Recenze: Grand Theft Auto IV - na velikosti nezáleží

Mravokárci mohou ostřit vidle, zapalovat pochodně a balit si svačinu na cestu ke kancelářím Rockstaru. Ano, GTA IV je přesně tak brutální, krvavé a nekorektní, jak mohl kdokoliv čekat. Má vůbec nějakou chybu?

Objednejte si na shop.doupe.cz
Grand Theft Auto 4 
  • X360: 1 799,- Kč
  • PS3: 1 799,- Kč
    Grand Theft Auto 4 (sběratelská edice)
  • PS3: 2 599,- Kč
  • X360: 2 599,- Kč
  • Platforma: X360, PS3
    Typ hry: Freeformová akce

    Výrobce: Rockstar North (www.rockstargames.com)
    Vydavatel: Rockstar Games (
    www.rockstargames.com)
    Distributor V ČR: Cenega (
    www.cenega.cz)
    Homepage:
    http://www.gta4.com

     

     

    Čím jen začít? O GTA IV je toho tolik, co zmínit, co pochválit, co pohanit, co vyzdvihnout, co zatratit… Bezesporu nejočekávanější hra letošního roku právě dnes dorazila do výloh a na pulty obchodů a hráčské vlny se rozbouřily se silou tisíce tsunami. Mediální masáž dospěla k vrcholu a po neustále se stupňujícím přívalu nových informací, drobků a špíčků o všem možném i nemožném, třeba i možnosti stříhat zatržené nehty na pravém palci hlavního hrdiny (neberte doslova), se otevřela stavidla neméně extatických recenzí glorifikujících GTA IV a pasujících jej na tu nejlepší zábavu minimálně od vynalezení sexu.

      

    Jeden se až začíná podivovat, jestli na desítkových oslavných recenzích opravdu něco je. Zkrátím to, je. Nebudeme si hrát na fakt, že nové dílo z kanceláří provokativních Rockstarů je dokonalé, to rozhodně ne. Ovšem na osvědčených základech jimi vydlážděného žánru městských akcí se podařilo vybudovat něco, co v mnoha ohledech posouvá herní branži zas o nějaký krok vpřed. Od dob proslulého (díky prodejům i neblaze) Shenmue tu nebyla hra tolik připomínající reálný život (pravda, říznutý pořádnou dávkou hollywoodské klišovitosti).

    Gangster k pohledání

    Už samotný hlavní (anti)hrdina posílá svojí „reálností, uvěřitelností a živostí“ všechny předchozí grázly, jejichž jména si popravdě už ani nevybavuji, do hlubin zapomnění. Niko Bellic, přivandrovalec odkudsi z válkou rozdrásané východní Evropy, přijíždí do Liberty City za sladkými slůvky svého bratrance Romana o zemi nových možností, ženských, sporťácích, luxusních vilách a bohatství, ale i hnán okolnostmi a minulostí. Jenže řeči o pokladu tam na konci duhy končí rozčarováním, když se Roman ukáže jako majitel zapadlé taxi služby s pár otlučenými, sotva pojízdnými vraky a dluhy vršícími se jako stoleté usazeniny.

      

    Niko se ocitá v cizí zemi na samém dně, bez peněz a kromě Romana i bez přátel, aby se díky své spolehlivosti a nekompromisnosti postupem času cílevědomě proplétal světem zločinu při hledání „speciální osoby“. Tím startuje klasický syrový příběh plný násilí, podrazů a šplhání po žebříčku zločinecké úspěšnosti jako vystřižený z předchozích dílů. Čtyřka ale přidává i něco navíc. Niko totiž není obyčejný generický gangster, ale postava s vlastním charakterem a traumatizující minulostí, která ho přivedla k tomu, co dělá. A on si to uvědomuje. S postupem času a neustále přibývajícími dialogy s dalšími postavami, jimiž je GTA IV prokvetlé víc než kdy předtím, vám hlavní hrdina začne stále víc přirůstat k srdci a budete hnání zvědavostí o jeho osudu.

    Ostatně osud hlavního hrdiny můžete nově do určité míry formovat i vy. V určitých misích máte na výběr, zda zabít či nezabít (event. koho zabít). I samotný závěr se dle vašeho rozhodnutí větví na dva (trochu) rozdílné konce. Jedná se více méně jen o kosmetické volby, zda má být Nico hodně drsný či drsný ještě o něco víc, ale i to potěší.

