Recenze: Pariah - přišel další Unreal?

Od autorů Unreal Tournamentu 2004 přichází po dlouhé době další 3D akce zaměřená primárně na hru jednoho hráče. Jak si tento očekávaný bratranec Unrealu vede v porovnání s Half-Lifem 2 nebo Doomem 3? Podařilo se mu překonat svůj vzor - věhlasné Halo? Na tohle vše se zaměřila naše recenze.

Platforma: PC, Xbox
Typ hry: First Person 3D akce
Multiplayer: Ano (až 32 hráčů)
Minimální konfigurace: CPU 1,4Ghz, 256MB RAM, 2,4 GB na HDD, 32 MB grafická karta DX9 kompatibilní
Testovací konfigurace: Athlon 2500XP Barton, 512MB RAM 400Mhz, 64 MB grafická karta Ati Radeon 9500, MB s čipsetem Nforce2
Výrobce hry: Digital Extremes (
http://www.digitalextremes.com)
Distributor hry: Groove Games (
http://www.groovegames.com)
Homepage:
http://www.pariahgame.com

Vzpomínky na Unreal

Pár let již uplynulo od doby, kdy hráčům padaly čelisti při pohledu na grafické orgie, které, z dnes již notně zastaralých kompů, ždímal první Unreal. S jeho enginem, na kterém bylo postaveno několik následujících generací 3D akcí, jsme se pak setkávali ještě dlouho. A dnes naše grafické karty zahřeje již po X-té (a v X-té verzi), prostřednictvím Pariahu.

  

Menší táborák * Zbytky opečené lodi * Krásná příroda

Pokud bylo u Pariahu něco jisté, bylo to kvalitní grafické zpracování. Hned v prvním momentu hry, kdy hlavního hrdinu, doktora Jacka Masona, sestřelí i s cenným nákladem, bude náš zrak konfrontován s pěknými efekty dýmu. Dýmu, linoucího se z trosek sestřelené lodi, vašeho startovního postu. Okolní prostředí nás v pozdějších fázích hry může překvapit úžasně vypadajícími korunami stromů či krajinkou, stejně jako stylovou futuristickou zástavbou. Pariah ale není simulátorem botanické zahrady, takže na obdivování okolí nebudete mít čas - jedná se přece jen o 3D střílečku.

  

Skupinový útok *  Kdopak se nám to tu schovává? * Neprůstřelný plot

Střílej do všeho!

Tvůrci hry slibovali davy inteligentních nepřátel. Bohužel, opak je pravdou. Stále stejní nepřátelé se na vás hrnou v davech a zpravidla zcela bez rozmyslu. Občas se kryjí, ovšem tak, aby jim vykukovala hlava nebo rovnou půlka těla. Někdy před vámi začnou utíkat a poté vás z dálky ostřelují brokovnicí. Jediné, co vám  může působit problémy, je jejich velký počet, kdy prostě nestíháte střílet dost rychle.

  

Efektivní rozmazání obrazu při použití lékárničky * Hořící pán s plamenometem * Sebevrah se vrhnul z útesu

K dispozici dostanete zbraně které lze až třikrát upgradovat a jejichž zvuky jakoby z okna vypadly základním zvukům ve Windows. Plazmová puška, která vypadá jako stříkací pistole, je díky pomalu letícím projektilům použitelná jen výjimečně. Nepřátelé totiž po zásahu vždy uhýbají. A nůž s laserovou čepelí je dobrý leda tak na stříhání nehtů. Situaci naštěstí zachraňuje starý dobrý kulomet, který po vylepšení na třetí stupeň střílí jakž takž dobře. Brokovnice je vhodná pro souboj na blízko, granátomet je špičkový na čištění chodeb a pomalu se nabíjející raketomet doporučuji k meditaci - než ho nabijete, máte fůru času. :-)

  

Super výbuch * Člověk se často zasekává o neviditelné stěny * Okatá plynová past

Popletená zápletka

Kromě střílení a chození po striktně lineárních mapách, jste nuceni sledovat i příběhové animace, které představují to nejhorší z Pariahu. Již jsem se zmínil o ztroskotání hlavního hrdiny a jeho nákladu. Vězte, že jeho nákladem byla tajemná žena, nakažená tajemným virem, který se pokouší získat tajemné znesvářené strany. Že se zápletka nějak rozvine? Error! Tajemná žena stále jen utíká nebo je unášena - a vy ji pronásledujete.

Nesouvislost, nebo spíš nepřítomnost hlavní dějové linie, nám ovšem prosakuje v Pariahu mnohem hloub. Mise na sebe tak většinou nenavazují - jste v lese, problikne loading a jste úplně jinde (řekl bych kde, ale nemůžu). Úkoly v misích nejsou nápadité. Teprve ke konci se autoři jakž takž seberou a vyprodukují jednu nebo dvě dobré mapy, jinak je to stále to stejné střílení, mnohem méně zajímavé než ve starém Unrealu 2. Tomu je mimochodem Pariah dost podobný.

