Recenze: X2 - Wolverine´s Revenge - hra lepší než film?

V souvislosti s uvedením druhého pokračování filmu X-Men do kin se na trh dostává i počítačová hra s názvem X-Men 2: Wolverine´s Revenge. Jedná se o kvalitní hru nebo jen o typický marketingový tah? Jak se autorům povedlo zpracovat hlavního hrdinu Wolverina? Odpovědi na tyto otázky hledejte v následující recenzi.

Platforma: PC
Typ hry: third-person akce
Minimální konfigurace: Procesor 500 MHz, 128 MB RAM, 1,5 GB místa na HDD, 32 MB grafická karta, DirectX 9.0, Windows 98/2000/ME/XP
Doporučená konfigurace: Procesor 1,2 GHz, 256 MB RAM,  1,5 GB místa na HDD, 64 MB grafická karta, DirectX 9.0, Windows 98/2000/ME/XP
Testovací konfigurace: AMD Duron 1,0 GHz, 256 MB RAM, GF3 Ti200 128 RAM, Windows 2000 SP3
Multiplayer: ne
Domovská stránka:
http://www.wolverinesrevenge.com
Výrobce hry: Livesay Technologies a Gene Pool Software
Distributor hry: Activision (
http://www.activision.com)
Distribuce v České republice: Cenega

O X-Menech a Wolverinovi

Pro ty z vás, kteří nikdy neslyšeli o X-Menech, začnu na úvod krátkou charakteristikou. Představte si, že se jednoho vzbudíte a vaše smysly jsou bystřejší a silnější. Ne, opravdu to není způsobeno tím, že byste včera vynechali návštěvu své oblíbené hospůdky či snad snědli několik kelímků jogurtů s posilujícími bakteriemi. Probudily se ve vás zvláštní schopnosti - stali jste se X-Meny neboli Homo Superior.

Zpočátku to jistě bude velká sranda. Slyšíte to, co jiní neslyší. V tělocviku jste jasně nejlepší či můžete učitelku telepaticky „přemluvit“, abyste tu písemku psali až příští týden. Časem se vás ale vaši vrstevníci začnou bát. Pak máte několik možností: můžete se uklidit někam do ústraní - třeba na Sibiř, nebo můžete vašim kamarádům ukázat, že jejich strach z vás byl oprávněný (tato možnost je zábavná, ale za chvíli omrzí)... Nebo můžete zajít za profesorem Xavierem a zapsat se do jeho školy pro „nadané“. Zde budete své schopnosti rozvíjet, ale hlavně se je naučíte kontrolovat.

    

Enginové animace kvalitou zrovna nehýří. * Úvodní animaci při souboji s Wendigem uvidíte několikrát, to mi věřte.

Wolverine je právě jedním z X-Menů. Narodil se v Kanadě jako nic netušící chlapec jménem James Howlett. Poté, co byl svědky smrti svého otce, se však u něj naplno projevil mutující faktor. Ukryl se pod přezdívkou Logan a začal odhalovat své skryté schopnosti. Po nešťastné smrti jeho jediné lásky Rose se ukryl v lesích. Od té doby je znám jako Wolverine a jeho další život byl opředen tajemstvím. Pak byl podroben vědeckému experimentu.

Jeho tělo bylo „vybaveno“ nezničitelnou adamantiovou kostrou. Logan se také dokáže velmi rychle uzdravovat ze zranění. V kombinaci se zvýšeným smyslovým vnímáním, ostře nabroušenými pařáty a výše uvedenými vlastnosti se z něj mělo stát dokonalé vraždící monstrum, byly mu vymazány téměř všechny vzpomínky. Něco málo si sice pamatuje, ale to je spojeno s bolestí a ztrátou. Přesto se Wolverine nakonec rozhodne přidat k profesoru Xavierovi a chce sdílet jeho vizi, že mutanti i lidé budou spolu koexistovat. Postupně začíná pátrat po své minulosti a zjišťovat, kdo vlastně je.

