Recenze: Kingdom Hearts II – Disney a Final Fantasy opět spolu

Již podruhé se na nás řítí neobvyklá kombinace slavných Disneyho světů s japonským pohledem na věc, originálními charaktery a postavami ze série Final Fantasy – to vše v kabátu akčního RPG. Druhý díl Kingdom Hearts na PS2 je prý větší, temnější a lepší. Pojďte se přesvědčit v naší recenzi.

Platforma: PS2
Typ hry: akční RPG
Multiplayer: ne
Výrobce: Square Enix (
http://www.square-enix.com/), Buena Vista Games(http://buenavistagames.go.com/)
Vydavatel: Square Enix (
http://www.square-enix.com/)
Homepage:
http://www.kingdomhearts2.eu.com/

Před lety pro nás jeden z tvůrců Final Fantasy Tetsuya Nomura spolu se svým týmem namíchal chutný koktejl. Vzal pár Disneyho světů, které každý (nebo alespoň většina) z nás zná a má rádo. K tomu přidal pár Final Fantasy charakterů, které zas potěší všechny FFF (Final Fantasy Fans) a několik originálních nových postav, kteří budou v centru celkového příběhu. Hlavním hrdinou Kingdom Hearts (KH) se tak stal Sora, kterému byl jednoho dne před očima temnotou zničen rodný ostrov a jeho dva nejlepší přátelé Riku a Kairi zmizeli beze stopy. Sora pak spolu s Donaldem a Goofym při jejich hledání navštívil například Aladina, Petra Pana nebo Alenku v říši divů. Po konci hry ale všechno neskončilo a na úplném konci titulků jste mohli po splnění přísných podmínek shlédnout bonusovou animačku v podobě upoutávky na druhý díl, která každému dlouho vrtala v hlavě.

  
Známí nepřátelé Heartless se vrací v nových podobách * Hned na začátku Sora dostane svoje nové oblečení * Kairi roste do krásy

Při vydání prvních KH, jak později Nomura řekl, byla ona animačka pouze jakousi nadějí, že by snad někdy mohlo vzniknout pokračování. Práce na druhém dílu začaly totiž až po úspěchu prvního po celém světě. Ale ještě před vydáním KH 2 opět na PS2 si tvůrci odskočili ke GBA a vydali KH: Chain of Memories, které přímo navazuje na konec KH.  V současné době se pro Japonsko chystá předělávka ChoM na PS2, ale v anglicky mluvících zemích se jí nejspíš nedočkáme. Je to škoda, protože druhý díl, na který se dneska podíváme, začíná právě tam, kde ChoM končí a bez alespoň částečné znalosti, co se tam odehrálo, může někomu KH 2 připadat zmatené a nepochopitelné. Dost bylo ale oťukávání a chození kolem horké kaše, pojďme se podívat, co přesně se v krabičce s Kingdom Hearts II skrývá.

Bez srdce a těla – Heartless a Nobodies

Jak jsem již řekla, KH2 začíná přesně tam, kde Chain of Memories končí. Tím místem je městečko Twilight Town a prvním z mnoha překvapení, které jsou pro vás během hry připravené je fakt, že žádný Sora se nekoná (alespoň na začátku, nebojte) a ovládáte na první pohled obyčejného sympatického kluka Roxase na letních prázdninách. Spolu s ním se seznamujete s ovládáním, rozkoukáváte se po okolí a snažíte se zjistit důvod zvláštních snů o klukovi se speciálním klíčem, který bojoval proti temnotě (kdo to asi je?).

  
Král Mickey má v druhém díle mnohem větší úlohu * Vždy se objeví v pravou chvíli * Druhů nepřátel uvidíte mnoho 

Po tomto několikahodinovém úvodu do hry konečně dostanete zpátky do rukou keyblade a můžete se vydat vyřídit si své účty s temnou Organizací XIII, která plánuje něco velmi nekalého pro všechny světy. V orientaci mezi postavami a v příběhu vám pomáhá skvěle zpracovaný deník, ve kterém najdete spoustu užitečných informací, ale i například všechny dosud potkané druhy nepřátel či chybějící truhličky.

