Recenze: Postal 2 - ještě zvrhlejší rozsudek

Platforma: PC
Typ hry: 3D střílečka
Minimální konfigurace: Procesor 733 MHz, 128 MB RAM, 3 GB na HDD, 32 MB grafická karta, DirectX 8.1, Windows 98/2000/ME/XP
Doporučená konfigurace: Procesor 1,1 GHz, 384 MB RAM, 3 GB na HDD, 64 MB grafická karta, DirectX 8,1, Windows 98/2000/ME/XP
Testovací konfigurace: AMD Athlon 2000+, 256 MB RAM, 3 GB na HDD, 64 MB grafická karta, Windows 2000
Multiplayer: ne
Domovská stránka: (http://www.gopostal.com/)
Výrobce hry: Running With Scissors (http://www.gopostal.com/)
Distributor hry: Whiptail Interactive (http://www.whiptailinteractive.com/)
Distribuce v České republice: Top Distributor (www.topcd.cz)

První díl Postalu se vyklubal na svět právě před šesti lety. Rok 1997 se nesl ve znamení nástupu Windows 98 a také objevu té nejnásilnější a nejúchylnější hry, která kdy byla stvořena. Vysloužila si zákaz prodeje v deseti zemích světa (Austrálie, Brazílie, Německo a další), byla stažena z amerických obchodů, americká pošta ("U.S. Postal Service") zažalovala její tvůrce za zneužití slova "postal" - spor se táhne už pět let a dodnes není ukončen. Nakonec je třeba zmínit také proslulý výrok amerického senátora Joe Liebermana, který pasoval Postal na jednu ze tří nejhorších věcí v Americe. Upřímně, věděl bych o mnoha horších věcech, cenzuře na první místě.

"Zabít či nezabít... Co je to za blbou votázku?"
 - Švihák z Postalu

Po šesti letech se vývojářské studio Running With Scissors opět vrací na výsluní s druhým dílem. Postal 2 přichází ve zcela novém 3D kabátku licencovaného Unreal enginu, s mnoha novými a snad ještě zvrhlejšími možnostmi, než předtím. Podařilo se autorům z RWS naplnit všechny sliby a očekávání, která byla do jejich hry vkládána? Uvidíme...

Arizonský švihák s lopatou

Hrdinou hry je opět bezejmenný "frajer" v černých brýlích přebývající toho času v omšelém přívěsu s nefunkční klimatizací, jedním psem, jednou uječenou a zřejmě i pěkně škaredou ženskou. K tomu všemu se ještě venku na dvorku mezi psími výkaly povaluje nepojízdné auto. Postalovský chlapík (říkejme mu pro jednoduchost prostě "Švihák") nemá vůbec jednoduchý život. Arizonské městečko Paradise, kde momentálně přebývá, je dokonalou parodií na jakékoliv americké maloměsto - hemží se to tu psychicky labilními jedinci a každý z nich, opravdu úplně každý má zbraň.

 
Vyzpovídat se alespoň jednou týdně - povinnost každého skutečného Američana * Pokud vás ovšem nepřekvapí farář s pistolí v ruce

 
Islamisté nemají úctu ke křesťanským tradicím * A chlapci z RWS zase nemají úctu k muslimům

Čekáte-li nějaký v Postalu 2 na nějaký příběh, musím vás bohužel zklamat. Tahle hra je totálně "bezpříběhová". Celé to začíná jako kterýkoliv jiný běžný pracovní týden v pondělí a končí v pátek. Každý den dostanete několik úkolů které je nutné splnit proto, abyste mohli postoupit do dalšího dne. V pondělí je nutné vyzvednout výplatní šek u společnosti RWS (ano, jsou to samotní autoři této hry), koupit krabici mléka a následně si vyzvednout v bance hotovost. Zdá se vám to jednoduché? Pche, nic není tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát.

 
Efekty mlhy jsou v Postalu 2 skutečně propracované * Nakupování v obchoďáku nemusí být žádná sranda

 
I proti příliš vnadnému poprsí se dá protestovat * Uděláme si kravský vývar? Pozor, je POŘÁDNĚ jedovatý...

V Postalu 2 nejsou levely v pravém smyslu slova. Celé to divadlo se odehrává pouze ve městečku Paradise, které je rozdělené na několik jednotlivých částí mezi kterými pendlujete skrze různé průchody a tunely. A právě tady narazíte na první a hned asi největší kámen úrazu téhle hry, kterým jsou nahrávací časy. I na testovací konfiguraci trval přechod z jedné části města do jiné od půl do jedné minuty. Když pak máte ještě zapnuté samoukládání pozic, zabírají přechody nezanedbatelnou část hrací doby.