PPP – poměrně poutavý příběh

Příběh hry je v úvodu nastíněn jen krátce, nečekejte tedy žádné dlouhé intro. Píše se rok 1968 a Wolverine se ocitá na jakési základně, kde se z něj zřejmě snažili udělat totální zvíře. Jedná se o tajný program Weapon X, kolem něhož se pak bude točit celý příběh hry. Logan je však silný chlapík a se slovy „Jsem člověk, ne zvíře“ se vydává řádně zpacifikovat ty, co mu tohle udělali. Jak se ovšem záhy dozví, vše není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá.

    

Pomocí zbystřených smyslů můžete často překvapit nepřítele. * Ano, přesně o tomhle jsem mluvil.

Jsme opět v současnosti a profesor Xavier zjišťuje, že Wolverine má ve svém těle aktivovaný   X-virus jménem Shiva. Původ a složení viru jsou opět samé tajemstvím. Jisté však je, že je velmi úzce spjat s tajným programem Weapon X. Wolverine má tak 48 hodin na získání protilátky. Příběh je v průběhu hry vyprávěn a posouván dále pomocí renderovaných filmečků a in-game animací. Postupně zjišťujete stále více o tajemném viru i o programu Weapon X. Čas však neúprosně běží dál.

Hra je celkově rozdělena do šesti aktů, které dále obsahují většinou pět levelů, přičemž v posledním kole musíte porazit bosse. O nich si ještě povíme později. První část hry se tedy odehrává v podobě jakéhosi flashbacku. Wolverine se snaží utéct ze základny Weapon X. Pak následuje návrat do současnosti a výlet do Kanady, kde opět zavítáme na další základnu. Postupem času však přijdete na to, že většina lidí, kteří měli co do činění s tajným programem Weapon X, je mrtvá nebo zmizela. Poslední přeživší jsou drženi v ostře chráněném vězení s názvem VOID a vaším úkolem bude je zachránit. Příběh postupně graduje a spěje k velkému finále.

Speciální schopnosti a bojová komba

Wolverinovy speciální schopnosti jsou ve hře věrně zpracovány. Velmi příjemná je schopnost samouzdravování. Ta ovšem nefunguje, pokud máte vytažené pařáty, bojujete či máte záchvat zuřivosti, ve hře pojmenovaný jako Feral. Ukazatel zuřivosti je umístěn nad stavem vašeho zdraví a celé to funguje následovně: pokud rozdáváte nebo naopak inkasujete rány, ukazatel se postupně naplňuje a až dosáhne vrcholu, ve Wolverinovi se vznítí zvířecí instinkty a na chvíli je z něj krvelačné monstrum. V tomto módu jste o hodně rychlejší, rozdáváte smrtelné údery a rovněž máte větší odolnost proti ranám od nepřátel. Nemůžete se však uzdravovat a používat různá zařízení.

    

Nic netušící nepřátelé se cpou hamburgery, zatím… * Ve hře si mimo kulometných věží pohrajete i s droidem.

Během cesty za protilátkou se Wolverine bude spoléhat jen na sílu svých paží a nohou. Nečekejte tedy žádné pistole, brokovnice a další propriety, kterými se jiné akční hry jen hemží. V pozdějších částech hry se sice setkáte i s nějakými mechanickými zbraněmi, ale vždy jen na chvíli. Můžete se zmocnit ovládání kulometné věže a vesele pokropit příchozí nepřátele. Vyzkoušíte si také ovládání droida, což je mechanické monstrum, které má na levé paži minigun a na pravé plasmové dělo. Tato udělátka jsou užitečná pro vyčištění obzvláště nebezpečných pasáží.

Hlavní náplní hry je ale boj. Bojový systém není vůbec složitý, spíše naopak. I přes naprosto strašné ovládání, o kterém bude ještě řeč, se vám po pár kolech dostane do krve. Wolvie má připravenu pěknou sadu různých kombíček. Od těch základních jako např. „Double Punch“, přes trošku ostřejší „Slash and Flying Knee Kick Combo“, až po „Triple Kick Combo“, které nepřítele omráčí a vy mu pak můžete zasadit rozhodující a drtivý úder.