V oblasti vyprávění příběhu udělala KH2 oproti předchozímu dílu velký skok dopředu. Ve druhém díle se dočkáme mnoha (opravdu MNOHA) cut-scén, které vás často nechají koukat s otevřenou pusou. Obzvláště každé objevení některého z třinácti členů Organizace XIII přináší dramatický spád a překvapení, kdo že se pod hlubokou černou kápí skrývá.

Pokud jde o samotný příběh, tvůrci nám jej tentokráte předkládají dospělejší a temnější, ale i tak bych si ho nedovolila srovnávat s tituly jako jsou Final Fantasy či Xenosaga. Co mi chybělo nejvíce byl jakýkoliv vývoj hlavních charakterů. Je jasné, že od Donalda a Goofyho se ani žádný očekávat nedá, ale Sora by mohl častěji projevit nějaké emoce a nejen se chvástat, jak všechny problémy se svým úžasným keybladem vyřeší. I přesto ale musím vyzdvihnout posledních několik hodin hry, kdy se řeší příběh okolo Sory a jeho přátel, jako nejlepší část hry. Možná kdyby se tvůrci více soustředili na hlavní příběh a méně na dění v jednotlivých světech, mohlo vše dopadnout ještě lépe.

  
Kde jinde uvidíte Kačera Donalda zpívat? * Podíváme se i do daleké minulosti Disneyho

Pokud jde o postup ve hře, vše je skoro stejně jako v prvním díle. Sora putuje opět s pomocí Gummi ship po postupně odkrývaných světech. Navštívíte některé staré známé z prvního dílu, ale i zbrusu nové světy jako například Mulan a Piráty z Karibiku. Do každého ze světů se opět musíte alespoň jednou (někdy i vícekrát) vrátit, ale i tak je znovuprožívání klasických Disneyho příběhů příjemnou nostalgií. Není nad pocit, že jste to byli právě vy, kdo pomohl Mulan vrátit čest rodině, či že jste to byli právě vy, kdo zachránil Jacka Sparrowa před kletbou...

Speciálním světem je tentokráte Malá mořská víla, kde místo klasického pobíhání a bojování pouze zpíváte. Ano, zpíváte. Vždy po nějakém postupu ve hře se vám zde otevře nová píseň, kterou při úspěšném provedení (mačkáte různá tlačítka do rytmu) pomůžete Ariel při cestě za princem. Setkáte se opět i se světem plným zábavných miniher – Stoakrový les Medvídka Pú.

  
Podivná parta * Některé scenerie jsou nádherné * Na Gummi ship se řítí mnohem více nepřátel než dříve

Stoprocentní hratelnost

Mnohé z vás jistě zajímá, jak to dopadlo s nechvalně proslavenou Gummi ship. Mně osobně je tento způsob transportu mezi světy trnem v oku již od prvního dílu a ani v druhém jsem příliš neskákala radostí při otevírání nových cest. Naštěstí prošla Gummi ship několika úpravami a putování v ní je nyní snesitelnější/hratelnější, i když vypadá pořád stejně „legovitě“. Samotná bojová část při otevírání nových cest je nyní akčnější a zábavnější a musím říct, že i snadnější. I tak bych se bez ní obešla a k žádné z cest jsem se při plnění nepovinných misí nevrátila. Co se týče upravování jednotlivých plavidel, složitě vypadající editor Gummi ship mě přesvědčil, že možností k vylepšování je spousta.

