Žánr: skvělá adventura
Minimum: Pentium 200 MHz, 32 MB RAM, 4MB PCI nebo AGP Direct3D grafická karta, 4x CD-ROM, Windows 9x, 2000, ME
3D: ano
Multiplayer: ne
Výrobce: LucasArts Entertainment Company LLC
Distributor: LucasArts Entertainment Company
Deset let. Deset let už uplynulo od doby, kdy poprvé Lucas Arts (tehdy ještě pod trochu jiným názvem) vyrukovali s prvním Monkey Islandem. Kdo tuto dobu pamatuje již coby hráč počítačových her, určitě mu tento počin neuniknul, neboť se hra okamžitě stala šíleně populární a šplhala po žebříčcích všerůzných anket a herparád na čelní místa. Mimo jiné se taky stala hrou roku. Proč? Na svou dobu skvělá grafika, vynikající příběh skrznaskrz protkaný naprosto skvělým osobitým humorem, plno herních zvratů a příběh, který vydržel na pořádně dlouho. Zapomeňte na Internet, herní časopisy (u nás), návody, cheaty. Každý musel přijít na všechno sám (a že toho bylo). Není divu, že vzápětí se tvůrci vrhli do druhého dílu, který se nesl v úplně stejném duchu a byl snad ještě lepší a delší. Hráči šíleli, pěli ódy a čekali na další a další pokračování. Jediné, co bylo na těchto hrách smutného, byl jejich konec. Nikdy jsem se tak nebál dohrát hru jako Monkey Island, protože jsem se jednoduše nedokázal vyrovnat s tím, že najednou o to všechno přijdu (vlastně ne, ještě to byli staří dobří Indiana Jonesové). Naštěstí hraní každého dílu zabralo sakra dlouho. Koho by zajímala historie Opičích ostrovů trochu podrobněji, může si o nich přečíst i v rubrice muzeum, kde jsme jim věnovali už před časem aspoň pár vzpomínkových kilobajtů.
Tak, jak druhy díl vyšel vzápětí po prvním, třetí pokračování na sebe dalo čekat překvapivě dlouho. Dlouhých šest roků, které mezitím uplynuly, se projevilo především na grafice, která byla už podstatně detailnější. Příběh byl dobrý, humor jste rovněž nacházeli, ale na další pokračování Monkey Islandu mi to přišlo přeci jen trochu málo. Navíc jsem celou hru odehrál za tři dny. Curse of Monkey Island, jak se tento díl jmenoval, nebyl vůbec špatný, ale mohl být mnohem lepší. Už to vypadalo, že Lucasové na Guybrushe Threepwooda – hlavního hrdinu celé ságy – zapomněli a definitivně jej vymazali ze seznamu svých projektů, když tu přeci jen se objevilo oznámení o připravovaném čtvrtém pokračování. A tu jej tedy máme.
Nebudu se tajit tím, že zprávy, které se o hře nesly, mi naháněly husí kůži a ani demo mi z ní pupínky nevyhladilo. Především to, že hra bude v 3D. Podobného zprasení se dočkalo již několik nebohých projektů (jmenujme třeba chudáka Simona The Sorcerera, kdysi vynikající adventuru podobnou Monkey Islandům) a nikdy z toho nebylo nic dobrého. Třesoucíma rukama jsem tedy instaloval tento nový počin a modlil se za zázrak. Mno, dopadlo to graficky tak nějak napůl – pozadí, exteriéry a interiéry nejsou většinou naštěstí tvořeny polygony, ale jsou pohádkově (možná místy až moc, ale budiž) ručně kreslené a vypadají pěkně, nápaditě a hlavně hladce. Naproti tomu všechny postavy, které ve hře potkáte, jsou 3D modely s připláclými texturami, trpící (očekávaným) nedostatkem polygonů, navíc vzhledem k jedinému možnému rozlišení 640 x 480 jsou všechny okraje příšerně zubaté a tudíž to nevypadá vůbec pěkně, hlavně z detailního pohledu. Guybrushově ženě Elaine trčí z hlavy obrovský předmět, v němž jsem v půlce hry poznal kštici, která svým tvarem a rozměry připomíná spíš krumpáč. Dovolím si svůj osobní názor: myslím, že 2D by bylo mnohem lepší. I z dalších důvodů, o kterých se zmíním za chvíli.
