Final Fantasy X se příliš nepovedla

Nejdiskutovanější recenze na jednu z nejžhavějších her současnosti se objevila na stránkách časopisu Edge. Podle něj by herní pokračování označené jako next-gen mělo přinést next-gen vymoženosti a ne jen zvýraznit chyby, kterých se dopouštěly již předchozí díly série. Je Final Fantasy X opravdu tak špatná?

Edge je především v anglicky mluvících zemích uznávané médium, jehož recenze bývají skálopevně čestné, upřímné, nelítostné a spravedlivé. V poslední době se však několik jejich článků setkalo s velkou vlnou odporu ze strany čtenářů, přičemž největší diskusi vyvolala recenze na Final Fantasy X, které se dostalo ohodnocení šesti bodů z deseti možných. Pojďme si společně projít některé z argumentů zmíněné recenze a následně se ponořme do úryvků z reakcí čtenářů. Koneckonců březen nám do Evropy přinese hratelné demo FF X a tak je na čase si připomenout, o jak významný titul vlastně jde.

Následující text není přímým překladem recenze otištěné v časopisu Edge, spíš jde o myšlenkový extrakt z něj.

Final Fantasy X je – jak si fanoušci série vyžádali – RPG založené na příběhu. Příběh je vedoucím prvkem celé hry a není špatný. Zabývá se především významem víry a velmi průhledným způsobem klade před hráče základní otázku: pokud dostatek lidí něco uznává nebo uctívá, záleží vůbec na tom, zda to má nějakou hodnotu?

FF X se skládá ze stejných ingrediencí jako předchozí díly pro PlayStation, které jsou však obohacené technickými vymoženostmi nové platformy. Samotná Final Fantasy X je tvořena těmito základními složkami: hádankami, které nevyžadují příliš přemýšlení ale spoustu času stráveného aplikováním metody pokus – omyl, nepřerušitelnými animacemi, které zpočátku ohromí, později jen iritují, povedenými FMV pasážemi ohlašujícími příchod nepředvídatelně smrtícího souboje s bossem, zoufale lineární metodou postupu místnost za místností, nekonečným počtem zbytečných soubojů a nakonec postavou Tiduse, která je tou nejdětinštější postavou v dějinách Square, o kterou se zkrátka není možné doopravdy bát nebo starat.

Ačkoliv je potřeba říct, že FF X nabízí hodiny dobré zábavy, je tento obrovsky protěžovaný next-gen titul tak daleko od jakékoliv evoluce, jak jen může být. Square může plácat o realismu v rámci proměny kresleného pozadí do polygonového při zachování jeho působivosti a estetické kvality, jenže to pouze znamená, že je FF X hezčí, než předchozí díly série. Ne lepší.

Úprava bojového systému jej poněkud zpomalila, aby dosáhnul větší hloubky. Znamená to, že někomu bude chybět pocit napětí a akce, jiní budou mít radost z času stráveného přemýšlením, kterou postavu v boji nahradit. Každopádně ale nakonec jde o to samé jako předtím – vybrat nejvhodnější speciální útok pro slabinu daného protivníka. A tak strávíte třetinu hry. Další třetinou hrací doby je sledování rozmluv a nekonečných dialogů a poslední třetinu hracího času je tvorba a management postav.

I když je vytváření postavy k vašemu obrazu jistě zábavné, je všechno snažení překaženo směšností některých animací a dialogů, které vám zkrátka znemožní oblíbit si doopravdy nějakou postavu z FF X. Těžko říct, zda jde o špatný překlad z japonštiny nebo byla FF X taková už od začátku, jisté však je, že se příliš často z vážných situací stávají komické, komické zase mrtvolně nudné a protože emoce má být hybná síla FF, hra díky mizerným dialogům končí na smetišti.

Takže když už to Square dělá, ptáte se, proč to nedělá pořádně? Je to škoda, protože někdy je FF X nádherná, občas je logika bojů zábavná a prostředí několikrát svojí krásou překoná odpudivý pocit, že se v něm pohybujete metodou „mačkej všude X“.

Jistě je to otázka perspektivy, fanoušci série se na 40 nebo 50 hodin ponoří do světa Spiry a budou jej oslavovat i poté, nicméně Edge ve FF X vidí jen falešného proroka, který sliboval něco, co neodkázal vyplnit. Zůstává tak na místě otázka: pokud dostatek lidí něco uctívá, záleží vůbec na tom, zda to má nějakou hodnotu?

Hodnocení Edge: šest z deseti

Tady končí recenze časopisu Edge a začínají reakce čtenářů:

• tleskám hodnocení, protože FF dosáhla vrcholu v pátém pokračování a od té doby se jen opakuje
• jelikož všechny ostatní časopisy ohodnotily FF X jako absolutní klasiku, domnívám se, že Edge vůbec neví, o co vlastně jde
• FF X je nejprodávanější hra pro PS2 a stojí za to si kvůli ní PS2 koupit – Square určitě vědí, co dělají
• Square dokáže vydat deset dílů a hry a každý se prodává víc, než ten předchozí – srovnejte to s Tomb Raiderem, který se všem přejedl už po čtyřech dílech
• slávu sice ne, ale originálnost FF série v posledních letech ukořistily inovativní pecky jako Vagrant Story nebo Xenogears – tudy by se mělo ubírat snažení Square i pozornost konzumní veřejnosti
• zpropadená zaměřenost na lásku dokonale zkazila vážnou atmosféru posledních tří dílu Final Fantasy – z epické legendy se stala španělská telenovela
• proč dal Edge jen sedm z deseti hře MGS2?
• pokud jde o tu směšnost dialogů, jsem jediná, kdo se při rozmluvách ve finále hry Metal Gear Solid 2 tloukl hlavou o podlahu znovu a znovu?
• je sice pravda, že FMV z Final Fantasy nic nepřekoná, jenže z hraní se tak stala často zdlouhavá a nudná snaha o shlédnutí dalšího videa
• podle mne jsou všechny FF hodnotným zážitkem, i kdyby šlo jen o zážitek filmový

Tak co na to říkáte? Jakožto fanatický fanoušek série se raději zdržím vlastního komentáře nebo hodnocení, nicméně spoustu pravdivých fakt zde najít lze. Kdo hrál temnou a pesimisticky laděnou Final Fantasy VI (ze světa vyprchá magie i krása, aby se s návratem temných sil rozpadl definitivně, což sledujete z pohledu čtrnácti vyrovnaně významných postav nesoucích vlastní osudová břemena – vychází v březnu pro PlayStation), tomu skutečně zamilované cvrlikání a dětinské hádky v posledních dílech série může lézt na nervy. Přesto je hraní FF X nepochybně ohromný audiovizuální zážitek. Jaká je však opravdová hodnota posledního dílu série, to se v Evropě dozvíme až v létě. Nyní bychom se možná mohli pustit do diskuse, kterou otevřela recenze v Edge.