Nešetřme nikoho!

Hned první den zjistíte, že tvůrci hry si dělají srandu z koho můžou, dokonce i sami ze sebe. Před jejich sídlem narazíte na skupinku lidí protestujících proti bezduchým akčním hrám a obecně násilí v nich. Setkáte se s ředitelem společnosti RWS Vincem Desim, který vám s radostí sdělí, že máte padáka. Načež se partička protestantů před budovou zcvokne, vytasí zbraně a vrhne se na všechny uvnitř. Vývojáři neváhají, vynášejí ze sklepa pušky a velkolepá bitka začíná! Důležité herní okamžiky jako tento jsou doprovázeny enginovými animacemi, které by vám měly dát čas se alespoň trochu rozmyslet.

 
Áaah, proboha, co to se mnou provedli? * Všimněte si kožené rukavice na Švihákově ruce - Pulp Fiction?

 
Bim bác - fyzika výbuchů je bezkonkurenční * Stejně tak dekapitace

Často se boje strhnou jenom tak z ničeho nic přímo na ulici. Pak je nutné poměrně rychle se rozhodnout s kým, nebo proti komu vlastně jste, případně kudy co nejrychleji utéct. A to už vůbec nemluvím o takovém přepadení banky. Zní to možná divně, ale i v Postalu 2 využijete taktiku - ať už proto, že nepřátel jsou často houfy, nebo proto, že lékarniček je pomálu, posilující dýmku za chvíli vykouříte a občerstvení také není na každém rohu.

Abyste se v Paradise vyznali, máte k dispozici přehlednou mapu, kde je vaše aktuální pozice označena šipkou a kde jsou popsány všechny důležité budovy (kotel, obchoďák, policejní stanice, banka, sídlo RWS, a další). V levém dolním rohu pak najdete lísteček se seznamem úkolů na ten den. Vyjma již zmíněných úkolů bude během týdne také třeba vrátit knížku do knihovny, zajít ke zpovědi, sehnat podpis televizní hvězdy 80. let Garyho Coleman (který se ve hře s velkou slávou skutečně objeví - jako bezohledný zabiják), sesbírat podpisy pod petici nebo zajít na hřbitov poplakat si nad tatíkův hrob.

Svoboda? Hodíš granát a jdeš...

Ve městečku Paradise máte absolutní svobodu - můžete si kdykoliv dělat cokoliv se vám zlíbí. Stejné právo mají ale i všichni ostatní obyvatelé. Můžete klidně prošmejdit všechny obytné domky na které narazíte a nic se vám nemusí stát, protože jejich obyvatelé před vámi s křikem utečou. Ale může to být i tak, že vstoupíte do prvního z nich a skončíte v tratolišti krve, protože jeho majitel vyznává anglické heslo "můj dům, můj hrad" a bez váhání na vás vytasí brokovnici.

 
Nechcete si zahrát baseball, slečno? * Protestanti si vždycky najdou důvod...

 
... proč zemřít mladý * Líbezná krajinka města Paradise

Interakce s ostatními postavami je minimální, většinou se jedná o krátké monology. Alespoň že má Švihák pro každou příležitost připravenu nějakou drsně vtipnou hlášku. Nejvěrnějším přítelem vám nakonec bude vlastní pes, tedy pokud se odhodláte ho dostatečně často krmit. Nejen, že vám pomůže v boji proti vašim protivníkům, ale ještě k tomu po sobě zanechá na ulici nejedno překvapení pro náhodného kolemjdoucího.

Zbraní zde naleznete poměrně standardní množství. Tou nejzákladnější je klasické kopání známé už od dob Duke Nukema. Pak nastupuje lopata (při správné trefě s ní lze hladce utnout hlavu), policejní obušek, nůžky (náhrada vrhacích nožů), elektrošok (oběť se počůrá), pistole, brokovnice (při správné trefě se hlava oběti efektně rozstříkne), puška, raketomet, granáty, hořlavina (viz. dále), molotovův koktejl a další. Obzvlášť vypečená je brokovnice s tlumičem. Vy nevíte jak vypadá tlumič na brokovnici? Tak zkuste chytit nějakou potulnou kočku a pak chvíli přemýšlejte.

Co je malé, to je hezké

Postal 2 je plný příjemných malých překvapení, originálních vychytávek a nápadů, které se snaží dát hře punc výsostné interaktivity. Abyste na všechny přišli, museli byste celý Postal 2 projít alespoň dvakrát a možná ani to by nestačilo. Začněme tou nejpřirozenější lidskou potřebou, totiž močením. Skutečně je to tak, v téhle se můžete a vlastně i musíte čas od času řádně vyprázdnit. Záleží už jenom na vás, kde tak učiníte - doporučuji však místo vybírat opravdu pečlivě. Na úplném začátku recenze jsem říkal, že močit na kolemjdoucí se nevyplácí - někteří s křikem odběhnou, jiní se pozvrací a ta třetí skupina na vás vytáhne Magnum. Navíc, pokud vás na ulici spatří policist(k)a s rozepnutým poklopcem, máte o problémy postaráno.

