Recenze: Splinter Cell: Double Agent – ze stínu do přímého světla

Dokážete zabít jednoho nevinného, abyste jich zachránili nespočetně víc? Máte žaludek a nervy na to rozhodnout? Tak se staňte dvojitým agentem a pomozte Samu Fisherovi. Protože tohle je nejtěžší mise jeho života.

Typ hry: stealth akce
Multiplayer: ano
Minimální konfigurace: procesor 3 GHz, 1 GB RAM, 128 MB 3D grafická karta, 8 GB na HDD
Testovací konfigurace: Athlon 64 3000+, 1 GB RAM, GeForce 6600 GT 128 MB
Výrobce: Sunflowers
Distributor: Ubisfot
Distributor: Playman (
http://www.playman.cz)
Homepage:
http://splintercell.uk.ubi.com/

Asi jen těžko najdeme v historii hry, která první přinesla důraz na plížení místo bezhlavé akce. Ale nikdo nebude namítat, když za novodobého průkopníka stealth žánru označím legendární Metal Gear Solid. Někteří z vás možná budou kontrovat hrou Thief, jež vyšla o nějaký ten pátek dřív, ale při vší úctě ke kvalitám simulátoru zloděje, na dílo z pera (nebo spíš klávesnice?) Hideo Kojimy neměl. Teprve masově oblíbená Snakeova mrazivá akce otevřela dveře následovníkům, kteří dbali spíš a opatrnější postup hrou. Do zlatého fondu těchto her určitě patří ryze konzolové série Tenchu a Syphon Filter, ale třeba i Hitman a hlavně Splinter Cell. Právě stealth akce z dílen Ubisoftu a s podpisem slavného amerického spisovatele Toma Clancyho fungovala jako náhrada těm, kterým východní pojetí Metal Gear Solid nepadlo do noty.

  
Máme je na mušce * Efektní útěk z vězení * Áááá, kde se otevírá padák?

Jednodušší a více „stravitelný“ příběh doplňovala brilantní hratelnost plná hi-tech špiónského nářadíčka a nápaditých lokací, podtržená skvělou grafikou. Nelze se tedy divit více než kladného přijetí z řad herních žurnalistů i veřejnosti. Splinter Cell šel na dračku, a tak následovala další pokračování. Ubisoft na rozdíl od EA netluče jen prázdnou slámu, takže Pandora Tommorow i Chaos Theory stojí za zahrání. Renomé slavné sérii sice pošpinily verze pro handheldy DS a PSP, které na „velké verze“ kvalitou nedosáhly. Vše navrátit do původních kolejí měl nový díl s názvem Double Agent, slibující velké změny.

Běžný agent

Na první pohled si ničeho nového nevšimnete. Sam Fisher se vydává na další misi, prozkoumat geotermální elektrárnu kousek od Islandu. Letadlo přilétá na místo, dveře se otevírají (to už jsme párkrát viděli) a Sam se vrhá do tmy. Žbluňk. Přistává ve vodě. Vida, první novinka, milé. Tentokrát dokonce nejsme na všechno sami a do akce jde s námi parťák. Chvíle plavání, prosmýknete se odvodní trubkou a vzhůru na hladinu. Ale opatrně, okolo se motá první stráž. Moment trpělivosti, než se nepozorný pan strážný došourá k díře v ledu, ze které opatrně kouká neoprénová hlava Sama Fishera. Šup, chytnout za nohy a stáhnout do vody. První překážka z cesty, nastal čas konečně vylézt z vody. Udělat parťákovi stoličku, aby přelezl vysoký plot a jste zase sami. Jako v předchozích dílech.

  
Nahoře je klid* Leze Fisher po železe, nedá pokoj, než vyleze* Páčení zámků se nemění

Základní prvky stealth akce jsou na místě – noc, plížení, tichá likvidace protivníků…, ale okamžitě váš překvapí absence detektoru hluku a viditelnosti, stejně jako libovolného ukazatele života. Místo toho si všimnete krabičky s barevným světýlkem, která visí hlavnímu hrdinovi na zádech. Zelené světlo znamená klid, bezpečí. Žluté indikuje, že vás někdo zahlédl a zaděláváte si na problémy. A červená? To už do vás většinou někdo střílí z kulometu, takže je prozrazení jasné. Zjednodušení systému detekce se nese ruku v ruce s celkově o trochu nižší nutností se krčit ve stínu, v první misi to ještě není tak evidentní, ale postupem času vám svitne, proč došlo ke změně. Ta se týká i systému zdraví, jenž staví na Call of Duty 2. Pokud schytáte pár kulek, objeví se malá ikona štítu, která s přibývajícími zásahy ztrácí barvu, až úplně zčerná a vy umřete. Tedy Sam Fisher umře. Pokud se ale zdekujete do bezpečí, stačí chvilka odpočinku a jste zase Jura. Proč ta zjednodušení? Někteří z vás se zřejmě už dovtípili, ti ostatní si musí počkat.