  

U těch výbušných barelů bych piknik nepořádal... * Pěkná trojkolka... *...udělala bum!

Alespoň že to máme rychle z krku

Další chybou Pariahu je jeho délka. Všech 18 kratičkých misí dohrajete za chvíli a ještě vás dorazí suchý závěr, ve kterém se autoři okatě inspirovali Half-Lifem 2 - dostanete do ruky superzbraň a máte si připadat nepřemožitelně. Netřeba zmiňovat, že si budete připadat spíš jako trapáci.

Ale zpět k délce. Jedinou výmluvou Pariahu by v této rovině mohla být intenzita herního prožitku. Ten ale zdaleka není tak intenzivní a dech beroucí, jaký by měl být. Kromě začátku, kdy se seznamujete se hrou, a několika misí, kde například letíte na palubě obřího letadla a máte za úkol sestřelovat nepřátelské rakety, není na Pariahu absolutně nic zábavného.

  

Nerespektujeme pravidla silničního provozu * Ach, ta romantika * Chvilka pro sniperku

Pokus o revoluci v žánru... Ztroskotal.

Bonusem Pariahu měla být možnost ovládat různá vozidla. Džíp pro dva, kde jeden střílí a druhý řídí, nevypadá špatně - bohužel se ale, zejména při couvání, naprosto šíleně ovládá! Tak špatné řízení jsem ve hře ještě neviděl. Naštěstí se vám dostane pod ruku i obrněný transportér a trojkolka. Bohužel si ale vozidel v single playeru moc dlouho neužijete kvůli často přehrazeným cestám.

Pokus o originalitu mělo být i upgradování zbraní. Jak již jsem výše zmínil, každou zbraň -  a dokonce i lékárničku - můžete vylepšit až třikrát. K vylepšení na první úroveň je třeba jeden ze speciálních modulů, které se v Pariahu hojně vyskytují na místech zastrčených pár metrů od přímé cesty k cíli. Například vylepšená sniper puška má po prvním upgradu infravidění, po dalším se ji zvětší zásobník a nakonec způsobuje větší zranění. Pokud chcete alespoň částečně odstranit retardovanost zbraní, jsou upgrady nutností.

  

Likvidace výsadkové lodi pomocí rotačáků * Potyčky uprostřed futuristické zástavby * Je třeba sestřelovat rakety

Oproti ostatním rádoby vylepšením je příjemným prvkem přenosná lékárnička, do které sbíráte munici a díky níž se lze kdykoli léčit. Pokud lékárničku upgradujete, léčí rychleji a přidá vám body zdraví i nad maximum. V Pariahu totiž není žádný health-bar, ale body zdraví, které jsou ze začátku 4. Přijdete-li o některý z nich, stačí chvíli počkat a posléze  se sám obnoví. Pokud ale na čekání není čas, musíte použít právě lékárničku. Podobný systém fungoval i se štítem v Halu.

  

Závody v savaně * Před útoky prvního bosse se stačí jen přikrčit * Druhý, závěrečný bosss přivolává posily

Haló! Jste tam někdo?

Halo je nesrovnatelně lepší hrou než Pariah. Nabízí větší svobodu, je mnohem rozsáhlejší a lépe využívá vozidel. O Halfovi 2 se ani nebudu zmiňovat. Pariah mi svou linearitou připomínal nejvíce Doom 3 s horší grafikou, bez atmosféry a v otevřených prostorách, které jsou ve skutečnosti jen kulisami. Pariahu, Pariahu, kdybys byl býval vyšel zdarma jako stažitelná modifikace pro Unreal Tournament 2004, moc bych se tomu nedivil. Ale takhle? Vydávat se za očekávanou hru a zklamat na všech frontách? Šedý průměr z tebe stříká do všech stran, styď se!

Světlé stránky hry
  • grafické zpracování
  • optimalizace
  • multiplayer
Temné stránky hry
  • nedotažená umělá inteligence protivníků
  • zoufale krátká herní doba
  • striktně lineární, nenápadité a malé mapy
  • nevyvážený zbrojní arsenál
  • hlavní hrdina skáče jako gazela ve stavu beztíže

Pokud máte náladu na průměrnou střílečku s multiplayerovým komponentem na úrovni vykleštěného UT2004; na 3D akci, která se svým single playerem stěží vyrovná několikrát překonanému Unrealu 2;  a pokud máte dohrány všechny ostatní FPS střílečky na trhu, pak teprve koupí Pariahu neprohloupíte. Raději bych vás ale i v tomto případě varoval... Digital Extremes měli raději zůstat u svých UT.

Grafika: 8/10
Zvuky: 4/10
Hudba: 6/10
Hratelnost: 5/10

I slavní Digital Extremes se mohou seknout. V případě Pariahu si ale usekli hlavu.

Celkové hodnocení: 5/10

Diskuze (6) Další článek: Armáda zakládá Klub hráčů bojových her

Témata článku: , , , , , , , , , , ,