Star Wars Bounty Hunter – pochytejte zločince z Hvězdných válek

Ačkoliv jeho zbroj budí ve fanoušcích Star Wars spíše hrůzu, Jango Fett, nejznámější lovec lidí v Galaxii, je v téhle hře postava vlastně kladná. Konečně si v LucasArts všimli potenciálu postavy s druhou nejznámější přilbou ve světě Hvězdných válek. Dnes si zodpovíme otázku, zda hra, na níž se podíleli i Industrial Light and Magic, stojí za to.

Typ hry: 3rd person střílečka
Multiplayer: ne
Paměť: 2 bloky
Výrobce a distributor: LucasArts (
http://www.lucasarts.com)
Distributor v ČR: Conquest (
www.gamecube.cz)
Homepage:
http://www.lucasarts.com/products/starwarsbountyhunter/index.html

Zločinci, třeste se

Bývalý vůdce Mandalorejských žoldnéřů Jango Fett (otec Boba Fetta – znáte z TV) se (po totálním rozprášení této elitní jednotky rytíři Jedi v bitvě v systému Galidraan) vydal na sólovou dráhu. Jak už to tak v tomhle byznysu bývá, umělec musel trochu změnit svůj repertoár, ale dál dělá, co ho baví. Loví lidi, dokonce je loví živé, což je právě ta změna oproti životu námezdního vojáka. Jak se zdá, největší úkol jeho kariéry se blíží – temná strana síly kuje své pikle, které znáte z Epizod I a II, ale má jisté obtíže. Původně nápomocný kult Bando Gora se nějak vymyká kontrole a je na čase ho rozpustit. A protože tohle není skupina světlušek, bude potřeba využít služby těch nejlepších z nejlepších v soutěži „ulov si sám“.

 

Nešly tudy děti, osobo? * Takto ve hře vypadá Save Point

Na scénu se tak dostává Jango Fett i jeho velký konkurent v lovu lidí Montross, kterému první zmíněný kdysi velel v bitvě o Galidraan. Oba se pochopitelně nesnáší a mají k tomu důvody historické i současné. Montross totiž loví lidi zásadně mrtvé. Další výraznou postavou celého příběhu je Komari Vosa (ne, to není slovní hříčka nějakého českého entomologa), která vede organizaci Bando Gora a kromě jedinečného stylu boje se dvěma světelnými meči byla... ano, v bitvě o Galidraan, tenkrát ještě na straně Jediů.

 

Hezká karta, byť nečitelná * „Jak se mám tvářit, pane režisére?“ – Montross/Outtakes

V příběhu vystupují i další postavy a vše se různě proplétá s příběhovými peripetiemi, které Jango Fetta a nás zavedou na Coruscant i Tatooine. Nutno říct, že příběh je u SW: BH velmi dobrý, možná jde o druhou nejlepší záležitost na celé hře. Nevyniká sice nějakými převratnými kotrmelci, ale pohnutky postav jsou celkem zřetelné, Jango Fett se postupem času ukáže jako „charakter“ a vše je dostatečně poutavé.

Dvě pistole, dvojitá zábava

V celkovém počtu 18 misí, rozdělených do šesti kapitol (každá se odehrává v jiném světě), si užijete hlavně nikdy nekončící akci. Jakožto 3rd person střílečka dostojí SW: BH pověsti žánru a většinu času si budete připadat jako na diskotéce s laserovými efekty. Vámi ovládaný Jango Fett je křížencem mezi Larou Croft a drsným Harrym. Od prsaté archeoložky má dvě pistole (laserové) s nekonečnými zásobníky a schopnost salta stranou, jako filmový tvrdý polda jedná, když žádá o informace s pistolí zaměřenou na spánek dotazovaného. Zatím všichni odpověděli správně.

 

Jango nedá na dobré rady své manažerky Rozzaty * Dvě pistole poskytují Jangovi překvapivou palebnou sílu

Kromě laserových pistolí obsahuje váš arzenál i plamenomet, granáty, raketomet, rychlopalnou pušku, ostřelovačskou pušku, otrávené šipky a další. Všechny tyto zbraně už jsou ale v omezeném množství a nalézáte je jako klasické konzolové power-upy, tedy jednou za čas schované za nějakým sloupem místnosti, kde je hodně nepřátel. Většinu času si budete užívat pistolí a zajímavého systému zaměřování. Stisknutím tlačítka R se zaměříte na nejbližšího nepřítele, ten se následně vycentruje a můžete kolem něj kroužit. Jestliže se jiný protivník dostane blízko, Jango automaticky rozdělí palbu a střílí každou rukou na jiného ničemu. Díky tomu se nemusíte nutně přepínat v zaměřování a palba dvěma směry je na pohled efektní.

