The Dark Pictures: Man of Medan - bubáci na lodi | Recenze

V roce 2015 nás studio Supermassive Games překvapilo skvostným hororovým thrillerem Until Dawn, který skloubil temnou atmosféru, filmové zpracování a unikátní systém voleb a následků, díky kterým si každý užil svou vlastní hru a rozhodoval o osudech hrdinů. Po tomto zážitku bylo jen otázkou času, kdy se tvůrci vrátí k tomuto žánru a právě nyní na trh vráží další střípek skládačky. 

Ten přinese ve sbírce The Dark Anthology rovnou několika různorodých her, které se budou lišit prostředím, příběhem i hrdiny. První z nich se jmenuje Man of Medan a strašidelný zimní les mění na ještě větší klišé hororového žánru - loď duchů. Podaří se zopakovat úspěch?

Skupinka v nesnázích

Skupinky mladých lidí na pokraji smrti se očividně vývojářům zamlouvají, protože i nyní vyrážíme s pěti hrdiny na zasloužený odpočinek. Tentokrát jde o potápění na malé jachtě kdesi v oceánu, kde si tým užije podvodní prohledávání vraku letadla a nějaké to pivko. Máme tu všechny možné charaktery - namyšleného zbohatlíka, klidný pár i nebojácnou kapitánku lodi, takže si každý najde svého spřízněnce. 

Zimní les jsme tentokrát vyměnili za loď duchů. I tady se ale dočkáme solidní bouřky

Po chvilce se klidné dovádění utne a skupinka naráží jak na piráty s tajemnými úmysly, tak silnou bouři, která jachtu pomalu ale jistě navede k velké opuštěné lodi. Ta se ztratila někdy během druhé světové války a rozhodně na její palubě všichni nezemřeli klidnou smrtí. Bouře ale sílí a piráti mají ostré nože, takže nezbývá než se vydat do zrezavělých útrob obrovské lodi. Přímo do víru nečekaných událostí, halucinací a strašení všeho druhu. 

Jako přes kopírák

Pokud jste hráli Until Dawn, budete tu jako doma. Dokonce tak moc, že hra chvílemi působí jako datadisk. Struktura je velmi podobná, opět ovládáte postupně jednotlivé postavy s pohledu třetí osoby, provádíte interakce mezi hrdiny a prostředím. Klíčové je včas mačkat označená tlačítka v ošemetných situacích a samozřejmě provádět těžká rozhodnutí, která jsou tu stylizována do ukazatele kompasu. Zajímavou novinkou je tu stisk tlačítek do rytmu srdečního tepu, který nahradil původní klidné držení ovladače. 

Opět budete prohledávat, hledat, sbírat a skládat střípky minulých událostí

Také Man of Medan těží ve velkém z nepředvídatelnosti a vašich rozhodnutí, která mohou buď všechny zachránit, nebo naopak pohřbít. Každý hráč se bude obírat příběhem jinak, protože většina cest se mění podle toho, jak se rozhodnete. Záleží tedy na vašich rychlých prstech a umu, zda někdo přežije, nebo padne na lodi duchů navěky. Vše navíc sleduje opět kurátor, který komentuje vaše počínání a dává tipy a vyplatí se i dobře šmejdit po lodi. Najdete tu totiž spoustu deníků, úryvků novin a dalších věcí, které vám mohou zachránit kejhák nebo alespoň pomoci v rozhodnutích. 

Jakožto velký fanoušek původní hry jsem se i do novinky pustil s velkým odhodláním. Pomalu ale jistě však začínají vyplouvat na povrch problémy, které novinku oddělují od staršího hitu. Tak především, osobně mi přišly všechny postavy opravdu nesympatické. Bylo dost těžké se s někým sžít i po několika hodinách, což je velký problém, když jejich životy závisí na vás a vašich emocích. Tam, kde jsem spolu s dalšími hrdiny Until Dawn dýchal každou minutou, šlape Man of Medan neustále do prázdna a člověka začínají postav spíše štvát. Po nějaké době se jejich charakter začíná vybarvovat, nikdy však do jejich osudů neproniknete natolik, aby vám to nebylo jedno. 