Nový pseudo 3D engine hry nepatří k nejkvalitnějším. Navíc obsahuje i některé věci, které se trochu vymykají rozumu a nevím, jestli jsou ve hře schválně či na ně autoři zapomněli. Tak třeba chybí podpora ovládání myší. Adventuristé jsou přeci jen zvyklí na to, že jezdí myší po lokaci a u důležitých předmětů se jim objevují popisky apod. Takto se dá celkem rozumně prošmátrat okolí a zjistit si, co se kde nachází a s čím bude někdy možné zkoušet něco podnikat. V MI4 (to je zkratka této hry) je to tak, že po lokaci musíte běhat a celou ji prošmejdit přímo se svou postavičkou. Nepřijde mi to zrovna ideální a i když nemám nic proti inovacím, tahle mi prostě nesedí. Jednak je to zbytečně zdlouhavé (ale budiž), hlavně ale občas nepřehledné a matoucí, obzvláště v místech, kde je v těsné blízkosti více předmětů a vy třeba až naponěkolikáté zjistíte, co všechno se tam vlastně skrývá. Absenci myši Lucasové suplují podporou joysticku. Mno, přeberte si to sami. Rozdíl v ovládání proti klávesnici není, zase pobíháte, snažíte se v klíčových místech natočit správným směrem k bedně, aby vám hra napsala, že je v ní něco strčeného apod.
Ke kladům hry patří, že všechny dialogy jsou plně namluvené, a to namluvené dost dobře. Žádné pokusy o rádobyvtipné hlasové zkomoleniny. Naopak. Všichni mluví přesně tak, jak byste si představovali a hlasy krásně podbarvují herní situace. Až bych řekl, že je namluvení skvělé, čehož si všimnete nejspíš proto, že se nijak výrazně nezvýrazňuje. Vypadá to prostě „přirozeně“, žádné zběsilé fistule, zbytečné zvyšování hlasu, aby i blbý pochopil, apod. Stejně jako kvalitní dabing. A to je právě to, co je na tom nejlepší. Namluvení dialogů má ale pro našince i druhou – smutnější – stranu mince. Ne ne, titulky ve hře jsou, nebojte. Ale. Pokud si zapnete zobrazování titulků i zvuků zároveň, nemáte možnost si volit, jak dlouho titulky zůstanou zobrazené a už vůbec nemůžete titulky po přečtení ručně odbouchávat. A navíc angličtina v Monkey Islandu nepatří k těm, které si přeletíte okem a víte hned, o co jde. Chce si to trochu text vstřebat a už proto jej budete chtít číst poněkud déle, nemluvě o smíchu, který taky nějaký čas zabere. Takže budete muset tězce volit – buď namluvené dialogy s dost rychlými titulky anebo klídek, ale na úkor zvuků, což je sakra škoda.
Zatím jsem tedy jaksi příliš nechválil. Teď se ale karta obrací a dostávám se k tomu hlavnímu, co je ve hře dobré a co mě po rozpačitých prvních pocitech vzkřísilo. A tím je příběh a humor. Ty jsou totiž opět skvělé a pro toho, kdo přivře oko nad kostrbatými postavičkami, představují něco, u čeho se bude zase jednou parádně bavit. Spousta dobrých nápadů a vtipů, groteskní situace, skvělé narážky na kde co. Neotřelé, vtipné a narazíte na ně na každém kroku. Vaše pouť se bude každou chvíli lámat a když jste už už u vyřešení nějakého problému, dojde ke zvratu a všechno je zase jinak. Užijete si i dalších „přidaných hodnot“, kterými jsou Lucasové známí, například v podobě „slovních soubojů“, které sice nejsou ničím novým, nicméně stejně potěší. A nejen ty ve hře najdete. Je tam šikovných nápadů na zpestření hry mnohem víc. Jako šipkový fanda nesmím nevzpomenout scénu z hostince, kdy mi jeden z místních šipkařů prohodil šipkou monitor. Od té doby se musím dívat na lokál přes rozmlácené střepy obrazovky. Dobře mi tak, neměl jsem ho dráždit. I takových gagů je ve hře spousta.
A co vlastní hra? Je zasazená do známého prostředí Melée Islandu a jeho okolních ostrůvků včetně některých nových. I některé postavy budete znát. Když už nikoho jiného, tak aspoň guvernérka Élaine Marley-Threepwood(ová), kterou jste se pokoušeli zbalit v předchozích dílech, což se vám nakonec podařilo a nyní vystupuje jako vaše manželka. Nechybí ani nálevna Scum Bar, hodiny, které ukazují tři hodiny atd. Le Chuck, který vás strašil v minulých dílech, se nyní představí především jako Eau de Le Chuck – nejprodávanější parfém s vůní lotrova spodního prádla. A o co půjde? Nebudu napovídat, ale trochu naznačím, že půjde především o moc. Tajemný Charles L. Charles se objeví na Melée Islandu a touží se stát jeho guvernérem namísto Élaine. Taktika jeho předvolební kampaně se opírá o veliké lákadlo – nabízí RUM ZDARMA! A to je v kraji pirátů, kteří rum snídají, obědvají i večeří opatření velice populární. A kdo je vlastně tajemný Charles L. Charles? A co je s Gyubrushovým „tradičním“ sokem, pirátem-duchem Le Chuckem? Je už definitivně po něm nebo se ve hře nečekaně objeví? To už vám prozrazovat nebudu. Příběh je rozdělen do několika částí – aktů, v nichž máte vždy jeden stěžejní úkol, který se okamžitě tak zašmodrchá a zkomplikuje, že se pěkně potrápíte, než je rozlousknete. Sem tam se hrou nesou pěkně vyvedené animace, které přinesou trochu dramatického oživení a zdůrazní stěžejní okamžiky hry.
Humor, nápaditost a nadhled je to, co vás provede celou hrou a to je také to, co je Monkey Islandům včetně toho posledního vlastní. Vládnete-li angličtinou, budu vám hru i přes její estetické defekty vřele doporučovat. Hra dokáže bez potíží přepínat do Windows a zpět, takže nějaký ten šikovný počítačový slovník najde své uplatnění. Doporučuji si s překládáním vyhrát – stojí to za to. Hledáte-li dobrou adventuru, kterých je v poslední době jako šafránu, sáhněte po Monkey Islandu. Na postavičky se dá zvyknout, i ovládání časem vstřebáte a poté se necháte vést příběhem, vnoříte se do dialogů a začnete se skvěle bavit.
Hodnocení? Escape From Monkey Island je výborná adventura. Dlouhá, vtipná, plná výborných nápadů a neméně skvělého humoru. Kromě „klasických“ adventurních prvků zde najdete řadu šikovných zpestření. Celá hra je výborně namluvená s možností zobrazovat titulky, které bohužel při zapnutých zvukových dialozích poněkud rychleji mizí. Tudíž je potřeba znát angličtinu na trochu ucházející úrovni. Grafika hry je kreslená, velice nápaditá a zprvu vás asi zarazí ne zrovna ideální ztvárnění 3D postaviček, které trochu celkový dojem ze hry sráží. Věřte mi ale, že čím déle budete hrát, tím méně vám to bude vadit, protože si vás hra naprosto získá skvělým a napěchovaným příběhem. Kdo je spíš na celkový efekt, nebude moc nadšený a nebudu se mu divit. Hodnotit hru podle prvních dojmů při trdlování s Guybrushem, víc jak šest bodů bych jí nedal, kdyby mě měli ukamenovat. Ti, kdo dokážou přivřít oči a zatnout na začátku zuby, budou za toto sebeoblbnutí odměněni výborným příběhem, u kterého se budou každou chvíli smát nebo aspoň cukat koutky. Způsob, jakým jsou ztvárněny všechny postavy a jejich charaktery jsou neopakovatelné. Jsem rád, že jsem se přes první dojmy dostal a jsem ve stadiu, kdy vnímám hlavně obsah. Omládl jsem o těch deset let, kdy jsem hrál první Monkey Island, a za to tvůrcům poděkuji. Doufám jenom, že pětka nevyjde až za dalších deset let.
 | Grafika: 7/10 |
| Zvuky: 9/10 |
| Hudba: 8/10 |
| Hratelnost: 9/10 |
| Perfektně namíchaný koláč – křupavý a sladký jak to nejjemnější pohlazení od králíčka Azuritka. |
| Celkové hodnocení: 8/10 a měl bych dát i 9/10 |