  
A ješte jednu fotečku do recenze * Ve dvou se to lépe špiónuje * Jsem l33t h4x0r

Infiltrace do elektrárny probíhá ve stylu předchozích dílů. Schováváte se za překážky, pískáte či házíte flašky na odlákávání strážců, či je likvidujete – ať už je humánně pěstí posíláte do říše snů, či nožem do říše mrtvých. Klidně můžete všechny postřílet, ale vězte, že hra vám to spočítá. Na konci mise. Zpacifikované strážce nosíte do stínů, lezete do strážních budek (opět lze prvně použít optický drát, dveře rozrazit či potichu otevřít), uvnitř zhasínáte či rozstřelujete světla, zevlující strážce chytáte pod krkem a taháte z nich rozumy, třeba hesla ke kódovaným zámkům. Logujete se do počítačů a čtete cizí maily. Atletická průprava Samovi zůstala na vysoké úrovni, takže plížení v pokleku podél stěn mu nedělá problémy. Stačí proběhnout pár osvětlených prostranství , vytáhnout se na vysokou věž, z ní přeručkovat po laně na protější, protáhnout se zastaveným větrákem a jste v budově. Následuje odhalení, zběsilá honička proti času, únik v poslední vteřině do bezpečí a první mise končí. Zábavné jako minule, ale kde je ta revoluce? Hned se k ní dostaneme.

Dvojitý agent

Po hořkém konci mise na Islandu hlavnímu hrdinovi ztmavne svět ještě víc. Jeho dceru srazil automobil. Pro Sama je to hrozná rána, ztrácí iluze, pud sebezáchovy a kývne na nejnebezpečnější misi jeho života. Infiltrovat teroristickou organizaci jménem Armáda Johna Browna. V rámci krytí se nechá hlavní hrdina zašít lapáku, aby mohl později utéct s jedním ze členů JBA a dostat se do základny a společnosti lumpů. Ve vězení pochopitelně můžete zapomenout na špičkovou výbavu tajného agenta – žádný noktovizor, pistole, puška budoucnosti…nic. Jen nůž, vaše pěsti a akrobatická průprava. Později vše bude lepší, ale na dokonale vybavené zázemí NSA můžete zapomenout.

  
Zabít nebo ne? * Tak už někam zapadni* Osudová láska?

Double Agent lehce snížil důraz na pedantskou stealth akci minulých dílů. Tentokrát opravdu nejde o skrývání se ve stínech, ale spíš za překážkami a z dohledu nepřátelských očí, které jsou benevolentnější. Dalo by se možná říci, že se Double Agent v určitém hledisku přiblížil k Metal Gear Solid. Hardcore fanoušci předchozích dílů budou možná dost zklamání, ale podle mě inovovaný styl hře sedí a novinky stojí za to. Vše tentokrát totiž dostalo určitý nádech svobody a volby, ale zároveň i svázanosti a nerozhodnost. Jste totiž dvojitý agent.

Přesvědčit oprávněně nedůvěřivé teroristy o vaší loajálnosti  není jednoduché, o čemž se přesvědčíte brzy po útěku z vězení. Dostáváte se co by nováček do základny JBA a pochopitelně si vás chtějí proklepnout. V limitu dvaceti pěti minut musíte proběhnout jednoduchým bludištěm a získat z trezoru dokumenty. Brnkačka, do pěti minut držíte papíry v ruce, další dvě zabere zvládnout zkoušku ve střelbě. Ve zbylých osmnácti minut si můžete skáknout na kafe a cígo. Nebo ne? Ne. Jste dvojitý agent, nezapomeňte na to. Ve zbytku časového limitu pracujete pro NSA. Hackujete serverovnu, dáváte odposlech na anténu, získáváte otisky prstů, zdravotní zprávy a tak dále. Spousta práce na dvacet pět minut. Protože po základně se sice můžete volně pohybovat, ale některá místa jsou pro vás tabu. Pokud vás tam uvidí, končíte. Koho by pak překvapilo, že v zakázané oblasti leží váš cíl? Začíná divoký závod s časem, protože stráž zlikvidovat nemůžete. Nezbývá než čekat, očima brzdit odtikávající hodiny a modlit se, ať už sakra ten kretén někam vypadne. Podobné mise na základně JBA jsou ve hře čtyři (vlastně pět) a slouží jako vítané zpestření mezi „běžnými“ misemi.

  
Před pikolou za pikolou * Fešná, ale teroristka* Tohle bude bolet

Než vám ale teroristé svěří zadání prvního úkolu, čeká vás velký test a morální dilema. Zabít civilistu - zajatého pilota vrtulníku. Uděláte to nebo ne? Jeho smrt vám usnadní vaší práci a potenciálně zabrání smrti daleko většího počtu civilistů. Stále váháte? Klepe se vám ruka, rozmlžuje zrak, STISKNI TO!, srdce divoce buší, NEDĚLEJ TO! Cvak… Domáčknete kohoutek? Záleží jen na vás. Podobných závažných voleb čeká celá řada a ovlivňují důvěru NSA a JBA k vám. Pokud vám přestane jedna strana věřit, hra končí. Během misí se tak snažíte zavděčit oběma stranám, ale ne vždy to jde. A právě tyto okamžiky poměrně zásadně mění hru a směřují vás k jednomu z několika konců. I když systém důvěry ve skutečnosti na papíře vypadá o něco lépe než ve hře, stále se jedná o významný prvek, který dává novému Splinter Cellu něco navíc.

