Tomáš Zvelebil: Chceme být opět na čele herní scény

Čau. Když se podíváš na SCORE před třemi, čtyřmi roky a teď, myslím, že je rozdíl znát. Od grafiky, přes množství rubrik, pestrost časopisu, bohatost recenzí, SCORE CD engine... Před pěti dny jsem se vrátil z Los Angeles. Byl to plodný výlet. Můžu ti říct, že ať jsem SCORE ukázal kdekoliv, všude, a teď myslím opravdu všude, všichni zírali, jaký časopis to vůbec může v České republice vycházet. Přirozeně nikdo z našich zahraničních partnerů se nijak hluboce do žádné recenze nezačetl, to je celkem jasné, ale stavba magazínu je zpravidla ohromila. Po všech stránkách. Třeba naše poslední obálku označili kluci z Remedy, autoři Maxe Payna, za suverénně nejlepší, co kdy viděli a umístí ji na čestné místo na svých stránkách, čehož si vážíme.

Dřív mi někteří lidé psali, že se jim nelíbí rubrika Stalo se. Přiznám, mohl to být drobet šok. Když zavádíte nové věci, které skutečně ještě nikdo nezkoušel, může to občas malinko praštit do očí. Nicméně měli byste vidět oči kolegů z amerických herních magazínů. "Že nás to ještě nenapadlo! Úžasný!" Nás ve SCORE to už napadlo, a proto to teď budeme brzy kapánek předělávat (smích). Nebo rubrika Zoom. Všichni v naší republice dřív jezdili do ciziny výhradně kvůli tomu, aby získali nějakou exkluzivní recenzi. Proč to? Proč tam nejet kvůli megapreview, když získáš skvělý informace? Jednoduše, snažíme se pilovat náš časopis. Možná se ti nelíbí nějaká rubrika. Stalo se taky, že jsem prostě nějakou rubriku (třeba Celebrity Deathmatch) zrušil, protože jsem pochopil, že to prostě není ono. Zároveň s redesignem, který přijde na podzim, budeme některé rubriky zase obměňovat, ale když mi někdo napíše, že by si radši místo jedné stránky novinek plné čerstvých a zajímavě podaných informací přečetl o stránku víc recenze, a že my si tím jen krátíme práci, tak se hluboce mýlí! Pracoval jsem i v jiných časopisech a mohu říct, že jestli se situace nějak významně nezměnila, pak recenzím věnujeme suverénně nejvíce úsilí. Nerad bych ale někoho urazil, takže se držme u toho, že recenzím věnujeme skutečně hodně úsilí. Přesto je daleko jednoduší napsat o stránku delší recenzi - hru už mám stejně dohranou a zvládnu na ní napsat jednostránkovou nebo dvoustránkovou recenzi, než stránku novinek, nedej bože Tématu nebo Zoomu.

Je to trochu paranoidní situace, Jsem hrdý na to, co jsme tady ve SCORE dokázali, ale zároveň s každým dnem, každou zkušeností vidím slabiny a možnosti, které můžeme uplatnit v dalších číslech. Chápu ovšem, že bez vynikajících her na CD, stability a důvěryhodnosti časopisu po všech stránkách nebude naše práce plně doceněna.

Stabilní, kvalitní zázemí - to znamená dobré hry na CD, konec různým nešťastným kauzám, stále se lepšící časopis a spokojení čtenáři. To je náš cíl.

A jak se díváš na minulost a přítomnost SCORE za Tvého působení?

Podívej se, věc se má takhle. V současné době jsou tu tři časopisy, přičemž každý se profiluje jiným směrem. To je ta dobra zpráva. Zároveň však v současné době zuří tvrdý boj na poli plných her, ve kterém SCORE zaspalo už ve chvíli, kdy proti Spec Ops nasadilo Quest For Glory, a to bez urážky pro všechny příznivce adventure. V té době také SCORE přišlo o pozici nejprodávanějšího herního periodika. To neříkám jako alibi, protože jsem v té době ještě jako šéfredaktor nepracoval, ale jako holý fakt. Poté, co byla našemu týmu svěřena práce na SCORE, jsme tuhle chybu velice rychle analyzovali a snažili se okamžitě zareagovat. V té době to ještě bylo možné, protože vydavatelství fungovalo bez potíží. Podařilo se nám získat několik na svou dobu velmi solidních titulu, jako bylo Incubation, ODT nebo třeba Rollcage. Diky tomu jsme okamžitě srovnali s Levelem krok. Bohužel časem se situace ve vydavatelství výrazně zhoršila my byli nuceni sáhnout po titulech, které jsme si (rozuměj bývalé vydavatelství) jednoduše v tu chvíli mohli dovolit - Alone in Dark, Normality atd. Nebyly to špatné hry, naopak, bohužel díky svému stáří už zdaleka nebyly atraktivní pro každého. To jsme samozřejmě věděli.

