Recenze GTA: The Trilogy - Definitive Edition. Remaster, co si za rámeček nedáte

Na vydání vylepšené trilogie jsem se opravdu těšil. Obzvlášť na Vice City, které patří mezi moje nejoblíbenější hry vůbec. Řadím se i mezi fanoušky, kterým nevadilo prvotní představení komiksovějšího stylu. Už podle prvních ohlasů mi ale bylo jasné, že má Rockstar problém. Netušil jsem ale, že ten problém bude až tak velký.

Hned na úvod si nemohu odpustit připomenutí, že v této recenzi hodnotím zpracování remasterovaných verzí definitivní edice, a ne hry jako takové. GTA 3, Vice City i San Andreas jsou v základu stále skvělé hry. Častokrát se řadí mezi ty nejlepší v celé herní historii a ve své době byly ve spoustě věcí i dosti revoluční. Očekával jsem, že takovým legendám se dostane patřičné péče. Tu jim studio Grove Street Games, které má na svědomí mobilní verze těchto titulů staré pár let, ale zajistit nedokázalo.

To byste ostatně sami poznali už po pár minutách hraní. Měl jsem k dispozici verzi pro PlayStation 5 a opravdu mě nenapadlo, že bych zrovna v tomhle případě měl problémy s propady snímků za vteřinu. V případě GTA: The Trilogy to není žádná výjimečná situace. Drobné záseky a klesání FPS jsou na denním pořádku a horší se podle toho, kolik akce se kolem vás zrovna děje. Stačí větší počet vozidel kolem hlavní postavy a není šance, že by se framerate udržel na 60. Na PS5 sice najdete dva grafické režimy, ale právě jsem mluvil o tom, který upřednostňuje vyšší FPS. Fidelity mód, oproti kterému nejsou rozdíly až tak podstatné, mi pak přijde jako úplný výsměch. Ne, že by remastery neuměly v určitých chvílích vypadat dobře, ale když si vezmu, že na stejné konzoli bez problému běží nový Ratchet & Clank nebo Returnal, tak tohle je opravdu katastrofa.

Moderní technologie nejsou vždy změnou k lepšímu

Tady ale problémy nekončí. Již zmiňovaná komiksovost, která se týká hlavně předělaných modelů postav, mi zprvu nepřišla jako zase až tak špatný nápad. Jenže to by musela být dobře zpracovaná, a ani to se v GTA: The Trilogy nepovedlo. Vzhled postav je nekonzistentní. Zatímco jedna je v naprostém pořádku, u další jsem si říkal, jak taková zrůdnost mohla projít pod rukou testerů. Většina z nich působí o několik let mladší a části těl vypadají jako by je někdo párkrát přifouknul pumpičkou. Pak jsou tady ještě větší bizarnosti, které můžete vidět v nečetných kompilacích od fanoušků. Během mého hraní jsem jich tolik naštěstí nepotkal.

Nekonzistentnost se netýká jen samotných postav, ale textur celkově. Během procházení městy to vypadá, jako by se na některé budovy zapomnělo. To samé platí i o chodnících. Je dost možné, že to takhle vypadá z toho důvodu, že Grove Street Games k “vylepšení” textur používalo umělou inteligenci. To zjistili fanoušci ze souborů PC verze. Na tom by nebylo nic špatného. Podobné nástroje se používají stále častěji, ale v tomhle případě nebyla umělá inteligence nejlepším řešením. Očividně nikoho nenapadlo projít si Vice City, Liberty City nebo jedno z měst San Andreas, aby zkontrolovali, jak se vůbec svět proměnil a jestli všechno sedí, jak má.

To není to jediné, co fanoušci z PC verze vytáhli. Vývojáři si ani nedali tu práci, aby odstranili soubory z původních verzí hry, které v definitivní edici už být neměly. Proto také byla tato GTA trilogie několik dní na PC nedostupná. Kvůli licencím například ve hře nenajdete kompletní seznam skladeb z originálů. V souborech hry ale jsou i písničky, které by měly být odstraněné. Jen se nepřehrají ve hře. Aby toho nebylo málo, tak to vypadá, že i přímo v Rockstaru je docela chaos. Seznam dostupných skladeb je totiž jiný než ten, který studio zveřejnilo těsně před vydáním. Ale to nejspíš ještě stále bylo málo a v PC verzi San Andreas se našel i nechvalně známý Hot Coffe mód, který se nakonec nedostal ani do originálu.

