Recenze: Obscure 2 - útok zmutovaných kytek

Hrůza a děs mutagenních spór opět útočí, a to hned na třech platformách – PS2, PC a Wii. Tvůrci měli při pročítání recenzí předchozího dílu vytýkajících slaboduchý příběh a technické zpracování co napravovat. Na druhou stranu, hra se tak špatně nehrála. Servírují nyní chutnější flák masa, nebo červy prolezlou mršinu?
Objednejte si na shop.doupe.cz

Obscure 2
  PC: 899 Kč 
  PS2: 699 Kč

Platforma: PC, Wii, PS2
Typ hry: Survival horor
Multiplayer: Ano, kooperativní, pro 2 lidi
Minimální konfigurace: Procesor 1,0 GHz, 256 MB RAM, 4 GB na HDD
Testovací konfigurace: A64 3000+, 1024 MB RAM, ATi X1600 Pro
Výrobce: Hydravision (
http://www.hydravision.com/)
Vydavatel: Playlogic Entertainment, Inc (
http://www.playlogicgames.com/)
Homepage:
http://www.obscure2.com/

 

Představte si pohodovou americkou středoškolskou instituci, život na koleji a partičku šesti kamarádů. Na střední to pěkně žije, přidejte spoře oděné a dobře vyvinuté dívčiny (které se nestydí ukázat pupík, ale ani výstřih). S jednou takovou chodíte a dokonce i sdílíte pokoj. Utřít sliny z klávesnice, není to zase až taková idylka.

Všechno zlé začíná požitím halucinogenního čaje z neznámé rostliny – čeká vás nepříjemný trip do mlhou zahaleného lesa. Naštěstí se v halucinaci válí baseballová pálka i vaše dívka. Vyzkoušíte si pár cvičných úderů do náhle se objevivších náhrobků a uvolníte si cestu dál. Koutkem oka zahlédnete, jak něco odtáhne členku vaší povedené šestice do podivné šachty. Jako správně obětavý kamarád se za ní ihned vydáváte a šplháte po žebříku dolů. Samozřejmě vám není vůbec divné, kde se vzala v lese a současně i hřbitově cesta jako vystřižená ze Ztracených.

  
Slušivý top * Zde vidíme, že nic nevidíme * Nechybí humorné nástěnky

Rychle tedy slezete a ocitnete se v betonové chodbě. Odněkud vy i vaše přítelkyně vyštracháte baterku a vydáváte se na průzkum. V halucinaci potkáte další snové sekvence, kdy se na monitoru zjevuje podivný šedivý obličej a temnota chodby se mění na nádherně krvavý odstín. Po dojití na konec se teleportujete do rozbořeného sklepa/chrámu, kterému vévodí obří kytka a na ní naaranžovaná mrtvola vaší kamarádky. Přes zeď se k vám probourávají nestvůry, načež se v rukou zjeví brokovnice, jíž se snažíte nepřítele zničit. Prohráváte a probouzíte se na pánských záchodech s perfektní kocovinou...

Příběh a tak vůbec

Zdá se vám hra přitažená za vlasy? Což o to, v halucinaci by na to právo měla, o to horší však je příběhový vývoj v realitě. Nelogický šplh po okenní římse lze ještě ustál, ale reakci na nehezký skupinový sen už ne. Osobně bych asi polknul pár paralenů a šel spát, ovšem postavy z této hry jsou z jiného těsta – okamžitě vyráží na další párty za dvěma členy party, kteří tam již jsou. Hádejte, koho budete nyní ovládat?

„Tvá minulost tě vždycky dostane.“ Přesně tuto větu si bude říkat blonďatý, vysoký, svalnatý a zajisté i modrooký (tentokrát si zbaví klávesnici slin dívky) hrdina, jehož hlavní předností je síla (na co teď myslelo něžnější pohlaví, doopravdy vědět nepotřebuji). Jedná se o postavu, jež vystupovala už v prvním dílu a také o kluka, který chtěl na všechno zapomenout. Ke své smůle si opět vybral školu, v níž se šíří nebezpečná rostlinka, jejíž spóry dělají z lidí monstra. Pešek a scénáristické klišé velké jak Brno.

