The Last Of Us: Part II - vrchol dosluhující generace | Recenze

Jestliže v hlavách hráčů existuje nějaký herní titul, který je již z principu předurčen jako jeden z vrcholů současné generace konzolí, který zároveň poslouží jako důstojné rozloučení s PS4, je to jednoznačně The Last Of Us: Part II. Proč si to vlastně myslíme? V první řadě jde o jednu z nejočekávanějších her posledních let a navíc, již dlouho před vydáním vše naznačovalo tomu, že půjde o opravdovou pecku. K nám do redakce se kopie hry dostala s nebývale velkým předstihem, a proto můžeme již nyní osvětlit, zda vývojáři splnili to, co hráčům slíbili a zda se skutečně jedná o takový zážitek, jakým byl ve své době první díl.

Velkolepé putování

Už nějakou dobu bylo víceméně jasné, že Naughty Dog nebudou chtít zbytečně riskovat a přinášet zásadní změny, které by jakkoli nabourali původní DNA titulu. The Last Of Us: Part II tak plně vychází ze svého sedm let starého předchůdce, posouvá ho však ve všech možných ohledech, od technické stránky přes hratelnost až po hloubku samotného příběhu. Výsledek je tak ještě o něco velkolepější, uzrálejší, sebevědomější a intenzivnější.

Naše čekání je konečně u konce

K samotnému ději toho příliš prozradit nemůžeme a popravdě ani nechceme. Tak jak se dalo očekávat, jedná se o silně příběhovou hru plnou ryzích emocí, nečekaných zvratů a nervy drásajících momentů. Celé vyprávění je tak vystavěné na vrstevnatém a snadno uvěřitelném příběhu, které zasáhne i ty nejchladnější hráče.

Vývojáři se v něm trefně, avšak nenásilně dotýkají citlivých témat a nutí hráče přemýšlet. Dřívější úniky v této souvislosti naznačily mírnou kontroverzi ze stranu hráčů, nutno však dodat, že bez znalosti širšího kontextu tak trochu neopodstatněnou. I tak je ovšem pravděpodobné, že o TLOU: Part II se bude mluvit hodně dlouho. Naughty Dog  se rozhodně nebojí kráčet vlastní cestou a vykreslovat veškeré postavy dle svých představ a bez jakýchkoli obav.

Původní obavy hrstky skeptiků byly zbytečné

Obdivuhodná je především práce s jednotlivými charaktery. Každá herní postava, která se ve hře objeví a podílí se tak menší či větší mírou na tvorbě příběhu, má svoje jedinečné a nezastupitelné místo. Všechny jsou vykresleny maximálně reálně, stejně tak jako motivy jejich jednání. Prohlubuje se tak celkový prožitek z vyprávění, stejně jako emocionální hloubka a napětí. Úchvatná je i práce s původním materiálem, kterou můžeme pozorovat zejména na hlavní hrdince Ellie. Ta je charakterově přesně taková, jakou ji známe, pouze o několik let dospělejší, a to jak v názorech, tak v samotných činech. Stále ovšem můžeme vnímat její typickou tvrdohlavost i křehkost. Její povahové rysy se tak plně a přirozeně vyvinuly ze základů položených v prvním díle.

TLOU: Part II umí napínat, šokovat, překvapovat, děsit, rozbrečet i rozčílit. Po všech stránkách však v tom nejlepším smyslu. Celé putování navíc nemá hluchého místa a dokáže si udržet vysoký standard po celou dobu hratelnosti. Ohledně herní doby nebudeme cokoli prozrazovat, vězte však, že ke slabým stránkám rozhodně nepatří a hned několikrát se budete škrábat na hlavě, že vlastně ještě není konec.

Vybroušená hratelnost

Přestože jde o silně příběhový titul, do popředí se i tentokrát dostává vybroušená hratelnost. Opět i na tomto místě můžeme s klidem konstatovat, že se vývojáři drží základů nastavených před sedmi lety. Hutná survival akce však byla dle očekávání bohatě rozšířena a vyladěna téměř k dokonalosti. Zachovány tak zůstaly původní premisy boje o vlastní přežití s důrazem na sběr surovin, crafting a postupné vylepšování vybavení. Systém ve svém jádru zůstal víceméně podobný, možnosti, kterým se však hráčům nyní dostává, jsou komplexnější a ještě více tak dopadají na výsledný prožitek.