Stejně jako Gummi ship prošla úpravami celková hratelnost. Tvůrci se řídili hlasy fanoušků prvního dílu a vše je dovedeno téměř k dokonalosti. Ovládání se vám rychle a jednoduše dostane do rukou, stejně jako si zvyknete na vylepšenou kameru. Co mě ale na ovládání ohromilo nejvíce, je takzvaný Reaction Command. Ten se v KH2 využívá téměř ke všemu. Objeví se vždy v určitou dobu nad menu v levém dolním rohu obrazovky a pokaždé má jinou funkci. Při přiblížení k nehratelným charakterům spouští rozhovor, při objevení truhličky ji otevírá a prozkoumává různé předměty ve hře.

  
Jestlipak Cloud někdy bude mít klid? * Útok na Hydru pomocí Reaction Command * Axel je jedním z Organizace XIII

Nejzajímavější využití má ale při bitvách, které jsou stejně jako v prvním probíhají v reálném čase. Reaction Command totiž obohacuje jinak klasické sekání do hordy nepřátel o různé speciální útoky. Objeví se jen při specifických nepřátelích, nebo pouze v určitý okamžik. Pokud ho stisknete včas, Sora dokáže nečekané kousky – rychlým vyhnutím počínaje a dlouhým efektním útokem plným přemetů  konče. Při bitvách s bossy se bez něj dokonce téměř neobejdete - na bitvu s nimi je pak radost pohledět  a někdy se blíží až k matrixovským orgiím.

Samozřejmě že klasický útok a Reaction Command nejsou jedinými způsoby bojování. Sora umí opět používat několik kouzel, bez kterých se občas neobejdete. Obezřetně musíte nyní postupovat při používání kouzla léčivého, protože využívá veškerou manu na jedno použití. Bez many ale nemůžete provádět jak speciální útoky ani přivolávat získané pomocníky. Ačkoliv přivolávání jsem za celou hru použila pouze jednou - abych se podívala jak to vypadá - speciální útoky jsou něco úplně jiného.

  
Někteří bosové jsou obrovští * I v Gummi Ship módu narazíte na bose * Jako by si z oka vypadli

Ať již s Donaldem či Goofym, kteří jsou v partě po téměř celou hru, tak s charaktery, kteří se k vám připojí vždy v daném světě (Zvíře, Mulan, Aladin,…), speciální útoky se opravdu hodí. Nejen, že oplývají originalitou a s každým charakterem uvidíte něco jedinečného a samozřejmě efektního, ale i jejich síla je nezanedbatelná. To ale ještě pořád není všechno. Sora získal také schopnost morfovat do několika dalších forem, ve kterých předvádí ještě úžasnější vzdušné i pozemní kousky než kdy. Při morfování do další formy (což spočívá pouze ve změně oblečení) sice ztratí jednoho nebo oba členy party, ale získá větší sílu, magii a mnoho schopností. 

Při bojování postupně postupujete na vyšší level a získáváte mnoho různých schopností. Ať už speciální kombo nebo schopnost získat více předmětů z nepřátel. Schopnosti nemůžete mít aktivní neustále všechny a je třeba si dobře rozmyslet, které zapnete. I kdyby jste se ale na RPG část KH2 vykašlali a prostě jen prošli hru mlácením do dvou tlačítek, jde to. Osobně ale považuji (ne)obtížnost KH2 za jednu z nejslabších částí hry. Na normální obtížnost kromě pár těžších bossů nenajdete ve hře jedinou výzvu (teď nemluvím o nepovinných bossech). I když máte k dispozici tolik možností taktizování a útoků, hra vás je vůbec nenutí používat, což je velká škoda.

  
Při mnoha bitvách nestačí jen bojovat, ale musíte i plnit různé podmínky * Organizace XIII zase strká prsty kam nemá * Jack Sparrow a jeho hamižnost

Nejen grafické orgie

V oblasti grafiky nelze KH2 téměř nic vytknout. Překrásně vyvedená a barevná prostředí propracovaná do všech detailů najdete v cartoonovských Disneyho světech a neuvěřitelnou realičnost zase ve světě Pirátů z Karibiku. Johnny Depp vypadá opravdu jako živý a tvůrci si vyhráli například i při přechodu mezi živou a mrtvou verzí pirátů při pohybu ze světla měsíce do stínu. Všechny světy mají své vlastí logo a vlastní stylizované menu.

