeneme na to, že podobná tematika už v minulosti byla zpracována mnohem lépe, máme šanci se u EG chvíli bavit. Chvíli. Jenže Vánoce se blíží a s nimi i příval mnohem zajímavějších titulů. Mějte to na paměti, až půjdete s rozbitým prasátkem do svého herního obchodu.

Grafika: 8/10
Hudba a zvuky: 8/10
Ovládání: 7/10
Hratelnost: 6/10

Přestože Evil Genius není vyloženě špatný, představuje jen lehký nadprůměr a známka 7/10 by byla moc; 6/10 zase moc málo. Zvolme tedy kompromis a vy se v těch všech číslech neztraťte :o).

Závěrečné hodnocení: 6,7/10