Shadows of the Damned – pubertální úchylárna (recenze)

Peklo je zvrácené místo. Stejně tak zvrácená musí být zákoutí myslí tvůrců, kteří stojí za démonickou hrou Shadows of the Damned.

„Tenhle démon je úplnej magor!“
„Nebuď tak přísnej, možná ho máma jen málo objímala, když byl malej. Nebo hrál moc videoher.“

Za Shadows of the Damned stojí šílená mysl vývojáře známého jako Suda51. Goichi Suda, jak zní celé jméno, je Japonec, během tvorby hry Killer7 chodil na tiskovky zásadně v masce bojovníka lucha libre a hrdina jeho minulé hry, No More Heroes, se snažil stát nejlepším zabijákem na světě, aby mohl mít sex s hlavní ženskou postavu.

 

Tolik ke krátkému uvedení do obrazu. Shadows of the Damned prostě nemůže být normální hrou.

Hra svoji atmosféru staví až na cíleně přehnané sprostotě, brutalitě, ale i ponuré a zneklidňující náladě

Křížová výprava zkérovaného mexikánského lovce démonů jménem Garcia Zas*anej Hotspur (no vážně) a jeho společníka, nadržené létající lebky (může být vlastně lebka nadržená?) Johnsona, je neskutečně brutální, ujetá, nekorektní, sexistická, místy nechutná a pubertálně vulgární zábava.

Vítejte v pekle

Zábava, která vyžaduje specifický smysl pro humor a solidní znalost angličtiny. Pokud vás nepobaví pojmenování jedné ze zbraní jako Boner a její varianty s prodlouženou hlavní Big Boner, ani se do Shadows of the Damned nepouštějte. Hra svoji atmosféru staví až na cíleně přehnané sprostotě, brutalitě, vzájemném špičkování hlavních představitelů, ale i ponuré a zneklidňující náladě.

Shadows of the damned 03.jpg Shadows of the damned 04.jpg

Garcia je totiž v pekle, odkud se snaží vysekat svojí mrtvou přítelkyni Paulu, která se oběsila, aby ji následně roztrhal na kusy pán démonů Flemming a stáhnul do podsvětí. Okamžiky, kdy ve světě démonů už máte Paulu co chvíli na dosah, ovšem následně jen bezmocně sledujete, jak ji v agónii zevnitř porcuje pekelník, zatímco prosí, ať ji Garcia nechá konečně umřít, se vryjí do paměti.

VIDEO: 4566 'Shadows of the Damned - Launch trailer'

Samotné ztvárnění říše démonů na jedné straně působí umírněně, protože se až zase tolik neliší od lidského světa: máte tu vesnici, trh, les a bažiny, ale i vykřičenou čtvrt plnou růžově pulzujících neonů, na druhé straně tu nechybí zmučená těla, hromady vnitřností, krvavé potůčky a další nechutnosti. Do toho si přisypte celou kupu bizarností, jako démony s plynovými maskami, okřídlené oko, které kouřící hromádkou označuje checkpoint, bowling s démony místo kuželek… člověk pomalu přemítá, jestli Goichi Suda neměl být místo v křesle pro herního tvůrce ve svěrací kazajce pro mentálně narušeného pacienta.

Chce to pevnou ruku

Herní svět je sice dostatečně ujetý, ale hratelnost se drží v čistě střízlivém žánru third person akcí. Aby ne, když druhé význačné jméno na listině tvůrců je Shinji Mikami, tvůrce série Resident Evil. A právě legendární zombie vyvražďovačce se zdejší akce hodně podobá, sice při míření můžete couvat, ale zároveň cílíte prostřednictvím laserového paprsku a nechybí ani možnost se stiskem jednoho tlačítka otočit o 180 stupňů.

Shadows of the damned 05.jpg Shadows of the damned 06.jpg

Místo frenetické střílečky typu Gears of War si představte spíš Dead Space. Pohyb i zaměřování je pomalejší a vyžaduje přesnou ruku. Zvolený styl míření znamená větší výzvu, ale zároveň i občasný zdroj frustrace – zvlášť jedna pasáž stojící na přesném a rychlém likvidování nabíhajících protivníků mě málem donutila k prohození ovladače obrazovkou. Nemožnost přeskakovat animace též rozhodně není něco, co by rozlícený hráč ocenil.