Naughty Dog opět trefil hřebíček na hlavičku

Klíčová je i pro tentokrát správa inventáře, který je sice o něco přehlednější, i tak ovšem na bleskové akce během boje zapomeňte. Kutit něco na koleni uprostřed přestřelky je zkrátka cesta do pekla. Vítězství zaručuje zejména pečlivá příprava a trocha toho štěstí. Vyrábět a využívat lze obvazy, oslepující granáty, výbušniny, zápalné lahve, výbušné šípy, tlumiče či zbraně na blízko. Díky široké škále vybavení je hratelnost ještě o něco variabilnější než v případě prvního dílu.

Nejde však jen o komplexnější systém craftingu a vylepšování, ale o celkový systém ovládání. Ellie se již například naučila plavat či hbitě uskakovat útokům nepřátel, což opět rozšířilo výsledné možnosti. Hráči tak mohou, více než v prvním díle, taktizovat a využívat efektivněji upřednostňovaný herní styl, i když výhodnější je pochopitelně stealth režim.

Titul exceluje v audiovizuální prezentaci

I v této souvislosti je posun skutečně znatelný. Důležitou novinkou je především možnost pomalého, leč výhodného plazení, které lze ocenit zejména ve vysokém porostu. Samotný pohyb Ellie je celkově o něco jistější, kontrolovatelnější a požitek z hratelnosti výrazně intenzivnější. Po celou dobu hraní budete mít pocit, že máte vše pod kontrolou, což je rozhodně základ úspěchu.

Pokročilá umělá inteligence

Ruku v ruce s novými možnostmi však kráčí také vylepšená umělá inteligence počítačem ovládaných nepřátel, zejména těch živoucích, která klade důraz na pečlivou přípravu hráče. Každý souboj je i s kompletní výbavou velkou výzvou a odhalení častokrát vede k nemalým problémům. Ne snad, že by nebylo řešitelné, každopádně je pochopitelně mnohem výhodnější se pohybovat v utajení. Samotné chování hlídek pročesávajících jednotlivé oblasti působí věrohodně a reálně. Nepřátelé spolu neustále komunikují a udržují o sobě přehled. Jejich likvidace tak vyžaduje určitou systematičnost a vypozorování vzorců chování, v opačném případě hráč riskuje bleskové odhalení.

Velkou výzvou jsou potom hlídky doprovázené psy, kteří jsou schopni následovat pachovou stopu. V takovém případě je nutné neustále měnit pozici či chytře odvádět jejich pozornost. Ruku v ruce s touto skutečností kráčí také vysoce kontroverzní téma týkající se zabíjení čtyřnohých nepřátel ve hře. Přestože tato skutečnost bude mnohým ležet v žaludku ještě dlouho, je třeba si uvědomit, že jde o videoherního nepřítele jako každého jiného a rozlišovat, zda jde o psa, ženu, muže, černocha, bělocha či nemrtvého asi není úplně na místě.

Každopádně zmiňované zabíjení psů je stejně jen krvavým vrcholem celého ledovce. Vývojáři se totiž v tomto ohledu absolutně s ničím nebabrali a výsledkem je tak neskutečně chladný a brutální materiál plný explicitně zobrazeného násilí, které může být pro někoho až za pomyslnou hranou. Titul je celkově hodně syrový a snaží se o vyvolání co nejautentičtějších pocitů, z tohoto důvodu není třeba co vyčítat. V konečném důsledku rozhodně neuvidíte nic, co jste ještě v jiných hrách neviděli.

Příběh je opět výtečný a atmosféra neskutečně hutná

V rámci umělé inteligence se sluší zmínit také výrazné hledisko nově vstupující do samotné hratelnosti, a tím je perspektiva. TLOU: Part II totiž celkem citlivě pracuje s úhlem pohledu jednotlivých nepřátel. V praxi to tak znamená, že je třeba brát v úvahu jiný zorný úhel hlídky pohybující se na zemi a na střeše. Ačkoli se něco podobného může jevit jako samozřejmost, ne všechny tituly dokáží tuto skutečnost zohledňovat. 