Dobře, ale anoncovali jste některé zajímavé plné hry, na které nakonec nedošlo.

Například taková Jagged Alliance 2 byla domluvena na SCORE CD již takřka před rokem. Čtenáři byli zcela po právu roztrpčeni tím, že jsme hru avizovali a pak ji nebyli schopni na CD umístit. Já tuhle hru miluju a trvalo neuvěřitelně dlouho, než se nám na ní podařilo sehnat práva. Ovšem pak přišel jednoduchý zářez - licence na hry jsou velice nákladné a JA2 patří mezi suverénně nejnákladnější, možná je to vůbec nejdražší hra, která kdy na CD herního časopisu bude, a tak přestože jsme byli jeden měsíc ubezpečeni o tom, že hra bude záhy zafinancována a anoncovali její vydání, další měsíc už na ni nebyly ve vydavatelství peníze.

Co k tomu říct, jistě si dokážeš představit situaci lidí v redakci - cítili jsme se jednoduše hloupě. Na druhou stranu, my sice SCORE děláme, ale do finanční stránky našeho bývalého vydavatelství jsme neměli co mluvit. Za normálních okolností je to naprosto správné. Náš job je vyrobit časopis a sehnat plnou hru ve finančních mezích, které nám jsou poskytnuty. V tomto případě jsme ovšem doplatili na to, že vydavatelství začalo pomalu ztrácet schopnost vydávat časopisy a tak domluvené meze zkolabovaly.

A co Jagged Alliance 2? Objeví se nakonec někdy na SCORE CD nebo je tahle hra už mrtvá?

Jsem rád, že se ptáš – vyjde. Vyjde v čísle 89, které vychází na konci června. Samozřejmě v češtině.

Prima, pokračujme dál. V jednu chvíli SCORE přestalo úplně vycházet.

Nevyšlo takřka tři měsíce. Pro nás to nebyla zrovna legrační doba, časopis jsme měli rádi a samozřejmě, že jsme měli obavy i o svou práci, kterou máme rádi asi jako každý, jehož koníček se mu stane prací. Já a několik dalších lidí jsme se snažili sehnat pro časopis investora a zachránit ho. Nakonec záchrana přišla ze zcela jiné strany, než jsme to očekávali, čímž chci zejména poděkovat našemu novému vydavateli - Omega Publishing. Jsme rádi, že máme opět pevnou půdu pod nohama a větší možnosti v oblasti plných her.

Fajn. Nebudu se rozebírat o excesech, které nyní již patří minulosti, o tom už bylo spousta vcelku bouřlivých diskusí jinde. Existuje nějaký plán, jak si čtenáře usmířit?

Ale klidně to rozeber. Bylo tady několik menších či větších přehmatů, které se určitě mohli nepříznivě projevit. Kupříkladu každý ví, že SCORE 83 nevyšlo na tak kvalitním papíře, jako bylo obvyklé. Ve skutečnosti to byla totální hrůza. Když jsem to viděl poprvé, myslel jsem, že snad zešílím. Přirozeně první, co jsem udělal, bylo to, že jsem běžel za vedením vydavatelství a začal ze sebe překotně chrlit svoje dojmy, a věř mi v tu chvíli jsem používal řádně expresivní slovník. Vzhledem k tomu, že jsem byl první, kdo SCORE 83 viděl, byli všichni krajně překvapeni, což jsem pochopil až z jejich udivených reakcí jak na můj projev, tak i následně na to, co se jim dostalo do rukou. Samozřejmě, že když celý měsíc makáš na časopisu, tak tě pak naštve, když ho vidíš vytištěnej v týhle podobě. Nicméně skutečnost byla taková, že někdo v tiskárně jednoduše popletl naší objednávku, a malér byl na světě. Časopis nebylo možné už z distribuce stáhnout a různí lidé na Internetu začali okamžitě spekulovat o tom, jak si na tom redakce namastila kapsu. Což je další problém...