Pokud jde o charaktery, tak Disneyho postavy jako by z oka vypadli svým vzorům. Originální charaktery mají úžasný Nomurův design – obzvláště členové Organizace XIII. Mít jejich plakát, mám ho plné zdi. Bitvy hýří barevnými efekty a dokonce efekt při úderu keyblade je pokaždé jiný, podle toho jaký keyblade používáte. Pokud používáte keyblade ze světa Krásky a Zvířete, létají při útoku okvětní lístky růží a podobně. Občas je ale těch efektů až moc a Soru i stav bitvy přes ně není vidět, což vnáší do bitev zmatek.   

  
Chudák Flunder nevidí romantickou scénu * Axelovou hlavní silou je oheň * Je to člen Organizace XIII , nebo ne?

Zvuk a hudbu mohu také pouze chválit. Klasické Disneyho skladby, stejně jako některé originální či upravené KH melodie příjemně podkreslují vaše putování. Zpívaným písním nelze nic vytknout, i když mně osobně se titulní píseň z prvního dílu líbila více. Dabing je také odveden velmi profesionálně. Obzvláště Disneyho postavy mluví vždy pouze jejich „právoplatný“ dabér. Haley Joel Osment (Šestý smysl) odvedl skvělou práci při opětném namlouvání (a dokonce nazpívání) Sory, stejně jako celá další plejáda hvězd, která se na KH2 podílela (Geoffrey Rush, Billy Zane,…). S dabingem FF postav už je to horší, ale nijak tragické. Jediná výjimka je Aeris, jejíž hlas jsem nemohla vystát.

KH2 patří podle mě mezi pár výjimečných her, u kterých se může bavit kdokoliv. Ať již jste mladí nebo staří, některé věci prostě fungují na všechny. Pro fanoušky Final Fantasy je připraveno opět několik odkazů a mnoho scén, které zahřejí u srdce. Kde jinde si můžete opět zabojovat se Squallem, vidět Clouda jak hledá Sephirota či si promluvit s Aeris? Fanoušci Disneyho si zase mají možnost na vlastní kůži prožít některé ze slavných příběhů a dokonce do nich zasáhnout. Pokud nejste fanoušci ani jednoho, můžete prostě jen v kůži Sory prožít pěkný příběh jednoho tak trošku speciálního kluka, který hledá své ztracené přátele.

Světlé stránky hry
  • Reaction command
  • Efektní cut-scény a bitvy
  • Velmi dobře zpracovaný deník
  • Zábava na dlouhou dobu i po dohrání hry
Temné stránky hry
  • Občas nepřehlednost v bitvách
  • Dětský příběh
  • Nevyrovnaná obtížnost

Vše je zabaleno do velmi hratelného a zábavného kabátku. Na rozdíl od prvního dílu vám nehrozí bloudění ani zatuhnutí, prostě jen jdete dál a dál a prožíváte vše, co vám hra nabízí. Čeká na vás kolem 35 hodin hlavního příběhu a i po jeho dokončení můžete strávit mnoho hodin syntetizací nejsilnějších zbraní, bojováním s neporazitelnými bosy, létáním v Gummi ship a hledáním zapomenutých truhliček. KH2 zkrátka není šlápnutí vedle.

Grafika: 9/10
Hudba: 8/10
Příběh: 7,5/10
Hratelnost: 10/10

KH II přináší zábavu na dlouhou dobu pro všechny věkové kategorie. Pokud si rádi hrajete, pak je to hra pro vás.

Celkové hodnocení: 8,5/10

Diskuze (3) Další článek: ProZonu se neschováte

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,