Reboot slavné archeoložky Lary Croft se v uplynulém roce postaral o velmi příjemné překvapení. Nyní vyráží prsatá holčina na druhé kolo svého dobrodružství, tentokrát s podstatně větším počtem pixelů a ostrých textur v batohu. Stačí to ale?
Urovnejme si něco hned ze začátku. Tomb Raider: Definitive Edition je obsahově naprosto totožná s titulem, který nás přikoval k obrazovkám v minulém roce. Stejný příběh, stejné prostředí a stejná hratelnost. Rozepisovat se tu tak o tom, co jsme jednou psali v recenzi nemá žádný smysl. Pokud narážíte na hru poprvé, zkrátka pak skočte na náš předchozí článek.
V dnešním článku si popíšeme, jaké rozdíly vlastně Definitivní edice kromě vylepšeného grafického kabátku skrývá a zda má smysl ji kupovat. Ať už poprvé, nebo opětovně.
Dem graphics!
Co si budeme namlouvat, 95% novinek v této edici lze přičíst na konto grafice. Ta totiž doznala od původní hry řádného kroku vpřed, a to hned na několika frontách. Za prvé, Lara samotná byla kompletně přepracována. Dočkáte se nového (dle mého názoru i hezčího) obličeje, realistické fyziky vlasů, několika nových vrstev textur a celé hory částicových efektů, které mají nyní na postavu vliv.
Napřed se to nezdá, ale po několika hodinách začnou na povrch vyplouvat ty šťavnaté detaily
Až na lehce plastový, až voskový pocit z kůže, který se čas od času dostaví, vypadá vizuál perfektně. Kůže se leskne, pokud vlezete do vody, dešťové kapky viditelně dopadají na vlasy a oblečení, veškerá krev a špína působí velmi realisticky a celkově se dá říci, že výkon nové generace dokáže hře přidat tu omáčku okolo, která dělá zážitek o něco plnější. Napřed se to nezdá, ale po několika hodinách začnou na povrch vyplouvat ty šťavnaté detaily.
Je pravda, že už původní Tomb Raider byl nádhernou hrou, především návrháři prostředí by zasloužili zlatou medaili, jelikož scenérie vypadají fantasticky a doslova vás nutí k průzkumu okolí. Nyní k tomu přidejte ještě ostřejší textury, sytější barvy a především okolí, které je doslova napěchováno částicovými efekty kouře, prachu a jisker. V některých okamžicích doslova dotahují grafickou stránku na úroveň CGI filmečků a hráč se začíná těšit na to, co uvidí na konzolích nové generace v nejbližších letech. Ať si kdo chce říká co chce, vypadá to labužnicky.
Není to však jen o fešném vizuálu, něčeho navíc se dočkala i čistě praktická stránka věci. Všechny předměty nyní například reagují na fyzikální zákony. Zbraně, vysílačka, cepín či vlasy samotné nyní reagují na pohyby postavy a počasí okolo, což zase působí o ždibec věrohodněji a méně toporně. Občas sice něco poskočí na zádech až moc legračně, ale to už si zbytečně stěžuji. Animace Lary byly skvělé už v původní hře, přidání nové fyzikální vrstvy předmětům tento dojem ještě zesiluje.
Pistole! Samopal! Sakra!
Definitivní edice má zcela očividně nalákat na hezčí grafickou stránku hry, což se ji relativně daří. Next-gen verze hry vypadá zcela bezkonkurenčně i oproti PC verzi, která naopak vládla nad verzemi pro PS3 a Xbox360. Square Enix se však rozhodl nespoléhat pouze na grafiku a přidal do vínku ještě několik bonusů pro potenciální zákazníky.
Bonusové multiplayerové mapy, oblečky a vylepšení zbraní z DLC nechme stranou, to je jen chabou náplastí za plnohodnotnou cenu titulu. To ale není všechno. Pokud si Definitivní edici zahrajete na konzoli Xbox One, budete moci využít Kinect, pohybovat kamerou do stran, otáčet předměty v inventáři pohybem rukou a dělat další skopičiny, které se mnohem jednodušeji provádí ovladačem. Ale proti gustu…
Až vám Lara schová brokovnici v akčním chumlu popáté, zábavné to být přestane
Naopak majitelé PS4 mohou na Laru pořvávat (to platí i pro Xbox One). Díky hlasovému ovládání se můžete např. pohybovat v menu, na mapě či vyměňovat zbraně přímo během akce vykřiknutím patřičného názvu (pouze v angličtině). Zde jsem však narazil na zábavnou nepříjemnost, o které jsem se před pár dny dočetl a která mě donutila hlasové ovládání vypnout. Hra totiž nečte jen váš hlas, a pokud někdo z nepřátel, který po vás právě střílí, vykřikne nějakou hlášku ve stylu „má zbraň!“, Lara občas poslechne i jeho, což vyústí v nečekaně vtipné situace. Bohužel, až vám Lara schová brokovnici v akčním chumlu popáté, zábavné to být přestane. Oh well…
Snad posledním dodatkem je využití vestavěného repráčku v ovladači konzole PS4, který tu funguje také a nabízí celou plejádu zvuků, od střelby po čvachtání botaskami po loužích či poslechu hlasových záznamů. Je to rozhodně nevšední zážitek, když na vás někdo mluví z ovladače, ale nic, z čeho byste si sedli na zadek.
- Nádherné prostředí
- Sympatická Lara
- Syrová atmosféra
- Solidní herní doba
- Místy až moc akční
- Příběh občas koliduje s hrou
- Zbytečný multiplayer
A to je v zásadě všechno. Nová grafická stránka a pár vychytávek navíc, to vše za plnou cenu, která byla stanovena na 1 299 Kč (digitálně 1 559 Kč). Závěrečné shrnutí je ale až překvapivě jednoduché. Tomb Raider je dle mého názoru jednou z nejlepších akčních adventur poslední doby a hrou, kterou si rozhodně musíte zahrát. Ne kvůli grafice, ale kvůli hratelnosti a zážitku.
Pokud žádnou z verzí nevlastníte, bude next-gen Tomb Raider jasnou volbou. Dostanete totiž ještě o chlup lepší zážitek, především z grafického hlediska. Pokud jste však nového Tomba už hráli, nevidíme absolutně žádný smysl jej pořizovat znovu. Počkejte si na pořádné pokračování.