Vývojáři z Naughty Dog v této oblasti odvedli parádní práci a využívají zmíněný potenciál na maximum, avšak v rovnováze s pohodlnou hratelností. Tam, kde přidali na možnostech taktizování a prvcích usnadňujících hratelnost, zároveň přidali také na obtížnosti z hlediska umělé inteligence. Ve finále tu tak máme maximálně vybalancovaný a pohodlně hratelný titul kombinující v sobě elementy náhody, taktiky a skillu s maximální možnou výzvou. A to prosím i na střední úroveň, která je tak optimální volbou. TLOU: Part II je obtížnou hrou, která nedává nic zadarmo.

Zosobněné zlo

Jak již bylo naznačeno, nepřátelům byla věnována skutečně velká míra pozornosti. Ne však ale pouze z hlediska umělé inteligence, ale také s přihlédnutím k jejich zasazení do kontextu celé hry. Za většinou z nich stojí alespoň iluze určité důležitosti a vztahu k prostředí jako takovému.

Připravte se na hodně brutální zážitek

V málokteré hře získáte tak autentický pocit, že proti vám stojí opravdoví lidé a ne pouze přitroublí panáci. Hlídky se oslovují jmény, komunikují spolu a efektivně také kooperují. Lze zároveň cítit nejrůznější emoce jako je strach, vztek nebo dokonce lítost při nalezení mrtvého těla.

Pozastavit se musíme také u herního světa, u prostředí, ve kterém se příběh odehrává. I zde došlo k několika změnám, které celkový zážitek posouvají opět o kousek dále. TLOU: Part II je svým charakterem velkou poutí, ve které se na místě příliš nezastavíte. Oproti předchozímu dílu ovšem působí mnohem pestřeji, variabilněji a především velkolepěji. Titul v sobě kombinuje lineární hratelnost s částečně otevřeným světem, avšak ani jedna charakteristika zde plně neodpovídá. Ve své podstatě vás hra posílá z bodu A do bodu B, ne vždy vám však jasně určuje cestu. Titul má rozhodně blíže k lineární akci než k semi-open worldu, každopádně nabízí velké množství odboček a na určitých místech i poměrně velkou míru svobody.

Vývojáři nepřešlapují na místě, využívají však původní DNA

Mimo přímý postup k cíli totiž hráč může prozkoumávat jednotlivé objekty a snažit se tak získat cenné zásoby. Je třeba si ovšem uvědomit, že každé sběhnutí z cesty představuje nemalé riziko a opět solidní výzvu. Obecně platí, že každé získané vybavení výrazně zvyšuje další šance na přežití v nejbližším souboji. Prohledávání rozpadlých obchůdků, obydlí nebo garáží je navíc neskutečně zábavné a pohlcující. Nástrahy jsou pestré a obtížnost různorodá. Hráč tak nikdy neví, co ho vlastně může čekat. Navíc, ani odměna není vždy zaručena, a to je to, co dělá z průzkumu skutečně adrenalinovou výzvu.

Vrchol současné generace

Pokud se řekne Naughty Dog, mnohým se jistě jako přímá asociace vybaví výtečná grafická stránka a technický stav her. A ani tentokrát se nic nemění. TLOU: Part II je po audiovizuální stránce skvostem a vrcholem dosluhující generace konzolí. Titul působí jak v celku, tak v jednotlivých detailech naprosto omračujícím dojmem. Ať už se jedná o samotné animace, mimiku obličejů, vodní hladiny, práci se světlem, stíny, kapkami deště, odlesky apod., jde o naprostou pecku ve všech ohledech. A je jedno, jestli se pohybujete v interiérech či obdivujete krásné výhledy do krajiny, míra detailů je skutečně famózní. Svět, ve kterém se příběh odehrává, je i přes svojí nepříznivou situaci paradoxně hodně živoucí.