    Komunikace je základ

    Nedílným dílkem skládačky jménem "život Niko Bellice" jsou i postavy, se kterými se stýká. Jedná se pochopitelně o klasické figurky, jež vám zadávají příběhové mise, ovšem s hrstkou z nich se dostanete i do bližšího kontaktu než jen základní: „Chci, abys udělal to a to,“ kdy se mohou stát vašimi přáteli. S těmi pak můžete vyrazit do hospody, na jídlo, na šipky, kulečník, show, striptýz či s nimi jinak trávit volný čas a budovat vztah.

      

    Trochu jiný vztah pak můžete budovat s osobami druhého pohlaví a tomu se říká randění. Princip je docela podobný, jen odměny rozdílné. V prvním případě záleží na osobě, jamajský rastaman Little Jacob na požádání přijede s autem sloužícím jako pojízdná prodejna zbraní, steroidový panák Brucie dá k dispozici helikoptéru a třeba váš bratranec Roman poskytne taxík zdarma. Ve druhém případě se dostanete do kalhotek vyvolené (velmi prudérní scéna s několika vzdechy a decentním záběrem na dům, v němž se onen akt odehrává).

    Základním kamenem veškeré socializace a vlastně celé komunikace s vnějším světem představuje mobilní telefon, který dostanete brzy po startu. Mobilem si domlouváte a rušíte schůzky, ale i získáváte novou práci a takřka po každé splněné fušce i dáváte zaměstnavateli vědět, jak to šlo. S mobilem je obecně hodně legrace. Občas dostanete nějakou SMSku (ty nemůžete ale posílat), sem tam poslouží i plánovač, a jakmile se vám dostane do rukou později ve hře i nový model, můžete si hrát s foťákem. V některých misích dokonce musíte, když vám třeba podle fotky zaměstnavatel identifikuje cíl. Mobil se sice už v pár hrách objevil, ale nikdy se nestal tak potřebnou a propracovanou pomůckou, jako v GTA IV. Dokonce si na něj můžete stahovat i nová vyzvánění!

    Moderní komunikaci představuje i internet, který sice už tak důležitou roli nehraje, ale i tak si s ním užijete legraci, třeba jen čtením smyšlených článků. Některé mise vyžadují využití internetu, když si třeba domlouváte pohovor kvůli vraždě právníka či hledáte kontakt při jednom únosu. Niko má pochopitelně i svoji mailovou schránku, kam mu kromě spamu chodí i nabídky na vedlejší úkoly, ale třeba i zprávy od jeho matky. Stejně jako mobil není internet tak propracovaný jako reálná předloha (jde vlastně jen o homepage s několika odkazy), ale dopad na celou hru je úžasný.

    V kombinaci se spoustou rozhovorů tradičně opepřených dávkou černého humoru získáváte pocit, že v Liberty City nejste sami, ale jste součástí fungujícího světa, kde máte přátelé a kde se něco neustále děje. To bylo podle všeho hlavním záměrem tvůrců, který se jim povedl na jedničku, a to jsme se vlastně nedostali k samotné hře.

    Detaily, to je oč tu běží

    Samotné jádro hry zůstalo nezměněno od předchozích dílů. Základem je opět rozsáhlé a do detailů vymodelované město. Na začátku máte tradičně přístup jen na jeden ostrov ze tří, protože jsou kvůli hrozbě teroristických útoků uzavřeny mosty, ale postupným plněním hlavních misí získáváte přístup dál. Liberty City staví na takřka stejné mapě jako v GTA III, ale vše bylo nově vymodelováno, tvůrci přidali tunu drobných detailů a výsledek je fascinující. Nablýskané bulváry ozářené obřími neonovými reklamami, luxusní vilové čtvrtě, zapadlé slumy plné vybydlených domů, zelené parky, písečné pláže, tovární čtvrtě, přístav, letiště, ruská čtvrť, italská, čínská… v Liberty City prostě najdete úžasné živoucí město, které je radost jen tak projíždět a kochat se jimi. Projížďky podél pobřeží při západu slunce blyštícím se na povrchu moře patří k úžasným zážitkům stejně jako jízda v prudkém lijáku bičujícím široké silnice lemované mrakodrapy v centru či cestování chuchvalci mlhy dodávající ještě depresivnější atmosféru už tak zbídačené chudinské čtvrti.

      

    A teď si to město ještě zaplňte hustým provozem a realisticky se chovajícími chodci. Opět, míra detailů je fascinující, lidé jen tak zevlují na rozích a baví se, jinde spěchají s taškami naditými nákupy, volají z mobilů, pijí kafe, vytahují deštníky v dešti, řidiči vyhazují odpadky z okýnek, policisté chytají kriminálníčky a tak dál, a tak dál.  Co chvíli budete fascinovaně zírat na různé drobnosti, které hře dodávají na neuvěřitelné živosti a uvěřitelnosti.