Mluvme tedy o objektivních příčinách. Myslíš, že za tím čtenáři hledají práci redakce?

Přirozeně. Abych předeslal, vůbec se jim nedivím. My reprezentujeme časopis směrem ven a zastáváme i velkou část jeho funkcí. Osobně chápu, že pokud někdo neví na koho se obrátit, obrací se na nás. Ovšem na časopisu, jako je SCORE, pracuje mnoho různých lidí. Samozřejmě já - šéfredaktor, pak redaktoři, redaktoři webu, CD - to jsou ti, které znáš a na které se nejspíš obrátíš . Ovšem pak tu pracuje ještě mnoho dalších lidí: inzertní a propagační pracovníci, grafici, pracovníci pro distribuci... a samozřejmě vedení vydavatelství. Ale proč to říkám. Měli jsme tu jeden maximálně nepříjemný případ - myši pro předplatitele. Takřka stejný problém jako byly plné hry. Jednoduše v jednu chvíli si naše bývalé vydavatelství nemohlo dovolit už vůbec nic (včetně platu zaměstnanců), tudíž nemělo ani na myši. Posléze mi bylo řečeno, že myši nějakým podivným způsobem budou, pak že se bude rozesílat omluvný dopis a hry... prostě bylo toho hodně a v časopise jsme se museli ob měsíc vyjadřovat k věci, jejíž status se měnil každý týden. Proto to neuvěřitelné matení jazyků, ze kterého mi v jednu chvíli bylo tak zle, že jsem se začal osobně angažovat v předem prohraném boji. To zní dost pateticky, ale jednoduše bylo nutné něco udělat, alespoň se pokusit - věř mi, kdyby ti denně zavolalo pár maminek, které předplatné s myší koupili svému klukovi k vánocům, pochopil bys, proč jsem měl zájem tohle co nejlépe vyřešit. Řekl jsem v rozhovoru na BonusWebu, že se to vyřeší a snažil se, přestože to skutečně nebyla moje práce, to také vyřešit.

…což se nepovedlo…

Bohužel. Nemá cenu to rozpitvávat dál. Jednoduše naše bývalé vydavatelství na to nemělo, ani kdybych se desetkrát stavěl na hlavu. Byl jsem rád, že se alespoň rozeslala omluva. Jediný co mi zbylo, bylo pár desítek pořádně ostrejch majlů a vědomí, že jsem zkusil udělat to málo co šlo.

Nebojíš se toho, že si právě tito lidé již neobnoví předplatné?

Bál jsem se. Proč? Je tu jedna důležitá věc, kterou nám, kteří ve SCORE pracujeme, čtenáři předplacením dokazují. Tou věcí je důvěra. Důvěra v to, že si náš časopis zachová dobrou úroveň, přinese solidní plné hry a dostojí danému slovu. Tohle je to, co je pro mě a kluky (a holky, abych nezapomněl), kteří SCORE děláme, to nejdůležitější, čeho si nejvíce vážíme a za co také děkujeme. Já vím, možná to zní otřepaně, ale je to prostě tak.

V současnosti je SCORE druhým nejčtenějším tištěným herním časopisem. Chcete být opět první?

Samozřejmě, o co jiného by nám mohlo jít? Našim hlavním cílem je postupně zvyšovat kvalitu SCORE a samozřejmě vrátit náš časopis na post nejčtenějšího počítačové periodika v zemi. Nepopírám, že je to náročný úkol, ale náš tým je talentovaný a zkušený a čísla ukazují, že si jeho práce cení i čtenáři.

Pomalu se už dostáváme do aktuálnějších vod. Co si myslíš o petici?

Myslíš "Petici za lepší SCORE"?