Shadows of the damned 01.jpg

Konzervativní, avšak chytlavou akci narušuje zajímavý systém světla a tmy. V temnotě Garciovi postupně ubývá život, takže se musí co nejrychleji dostat na světlo. Zároveň jsou pekelníci pokrytí temnotou nezranitelní. Na řadu tak přijdou rychlé nohy lovce démonů nebo jeho světelné střely. Zásahem zbavíte protivníky ochranné vrstvy, případně zažehnete jeden z hlavních zdrojů světla v pekle – kozlí hlavy (neptejte se). Ovšem není to až tak jednoduché, jen v temnotě odhalíte speciální spínače otevírající některé dveře a temnota zároveň zabíjí specifický druh protivníků. Záměrně tak můžete nechat zhasínat zdroje světla, či pobíhat v sevření vražedné tmy. Jen si musíte dávat pozor na ukazatel života a případně ho stylově doplnit - flaškou chlastu.

Shadows of the damned 13.jpg Shadows of the damned 14.jpg

Mimo hrátek se světlem Shadows of the Damned zpestřuje lineární cestu úrovněmi i tradiční dávka jednoduchých či složitějších hádanek (jeden z levelů je v podstatě takový obří Tetris) a jednou tvůrci úplně změní i herní žánr. Je jenom škoda, že nějaká mysteriózní poučka evidentně nutí tvůrce podobné sekce opakovat po trojicích. Co poprvé funguje jako skvělé osvěžení, už v dalších fázích nutí jen k povzdechu: „ Už zase?“ I tak ale těch 7-8 hodin (čistého času) kampaně velmi slušně odsýpá a až na pár otravných míst se budete dobře bavit.

Peklo je hnusný

Třetí slavné japonské jméno v seznamu tvůrců představuje Akira Yamaoka a jeho práce pro Shadows of the Damned dělá hodně. Pokud neznáte, Akira má na svědomí nezapomenutelnou hudbu ze série Silent Hill.

Právě nevyladěnost zabraňuje Shadows of the Damned, aby představovala špičkovou hru 

Jeho tajemné kytarové melodie, klavírní kusy i tvrdé rockové skladby perfektně navozují atmosféru. Zatraceně, ještě ji posouvají o úroveň výš. V okamžicích pozvolného prozkoumávání smrtícího světa hudba jen opartně brnká na nervy, případě ještě zdůraňuje svíravý pocit, aby během akce bleskově vybičovala hladinu adrenalinu. Výtečná je i finální písnička. Jen chválit se musí dabing, (nejen) oba hlavní představitelé perfektně zapadnou do svých rolí a jejich vzájemné dialogy jsou prostě kouzelné.

Shadows of the damned 11.jpg Shadows of the damned 12.jpg

V kontrastu s tím zůstává grafická stránka, jež sice staví na Unreal Enginu 3, ale žádný vizuální nářez nečekejte. Nejde o to, že by peklo se svojí orientací na černou a krvavě rudou mělo nabízet strhující obrazy, ale spíš naštvou záležitosti typu doskakujících textur, slabších animací a tak podobně.

Shadows of the damned 07.jpg Shadows of the damned 08.jpg

Právě nevyladěnost zabraňuje Shadows of the Damned, aby představovala špičkovou hru stylu už zmíněného Dead Space či Gears of War. Pokud pomineme veškerou tu specificky obskurní polevu (pro kterou však stojí za to si hru zahrát), zůstane nám solidní third person střílečka, kterou za den či dva dohrajete, řeknete si: „Dobré ty bylo“ a následně zasunete krabičku se hrou do poličky, odkud ji už jen těžko vytáhnete znovu.

Dostupné pro: X360, PS3
Žánr: Akce | Third person akce
Výrobce: Grasshopper | Webové stránky hry
Začátek prodeje: 24. června 2011
  • Světlo a tma
  • Bizarní svět a smysl pro humor
  • Geniální hudba
  • Střídání herních mechanik
  • Slabá grafika
  • Občas frustrující střílení
  • Nelze přeskakovat animace
Diskuze (1) Další článek: Vyhlášení RF: Armageddon soutěže

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,