Ocenit musíme rovněž propracovaný foto režim

To samé platí o samotné Ellie, která je i při hráčské nečinnosti stále aktivní, rozhlíží se, protahuje se nebo čistí zbraně. Stejně ohromující jsou např. detaily typu nasazování kapuce při dešti či nadlehčování batohu ve vodě. Za zmínku stojí také parádně zpracovaný kužel světla svítilny, kterou Ellie využívá. Snad v žádné hře jsme ještě neměli možnost vidět tak věrně zpracovanou baterku, jako nyní.  Jde o detaily, které však v souboru tvoří celek. Celek, který může v mnoha ohledech sloužit jako současný benchmark dosluhující PS4.

Stejně působivé jsou také přechody mezi hratelnými scénami a jednotlivými cutscénami. Ty jsou totiž hladké jak dětská prdelka, naprosto přirozené a působivé zároveň. Žádné otravné loadingy nebo zbytečná přerušování, ale plynulé kontinuální navazování s důrazem na narativní stránku hry. Díky tomu si tak můžete užívat neskutečně hutnou atmosféru.

Ocenit musíme také propracovaný foto režim. Ten sice ve své podstatě nabízí standardní možnosti, díky kvalitnímu a ohromující vstupu jsou však výsledky dechberoucí, o čemž se budete moci přesvědčit v chystané galerii. Do foto režimu lze navíc vstupovat naprosto kdykoli, tedy i při samotných cutscénách, což není úplně standardní. Pravdou je, že možnosti jsou v takových případech hodně omezené, i přesto lze pořizovat množství nezapomenutelných screenů.

Příběh je propracovaný a uvěřitelný zároveň

A nejinak je tomu ani po stránce samotného audia. Zvuková kulisa je totiž naprosto strhující, a to ve všech ohledech. Ať už se bavíme o atmosférických zvucích tvořící atmosféru, běžné ruchy nebo snad dabing postav, jedná se o naprostou špičku a v této oblasti není co vytknout, stejně tak jako v otázce technického stavu. Během recenzování jsme nezaregistrovali žádné technické problémy či bugy.

Hráčům vstříc

Poněkud přelomový je potom usnadněný přístup, který se snaží jít naproti zejména handicapovaným hráčům. Naughty Dog si v tomto ohledu dali skutečně záležet a nabízí opravdu velké množství smysluplného nastavování, od přizpůsobení a personifikace Dualshocku až po možnost předčítání titulků. V této souvislosti lze měnit i velikost, barvu či samotný podklad. Usnadnění nalezneme i v oblasti nejrůznějšího upozorňování na nebezpečí, které jistě ocení zrakově či sluchově handicapovaní. Široké možnosti přizpůsobení nabízí také samotný HUD ve hře, který se víceméně už v základu snaží působit skutečně minimalisticky, aby tak nabídl co nejintenzivnější pocit z hraní. Je však jen na hráčích, čemu dají přednost.

Titul se vyznačuje výtečnou atmosférou

Vychvalovat bychom mohli i dále, naším cílem je ale komplexní shrnutí a zhodnocení hry jako celku. Dle předcházejících odstavců je však víceméně asi všechno jasné. TLOU:Part II je výtečným pokračováním sedm let starého předchůdce. Pravděpodobně nejde o bezchybný titul, minusy jsou ovšem tak minimální, že je poměrně obtížné je v celém tom údivu vůbec zaregistrovat. K maximálnímu hodnocení tak chybí opravdu malý krůček a dlouho jsme tu neměli titul, který by se tak výrazně přiblížil.

Vývojářský tým z Naughty Dog před hráče předhazuje neskutečnou pecku, která zachovává původní DNA a zároveň posouvá klíčové atributy ještě o kus dále. Je obsáhlejší, modernější, komplexnější a hezčí. Atmosféra celého příběhu je nádherně skličující a titul dokáže vyvolávat ještě intenzivnější pocity strachu, vzteku nebo soucitu. Zkrátka a jednoduše, jedná se opět o stejně hodnotný klenot, jakým byl ve své době první díl. Must have hra, kterou zkrátka nesmíte minout. Titul, který si budete užívat od začátku do konce. Na Last Of Us: Part II prostě jen tak nezapomenete. A jak už bývá u exkluzivit v poslední době zvykem, těšit se můžete také z české lokalizace ve formě titulků.