Přesně tu…

Mám pocit, že mně ti kluci posílali odkaz, abych se tam šel podívat. Já nevím, jestli se k tomu má vůbec cenu vyjadřovat. Byl bych hlupák, kdybych nepochopil, že ti lidé mají časopis SCORE rádi. Jinak by sotva dávali dohromady nějakou petici. Zároveň mám ovšem několik poznámek. Už ve chvíli, kdy jsem začal pracovat jako šéfredaktor, jsem pochopil, že to prostě nebude jednoduché. Bývalý šéfredaktor vytvořil SCORE velice silný styl, který jsem nechtěl a ani nemohl napodobit. Nemohl jednoduše proto, že jsem měl jinou představu a nechtěl, protože - já nevím, jestli si toho někdo vůbec někdy všiml - tenhle styl jednoduše přestával fungovat. Vedle SCORE vyrostl velice silný konkurent, Level, který ke konci "funkčního období" Andreje Anastasova SCORE jednoduše předběhl. Navíc v tuhle obtížnou chvíli jsem přišel já, nový šéfredaktor, a mám dost sebereflexe, abych věděl, že se to na kvalitě magazínu v tu chvíli rozhodně nijak příznivě neprojevilo. Ovšem abych se vrátil blíž k tématu. V tu chvíli mi bylo jasné, že to spousta lidí přijme těžko. A opravdu, kdybych měl spočítat kolik skutečně ostrých anonymů, jako jsme dostali během prvního roku práce na SCORE do redakce, divil by ses. Ale věděl jsem do čeho jdu, proto si nestěžuji. Možná kdybych zůstal v trendu nastoleném Anastasovem, podržel bývalé autory atd., možná bych tenkrát tyhle dopisy nedostával. Ale o to mi rozhodně nešlo. Nebudu říkat, proč došlo k rozchodům s několika bývalými autory, protože tu nejsou a dobře chápu, jaké to je, když o vás někdo něco říká a vy k tomu nemůžete říct ani čárku. Jednoduše k tomu došlo. Zároveň je tu ovšem fakt, že jsem SCORE chtěl dělat jinak než dřív. Tak, aby až s ním někdo přijede do Anglie, Ameriky nebo kamkoliv jinam, nevypadalo jako magazín pro ukrajinský dělníky, ale jako chlouba středoevropskýho trhu herních magazínů (smích). Ne, fakt, podívej o čem je ta petice. Ti kluci vzpomínají na recenzi na Zenfar. Prima, proč ne, když mi bylo 15 nebo kolik, tak jsem se u toho taky chechtal, a taky si dokážu vzpomenout, že jsem SCORE četl třeba třikrát po sobě. Ale to jsou moje vzpomínky. Já taky rád vzpomínám na to, když jsem ještě neměl pořádnej počítač, respektive měl jsem PC XT, což byl pěknej krám, šel na tom hrát tak Prince a Elite, a četl jsem si doma pod peřinou o hrách na Amigu v černobílým Excaliburu. A upřímně, myslíš si, že to byl fantastickej, úžasně promakanej časák? Já tedy ne! Když se na to dneska podívám, tak to byla hrůza! V zahraničí tou dobou vycházely stokrát lepší časopisy a stejně bych teď neměnil!

Tahle petice je typická ukázka směsice nostalgie a určitého stupně rozhořčení nad kauzami, který SCORE během krachu bývalého vydavatelství postihly. Chápu ty kluky, ale co jim k tomu mám říct? Už jsem potkal spousta lidí, kteří krásně vzpomínali, jaký to bylo před lety, když četli tu a tu recenzi. Potkal jsem hodně lidí, kteří měli pocit, že jim ty myši dluží zlá redakce. Bohužel pravda je taková, že i kdyby to bylo možné, SCORE nebude nikdy takové, jako bylo v roce 1995, a kauza optických myší a dalších věcí nás sice hrozně – opravdu upřímně - mrzí, ale nepodíleli jsme se ani na krachu bývalého vydavatelství, a ani jsme nemohli našim čtenářům nijak pomoci. Přestože zodpovědnost za mnoho problémů, které dříve vznikly, nemohu bez řečí přijmout, rád bych tohoto rozhovoru využil k tomu, abych se všem, kteří byli postiženi jakýmkoliv problémem ve spojitosti s časopisem SCORE, omluvil.

Petici zatím podepsalo asi 248 lidí, co si o tom myslíš?

Teď se asi předpokládá, že budu hovořit o tom, že je to moc, nebo naopak málo, popřípadě, že se mi nezdá ten způsob, jakým jsou tam ty data zadávaný. Mohl bych taky připomenout něco ve smyslu, že se nemůžeme zavděčit každému a podobně.