Systém „striků“ a smrtících úderů

Velkým zklamáním byl pro mě systém „striků“, tedy úderů sloužících pro konečnou pacifikaci nepřátel. Tím zklamáním mám na mysli především systém jejich vyvolávání. Pokud bojujete proti jednomu nepříteli a objeví se nápis „STRIKE“, stačí zmáčknout tlačítko pro akci a pak jen sledovat, co s ním Wolvie provede.

    

Tak tenhle voják to má doslova za pár. * Tuhle obrazovku uvidíte při soubojích s bossy docela často.

Poměrně zajímavým zpestřením je systém „stealth striků“. Pokud si zapnete zvýšené smyslové vnímání a připlížíte se k nepříteli, hra vám ukáže, odkud na něj můžete tiše zaútočit. Stačí tedy přijít blíž a zmáčknout akci. Útoky jsou na některých místech okořeněny o pěkné animace. Nepřítele například nejprve probodnete, praštíte mu hlavou o stůl a následně jej hodíte do obří obrazovky nad ním. Co vás však zaručeně pobaví, bude způsob likvidace spících vojáků v kasárnách. Tyhle útoky přispívají k celkovému oživení, jen škoda, že jich není více. Za „stealth striky“ dostáváte kromě bodů navíc i „psí známky“, které vypadnou z takto zpacifikovaných nepřátel. Za tyto známky se pak naučíte nové „striky“ pro boj s více nepřáteli.

Wolvie je sice chlapík silný, ale proti pěti či šesti nepřátelům najednou by jen s obyčejnými údery nevystačil. Pro boj s více protivníky je použití komplikovanějších či na skupiny nepřátel zaměřených „striků“ doslova nutností. Jejich vyvolání je opět velmi jednoduché. Jakmile rozdáte prvních pár ran, objeví se nápis „STRIKE“ a šipky, které ukazují na nepřátelé. Tím se však nenechte zmást a rychle začněte bušit do akčního tlačítka. Následuje efektní úder, kterým můžete vyřídit až tři protivníky. Na vyšších „strike levelech“ je nutno použít kombinaci s tlačítkem pro kop. Odměnou vám bude drtivější útok.

Provádění útoků a „striků“ je doprovázeno velmi pěknými grafickými efekty. Občas také přijde ke slovu prostředí, kdy se Wolvie neostýchá hodit protivníka do ohně či do automatu na colu. Velmi oblíbený je také pád z výšky. Tyto efekty a vychytávky částečně kompenzují zklamání z jednoduchého provedení bojového systému. Někomu to tak možná bude vyhovovat, ale trošku více komplexnosti bych uvítal, akční pasáže se často téměř „hrají samy“.

Bossové a umělá inteligence

Jednotliví bossové jsou však úplně o něčem jiném a z vlastní zkušenosti mohu tvrdit, že budou velmi drsnou zkouškou vaší nervové soustavy. Pro boj s nimi je třeba volit pokaždé odlišný postup. Rozhodně je nelze zabít klasickým umlácením a ukopáním. Potkáte se se starými známými jako jsou Sabretooth, Wendigo, Juggernaut a nakonec si to rozdáte i se samotným Magnetem. Zajímavý je souboj s Wendigem. Odehrává se na kulaté plošině v jeskyni, kde okolo jsou přichystané špičaté kůly a navíc na vás ze stropu padají krápníky, které Wendigo shazuje. Pro jeho likvidaci jej musíte ve správnou chvíli kopnout do zadku, pak jej rychle chytit za ocas, roztočit a zahodit. Tohle musíte ještě třikrát zopakovat a mezitím uhýbat krápníkům. Věřte mi, vaše nervy dostanou zabrat.

    

Záchvat zuřivosti (Feral) v praxi. * Zapnutím elektřiny do podlahy lze efektně vyřídit několik vojáků.