    Stále v pohybu

    A do toho pobíhá váš hrdina, plní mise, krade auta, mlátí lidi, střílí lidi, přejíždí lidi, ale i kupuje si hamburgery, pití, nové oblečení, jezdí nadzemkou, taxíky, či dělá tunu dalších věcí. Město je vaše hřiště a jen na vás záleží, jak se s ním vypořádáte. Niko dostal do vínku celou řádku nových pohybů, díky nimž je zase o pár bariér méně. Tradiční běh, klus, sprint nikoho nepřekvapí, stejně asi jako možnost plavat (2 styly). Elegantní přeskakování nízkých překážek by ale už mohlo, stejně jako možnost vyšvihnout se na plot a přelézt jej, či ručkovat po římsách. Na akrobacii à la Lara Croft zapomeňte, ale i tak nové pohyby potěší.

      

    Stejně jako přiblížení jízdního modelu realitě, kdy do zatáček opravdu musíte brzdit. Na nový styl jízdy si je třeba zvykat, ale je radost se pak koukat, když honička vypadá jako vystřižená z hollywoodského filmu. Nabídka vozítek je opravdu pestrá, navíc každé se chová docela jinak, takže se vyplatí si vybrat to, které vám sedne nejvíc. Nechybí ani motocykly, motorové čluny a helikoptéry, kterých je ovšem daleko méně typů.

    Na kola a letadla můžete zapomenout. Opět si přičtěte spoustu drobností, třeba rozbíjení okýnek u zamčených vozidel, či Niko nasazující si helmu po nasednutí na motorku. Bezpečnost především! Vrcholem všeho jsou zamčená policejní auta i při jízdě, což dokáže nepříjemně překvapit. Kapitolou samou o sobě je funkční taxi doprava, která na rozdíl od té hromadné je i k užitku. Stačí si hvízdnout na nejbližší taxík a on zastaví (anebo ne) a doveze vás, kamkoliv si zamanete.

    Niko Čistič

    Ideální, pokud se mise zvrhne a vy se ocitnete před policejní stanicí či nemocnicí. Restart a návrat k místu akce je tak otázka pár stisknutí tlačítek a krátkého loadingu. Ostatně snaha co nejvíce zpříjemnit hraní je evidentní ze všech směrů, třeba i v podobě GPS v autech, které vám vždy vyznačí ideální cestu k cíli. Stejně tak samotné příběhové mise mi osobně přišly snazší než předchozích dílech. Náročnost se plynule zvyšuje, ale až na pár vypečených misí nikdy není frustrující. Ostatně po dokončení hry sem měl ve statistikách průměr opakování každé druhé mise, což myslím není špatné.

    Když už jsem se tak rozepsal o příběhových misích, čas to dokončit. Bezmála stovka úkolů je jako obvykle rozdělena na jednotlivé tématické celky zadávané celou řádkou roztodivných vedlejších postav. GTA IV je opravdu kosmopolitní, a tak makáte pro ruskou mafii, italskou, černochy, ale třeba i Iry. Každá z postav je jako obvykle hodně svérázná, ať už se jedná o věčně zhuleného Jamajčana, pozérského černocha či agresivního, permanetně nalitého Rusa.

    Pestrost je společná i náplni misí – zabíjení, kradení aut, demolice, sledování cíle atd. Při tak vysokém počtu je jasné, že úkoly jsou nápadité tu víc, tu míň. Rozhodně narazíte ale na pár perel, jež si zapamatujete. Ať už se jedná třeba o vyloupení banky, únos blondýny, která vám neustále cuká s volantem při jízdě, honičku s pohřebním vozem, divokou jízdu na motorkách po kolejích nadzemky, či nahánění týpka nesnášejícího homosexuály v parku.

    Zbraně prostě budou v permanenci, což je jenom dobře, protože i tady došlo na pár zajímavých změn. Hlavní hrdina se nově dokáže krýt za překážkami a střílet naslepo, trochu ve stylu Gears of War. I pohled na akci se přiblížil nad rameno hrdiny. Pochvalu si zaslouží systém zaměřování beroucí si pro změnu vzor v Crackdown. Zmáčknutím pravého triggeru zamknete sice cíl, ale ještě můžete pravým analogem manuálně korigovat zaměřovač pro zacílení třeba na hlavu či jinou část těla. Pokud spoušť jen namáčknete, je zaměřovač zcela volný. Že se jedná o zatraceně efektivní systém nasvědčuje fakt, že takřka polovina mnou zabitých byly headshoty.