Cestující agent

Jak už jsme zmiňoval, kromě misí v základně JBA vás čekají i „běžné“ levely. Ty jsou též čtyři. Dohromady tedy získáváte deset misí (nezapomeňte na první dvě), což není úplně nejvíc a herní doba je poměrně zklamáním. Ovšem level design se tradičně povedl na jedničku, podíváte se za polární kruh, do noční Šanghaje, navštívíte Mexiko a Kongo. Už jsem párkrát zmiňoval, že tentokrát se na stíny moc nehraje, o čemž vám přesvědčí hlavně mise v Kongu, odehrávají za plného slunce. Však taky dostanete místo noktovizoru apartní sluneční brýle. Ostatně celkově tentokrát rozličné módy vidění ani nepoužijete, nejsou potřeba a navíc se překvapivě nepovedlo ani jejich provedení.

Náplně misí jsou velmi nápadité, hru zpestřuje spousta chytrých nápadů. Ať se jedná třeba o různé hackovací minihry, či další vychytávky, které najdete doslova na každém rohu. Double Agent je vysloveně radost hrát. Potěší vylepšená AI protivníků, která si ale občas pomáhá podváděním. Ovládání drží vysoký standard a intuitivnost už od prvního dílu, takže tady taky není co vytýkat. Možná kamera tentokrát není až tak přehledná.

Pohledný agent

Double Agent staví na Unreal Enginu a vypadá vážně dobře. Sice na plné detaily vyžaduje pořádně krvavou daň, však se podívejte na minimální nároky. Na druhou stranu, i na mé sestavě vypadala hra výborně a lagovala se opravdu minimálně. Různě po fórech si stěžují na dlouhé loadaovací časy, ale mě se zdály přiměřené. Možná budu ovlivněn hraním Dark Messiah of Might and Magic, kde se načítání misí dalo počítat na přestupné doby ledové.

  
vyleštěno pro Xbox 360

Jediné, co mohu Double Agentovi vytknout, je občasné padání při loadování. Ovšem to rozhodně není tak časté, jak tvrdí ve fórech. Nevím, zřejmě závisí na konfiguraci a kombinaci nastavení. Ale i tak získávám stále silnější dojem, že herní společnosti čím dál tím víc kašlou na optimalizaci a betatest. Poslední tři hry, co jsme dostal do rukou – Gothic 3, Dark Messiah a Double Agent trpí nevyladěností. Ovšem Double Agent asi nejméně a celkově jsem s grafickou podobou více než spokojen, vše je do nejmenších detailů propracované, celek vypadá lépe než Chaos Theory. Jen lip sync opět pokulhává. Ke zvukové stránce se dá říci jediné – skvělá práce.

Agent pro každého

Opět nechybí možnost hraní v kooperaci a multiplayer. Ten je opět zcela oddělený od hry pro jednoho hráče. Nejvíc na něm překvapí daleko horší grafika, pro což podle mě neexistuje solidní důvod. Opět hrají špióni proti žoldákům, opět mají rozdílné vybavení a opět je hra ve více hráčích zábavná. Tentokrát došlo v viditelnému zrychlení tempa hry a závisí na vás, zda novou podobu zkousnete.

Světlé stránky hry
  • Systém důvěry
  • Větší akčnost, ale stále stealth
  • Pestrost úrovní
  • Více emocí v příběhu
  • Nové nápady
Temné stránky hry
  • PoPoměrně krátké
  • Občas padá, bugy
  • Děsivě náročné na HW

Což se ostatně dá říci o celé hře. Podle mě nová forma a herní styl Samu Fischerovi prospěl. Příběh tentokrát přináší daleko víc emocí, i když se jinak jedná o Clancyovskou klasiku. Pro zesvětlení lokace dávám oba palce vzhůru a nebýt technických nedostatků. Neváhal bych jít s hodnocením ještě o něco výš. Takhle je to jen těsně pod devítkou. Ovšem osobně beru Double Agenta za nejlepší díl série. Jen tak dál Ubisofte!  

Grafika: 8/10
Zvuk: 8/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 9/10

Double Agent přináší velké změny a sedly mu. Sice není úplně dokonalý a fanoušci možná budou lehce rozmrzelí ze změn, ale rozhodně se jedná o zatraceně skvělou zábavu.

Celkové hodnocení: 8,9/10

Dostupné pro: PC, X360, PS3, Wii, iPhone
Žánr: Akce | Stealth akce
Výrobce: Ubisoft | Webové stránky hry
  • Systém důvěry
  • Větší akčnost, ale stále stealth
  • Pestrost úrovní
  • Více emocí v příběhu
  • Nové nápady
  • PoPoměrně krátké
  • Občas padá, bugy
  • Děsivě náročné na HW
Diskuze (8) Další článek: I PS2 je společenskou záležitostí

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,