Ač jsem se hodně snažil, u protivníků jsem žádné známky inteligence nenalezl. Zřejmě jim byla za použití nějaké mutace odebrána. Většina z nich je vybavena nějakou to střelnou zbraní, takže po vás nejdřív pálí. Jakmile jim zbraň vykopnete, začnou do vás mlátit a kopat hlava nehlava. Tento způsob boje jenom usnadňuje jejich likvidaci a za použití smrtících „striků“ jde o záležitost více než jen snadnou. Uvítal bych například, kdyby si dokázali vzít zpět svoji zbraň či se kryli za překážkami. Paradoxně budete mít možná větší problémy při boji jeden na jednoho, než při skupinových bitkách. V tomto případě má totiž občas protivník své dny, snaží se vykrývat údery a naopak celkem přesně útočí. Ale moc často to k vidění není.

Ovládání a kamera aneb zkouška nervů č. 1

Nyní už se dostáváme k tomu, co jsem výše částečně nakousnul. Tím je ovládání celé hry. Hra sice byla vyvíjena na všechny platformy (PC, PS2, X-Box, Gamecube), ale na PC verzi pracoval jiný tým, takže nechápu, proč má hra typicky konzolové ovládání. Nic proti konzolistům, ale majitelé počítačů jsou už jaksi zvyklí na komfort v podobě myši. Hra se tak dá v praxi ovládat buď jen pomocí klávesnice či nejlépe joypadem. První hodinku hraní budete pravděpodobně zmatení jako já.

Hra sice podporuje kombinaci klávesnice + myš, pravda, ale tohle kombo je naprosto nepoužitelné. Problém je především ve zmatené kameře. I při maximálním nastavení sensitivity se kamera při pohybu myší posouvá rychlostí šneka na odpolední vycházce. Díky tomu se do hry často vetře totální zmatenost. Až budete procházet minovým polem, kde jeden chybný pohyb = let vstříc hvězdám, vzpomenete si na má slova. Kamera se totiž většinou otáčí úplně jinam a systém pohybu při použití kurzorových šipek taky pracuje dosti divně.

Systém ukládání aneb zkouška nervů č. 2

Velkým testem pro vaše nervy je také systém ukládání. Rozhodně zapomeňte na ukládání kdykoliv během hry. Uložit pozici si můžete až po konci levelu. Někdo teď možná zajásá, že tento systém přispívá k atmosféře hry a k rychlým reakcím hráče na nečekané situace, že se nedá postupovat metodou „pokus - omyl“ atd. Ano, ale ne v případě této hry. Z počátku to je celkem sranda, nikde žádný větší zákys, takže vám ukládání tolik nechybí. V druhé třetině hry však přituhuje. Představte si, že se už po čtvrté vždy dobrých deset minut probíjíte levelem a na tom samém místě pokaždé bídně hynete, protože těch nepřátel je tam zkrátka moc a ty granáty jsou fakt nepříjemné. Naprostou lahůdkou jsou pak minová pole, která se s oblibou nacházejí na koncích levelů.

    

Jeden špatný krok a celá mise je v háji. To není moc příjemné, viďte? * A letí …!! Jediný způsob, jak se dá Wendigo vyřídit.

Od druhé poloviny hry tak nastává hotové peklo. Přísně střežená věznice je plná senzorů, které okamžitě vyvolají alarm a prakticky vám znemožní další postup. Přeci jen, na rotační kulomety a laserové věže je i Wolverine krátký. Mnohdy také vyvolání alarmu znamená okamžitý konec mise. Zkrátka systém ukládání budete proklínat a téměř vám znechutí další hraní. Myslím, že ke spokojenosti všech stačilo například umístit za těžké pasáže savepointy či uložení hry spojit třeba s bodovou penalizací.

Grafika, design levelů a ozvučení

Grafika a design jednotlivých misí také nejsou zrovna excelentní. Hra se většinu času odehrává na různých základnách, ať už vojenských či vědeckých. Podíváte se do různých skladišť, kde se valí jen samé kontejnery a bedny či do kasáren, kde se válí jen vojáci. Herní prostředí je tak poměrně fádní a lokace obsahují málo detailů, většinou narazíte na holé místnosti, procházíte úplně prázdnou halou atd. Vizuální stránku zachraňují jen velmi zdařilé grafické efekty - ať už se jedná o různé výbuchy či „striky“.