 

Plamenomet místo hodinek, energii bere z Jetpacku * Tento pohled nabízí Montross jenom jednou

Rychlá palba je výhodou i díky poněkud jednodušší inteligenci nepřátel – ti, co mají palné zbraně, ještě trochu rozumu pobrali a snaží se i schovávat jakmile je zasáhnete, ale nepřátelé určení pro boj zblízka jsou jistě fanoušky jatečního průmyslu. Jejich jediným úkolem je zamířit v přímce k vám. Likvidace takového bojovníka je díky tomu ryze záležitost rychlého mačkání tlačítka A – musím říct, že mi při hraní občas chyběla funkce starších joysticků, zvaná Rapid Fire.

Úrovně ve hře jsou navrženy bez větší originality, snad jen mise ve městě mi občas připomněly světlé stránky ve stylu Dark Forces. Linie je asi taková – přiletíte na místo, kde někoho hledáte (lovíte, zabíjíte...) a ten humanoid před vámi uniká po dva levely, dokud ho v tom třetím nedostihnete. Pak následuje boj s bossem, což může být nejenom bývalá Jedi, ale i policejní loď, a odlet na další místo. Kromě střílení hra zahrnuje prvky, které nazývám „konzolová úlitba“. Lepší než vysvětlování může být popis jedné z takových sekvencí hry – abyste se dostali na druhou stranu obrovské propasti, musíte skákat mezi levitujícími kontejnery, které plují prostorem a východ je o několik „pater“ níže. Takovéto části prostě vypadají jako nějaká 3D hopsačka a ne vždy jsou do hry zakomponovány vhodně s plynulým přechodem mezi žánry.

Vyrazíme si na hon

Jakožto lovec lidí máte v každém levelu možnost najít a „ulovit“ různé zločince a uprchlé vědce. Tyto postavy na vás obvykle ihned neútočí, máte tedy čas prohlédnout si je speciálním scannerem a v případě, že jde o hledanou osobu, označit ji. Poté jej můžete buď zabít nebo za pomoci „biče“ spoutat. Následně stačí jenom přijít dostatečně blízko a přihlásit se o kredity (za živé je více). Získané kredity uplatníte při odemykání bonusů, kterým se věnuji dále v recenzi.

 

„Mám pro vás úkol, Komari Vosa z Bando Gora“ * Bez Jetpacku byste se ve hře daleko nedostali

Celkově je nutno říct, že úrovně a jejich návrh nenaplnily zcela má očekávání. Člověk zhýčkaný Jedi Knightem prostě od SW: BH očekává více než přímou akci. Ve hře nejsou žádné logické hádanky, postup je silně lineární. Hodně silní nepřátelé se objeví vlastně až na Malastare (čtvrtá kapitola). Místní monstra jsou zase silná až příliš – pokud je nezabijete dříve než k vám dorazí, srazí vás jednou ranou k zemi a postupně vás ubijí, protože Jango se zvedá velmi pomalu. Náročnost většiny soubojů určuje tím pádem spíše množství nepřátel a těch budou hordy, někdy přímo na jednom místě. V té chvíli uplatníte akrobatické schopnosti, jež jsou sice efektní, ale ne vždy účinné. Souvisí to s tím, že veškeré úkroky a salta stranou můžete provádět jenom když jste zaměřeni a stojí-li zacílený nepřítel řekněme vlevo a zbytek přímo před vámi, může se stát, že se vyhnutím jednomu dostanete přímo do ideální palebné dráhy ostatních.

Mírné problémy má systém automatického zaměřování při registrování nepřítele. Z důvodu usnadnění ovládání totiž protivníka můžete zaměřit až od jisté hranice, zatímco vy nepřítele už dávno vidíte a on už na vás pálí. Ruční zaměřování z vlastního pohledu je přitom dost krkolomné, takže jsem to většinou řešil sprintem nebo letem k nepříteli. Celkově bych řekl, že Jangovi sice nechybí na zápěstí autogen, ale trocha lepších pohybů a animace by neškodila. Přesto tu najdete velmi zábavné pohyby, kromě zmiňované palby ve stylu Desperada zaujme i možnost viset jednou rukou na římse a druhou střílet na nepřátele.

 

Označený „úlovek“ se nechce vzdát * Na seznamu za nelegální distribuci hologramů

Pochválit je třeba zpracování letu s jetpackem. Ovládá se snadno a velmi intuitivně, navíc plameny z trysek vypadají hezky. Díky tomu hra nemá žádný fyzikální model letu, ale to není na škodu (nemluvě o tom, že by si Jango takovými tryskami uroštoval hýždě). Velmi se mi líbila drobnost spočívající v tom, že pokud budete na protivníka přistávat se zapnutými tryskami, zraníte ho plameny. Aktivně tuto možnost asi využívat nebudete, ale když náhodou na někoho dopadnete, vypadá to dobře.

Udělejte z toho jenom film

Musím se přiznat, že je to asi poprvé, kdy mi herní videa připadala skoro zajímavější než hra a svým způsobem vlastně titulu ubližují. Za renderovanými sekvencemi totiž stojí chlapíci z ILM (Industrial Light and Magic) a ti moc dobře vědí, co dělají. Videa vypadají tak dobře, že bych klidně v tomto provedení mohl sledovat celý film – ILM se opravdu vytáhli a vytvořili jakousi odlehčenou verzi Final Fantasy: The Spirits Within. Jenže po přechodu z krásného intra uvidíte kvůli návaznosti obdobnou scénu v provedení herního enginu a ten vedle toho pochopitelně vypadá jako chudý příbuzný. Kvalitní videosekvence tak kazí dojem z hry a vytvořily u mne o použitém enginu možná horší mínění, než by mu mělo připadat (ještě že autor nehraje Final Fantasy – pozn. redakce).

