Fear Effects - nejděsivější hra na PlayStation?

Fear Effects - nejděsivější hra na PlayStation?

Touhle dobou už je to nějakých pěkně kulatých pět let, co tu máme naši šedou krabičku na sny. Zkuste se zamyslet: co bylo vizuálně nejefektivnější z toho, co nám PlayStation přinesl? Samozřejmě hodně záleží na tom, jaký styl her hrajete, ale pokud máte alespoň trochu širší záběr, pravděpodobně si vzpomenete na některou z renderovaných animací, lidově filmeček.

Žánr: Akční adventure
Karta: 1 blok
Dual Shock: Ano
Multiplayer: Ne
Výrobce: Eidos Interactive
Distributor:Eidos Interactive

Touhle dobou už je to nějakých pěkně kulatých pět let, co tu máme naši šedou „krabičku na sny“. Zkuste se zamyslet: co bylo vizuálně nejefektivnější z toho, co nám PlayStation přinesl? Samozřejmě hodně záleží na tom, jaký styl her hrajete, ale pokud máte alespoň trochu širší záběr, pravděpodobně si vzpomenete na některou z renderovaných animací, lidově „filmeček“. Ať už půjde o klipy z Tekkena nebo o závěrečný film z Final Fantasy VIII, pravděpodobně se mnou budete souhlasit, že tím efektivním na dané věci bylo totální ožití scenérie a efektivní, detailní nájezdy na aktéry příběhu. Zkrátka a dobře – dívat se na kvalitně zpracovanou animaci je jako dívat se na perfektně natočený film. Možná ještě lepší, neboť na animaci ve hře většinou není moc prostoru, takže bývá pokud možno co nejdynamičtější a nejefektnější. Proč o tom píši? Protože Fear Effect je jedna gigantická, nepřerušovaná renderovaná animace.

Fear EffectsFear Effects
To už ale nejspíš víte, FE měl poměrně slušnou reklamu. Nicméně pokud jste na tom stejně jako já, tak si asi nedovedete dostatečně dobře představit, jak moc dobře to vypadá. Vážně, mohu s klidem říct, že od dob prastarého Mega CD mne žádný interaktivní filmeček takhle nezaskočil – a to už je pěkně dlouhá doba. Takže na obrazovce se střídá jedna animace s druhou a vy se po ní pohybujete s klasicky vyvedenou polygonovou postavičkou. Tak trochu kriticky musím přiznat, že z důvodu technické zastaralosti PlayStationu to není v takovém rozlišení, jako bychom si přáli (což má být napraveno v retrospektivním pokračování Retro Helix), to však nic nemění na tom, jak nezvykle dobře to vypadá. Jsou okamžiky, jako například první momenty ve městě v úvodu hry nebo příchod do pekla, kde si nedovedu představit jiný způsob, jak udělat danou část tak děsivě efektní. Inu, dobré nápady mají svůj půvab.

A o čem že to je? Tři žoldáci – Hana, Glas a Deke – přijíždějí do Hong-Kongu, aby se zde zúčastnili slibné akce, kterou je hledání ztracené dcery zřejmě nejbohatšího člověka na světě. Bohužel také nejvlivnějšího, takže pan Ling má dostatek vlastních prostředků a lidí na to, aby si svou dceru našel sám – což dává dostatečně okatě najevo. Nicméně trojice neustává ve svém pátrání s vidinou tučného nálezného (ehm - výkupného), které hodlá požadovat. Což se v praxi projeví jednak nalezením hledané We-Ling (i když se dá spekulovat o tom, kdo koho našel), jednak desítkami mrtvol, ba dokonce ještě mrtvějších bytostí (zabité zombie). Klasicky přímočará a působivá akce ve stylu Matrixe se však náhle mění v totální horror, jehož atmosféra se snad dá přirovnat pouze ke hře Diablo. „Hrdinové“ (ti, co zbudou), se dostávají do pekla a příběh začíná nabírat netušený obrat…

Jinými slovy, napsané a provedené je to dobře. Jak se to hraje? Jako Resident Evil. Ano, opět sbíráte klíče, zásobníky a podobné suvenýry. Vyzkoušíte si klasické i méně klasické zbraně (dle mého názoru v dosti kvalitním provedení) a zažijete větší požitek z příběhu, který vám umožní svůj tok sledovat střídavě očima všech hlavních postav, jak mezi nimi přepíná (asi jako netrpělivě očekávaný Unification).

Fear EffectsFear Effects

Hra se snaží chovat poměrně reálně, což se v praxi projeví zvýšenou obtížností. Jinými slovy – neměli by po vás moc střílet, protože pak byste to nemuseli přežít. Musím také trochu zanadávat na místy až nepříjemně komplikovanými puzzly, které se však dají vyřešit, pokud máte dost času a pevné nervy (a nějaký ten kousek mozku v hlavě).

Ještě něco? Hlasy postav jsou kvalitní (chtít zvuk jako v Metal Gear Solidu asi nemá smysl – budeme si muset na tu dvojku počkat), navíc je možné aktivovat titulky. Hudba je velmi povedená, filmová a místy vhodně progresivní. Pokud se dostanete na konec, zjistíte, že máte na výběr ze čtyř cest, jak příběh završit. Pokud jste hráli na obtížnost hard, máte dokonce i pátou možnost. Všechny jsou poměrně originální a šokující, jako ostatně celý FE.

Skončil bych snad malým zamyšlením nad neuvěřitelnou brutalitou a reálností celé hry, která na PlayStationu prostě nemá obdoby. Vážně ne. Napadá mne několik ekvivalentů ze světa PC, například Kingpin nebo Phantasmagoria. Pokud nemáte opravdu silný žaludek, měli byste se dvakrát rozmyslet, než se do hry pustíte. Nepřejte si totiž vědět, co se stane vrahům, když se dostanou do pekla.

Grafika: 8/10
Zvuky: 7/10
Hudba: 7/10
Hratelnost: 7/10
Opravdu atmosférický akční rychlík, který si jako vzor vzal Matrixe a nestydí se za to.
Celkové hodnocení: 7/10

Určitě si přečtěte

Články odjinud