Jo…:)

Ne, nic z toho. Naopak, vážím si toho, že někomu vězí na srdci osud časopisu natolik, že píše petice. Přiznám se, já ani náhodou nejsem podobný typ. Když se mi něco nelíbí, tak si to nekupuju, když někoho nemám rád, tak s ním do hospody nechodím, nicméně beru to jako pokus o jakési nastolení diskuse o podobě SCORE, a tak to i beru.

Takže jak se na to teda díváš? Myslíš, že jsou požadavky zmíněné v petici směšné?

Jak se to vezme. Obecně ovšem ne, to v žádném případě. I kdyby z těch podpisů byl jen jeden skutečný, má pro mě velkou cenu názor - pokud bude alespoň trochu konstruktivní, pozitivně orientovaný - vyslechnout. Nicméně skutečná petice, a ta jediná, o kterou tady jde, jsou měsíční prodeje časopisu. Ty i přesto, že ty pravé pecky na CD, jako je Jagged Alliance 2 teprve přijdou, jdou nahoru. To je to jediné měřítko, které zajímá jak mě, tak i vedení vydavatelství. Mě dělá radost, když vidím kolik čtenářů nás čte, vedení sleduje své cíle. A tak je to správné.

Jaká vládne v redakci nálada?

Rozhodně bych ti doporučil, aby ses se všemi lidmi kteří jsou v našem týmu seznámil. Jsou to všechno skvělý lidi, kteří velice tvrdě pracují a je na spolehnutí jak pracovně, tak i osobně. Možná tomu někdo nebude věřit, ale práce v herním časopisu jako je SCORE rozhodně není jen o tom, že sedíme v redakci a paříme ty nejnovější hry. Je to o mnoho hodinách práce s Internetem, psaní, vymýšlení nových věcí, cestování, stresu... děs a hrůza! (smích). Každopádně je se všemi samozřejmě i ohromná sranda. Pro mě bylo zachování týmu naprostou prioritou. Navíc na mém hodnotovém žebříčku je práce pro SCORE vysoko, ale vyšší prioritu pro mě mělo vždycky přátelství se svými nejlepšími kamarády. Přiznám, měli jsme tady sem tam nějakou krizi, chápeš, ne vždycky šlo všechno OK, známe se už přes deset let a Tukan je starej ponorkář, ale vždycky jsme si to vyříkali a jedem dál (smích).

Co říkáš na komentáře Andreje Anastasova, který když už se k nynějšímu SCORE vyjádří, nikdy to není nic lichotivého?

Já nemyslím, že by bylo vhodné, abych si vyřizoval účty s Andrejem Anastasovem skrz stránky internetových herních magazínů. Andrej je člověk, který odjakživa, co ve SCORE pracuje, sleduje své cíle, které jsou zcela zásadně řekněme “ekonomického“ charakteru. Já vím, co o mně ten chlapec v různých rozhovorech prohlašoval, i jak urážel mě i celou redakci, ale nehodlám to nijak komentovat. Neexistuje zhola nic, čím by mě mohl člověk jeho morálního kreditu urazit. Bohatě postačí, když řeknu, že ať se bude snažit o cokoliv, nepřísluší mi, jako šéfredaktorovi SCORE, na jeho výpady jakkoliv reagovat.

Tak tedy na závěr – jak se říká „Poselství“ :). Co je pro tebe největší výzvou při tvorbě SCORE?

Rozhodně tvůrčí proces sám. V současné době připravujeme věci, kterými chceme dát čtenářům najevo, že si jejich zájmu maximálně vážíme. V brzkém časovém horizontu nabídneme nový, v mnohém obohacený engine SCORE CD nebo třeba profesionalizované www.score.cz. Také časopis nepřijde zkrátka, v září jej totiž obujeme do nové verze designu.V brzké době začne vycházet i verze SCORE bez CD, neboť skutečně chceme reflektovat přání našich čtenářů, a i díky zmiňované petici jsme pochopili, že i o samotný magazín JE velký zájem. Jagged Alliance 2 zároveň rozhodně nebude posledním špičkovým titulem, který se na CD objeví, to ti mohu slíbit už teď.

Jsem velmi pevně přesvědčen o tom, že když se nám budou vyhýbat události, které nás potkaly na konci minulého resp. začátku letošního roku a budeme-li tvrdě pracovat, v horizontu maximálně jednoho roku budeme opět tam kam patříme - na čele české herní scény.