 

Uloven, tři tisíce kreditů jsou doma * Za chvíli se přesvědčím, že plamenomet na to monstrum neplatí

Pravdou je, že viditelnost ve hře je dobrá, mlha se moc často nekoná. Nepřátelé vypadají také dobře, ačkoliv mají poměrně nízký počet animací i polygonů. Interiéry a některé předměty by si díky jednodušším texturám rovněž zasloužily trochu obohatit, eventuelně vymalovat něčím lepším než ocelovou šedí. Trochu otravuje i občasné zasekávání postavy při jízdě na přepravních pásech, způsobené poněkud neodladěnými přechody mezi jednotlivými pruhy. Při boji a větší akci vám tyto prohřešky většinou uniknou a budete s grafikou spokojeni. I díky tomu, že se netrhá a budovy a herní svět vůbec jsou velmi dobře zasazené do reálií Hvězdných válek, což samozřejmě ocení oddaný fanoušek i „běžný příznivec“.

Světlé stránky hry
  • Herní videa od ILM
  • Outtakes od ILM a ostatní bonusy
  • Věrná atmosféra Star Wars
  • Množství akce
  • Laserové pistole Jango Fetta
  • Jango Fett, který je umí používat
Temné stránky hry
  • Lineární mise
  • Ke konci se nosné téma vyčerpává
  • Grafika by mohla být lepší

Dalším trumfem by měl být zvuk v Dolby Surround ProLogic II, zajištěný Skywalker Sound, která si už ve filmovém světě vydobyla jisté jméno. Dabing je velmi dobrý, i když jména dabérů Temuerra Morrison – Jango Fett (je si ve hře podobný), Clancy Brown – Montross (ten tedy ne), Lucille Billes – Rozatta (vypadá zvláštně ale nosaté létající příšeře podobná není) a nebo Leeana Walsman – Zam Wesell (ta si podobná je) vám asi mnoho neřeknou. Nedivte se, kromě Epizody II se objevovali převážně ve filmech typu Nebezpečná rychlost 2 či Hřbitov zvířátek 2. Hudební doprovod je slušný, ale nejvýše stále ční klasický pochod u poletující smsky „V jedné vzdálené galaxii...“.

Bonusy

Ačkoliv je to s podivem, k dohrání hry mě, kromě zmiňovaných videí od ILM, motivovaly i bonusy, které odemykáte díky kreditům získaným za „ulovené“, tajným bonusovým zlatým odznakům a prostým postupem ve hře. K dispozici jsou čtyři kategorie bonusů pro vlastníka hry – obecně známé „concept art“, tedy obrázky od kreslířů a malířů, jimiž začíná návrh grafiky hry. Dále jsou to méně časté ukázky sběratelské karetní hry od Wizards of The Coast, jenže díky rozlišení obrazovky si moc nepočtete. Nejzajímavější jsou zbylé dva bonusy, speciální komiks od známých Dark Horse, který je slušně nakreslený a zaobírá se několikrát zmiňovanou bitvou o Galidraan. Dalším zajímavým bonusem a ukázkou toho, jak si ILM umí hrát, jsou tzv. „outtakes“, tedy vystřižené scény, které se často u filmů dávají do závěrečných titulků, jelikož obsahují nějaký nechtěný vtip či přeřeknutí a diváka pobaví. I díky těmto uměle vytvořeným scénkám si ILM zaslouží asi největší ocenění ze všech, co pracovali na hře.

Složte zbraně

Pokud bych Star Wars: Bounty Hunter osekal čistě jen na herní sekvence, dostal bych titul, pohybující se v oblasti lehkého až slušného nadprůměru s herní dobou kolem třiceti hodin, který ovšem ke konci ztrácí dech. To se odrazilo v hodnocení hratelnosti. Grafice přidávají povedené filmové sekvence, zvuku dabing a hudbě kvalitní provedení, i když nápaditostí nepřesvědčí. Celkově jde o titul, který ukazuje, že slušné bonusy mohou přidat hře na zábavnosti a motivovat hráče k dokončení titulu. Pokud vás kostým Jango Fetta baví, máte rádi lineární akční hry v celkem slušném grafickém hávu a v prostředí Star Wars, měli byste se o příhody lovce lidí blíže zajímat.

Grafika: 7/10
Zvuk: 8/10
Hudba: 7/10
Hratelnost: 6/10

Bounty Hunter nabízí zajímavý příběh, kvalitní videa a slušnou akční hru v prostředí Star Wars.

Celkové hodnocení: 7/10

Diskuze (1) Další článek: Korea: Forgotten Conflict vyjde 10. října

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , ,