Ecco The Dolphin: Defender Of Future – ztělesněná atmosféra

Ecco The Dolphin: Defender Of Future – ztělesněná atmosféra

Kdo se jednou setkal s delfíním hrdinou Eccem, ten na něj nikdy nezapomene. Tohle pravidlo nyní nabylo nové síly, neboť poslední z úžasných výprav do podmořské říše fantazie překonává nejen všechny předchozí díly série, ale také ostatní hry, které se pokoušely zobrazit podmořský svět. Nadechněte se a ponořte se s námi.

Multiplayer: ne
Paměťová karta: ano, minimálně 90 kB
Analogové ovládání: všechna tlačítka
Vibrace: ano
Výrobce: Appaloosa
Distributor: Sega

Kdo se jednou setkal s delfíním hrdinou Eccem, ten na něj nikdy nezapomene. Tohle pravidlo nyní nabylo nové síly, neboť poslední z úžasných výprav do podmořské říše fantazie překonává nejen všechny předchozí díly série, ale také ostatní hry, které se pokoušely zobrazit podmořský svět. Nadechněte se a ponořte se s námi.

Proč se Země nazývá Zemí, když by se měla jmenovat Moře?

Legenda
V budoucnosti odhalí rod delfínů lidem své skutečně schopnosti a intelekt. Moudrý národ hravých zpěváků disponuje znalostmi a silami, o kterých se nám ani nesnilo. Koneckonců kdo se zúčastnil prvních dvou Eccových dobrodružství, ten ví, že delfín uspěl i tam, kde člověk selhal (porazil mimozemskou rasu, která kdysi vyhladila Atlantidu). Delfíní smysl pro krásu, klid a mír pomohl lidem dosáhnout spokojenosti a soustředit se na rozvoj civilizace smysluplnějším směrem. Po pěti stoletích se lidé a delfíni vydávají společně do hlubin vesmíru, aby tam hledali další bytosti, ochotné rozšířit navzájem své obzory. Pouze pár delfínů – správců bylo ponecháno na Zemi, aby ji hlídali a udržovali v chodu jeden z nejúžasnějších objevů moderní civilizace: Strážce. Jde o obří krystal, který napájí mnoho dalších krystalů po celé planetě a udržuje okolo ní ochranné pole proti nepřátelům zvenčí (pozůstatek technologie Atlantiďanů vyzvednutý delfíny a oživený lidmi).

Ecco: the Dolphin Ecco: the Dolphin

Nepřítel skutečně existuje. Je to Nepřítel s velkým N, bez potřeby dalších jmen. Prastará rasa obřích parazitů, která se naučila využívat technologie mrtvé civilizace domovské planety pro cestování vesmírem a hledání nových světů k vyplenění. Po mnoha nepovedených pokusech se Nepřítel konečně dostane skrz bariéru Strážce a okamžitě se ponoří do časové brázdy, ve které hodlá najít klíčový okamžik spojení lidí a delfínů, aby jej zmařil a zjednodušil si tak boj s vyspělou pozemskou civilizací. Chycen v této časové brázdě se ocitá i mladý delfín jménem Ecco, který se tak stane kamenem, o nějž se proud řeky času a osudu tříští vedví. Budoucnost náhle není tak jasná a před mladým delfínem leží dlouhá cesta při zoufalém boji o její záchranu.

Autorem příběhu není nikdo jiný, než úspěšný spisovatel sci-fi literatury David Brin a tak rozhodně nejsou na místě poznámky některých oponentů hry, kteří tvrdí, že jde o „pouhou nudu beze smyslu určenou pro zfetované hipíky“. Ačkoliv příběh třetího dílu Eccových dobrodružství není ani zdaleka tak propracovaný jako u jeho předchůdců, jde o docela smysluplnou (asi jako v případě dobrodružství Lary Crofotvé) kulisu pro vykouzlení několika strhujících vizí světa (hra je velmi originálně rozdělena na čtyři části podle možných budoucností, které řádění Nepřítele může způsobit) a to prosím v pohledu z opačné strany mořské hladiny.

Ecco: the Dolphin Ecco: the Dolphin

Herní systém
V zásadě je Ecco plošinovka. Pouze tu chybí plošinky, po kterých by se dalo skákat (ale zaskáčete si až moc). Jinak jde o klasické putování z místa na místo a hledání předmětů, které vám ztěžují nepřátelé (s nimiž je někdy potřeba bojovat a jindy před nimi utíkat) v čele s nějakým tím bossem (těch je docela hodně). Každá úroveň má svoji mapu a vy začínáte na jednom jejím místě, abyste na druhém skončili – nicméně mezitím budete muset někomu pomoci, někoho porazit nebo prostě jenom najít svoji cestu labyrintem. Celý ten poměrně otřepaný vzorec získává docela nový rozměr díky faktu, že hrajete za rybu a logicky tak trávíte drtivou většinu herní doby pod mořskou hladinou (i když nejtěžší a nejdelší část hry se odbývá vysoko na modravé obloze). Navíc je Ecco poprvé dokonale 3D, takže volnost pohybu je přímo ohromující. Jako kdybyste mohli létat v těle štíhlého ptáka bez peří, který se dostane prakticky všude – do nejhlubší propasti i nejužší jeskyně.