  
Zraněným pomáhá energy drink * Oplzlé popisky * Big Mamma 

Naštěstí není měkota a s nástrojem pana Baseballa se nestvůrám postaví. Šikovně mu sekunduje i jeho kamarádka s hokejovou holí, jíž neovládáte vy, ale počítač. Brzy opět nacházíte střelnou zbraň a masakr může začít. Navíc má každá z několika postav, které dostanete pod ruku, speciální schopnost. V případě blonďáka jde, jak jsem již zmínil, o sílu, takže dokáže odtáhnout těžké bedny. Ostatní se nenechávají zahanbit – hackování, kdy z nabídnutých písmenek doplňujete slovo tak, aby dalo dohromady jméno nějaké slavné osobnosti; možnost provádět akrobatické šílenosti, při kterých mačkáte mezerník jako pominutí, abyste se vytáhli nahoru; páčení zámků atd.

Tyto věci zabraňují projít hru s jedinou oblíbenou postavou, ale zároveň někdy zavdávají důvod k pousmání. Kupříkladu novinový článek musí přečíst blonďatá Amy, jelikož nikdo jiný není schopný vyluštit písmenka (v případě inteligentní hackerky je to až šokující). Navzdory tomuto faktu se však otevírá skupina ucházejících miniher, které minimálně oživují hratelnost.

Sex, drogy a chóry

Jediným malým problémem je to, že hra by měla být survival hororem. Což o to, většinu osazenstva skutečně tvoří monstra, ale problém je v druhém slovíčku – horor. Nelogický příběh a vykrádání všech možných archetypů ničí celou atmosféru hry. Dalším devítipalcovým hřebíkem do rakve je návrh nestvůr. Malé neidentifikovatelné cosi by se ještě dalo považovat za přiměřeně děsivé, ale obluda vypadající jako Marshmellowman z Krotitelů duchů ve mě vyvolala vlnu smíchu. Díky enormním ňadrům si zasloužila soukromé označení Big Mamma (podle vzoru Big Daddy z Bioshocku).

  
Krásný příklad, kdy je kamera na nic * Pořádný souboj * Savovací květinka

Již kvůli jisté sexuální podbízivosti hrdinek jsem se přiblble pubertálně usmíval (tj. nevadilo mi to), ale tato nestvůra ve mě vyvolala pocit, že autoři trpí nebezpečnou sexuální frustrací. To jsem však ještě nepotkal to nejlepší! Přízračnou létající ženštinu, která zabíjela tak, že se snažila vámi ovládaného hrdinu/hrdinku udusit ve svém klíně. Pánové programátoři, zajděte si někdy ven, ti hráči 16+ se povětšinou mohou na pěknou holku podívat in natura. A možná ani nebude zmutovaná!

Byť se autoři snažili udělat vše pro to, aby nás hra děsila, dopustili se několika chyb. Zaprvé celou scénu v některých případech až moc nasvětlili, takže přesně vidíte, kde kdo a co číhá. Grafické zpracování také není z nejnovějších, a tak vás spíše vyděsí rozplizlé textury než zrůdy. Na druhou stranu hra běžela na testovací konfiguraci s maximálním nastavením ve více než stech snímcích za vteřinu, což se u novinky dlouho nestalo :-).

Zadruhé: vše je přísně lineární, není možné odbočit z designérem vytyčené cesty. Nejmarkantnější je to v lese, kde náhodně popadaly kmeny tak, aby vytvořili uličku širokou asi 5 metrů. Pokud se nacházíte ve škole či hororově profláklé nemocnici a dalších budovách, můžete vzít jed na to, že budou zamčeny všechny dveře, kterými nemusíte projít. Zatřetí je přítomnost někoho druhého obrovsky uklidňující a strach se tak nemá šanci dostavit. O tom, že je dost zdraví i munice a baterka vydrží svítit nekonečně dlouho, se již nemá cenu zmiňovat. Nezbývá než konstatovat, že ve srovnání s touto hrou je i cesta tmavým sklepem s nabitou brokovnicí děsuplnou záležitostí.

