Recenze: WTF – Alibaba a čtyřicet miniher

Většina titulů obsahuje minihry. Jde o krátké a velice jednoduché hříčky, které mají jasný úkol: odreagovat hráče a rozptýlit ho před pokračováním hlavní náplně hry. WTF se liší. Ne však v tom, že by šlo o titul bez miniher. Naopak, o nic jiného zde nepůjde – čeká na vás rovných čtyřicet kousků.

Martin DemigerPlatforma: PSP
Žánr: Soubor miniher
Multipalyer: Ano
Výrobce: D3 Publishing
Vydavatel: Sony
Distributor: Sony

Říká se, že v jednoduchosti je síla. S ničím se to ale nemá přehánět. Příkladem hovořícím za vše může být dnes recenzovaný WTF, který měl být právě na jednoduchosti založen. Aby ne, když jde o kompilaci čtyřiceti miniher. Výsledek je ovšem… více než divný. Maximalistické choutky autorů zpracovat co nejvíce různých miniher se negativně promítli na zpracování jednotlivých hříček. Jinými slovy: jednoduché sice jsou, ale až moc.

Po prvních minutách hraní jsou ještě negativní názory hluboko v šuplíku a převládají ty pozitivní. Ze zpracování jednotlivých her budete nadšeni: každá je unikátem, který se může pochlubit jedinečným vizuálním zpracováním. Uneseni budete také z široké škály možností. Stačí ale půl hodinka, abyste vývojáře prokoukli. Najednou zjistíte, že grafika je sice pokaždé jiná – ovšem stejně odfláknutá. Že každá minihra po vás chce něco jiného, ale v podstatě si vystačíte s pouhým mačkáním tlačítka X, občas křížku nebo kolečka… to už je jedno čeho; podstatné je, že se po vás nikdy nebude chtít nic jiného než mačkání tlačítka.

Dalším nepříliš radostné zjištění se bude týkat počtu miniher. Z oné čtyřicítky se totiž pojmem „hra“ dá označit jen hrstka vyvolených. Zbytek jsou blbosti nulového významu – hodiny ukazující světový čas, čínský horoskop, stopky nebo třeba počítadlo. Někomu by se tyhle blbosti mohly jevit jako užitečné. Vše v jednom a okamžitě po ruce? Dobrý nápad, ale pro špatné zařízení. PSP do kapsy nestrčíte. A představa, že jej vytahujete z batohu pokaždé, když se chcete podívat na hodiny… mno, divná. To už sebou můžete rovnou tahat budík a vyjde vás to nastejno.

Bohužel ani zbylé minihry nejsou všechny předurčeny k okamžitému hraní – několik z nich si zahrajete pouze přes AdHoc v multiplayeru. Je ovšem otázkou, zda je malý počet her negativem. Když se na WTF s odstupem podívám, daleko lepší než hlavní minihry byly zmíněné programy a multiplayerové souboje s živými protivníky. O co v minihrách jde, bylo naznačeno už v druhém odstavci. Nebyl bych daleko od pravdy, kdybych řekl, že o nic. Úkoly jsou vždy stejné. Vždy stejně nudné - mačkáte předem určené tlačítko. Ve „složitějších“ minihrách, které se vám budou postupně zpřístupňovat, budete muset využívat více tlačítek. Zní to sice až vtipně, ale je to spíš k pláči. Přestože vám každá z miniher zabere sotva pět minut, budou vás už po chvilce nudit.

Na dobrém dojmu WTF nepřidává ani technické zpracování. O grafice již řeč byla – ačkoliv se vizuálně všechny minihry liší, jsou odfláknuté a v mnoha případech přímo odpudivé. O zvucích snad ani nelze hovořit, přítomno je pouze pípání připomínající doby osmibitů. Hudba pro jistotu chybí úplně.

Světlé stránky hry
  • ony nějaké světlé stránky jsou?
Temné stránky hry
  • grafika
  • "hratelnost"
  • přílišná jednoduchost
  • prostě všechno

Pokud jste se dočetli až sem, nebude pro vás těžké odhadnout slova posledního odstavce. WTF nelze s klidným svědomím doporučit nikomu. Leda byste chtěli někoho naštvat nebo se pomstít. K těmto dvěma účelům hra poslouží dokonale, jinak by jí ale ani pes nesežral…

Grafika: 4/10
Zvuky: 3/10
Hudba: 0/10
Hratelnost: 3/10

Primárním účelem miniher je zabavit na krátkou chvíli, odreagovat. WTF však dělá přesný opak. Nikdy bych nevěřil, že mohou minihry k smrti nudit.

Celkové hodnocení: 3/10

Diskuze (2) Další článek: Galerie: The Sims 2: Pets

Témata článku: , , , , , , , , ,