Jako savec se musíte občas plavat nadechnout na hladinu nebo najít vzduchovou kapsu v podzemí a také je třeba si doplňovat síly pojídáním menšího rybího potěru – zvlášť, pokud vás pocuchá nějaká ta vetší rybka (Hladový čili žralok). V moři jsou pak roztroušeny magické krystaly, které vám budou propůjčovat různé schopnosti (rychlost, síla, neviditelnost apod.), díky kterým budete překonávat konkrétní problémy.

Ecco: the Dolphin Ecco: the Dolphin

Špičková konverze
Pokud nejste ve světě videoher úplným nováčkem, pak asi víte, že Ecco 3 vyšel původně v roce 2000 pro konzoli DreamCast od Segy. Tehdy šlo o jeden z nejvýznamnějších titulů v rámci platformy (a tím E3 také zůstal), nicméně bezprecedentní grafika způsobovala citelné zpomalování hry a nepřekonaná volnost pohybu zrodila chaos v hlavách hráčů, kteří se zoufale snažili pochopit, kam mají plavat dál.

Nyní obsahuje hra nový typ krystalů, které vám ukáží místo a věc, které je třeba vykonat. Dále je tu kompas, znázorňující polohu klíčových předmětů. A nejlepší na celém novém systému je možnost stisknout tlačítko R3, načež se Ecco otočí směrem k nejbližšímu cíli a vydá se jeho k němu. Velkolepý nápad, který zcela překopal hratelnost a přehlednost celé hry!

Ecco dostal také do vínku nové pohyby – takže jich má víc než sto (jen počkejte, až budete chodit po hladině na zadní ploutvi a k tomu se smát na celé kolo charakteristickým delfíním smíchem).

Světlé stránky hry
  • nádherná grafika, atmosférická hudba, dokonalé ozvučení
  • vynikající systém skrytých bonusů prodlužuje životnost titulu
  • mnoho originálních nápadů
Temné stránky hry
  • někdy je orientace v rozlehlém prostoru složitá
  • příběh je dobrý, ale zbytečně jednoduchý
  • nezbytná základní znalost angličtiny

Největším přínosem konverze je však rychlost a plynulost, se kterou se hra pohybuje navzdory vylepšené grafice (především nepopsatelný efekt odrážení slunečních paprsků skrz hladinu na povrchu všech věcí a pak také drobné nečistoty, které se spolu s bublinami vznáší pod vodou). Za celou dobu hraní jsem zažil jedno nebo dvě zacukání a to bylo pouze v místech, kam jsem očividně neměl plout. Nutno dodat, že Ecco obsahuje ty nejrozlehlejší exteriéry, jaké si umíte představit (asi není možné si je představit).

Pro fanoušky původní verze hry pak přibyla nová galerie, která je sama o sobě nejoriginálnějším nápadem v rámci základního menu u her vůbec. Tento nápad silně připomíná novátorské myšlenky Hideo Kojimi. V galerii si můžete prohlížet videa ze hry, poslouchat hudbu a především odhalovat tajné bonusy, odkryté hraním. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby galerie neměla podobu celé hratelné úrovně (!), v jejíchž jednotlivých částech se nacházejí zmíněné možnosti. Takže pokud budete chtít poslouchat hudbu ze hry, doplavete do obřího chrámu plného varhanových nástrojů a na klávesách z lastur si vyberete svoji skladbu. Úchvatné, originální, bezchybné.

Ecco: the Dolphin Ecco: the Dolphin

Komu je hra určena
Těžko říct. Jak je vidět z aktivit na stránkách fanoušků, Ecco zasáhl mnoho lidí přímo do srdce (až uvidíte temnou budoucnost, ve které lidé zotročili delfíny a naučili je ovládat strašlivé zbraně, bude vám do pláče – slibuji). Jde o nepopsatelně nádhernou hru, které mimo grafiku dodává atmosféru i vynikající „new age“ soundtrack. Každý citlivý hráč by si rozhodně měl najít čas a na Ecca se podívat, neboť v něm může nalézt mnohem víc, než jen odreagování od všech těch akcí, závodů a epických RPG. Ecco 3 je totiž v první řadě ohromný zážitek a grafické hody, které vás mnohokrát nechají se doslova utopit ohromením (heh-heh).

Na druhou stranu je velmi čilo i na různých stránkách s nápovědou pro zaseklé hráče, takže je zřejmé, že obzvlášť mladší pařánci by mohli mít nějaké ty problémy. Přesto však tvrdím, že Ecco není o moc složitější, než takový Crash – přitom však vypadá stokrát lépe a je mnohem originálnější.

Měli byste se na něj zajít alespoň podívat. Automaticky spouštěné ukázky ze hry jsou v tomto případě velmi dobře volené (a je jich mnoho s gradující přitažlivostí), takže se i z takového postávání před obrazovkou v obchodě může stát malý zážitek (doporučuji obzvlášť majitelům výkonných PC).

Grafika: 10/10
Zvuky: 10/10
Hudba: 9/10
Hratelnost: 7/10
Nepopsatelně nádherná hra s nekonečně silnou atmosférou je poněkud oslabena prostým příběhem a místy složitější hratelností.
Celkové hodnocení: 9/10

Určitě si přečtěte

Články odjinud