  
Má ji motorovou * Ano, skutečně se hrdinky oblékají jako běhny * Navádění pomocí kamery

Atmosféru zachraňuje jediné – hudební doprovod. Něco tak božského bych v tak špatné hře nečekal ani omylem. Dětské chóry dokážou nahnat husí kůži a k potemnělým podzimním dnům se obrovsky hodí. Nebýt několika slabších skladeb a nevhodnému zasazení do určitých situací, neměla by hudba chybu. O to více zamrzí občasné vypadnutí zvuku či namluvení. Zvuky jsou klasicky průměrné, nelze říct, že by mě nějaký zaujal nebo se vryl do paměti. Dabing je ovšem jiná káva – zní mírně amatérsky, ovšem do hry se uječené výkřiky hodí pro svou klasickou béčkovost.

Frustrace

Pokud si již nyní představujete, jak vám hra přidělává vrásky, ještě jste si nepřečetli všechno. Ze všeho nejhorší totiž nejsou trpaslíci, ale kamera. Je skutečně tak těžké udělat pohled, při kterém by PC hráč nerozlámal další zubní protézu? Není problém nechat se umlátit potvorou jen proto, že ji za rohem nevidíte. Většinu času jste nuceni chodit s připravenou zbraní, při kteréžto příležitosti se hra přepne do pohledu za vašimi zády, v němž je i něco málo vidět.

Míření probíhá automaticky, a tak není problém praštit holí kamaráda. V případě střelné zbraně je hráč degradován do role chlapíka, jenž mačká tlačítko. Bohužel jsem nepřišel ani na to, jak se mění cíl automatického míření, což se v bitkách s dvěma a více netvory moc nevyplácelo. Ovládání ve spojitosti s kamerou tedy také nic moc. Když už jsme u hořekování nad rozlitým technickým zpracováním – mechanismus ukládání nestojí za nic. Slouží k němu halucinogenní rostlinky, které najdete roztroušené po stěnách. Proti omezenému saveování nic nemám, ale bohužel není těžké květinu přehlédnout (a může za to k velkému překvapení kamera). Občas se také rostliny nacházejí hodně daleko od sebe, přičemž nutnost odehrávat dlouhé úseky hry znovu není zrovna zábavnou kratochvílí.

Světlé stránky hry
  • Spolupráce charakterů
  • Výtečná hudba
  • Pár nápadů
Temné stránky hry
  • Kamera
  • Příběh
  • Občasná demence AI
  • Systém saveování

Smát se hře nebo brečet? Některé nápady jsou dobré (kupříkladu ovládání hrdinky přes hledáčky bezpečnostních kamer, kdy musíte kolečkem myši upravovat zrnitost záběrů), ovšem celkové zpracování je ubohé. Berte jen v případě vysoké sexuální frustrace či studijních důvodů oboru „jak nedělat horor.“

Atmosféra: 2/10
Grafika: 6/10
Hudba: 9/10
Zvuky: 5/10
Ovládání: 2/10
Hratelnost: 2/10

Hra, jíž dokonale pohřbívá technické zpracování. Sama o sobě není až tak špatná a obsahuje několik dobrých nápadů. Nebýt kamery, zoufalého příběhu a atmosféry, špatného systému ukládání a koridorové hratelnosti, možná by z ní bylo příjemné zpestření jednoho víkendu. Takto se bohužel stává noční můrou herních recenzentů.

Celkové hodnocení: 2/10

Diskuze (1) Další článek: Galerie: Tabula Rasa

Témata článku: , , , , , , , , , , , , ,