Sony Wireless Stereo Headset 2.0: orchestr na uších

Vyzkoušeli jsme nejnovější sluchátka od Sony, která si hrají na oficiální příslušenství pro konzoli Playstation. Chovají se tak?

Nikdy jsem nežil v paneláku nebo nájmu. Proto když nyní žiji v v zahraničí spolu se třemi dalšími lidmi v nájemním domě, zjišťuji, že kvalitní audio sestava je absolutně vyloučená věc, pokud nechcete mít na krku rozvzteklené spolunájemníky – nebo aby oni dělali to samé vám, zrovna když nutně potřebujete spát. Tedy, ne že bych byl nějaký šílený audiofil, který si pouští Milánské árie ve dvě ráno na plné pecky, ale chápu, že dunění rotačního kulometu, prokládané sem tam nějakou tou explozí nebude to pravé ořechové po desáté hodině večerní.

Postscritpum527.jpg

V Čechách s ničím takovým nebyl nejmenší problém, protože rodinný domek spolehlivě utlumil moje sice skromnější, leč zvukově dostačující 100W repráčky. Bohužel v zemi, která má jako tradici papundeklové stěny místo poctivé cihly a nulovou zvukovou izolaci, je i takováto malá sestava něco nepřijatelného. Po roce, kdy jsem se spokojoval se zvukem, jaký produkuje moje televize (ano, soustrast je na místě) a ve večerních hodinách tišil výstup málem na pouhý šepot, jsem se konečně rozhodl prořídit si sluchátka, jež by umožňovala plnohodnotný poslech kdykoliv se mi zachce.

Vzhledem k tomu, že mi nešlo primárně o poslech hudby ve formátu FLAC nebo tak něco, ale mělo jít spíše o doplněk k herním konzolím, bylo nasnadě volit z certifikovaných zařízení. A protože Sony je v oboru audia velmi solidní značkou (a ano, protože mohu být nařčený z fandovství), plus dodává do svých Playstationů dokonce i softwarovou utilitu pro nastavování hned dvou typů sluchátek, bylo rozhodnuto. Má volba padla na nový Wireless Stereo Headset 2.0.

Wireless-Stereo-Headset-7.jpg

Na první pohled spíše stylová záležitost poněkud technicistního rázu, a mohu vám garantovat, že s nimi na hlavě bude úplně každý vypadat jako debil. Na druhou stranu – tohle platí asi o všech sluchátkách typu „traktorista“ a koneckonců s nimi jen šílenec bude provozovat joging v parku. Pro domácí poslech ovšem v pohodě, jen nesmíte příliš dbát na módnost a nesmíte se vidět v zrcadle.

Sluchátka podporují jak klasické stereo (jak také jinak), tak i virtuální 7,1 Surround, což jsem nebyl sto otestovat, protože Blu-ray film nemám ani jeden a Gran Turismo 6 z nějakého důvodu pouští jen 5,1. I tak jde ale o velmi intenzivní zážitek a míjení silných motorů závodních vozů okolo vaší vysněné káry dodává hře nový rozměr. Bohužel překvapivě vysoký počet her nabízí pouhé stereo, a to mluvím i o takových hrách jako jsou FPS, nebo letecké arkády, u nichž by byl prostorový zvuk jednoznačným přínosem.

Asi nejlepším zážitkem na poli ozvučení pak byl Battlefield: Bad Company 2, který mne dostal do kolen (nebo by dostal, kdybych při hraní neseděl) kvalitou ozvučení zbraní, směrováním zdrojů zvuku a změnami zabarvení podle aktuálního prostředí. Přesně oproti tomu kontrastuje Medal of Honor s plochým a nezajímavým vyzněním. Zajímavé, jak i starší hry mohou mít lepší technologie.

Killzone: Shadow Fall pak bylo někde mezi, což mi přijde jako dost škody, když předchozí díly měly tak skvělý zvuk a k této hře je ve vlastní aplikaci nastavení po ní pojmenované. Deus Ex: Human Revolution i přes pouhé stereo zní velmi plně a sytě, Wonfelstein: The New Order místy nádherně, místy průměrně a poslouchat hudbu v Ni No Kuni (pokud máte tenhle styl rádi) opravdu stojí za to.

so4930_wrls_hs_o2_shoot_mm10.jpg

Sluchátka sama o sobě velmi dobře sedí, jsou polohovatelné (mušle lze zvednout a snížit – samotný můstek je pevný a polstrovaný), nejsou těžké ani při několika hodinovém nošení a padnou i na větší uši. Problém mají lidé nosící brýle, protože koženková lemování přitisknou pacičky brýlí k hlavě a to je po delším čase poněkud nepohodlné, nehledě na fakt, že při nasazení sluchátek se posunou samotné brýle z normální polohy a je třeba trochu si s tím pohrát.

