Recenze: Jak 2: Renegade – konzolová hra roku

Top notch. Anglicko-český slovník toto heslo vysvětluje takto: hovor. bezvadný, prima, prvotřídní. Majitel PlayStation 2 by měl vzít tlustý černý fix a doplnit definici Státního pedagogického nakladatelství dalším termínem: Jak II. Podle mnohých nejlepší konzolová hra roku si to bez pochyb zaslouží!

Platforma: Playstation 2
Typ hry: akční/plošinovka
Analog: Jen páčky
Multiplayer: Ne
Výrobce:
www.naughtydog.com
Vydavatel: SCEA (www.scea.com)
Distributor v ČR: ATC (
www.atcomp.cz)
Homepage:
www.jak2renegade.com

Grafika... cože?

Jestli vaše máti bere sedativa, doporučuji uzmout pilulku, možná i dvě. Všem ostatním přeji pevnou mysl, protože to, co se na vaší TV rozehraje pod taktovkou Naughty Dog, nemá obdoby. Jako hráče mne nikdy nezajímaly technické finesy, doprovázející popis jednotlivých her. Zajímá mě, jak ta která hra vypadá v praxi, a ne jestli na papíře disponuje FSAA, HTDV, 60 FPS, progressive scanem atp.

 

Z Daxtera jde opravdu strach! * „Obézní“ neznamená nemít nohy modelky

Nepochybuji o tom, že Jak II má tohle všechno a hromadu dalších zkratek navrch. To ale není vůbec důležité. Důležité je to, že Jak II nechá na vašich sítnicích otisk skorodokonalosti. Po tomto prohlášení je naprosto bezpředmětné pokoušet se o jakýkoli detailnější výčet jako: „wide screen, hi-res textury, více-než-dostačující-frame-rate, life-style animace, architektura, design...“, protože bez této veselé skupinky nejlepších kamarádů každého hráče by o dokonalosti nemohla být řeč ani náhodou.

Naughty Dog (ND), kteří se na PSOne pokoušeli pokořit Maria se svým Crash Bandicootem, už v té době docela jasně prokázali, že to s hardwarem od Sony umějí. Jak and Daxter budiž důkazem, že i na PS2 dovedou, ale Jak II jde mnohem, mnohem dál. Developerům z ND prostě budete věřit, že Jak II je maximum, co jsou schopni v dané chvíli z PS2 vymáčknout, ne-li maximum definitivní a do budoucna nepřekonatelné. Jen tak mimochodem - moc by mne zajímalo, co předvede kolegium pana Kojimy s MGS3, respektive Sony a jejich Polyphony Digital s GT4, aby grafický dojem z jejich nemálo hypovaných her byl alespoň na úrovni Jak II – tak dobře totiž Jak II vypadá.

Nic takového jste na PS2 dosud neviděli.

 

Nejoblíbenější dopravní prostředek – „hovertorka“ * Povedený design nejchudší čtvrti

Takže plošinovka to není?

Bylo by chybou myslet si, že Jak II je prostým následníkem původního Jaka s „pouhým“ vylepšením grafického kabátku. Po úvodním „tutoriál“ levelu se ocitnete na ulici Haven City. Města většího, pestřejšího a živějšího než Vice City.

Jestliže se minulý díl odehrával převážně v „happy“ kulisách rozevlátých lesíčků, na zelených mýtinkách a v zasněžených krajinkách, tak v Jak II na vás padne těžké kladivo deprese industrializace a diktatury. Haven City je obrovské, anonymní město doslova přeplněné lidmi a dopravními prostředky s atmosférou PC adventury Normality, inspirované Orwellem a jeho 1984. A když Orwell, tak se vším všudy.

Nechybí „Velký bratr“, nechybí sžíravá propaganda, linoucí se z pouličních ampliónů, nechybí poplatní posluhovači totalitního režimu, nechybí odbojová organizace, a nechybí ani pravda, za kterou stojí za to bojovat. Ale to jsem trochu předběhl koncept, tak ještě jednou a hezky po pořádku.