    Dlouholeté fanoušky série možná ještě překvapí, že zbraně se už nekupují v obchodech Ammu-nation, ale u překupníků v různých zapadlých uličkách (či, jak bylo zmíněno výše, u Jacoba v autě). Nabídka představuje naprostou klasiku – pár chladných zbraní, pistole, samopaly, útočné pušky, brokovnice, odstřelovačka a raketomet.
     
    Nejsou všechno dolary, co je zelené…

    V podobném duchu bych mohl pokračovat ještě dál a vynášet na světlo další a další drobnosti, ale to už myslím není třeba. Grand Theft Auto IV je naprosto gigantická hra, u které vám jenom projití příběhových misí zabere asi 30 hodin, ale další desítky hodin můžete strávit vedlejšími úkoly, jako například balením dalších holek, lovením kriminálníků v policejním autě, závoděním, vyhledáváním akrobatických skoků, sbíráním balíčků (zde v podobě střílení holubů) a tak podobně. Některé věci z minulých dílů sice zmizely (mise v sanitce, rozvážení zmrzliny…), což však není nijak na škodu věci, protože popravdě se nejednalo o extra zábavné činnosti.

      

    Co bohužel ale nezmizelo, je poněkud rozpačitá umělá inteligence dopravy. Řidiči se občas chovají jako idioti, když se snaží protlačit kolonou, zběsile a zbytečně přejíždí z pruhu do pruhu a provádějí celou řádku podobných nesmyslů. Ani protivníci i parťáci příliš rozumu zrovna nepobrali. Při hraní narazíte na celou řádku podobných detailů, které srážejí pozitivní dojmy. Jde o to, že GTA IV staví na drobnostech, a na všechny kladné najdete minimálně třetinu záporných, které vás budou štvát či vám minimálně vrtat hlavou. Čím víc se totiž blíží hra realitě, tím bolestivěji vyčnívají drobné nedostatky. Jistě dají se přehlédnout, ale proč to dělat, když ty pozitivní tolik vyzdvihuji?

    Další zásadní slabinu představuje grafická stránka hry, jež svými technickými parametry rozhodně neoslní. Spíš naopak. Určitou dobu si budete muset zvykat, že vše zůstalo divně rozmazané a objekty v dálce se zvláštně vlní. Stejně zamrzí občasný pokles fps a místy podivná fyzika, kdy některá vozidla dělají psí kusy. To samé platí pro pohyb postav. Čas od času civilista velmi efektně povlává za autem, ale jindy se chová naprosto prkenně a zmateně. Perfektní však zůstává zvuková stránka hry, nejen dabing, ale hlavně rádiové stanice tolik oblíbené z minulých dílů.

    Světlé stránky
    • Živoucí město
    • Realističtější herní principy
    • Ďábelsky dlouhá hrací doba
    • Hlavní hrdina a postavy
    • Mobilní telefon
    • A spousta dalších detailů
    Temné stránky
    • Slabší grafika
    • Výpadky AI
    • A spousta dalších detailů

    Grand Theft Auto IV je fascinující hra, obrovská, plná drobností, tepající životem. Za ztvárnění města, příběhu, hrdinů a emocí si rozhodně zaslouží desítku. Ve světle dnešních pětihodinových akcí je její rozlehlost až nepředstavitelná. Tvůrci nešli ve stopách San Andreas ve snaze přinést větší herní plochu, ale pokusili se toho na menší prostor nacpat víc. To se jim bezesporu povedlo a za to si zaslouží potlesk a vaše šustivé papírky za originálku.

    PS: Multiplayeru se budeme věnovat v dalším článku, protože v době recenzování jednoduše nebylo s kým online hrát. Navíc multiplayerová hra si rozhodně zaslouží větší prostor.

    Grafika: 7/10
    Zvuk: 9/10
    Hudba: 9/10
    Hratelnost: 9/10

    Obrovská hra doslova přecpaná detaily. Sázka na menší, ale živější město a propracovanější příběh vyšla na jedničku. Na co čekáte? Běžte a kupte si to!

    Celkové hodnocení: 9,3/10

    Speciál: 10 let Grand Theft Auto V

    Grand Theft Auto V slaví deset let. GTA 5 se začalo prodávat 17. září 2013, tenkrát pro PS3 a Xbox 360. O rok později přišel port pro PS4 a Xbox One a v roce 2015 také verze pro Windows. Je to úspěšná akční hra s otevřeným světem, která se odehrává ve smyšleném současném světě inspirovaným Jižní Kalifornií a hráči se dostávají do role kriminálníků. Hra zaujala svým rozsahem, pestrostí, zábavností i vysokou úrovní grafického zpracování.

    Diskuze (83) Další článek: Nintendo nehodlá zlevnit Wii a NDS

    Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,