Dalším problémem je samotné pocení uší, respektive nepříjemný pocit přehřívání, protože mušle sluchátek jsou uzavřené, aby lépe izolovaly okolní ruchy. Ovšem to jsou očekávané problémy u všech sluchátek tohoto typu. Jen je dobré se o nich zmínit.

Playstation-Gold-buttons2.jpg

Ovládání se nachází na levé mušli a nabízí klasické, jen nezbytně nutné, leč adekvátní prvky. Samozřejmě hlasitost, ale také funkci MUTE (sluchátka fungují i jako headset) a možnost posílit hlasovou komunikaci na úkor ostatního audia, nebo naopak, plus vypínač prostorového zvuku. Je hrozně příjemné, že Playstation 3 a 4 jsou pro tato sluchátka již připraveny. Stačí jednoduše do USB zdířky strčit BT prst a všechno jede bez problémů.

Co bych vytknul jsou dost slabé možnosti v oblasti osobního nastavení zvuku. V předem připravené utilitě (nutné si zdarma stáhnout ze Store) si můžete na třech posuvnících trochu pohrát s nastavením, ale pro pravé audiofily to asi nebude nic moc, nehledě na to, že i když můžete mít hned několik profilů, přepínání mezi nimi je otravně dlouhé, protože musíte nastartovat samotnou aplikaci, a to prostě trvá. Navíc na samotných sluchátkách nelze přepínat mezi vícero profily (dva nebo tři navíc by se hodily) a jediné, co lze je posílit basy.

Sony sice dodává několik audio profilů v oné aplikaci nativně a ty jsou vytvořeny, aby seděly k jednotlivým žánrům her, nebo způsobům poslechu hudby/filmu, jenže jak jsem psal dříve, kvůli nutnosti přepínat profily v aplikaci jde o zbytečně dlouhý proces. PS4 verze aplikace sice nabíhá vcelku rychle, ale PS3 je z dnešního pohledu utrpením. Ve výsledku tak člověk z lenosti zůstává u jednoho nastavení a je rád, že je rád.

Postscritpum532.jpg

Poslech hudby a sledování filmů. Nejsem pravověrný audiofil a spokojím se i s málem, ale kvalitní zvuk dovedu ocenit a při budování atmosféry má na mne silný vliv. V tomto směru jsem se sluchátky maximálně spokojený, protože za přijatelnou cenu dodávají subjektivně vysoký výkon (maximální hlasitost jsem ve vlastním zájmu nezkoušel), solidní odstup od šumu (což je vzhledem k bezdrátové technologii fajn), čistotu výšek a solidní basy. Problematickým bodem je jako vždy výdrž baterie.

Na plné nabití to vidím na nějakých šest hodin provozu, což na herní seanci docela stačí, protože pak už si člověk stejně musí odskočit na záchod, nebo do ledničky a v tu dobu se zase můžou baterie nabíjet (k tomuto účelu slouží miniUSB, které najdete v každém (kromě Applu) moderním telefonu – z toho důvodu nabíječka není součástí balení). Větší kapacita by určitě byla fajn, jenže to by muselo být za cenu větší váhy, což je při dlouhodobém nošení nepřijatelné.

61rfl1J1b2L._SL1500_.jpg

Takže shrnutí. Za cenu lehce pod tři tisíce korun (záleží, kde nakupujete) jde o velmi solidní výrobek, který oplývá prostorovým zvukem slušné kvality, dobře se nosí a umí hrát dost hlasitě na to, aby vás jeho ekvivalent v podobě klasických reproduktorů dostal do problémů se zákonem kvůli rušení nočního klidu. Audiofilové by určitě našli celou řadu lepších výrobků, ale v této cenové kategorii jde o rozumný kompromis.

Specifikace

  • Výrobce: SCEA
  • Zvuk: Stereo, 5.1, 7.1
  • Typ připojení: konektor USB pro hardwarový klíč
  • Síťové funkce: Ne
  • Rozměry balení: 15 x 20 x 5 cm
  • Hmotnost: 1 kg
  • Doporučená cena: 2 399 Kč
  • Pro použití s: PS4, PS3, PSV, PC, Mac

Na nošení venku to rozhodně není (byť lze připojit klasický 3,5mm Jack konektor a hrát například z handheldu nebo IPodu, čímž ušetříte hodně baterii), ale pakliže musíte řešit prostor ve svém herním doupěti, nemáte rádi dráty (což je problém sám o sobě, protože jen málokterá konzole (jestli vůbec nějaká) má Jack audio vývod a receiver není levná sranda), chcete si užít hru/film pěkně nahlas a nemáte finanční polštář jako Bill Gates, jde o velmi přijatelnou alternativu. A dobrá zpráva na konec. Nejsem si jist ostatními kozolemi, ale sluchátka dobře spolupracují i s počítačem.

Diskuze (2) Další článek: Pokračování Spec Ops se neplánuje, studio chce od stříleček pokoj

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,