 

Střelnice – jedna z mnoha miniher * A teď se bude utíkat

Jak II nemůže zapřít svůj původ v platformovém předchůdci, ovšem hratelnost mají na svědomí spíše geny GTA. Jistě, v Haven City si nezalaškujete ani s prostitutkou ani s bazookou, ale základ volnosti ve výběru úkolů hlavní linie a sub-questů je převzatý prakticky bezezbytku. Rozmanitost úkolů je minimálně na úrovni GTA3. Od akčně nebo „hopsačkově“ pojatých úkolů, přes závodění na městském okruhu ve speciálních vznášedlech či mise koncipované pro Jet Board, až po komplikovanější úkoly, kde vám budou ku pomoci NPC a nejrůznější stroje.

Ovšem prostředí, ve kterém budete tyto mise plnit, je mnohem variabilnější. Neomezuje se totiž „pouze“ na samotné město a přilehlé okolí, ale obligátními portály cestujete i do vzdálenějších lokací, právě za těmi lesíčky a mýtinkami. Další příjemnou věcí je to, že vaše přítomnost ve městě (tedy plnění úkolů), má velký vliv na celé Haven City, které se s vaším přičiněním mění z „klidného“ místa na nebezpečnou zónu.

 

Vliv Jaka I se nezapře * Vzadu je vidět osvětlení závodního stadionu

To, co vás žene kupředu (kromě vysoké hratelnosti), je hloubka příběhu, která na „akčně-platformovou“ hru není vůbec obvyklá. Ve světě lačnícím po Eco se tři základní frakce snaží dosáhnout svého cíle: diktátorský Baron Praxis ovládající Haven City, zvířecí Metal Head(i) obléhající město a mezi nimi Vy a partyzánská organizace Underground. Zprvu nabudete dojmu „všichni proti všem“, ale ve světě Jaka II nic není tak jednoduché, jak se na první dojem zdá. Skvěle namíchaný mix všech možných postupů vás u obrazovky dokáže udržet více než je pro oči zdrávo díky vzácnému, ale ve hrách o to žádanějšímu syndromu „ještě jednu a jdu spát“. Plných 65 misí vás bude trápit a mučit, ale především královsky bavit.

Trochu od všeho, ale výsledek je nesrovnatelně lahodnější, než pověstný dort pejska a kočičky.

Co na to Jak? A Daxter?

Změnou neprošel jen engine hry a styl hraní. Změnil se i Jak – jako postava samotná. Po dva roky mučen testy na Dark Eco v Praxisově vězení nezměnilo Jaka jen fyzicky (Jak má možnost na omezený čas využít nadpřirozené síly), ale také charakterově. Působí mnohem méně „vykuleným“ dojmem, než tomu bylo v prvním díle - a vůbec se chová mnohem vážněji. Naproti tomu Daxter (se kterým si párkrát zkusíte, jaké je to být oranžovou kunou) je pořád ten samý smolař s jazykem Austina Powerse. Daxter dostal v tomto díle větší prostor a to jak po stránce humoru, tak i po stránce příběhu, když nejeden problém budete řešit právě kvůli jeho infantilitě.

 

Další z mnoha NPC * Nebojte, taková idylka to nebude

Kromě Jaka a Daxtera se opět setkáte s Keirou, Samosem a s několika dalšími postavami, které vám budou pomáhat, i když některé z nich sledují své vlastní cíle. Zkrátka, Jak II se nejen výborně hraje, ale skvěle se sleduje i příběh.

Posloucháte mě vůbec?