Postav je tu hned několik, žádná vám ale nejspíše k srdci nepřiroste

Další nepříjemnou změnou je samotná atmosféra hry. Until Dawn působil jako hororový thriller, který se sice rozjížděl pomalu, budoval ale neuvěřitelně hutnou atmosféru, která se po čtvrtině rozjela a hráč měl co dělat, aby stíhal lapat po dechu. Tomu dopomáhaly právě bravurně napsané postavy, které si hráč zamiloval. Man of Medan ale nejen, že neboduje v oblasti postav, ale především už hodně zabočuje do žánru hororu. Loď duchů je jedno z nejznámějších klišé žánru a tudíž přesně víte, co přijde a kde čekat lekačky. Until Dawn minimálně polovinu hry skvostně pracoval s tajemstvím ve stylu Hitchcocka, Man of Medan tasí svá esa hned v úvodu a plíživé tempo se tak nějak plíží celou dobu. 

Je jasné, že každý hráč bude mít rád jiné tempo a tíživé horory mají také něco do sebe, z herního hlediska se ale až vtipné výjevy postav na strašení okolo střídají s pomalu se vlekoucími událostmi a bohužel se začnete nudit mnohem dříve, než se akce pořádně rozjede. Kromě lekaček ale rozhodně potěší zajímavě řešené halucinace, kdy hráč pořádně neví, zda jde o duchy, vidiny nebo jiné šílenosti a situace okolo je tak s každým krokem ujetější. 

Nikdy se neboj sám

Man of Medan však rozhodně má další novinky, které zaujmou. Kromě standardního singleplayerového zážitku totiž nabízí i dva multiplayerové režimy, díky kterým si můžete lekačky užít s kamarády. První z nich je Shared Story, kdy můžete hrát společný příběh online s dalším kamarádem. Každý ovládáte jiné postavy a tudíž se musíte neustále snažit udržet všechny naživu, třeba i na úkor toho druhého. Budete spolupracovat a riskovat, nebo se budete držet jen svých postav a dělat kamarádovi naschvály? To je na vás. 

Multiplayer je výborným nápadem, který ze všedního hororu dělá hutnou zábavu

Druhým režimem je Movie Night, který se ideálně hodí na atmosférické večírky na gauči. Až v pěti hráčích si totiž sednete k jedné televizi a každý se ujme jedné postavy. Předáváte si tedy ovladač a snažíte se navzájem zachraňovat a pomáhat, aby přežili všichni. Jde spíše o menší bonusy, které nejsou nutné k maximálnímu požitku, hlavně druhý režim je ale výbornou strašidelnou zábavou na dlouhý večer. Ozkoušeno! 

Filmové kvality

Stejně jako Until Dawn má i novinka výborné grafické zpracování, podpořené nejnovější generací Unreal enginu. Díky velmi lineárnímu pojetí a až adventurnímu stylu se mohli tvůrci zplna soustředit na detaily a filmové zpracování je špičkové. Hra světel a stínů dokáže často vystrašit lépe než samotné lekačky a také postavy jsou živé a věrohodně zpracované. Také tentokrát se můžete těšit na hvězdné obsazení, na rozdíl od Until Dawn ale jde o méně známé herce, populární spíše mezi seriálovým publikem. 

Grafika je výborná a úspěšně navazuje na filmový styl nastolený předchůdcem

Prvotřídních kvalit je také zvuková kulisa, která je správně hutná a strašidelná, často až ujetá. Loď duchů je zkrátka plná skřípání, drncání a dalších nervydrásajících zvuků, kterých si užijete dosyta. Výborný je i dabing a úvodní skladba k opět filmovému intru. Osobně mi ale v srdci stále leží "Oh Death" z Until Dawn. 

Výsledný dojem také kazí trochu kostrbaté ovládání, které je z nějakého důvodu ještě neohrabanější, než v případě Until Dawn. Postavy většinou ovládáte v prostředí často z pohledu schválně narafičených kamerových úhlů, což se lehce vymstí divným úhlem úhlem a snahou se trefit do dveří. Z vlastní zkušenosti si pamatuji, že ovládání předchozí hry tyto problémy téměř postrádala a postavy se hýbaly mnohem svižněji. Že by schválně upravená rychlost pro ještě více klaustrofobické pocity? Možná, nic dobrého z toho ale nepramení.