 
Švihák se potom vždycky cítí mnohem líp * Upozornění: nestrkejte děti do sušičky na prádlo!

 
Další upozornění: pozor na vzteklé pitbully s AIDS * Tenhle chlapík mi někoho nápadně připomíná

Jednou z mnoha dostupných zbraní je také kanystr s benzínem. To vlastně ještě tak úplně zbraň není, ale ve spojení s krabičkou zápalek už se dá mluvit o slušném virválu. Pyromani si v Postalu 2 jistě budou libovat. Nejen, že je možné zapalovat náhodné kolemjdoucí, ale i knihovny a jiné objekty. Efekt ohně je jedním z nejlépe provedených v celé hře. Výborná je pak možnost vytváření benzínových cestiček. Samozřejmě, že není právě zdravé se ke zmateně pobíhající hořící lidské postavě přibližovat moc blízko, ale když už se stane, že náhodou také chytnete, není nic jednoduššího než rozepnout poklopec, pořádně se zaklonit a... Stejným způsobem můžete hasit i ostatní.

Ale, ale, ale... na něco jsme zapomněli

Bohužel, i přes všechny tyhle propracované detaily má Postal také své nedostatky, a není jich zrovna málo. Trable jsou třeba s ohněm - proč, k čertu, když je možné s efektním výbuchem puškou odstřelit auto, není možné ho zapálit za pomoci kanystru s benzínem? Přijde mi to totálně nelogické. Za další, když zapálíte v nějakém domě knihovnu, odejdete a za okamžik se vrátíte, všechno vypadá tak, jako před zážehem. Postal 2 evidentně příliš nepočítá s nějakým poškozením.

 
Podepíšete petici za protlačení násilných her až ke kongresmanům? * V knihovně najdete ledacos a ledaskoho

 
Knihovna má něco do sebe - dokud se nezmění v hořící peklo * Výbuchy dokáží odhodit okolní kolemjdoucí

To se týká také postav. Je sice možné rozstřelit nebo utnout jim hlavu či je zapálit, ale to je tak všechno. Není rozdíl mezi tím, zda někoho trefíte do ruky nebo do nohy. Možná vám to teď bude přidat jako zvrhlost (ona to taky je zvrhlost), ale chyběla mi možnost dále "pracovat" s mrtvolami, se kterými už nelze dělat nic jiného než je upálit - v tomto ohledu je dnes většina ostatních akčních her mnohem napřed.

Grafika sice na obrázcích může vypadat docela pěkně, ale přestože vývojáři využili licence jednoho z nejkvalitnější enginů současnosti, nedosahuje grafické zpracování Postalu 2 takové úrovně jako v ostatních současných titulech využívajících Unreal enginu (namátkou Unreal Tournament 2003, Unreal 2, Splinter Cell nebo Devastation). Postavy jsou místy dost jednoduché a hranaté, a přestože prý tvůrci využívali technologie motion capture, připadá mi, že některé postavy se pohybují velice nepřirozeně.

Další z nepříjemných překvapení druhého dílu Postalu je totální absence multiplayeru. Podle vyjádření vývojářů by se však podpora pro hru více hráčů měla co nejdříve objevit ve formě opraveného patche či updatu.

 
Menší Koupelnový Masakr * Krásný model kostela z profilu

A jak to tedy vlastně všechno dopadlo? Postal 2 není násilnická hra, je jen opravdu pořádně nechutná. Existují hry, které jsou mnohem krvavěji pojaté než tahle - jmenujme tituly Kingpin nebo oba díly Soldier of Fortune. Ano, mluví se tu sprostě, teče tady krev, dějí se tady zvrhlé věci. Postal 2 bude trnem v oku mnoha jedincům i organizacím, hlavně těch, kteří nevidí nebo nechtějí vidět skryté poselství této hry (totiž že je to jenom hra!). Ještě více lidí si u ní ale bude, i přes všechny vyjmenované chyby, užívat řádné porce zábavy.

PS: Jediná skupina hráčů, která by se Postalu 2 skutečně měla raději vyhnout, jsou psychicky labilní jedinci, kteří nepoznají rozdíl mezi hrou a skutečností. Ale to platí stejně dobře i pro už zmiňovaného Kingpina či SoF.