Z hluku, ruchu a vůbec zvuků ve hře nejvíce vyniká dabing. Konkrétně dabing Daxtera, doplněný jeho jedinečnou animací, je nezapomenutelným zážitkem. Každé zadání úkolu doprovází krátká animovaná scéna, kde je povětšinou Daxter hlavní „hrdina“. Vlastně všechny postavy jsou nejen výborně nadabované a rozanimované, ale také lipsing je na vysoké úrovni. Majetnější možná bude zajímat, že k vysoké kvalitě zvukových vln přispívá Dolby Pro Logic II.

Od rána až do večera

A maminka z kuchyně volá: „Jakube, takto jsem tě snad nevychovala!“

 

Záběr jedné z obtížnějších misí ve městě * Baron Praxis si doma potrpí na zvláštní dekorace

Menší problém při hraní Jaka II může nastat, pokud je nablízku rodič nebo (a to je snad ještě horší) vaše lepší polovička. Jak II z vás opravdu jednoduše vytáhne celý slovníček vulgarismů, kterým vládnete. Navíc vás jednotlivá slova naučí vtipně kombinovat do květnatých souvětí. Problémem není přemrštěná obtížnost, či frustrující momenty s ovládáním nebo s kamerou, ale jde o to, že vzdálenost některých respawnovacích míst během mise (o úkolech přímo ve městě nemluvě) je na hranici světelného roku. Jakmile si ale uvědomíte, že vás Jak II chce prostě pobavit a ne vydat se vám napospas tak, jako jeho předchůdce, nadávat sice nepřestanete, ale kadence urážek na adresu všech, co mají s touto hrou něco společného, poleví.

„Promiň, mami.“

Dokonalá hra?

I u Jaka II platí, že nic není dokonalé. Chyby, ehm, pardon, chybičky zde se vyskytující jsou pro samotné hraní a celkový dojem zanedbatelné, ale uvést by se měly.

Engine přímo ve městě neběží na stabilních 60 fps a je znatelné „vlnění“ obrazu – zvláště v rozhlížení z vlastního pohledu – ovšem, není se čemu divit, když jsou na obrazovce najednou desítky postav, desítky vznášedel.a nejednou i pár explozí. I tady, v sekci „chyby“, bych ještě jednou rád smekl nad enginem. Bravo.

 

Boje s bossy jsou jak zábavné, tak náročné * Daxter je prostě můj favorit

Další diskutabilní věcí je již dříve avizovaná obtížnost. Nedovedu si představit, že by tuto hru mohlo hrát desetileté dítě tak jako Jaka I, na druhou stranu, pro staršího hráče to může být ta pravá výzva.

Světlé stránky hry
  • Engine
  • Ovládání
  • Animace postav
  • Dabing
  • Příběh
  • Haven City
  • Nový mutant herních žánrů
Temné stránky hry
  • Místy značně „houževnaté“
  • Probudí vaše horší já
  • Hudba nedosahuje kvalit všeho ostatního

Slabší z té hromady dobrot se jeví také poněkud nevýrazná hudba, které by se hodil alespoň jeden zapamatovatelný nápěv. Vzhledem k tomu, že Jak II působí jako „dospělá“ hra, hudba patří spíš do šuplíku, ze kterého Jak II vylezl – „plošinovka“. Škoda.

A to už je konec?

Ne tak docela. Jakmile se dostanete za závěrečné titulky, stejně tak jako u Jaka I budete mít možnost pokračovat ve hře dál v honbě za Precursor Orby. Tentokráte je ale odměna za jejich shromažďování nejen kvantitativně, ale hlavně kvalitativně lepší – jednou z mnoha je i možnost zahrát si kterýkoli level znovu, bez nutnosti opakovat celou hru!

Grafika: 10/10
Zvuky: 10/10
Hudba: 8/10
Ovládání: 10/10
Hratelnost: 10/10
Fun factor: 10/10

Bezesporu horký kandidát na konzolovou hru roku 2003!

Závěrečné hodnocení: 9,5/10

Diskuze (18) Další článek: Pětice ukázek hororového titulu Resident Evil Outbreak

Témata článku: , , , , , , , , , , ,