I přes schopnosti samouzdravování obsahuje hra lékárničky, které jsou roztroušeny po úrovních. Dále můžete sebrat „Rage Energy“, která souvisí s útokem v zuřivosti. V jednotlivých levelech také můžete najít přední stránky comicsů, díky nímž pak můžete hrát hru za Wolverina v jiném převleku. Dále můžete sbírat tzv. „Cerebro Files“, které vám umožní seznámit se různými postavami ze světa X-Menů trochu blíže. Tato možnost je přístupná z menu pod položkou bonusy.

Světlé stránky hry
  • Wolverine jako hlavní hrdina
  • vizuální efekty u soubojů
  • dabing postav
Temné stránky hry
  • zmatená kamera
  • příšerné ovládání
  • občasné padání hry?

Hra vyžaduje DirectX 9.0, ale zřejmě není ještě plně vyladěna, protože má občas problémy se zobrazováním textur. Textury sice mohly být lepší, ale dá se to přežít. Občas se však stane podivná věc. Po vstupu do místnosti vidíte místo textur jen základní barvy a hra se začne příšerně trhat, načež vás nemilosrdně vrátí do hlavního menu. Po opětovném nahrání levelu se probíjím znovu na ono inklinované místo a celý problém se opakuje znova. Divné. Pomůže jedině ukončení celé hry a její opětovně spuštění.

Zvuky jsou na poměrně slušné úrovni. Údery, kopy a především „striky“ jsou doprovázeny pěknými zvukovými efekty a pokud vlastníte nějakou silnější aparaturu, budou mít sousedi radost. Zvuky okolního prostředí a hudba rovněž přispívají k perfektnímu vykreslení celkové atmosféry. Kvalitní je i namluvení jednotlivých postav. Hře dominují hlavně dva hlasy: Mark „Luke Skywalker“ Hamil alias Wolverine a Patrick „kpt. Picard“ Stewart alias profesor Charles Xavier. Právě profesor Xavier slouží jako takový help, kdy vám telepaticky radí, jak byste měli postupovat a na co si dát pozor.

Závěrečný verdikt

Jak sami tušíte hra nedopadla tak dobře, jak mohla. Autoři se evidentně spolehli na to, že ji bude prodávat její jméno. Navíc v těchto dnech míří do kin i filmové zpracování a hodně lidí pak zatouží zkusit život X-Menů na vlastní kůži. Tito lidé si však záhy pěkně vylámou zuby, neboť hra je vytvořena spíše pro zkušenější a hlavně vytvrdlejší hráče, které jen tak něco nerozhází. I když díky naprosto šílené kameře, která si většinou dělá, co chce a také díky systému ukládání budou mít i ostřílení hráči problémy, alespoň zpočátku. Pokud ovšem máte hodně pevné nervy a výdrž, objevíte ve hře přece jen určité kouzlo. Pro obyčejné hráče je to však pekelná zkouška nervů. Inu, život X-Menů není lehký.


Grafika: 6/10
Zvuky: 8/10
Hudba: 6/10
Hratelnost: 5/10


Nebýt zpackaného ovládání, zmatené kamery a krutého systému ukládání, mohlo se jednat o kvalitní titul ze světa X-Menů. Takhle je to jen průměrná third-person akce s Wolverinem v hlavní roli. Pokud jste zarytí fandové X-Menů, můžete si přidat tak maximálně půlbodík k dobru. Víc si však hra nezaslouží.

Celkové hodnocení: 5,5/10

Dostupné pro: PC
Žánr: Akce | 3rd-person akce
Výrobce: Livesay Technologies a Gene Pool Software | Webové stránky hry
  • Wolverine jako hlavní hrdina
  • vizuální efekty u soubojů
  • dabing postav
  • zmatená kamera
  • příšerné ovládání
  • občasné padání hry?
Diskuze (1) Další článek: První bližší detaily o Operaci Flashpoint 2!

Témata článku: , , , , , , , , , , , , ,