Ztráta atmosféry

Všechny hry z GTA Trilogy nepůsobí odlišně jen díky úpravě stylizace, ale změnilo se i nasvícení a stíny. Mimo jiné to zapříčinilo, že se z nich vytratila jejich typická atmosféra. Pokud jste hráli originály, jistě si vybavíte, že Liberty City z GTA 3 mělo tmavomodrý nádech, zatímco v San Andreas bylo vše do oranžova. V remasterovaných verzích to už neplatí a obě hry tak působí jiným dojmem. Nejvíc se to podařilo zachovat ve Vice City, protože stejně jako v originálu i tady městu panují výrazné neonové nápisy a cedule. To mu ale stejně moc nepomůže, protože práce s nasvětlením a stíny ve scénách je mnohdy také dost odfláknutá. To je zase hlavně případ San Andreas, kde občas postavám pořádně ani není vidět do tváře i za bílého dne.

Ani na typickou mlhu v dálce tady nenarazíte. Je mi jasné, že v originálu byly podobné praktiky používány z důvodu omezeného výkonu, ale zároveň fungovaly jako dokreslení celkové atmosféry, která se z definitivní edice nějak vytratila. Bez mlhy tedy dohlédnete dost daleko. Zvýšená dohlednost ale neznamená, že se zvýšila i vzdálenost vykreslování. Je tak jasně vidět, jak doskakují na modelech budov textury, což na kvalitě těchto remasterů také moc nepřidalo.

PC verze GTA Trilogy byla stažena z prodeje. Hráči požadují vrácení peněz

Pokud by vám přišlo, že jsou hry v definitivní edici o něco snazší, tak to není jen váš pocit. Mise, u kterých se hráči kdysi zasekávali, nyní jdou projít víceméně s prstem v nose. Nechvalně proslulý vrtulníček z Vice City je přesný příklad. Na splnění takových misí vám hra dává více času. U leteckých misí v San Andreas je zase snazší prolétávat záchytnými body.

Také mi přišlo, že se NPC chovají jinak než v originálu. Možná mě jen klame paměť, ale opravdu si nemyslím, že ve Vice City by policie ignorovala přejetí chodce před očima strážníka nebo zramování policejního auta. Takových situací se mi stalo několik a nenaskočila ani jedna hvězdička.

Celkové jednoduchosti pomáhá i nový systém ukládání hry. Už nemusíte po každé misi jezdit domů, hra se vám automaticky ukládá sama a po neúspěšné misi si ji můžete okamžitě pustit od začátku a není potřeba jezdit k jejímu zadavateli. To je jedna z mála novinek, které se mi v definitivní edici líbí.

Po té záplavě kritiky nemůžu opomenout i pár pozitiv, které se Grove Street Games podařilo zpracovat dobře. Všechny díly se na konzoli velmi dobře ovládají. Systém, který si vývojáři půjčili z pátého GTA, sedí i sem, stejně jako nové přehazování zbraní nebo výběr rádiových stanic. Na to, jak je to velká záležitost, je dobrých novinek opravdu málo a negativa nad nimi rozhodně převažují.

Rockstar v minulosti patřil ke studiím, u kterých jste si mohli být jisti tím, že vám dodají hru té nejvyšší kvality. GTA: The Trilogy jim ale jistě tuto pověst pošramotí. Neběží dobře ani na jedné z vydaných platforem. Na PC nebyla několik dní dostupná a na Switchi vypadá otřesně. Vzhledem k tomu, jak na této konzoli běží třeba Alien: Isolation nebo nedávno vydaný port Dying Light, je to pro Grove Street Games další ostuda. Pokud se chcete o technickém stavu hry dozvědět více, doporučuju rozbor od Digital Foundry. Sice zatím zpracovali pouze GTA 3, ale podle mých zkušeností na tom budou ostatní díly velmi podobně.

Rád bych vám místo nákupu definitivní edice doporučil raději zamířit k originálům, ale ta možnost tady už bohužel není. Z pochopitelného důvodu totiž byly původní verze z digitální distribuce odstraněny, a tak už neexistuje jiný způsob, jak se k nim dostat než přes definitivní edici. Tím si v očích hráčů Rockstar také moc nepomohl.