Resident Evil 3 Remake: ve znamení nenaplněných očekávání | Recenze

Studio Capcom nasedlo v posledním období transformace herních konzolí na vlnu remaků svých klasik. Loňská předělávka survival záležitosti Resident Evil 2 zaznamenala stoprocentní úspěch, a proto nebylo moc pochybností o tom, že se hráči dočkají i milovaného třetího dílu s podtitulem Nemesis. Ostatně o této skutečnosti bylo rozhodnuto již mnohem dříve před vydáním remaku Resident Evil 2, jeho kladné přijetí však vývojářům jasně ukázalo, že směr, kterým se vydali je rozhodně tím správným. Milovníci této klasické hororové série tak zažívají v posledních letech nefalšované žně, jelikož je vývojáři každým rokem zásobují nějakým novým herním titulem. Zařadí se i remake RE 3 po bok toho nejlepšího, co kdy studio vypustil do světa?

Nový standard remaků

Capcom svým loňským remakem nasadil laťku opravdu hodně vysoko a nastavil tak nový standard předělávek herních klasik. Dokázal zachovat ducha své předlohy a přenést jej do herní podoby současné generace. RE 2 byl skvělý po grafické stránce, nabízel výtečnou hratelnost a celkově působil jako nový AAA titul, který v poklidu obstojí sám o sobě.

Nemesis vládne silou, strach ovšem vzbudit neodkáže

Startovní pozice remaku RE 3 je však poněkud odlišná, což se jistě podepsalo nad celkovým výsledkem. Tak prvotně je třeba upozornit na bezpochyby slabší původní materiál, kterým Nemesis jednoznačně byl. Zároveň krom slabšího obsahu je to také kratší herní doba. Třetím a pravděpodobně tím nejvýraznějším rozdílem na startovní čáře je svěření vývoje do rukou studií K2 Inc., Redworks a M-Two, čímž tak došlo ke zbytečné roztříštěnosti. Capcom měl sice celý vývoj pevně pod dohledem, jsme však přesvědčeni, že se tato skutečnost na výsledku rozhodně podepsala negativně.

Stejná cesta, jiný cíl

Remake Resident Evil 3 se vydává podobnou cestou jako jeho předchůdce. Snahou o co nejvěrnější předělávku příběhové linky své předlohy a nalezení kompromisu mezi přenosem materiálu do současnosti při zachování těch nejmagičtějších momentů, které v hráčích probouzí nostalgické pocity. Jenže ve srovnání s loňským remakem to bohužel nefunguje tak spolehlivě. Nová verze RE 3 není tak chytrou, nápaditou a povědomou hrou, o které jsme hovořili loňský rok.

Stále tu před sebou máme graficky skvěle vypadající titul plný nemrtvých smraďochů, jenže vytratilo se ono specifické kouzlo. Od toho, co série uměla ve svých začátcích nejlépe, tedy budovat hororovou atmosféru, se remake přesunul do akčnějšího pojetí. Minimum puzzlů a více akce sice prospívá spádu hry, jenže totálně ignoruje původní ideu, což je u remaku trestuhodné. Bohužel zmiňovaný důraz na akčnější pojetí titulu příliš nesluší, vytratila seta báječná a signifikantní atmosféra a strach o vlastní přežití. Skriptované pasáže sice vypadají na pohled nádherně, celkovou hratelnost ovšem zabíjí. Máme tu tak pohodový akční snímek filmového charakteru, nikoli survival horor, kterým by jistě měla předělávka RE 3 být.

Po grafické stránce je i tentokrát vše na vysoké úrovni

Podobně je tomu i v případě hlavního záporáka v příběhu Jill Valentinové. Nemesis je do jisté míry skutečně hodně nepříjemnou osinou v zadku a v některých ohledech jistě předčí Mr. X z dvojky, jenže… Porovnání těchto dvou velikánů jasně ukazuje, jak nový remake RE nedokáže spolehlivě pracovat s originálem a vyždímat jeho potenciál naplno. Nemesis se mohl stát symbolem titulu, obávaným nepřítelem, jehož kroky donutí hráče si nadělat do kalhot. Jenže opak se stal pravdou. Hra totiž i v tomto ohledu doplatila na přísně naskriptované pasáže, které totálně zabily vysněnou atmosféru. Pryč jsou pocity nejistoty a překvapení, pryč je boj o holý život, prim hraje akční a dnes již zastaralé nasrktiptování všech událostí.

Za hodně peněz málo muziky

Herní doba okolo 6 hodin navíc také není tou nejlepší vizitkou vývojářů. Zvláště potom s přihlédnutím ke skutečnosti, že došlo k vypuštění některých původních lokací. Což je tak trochu paradox, který hraničí s provokací. Jako odpustek sice hra obsahuje dlouho diskutovanou multiplayerovou složku s podtitulem Resistance, kterou zrecenzujeme v nejbližších dnech, jenže to je slabá náplast. Zklamáni jsme i z hlediska jednotlivých nepřátel. Těch je oproti originálu zbytečně málo.

Konečně jsme se dostali také trochu na vzduch

Podle předchozích odstavců se může zdát, že je remake RE 3 tím nejhorším dílem v celé sérii. Jenže ono to tak ve skutečnosti rozhodně není. Pořád tu máme skvělou, i když akčnější hratelnost, typickou správu inventáře vyžadující trochu strategického plánování, specifický gunplay a parádní grafické zpracování. Jenže tohle všechno jsme tu měli i loňský rok. A na tento skvělý základ by se slušelo namontovat další hutné pokračování a co možná nejvěrnější předělávku předlohy se skvělou výpravou, tíživou atmosférou s tisíci skličujícími momenty. To se bohužel neděje. Povedená kostra loňského titulu byla oděna do otrhaných šatů průměrného vyprávění a pokleslé naskriptované zábavy.

I nyní ovšem musíme ocenit přednosti, které vycházejí právě z loňského remaku. Je to parádní grafické zpracování, které bylo posunuto ještě o kousek dále a ukázalo se tak, že RE engine dokáže svou práci odvádět na jedničku i v době vrcholu současné herní generace. Oproti remaku dvojky se navíc podíváme trochu více na vzduch, což hratelnosti jistě trochu napomáhá. Výtečná a nadprůměrná je také audio složka, která opět parádně dobarvuje celkovou atmosféru. To je ale opravdu vše. Ve zbytku RE 3 remake pokulhává.

Nepřátel bohužel příliš nečekejte

Vývojáři si tak vypůjčili to nejlepší z loňského ročníku a pokusili se zapracovat do nového příběhu. Proto je výsledek tak rozporuplný. Tak dobrý a zároveň tak průměrný. Tak silný a přesto tak slabý. Samotné jádro hry se totiž opírá o jednu z nejlepších předělávek všech dob a už z tohoto principu nelze hru odsoudit. Jde spíše o ty nové vrstvy, o novou tvůrčí práci, která se neopírá o již zajetý a spolehlivý základ. A právě zde vývojáři učinili několik zbytečných přešlapů.

Na tento remake jsme se opravdu hodně těšili, pocity, které si ale odnášíme, jsou spíše rozporuplné. Rozhodně nejde o špatnou hru, ale asi jsme chtěli trochu více. Mírný pocit zklamání ovšem nevyhází ze hry samotné, ale především z obrovských očekávání, která bohužel nebyla ze specifických důvodů zmíněných v předchozích odstavcích naplněna. 

Uvidíme, jak s celkem zamává ještě multiplayerová složka hry Resistance. Na recenzi se můžete těšit v následujících dnech.