Fire Emblem Three Houses: škola čar a taktických bitev | Recenze

Na Switchi jste se se značkou Fire Emblem mohli setkat už v roce 2017. Nešlo ale tak úplně o plnohodnotný díl, protože Warriors vyšli i na handheld Nintendo 3DS, a tak bylo znát, že rozdíly mezi těmito platformami vývojáře docela omezovali. Three Houses je ale exkluzivitou pro Nintendo Switch a studio Intelligent Systems se očividně nebálo to pořádně rozjet. 

Fantasy strategie mají stále něco do sebe

Příběh je zasazený do fantasy země plné magie jménem Fódlan, která je rozdělena na tři samostatné části. Uprostřed jejich území se nachází klášter a univerzita, kde se studenti víceméně učí to, jak přežít na bojišti. Na tuto univerzitu se po úvodní bitvě, kde vám hra vysvětlí, jak se věci mají, dostanete jakožto nový učitel jedné ze tříd. Každá třída reprezentuje jednu část země a už to, kterou z nich si vyberete, je velmi důležité. Nový Fire Emblem totiž má prvků znovuhratelnosti do sytosti. Pro pochopení základního děje stačí hru projít jednou, ale abyste konflikt viděli ze všech stran, tak jsou optimální minimálně tři průchody. Můžete jít ale ještě do většího extrému. V průběhu hraní dojde na několik rozhodnutí, která příběhové linky opět rozdělují. Důležitější okamžiky oddělují filmečky, které odpovídají standardům klasických anime seriálů.  

Připravte se na to, že během hry budete hodně číst. Three Houses je hodně ukecaná hra a zejména ze začátku se všechno dlouze táhne. Docela mě překvapilo, že všechny dialogy jsou nadabované, což u japonských her ani v dnešní době nebývá pravidlem. Můžete si pak vybrat anglický nebo japonský dabing. 

Hru si užijete i jednou, pro opravdové fanoušky je ale několik průchodů jistotou

Nebudu tady zbytečně zabředávat do samotného příběhu hlavně kvůli tomu, abych vyzradil co nejméně. I když se Fire Emblem ve většině případů prezentuje skrz taktické bitvy, tak příběh celkově nehraje o nic menší roli. To navíc doplňují výborně napsané postavy. Je tady sice vidět pár stereotypů, ale to vůbec nevadí vzhledem k tomu, že každá postava se liší svými vlastnostmi a má vlastní důvody, proč je vlastně studentem zdejší univerzity.  

Kecání je hodně, musíte se tak připravit na spoustu dialogů

Poté, co se přidáte k jedné ze tříd, si nejen se studenty začnete tvořit vztahy. Můžete se pustit do spousty aktivit, které vám přinesou jejich náklonnost a nějaká ta odměna v podobě zkušeností se také najde. Během volných dní, kdy se procházíte po pozemcích kláštera, je můžete pozvat na oběd, čaj nebo si s nimi zazpívat. Náboženství je ve zdejším světě velmi důležitým prvkem a mimo to každá z těchto aktivit vylepšuje některou ze statistik jak studentům, tak vaší postavě. Tímto způsobem se ale můžete spřátelit i s ostatními učiteli a žáky. Pokud to s nimi půjde hodně dobře, tak je můžete přetáhnout ke své třídě. Zabere to sice pár hodin, ale výsledek stojí za to. 

Fire Emblem Three Houses je RPG v pravém slova smyslu, takže pokud se vyžíváte ve vylepšování a upravovaní těch nejmenších drobností, bude pro vás rájem. Každá z postav má od počátku určité předpoklady k tomu, které schopnosti se jí vylepšují rychleji a ve kterých jí to naopak moc nejde. Jejich vývoj ale stále vedete vy a můžete doslova z každého udělat jakékoliv povolání. Vůbec nevadí, že Bernadetta si vedla výborně v lukostřelbě. Pokud se vám zachce, můžete ji vytrénovat v boji s kopím a jezdectví a mít z ní paladinku. Stejně to platí i pro vaši postavu.  

Vedle volného času se ještě musíte starat o lekce pro studenty, časově omezené události a vedlejší questy. Mikromanagementu je tady dost. Jestli s tím ale nechcete ztrácet čas, tak nic z toho není povinné. Lekce se například dají automatizovat a vy se tak bez problému můžete soustředit jen na hlavní příběhovou linku. Osobně mi ale přišlo lepší mít pěkně sám všechno pod palcem a rozhodovat o tom, co se studenti budou učit a ani vedlejší mise nepřišli vniveč. Ostatně, i studenti sami si k vám občas přijdou pro radu nebo navrhnou, jestli by nebylo lepší se zaměřit na trénink jiné vlastnosti. Konečné rozhodnutí je ale stále na vás.  

Fire Emblem je klasické RPG, možností přizpůsobení zážitku je tedy požehnaně

Nedílnou součástí hry jsou stále bitvy, ve kterých se se svojí třídou stavíte proti rozličným protivníkům. Taktiku musíte uzpůsobit už podle toho, jaký herní mód si zvolíte na začátku hry. Pokud sáhnete po “Casual”, tak vaše postavy mohou na bojišti klidně umřít, ale po jeho konci se opět probudí k životu. Oproti tomu “Classic” nic takového nenabízí a pokud o někoho přijdete, už není cesty zpět. Opravdu nechcete po několika hodinách hraní přijít o člena třídy. V rámci příběhu se k vám sice občas někdo přidá nebo někdo odejde, ale když si s někým budujete vztah a už jste ho stihli vycvičit na nějaké lepší povolání, tak jeho ztráta není nic příjemného. 

Bitvy fungují klasicky na tahy. Podíváte se do rozmanitých prostředí, které ale nejsou rozdílné jen na pohled. Některé povrchy totiž ovlivňují postavy, které se na nich nacházejí. Třeba takové lesy přidají něco k odolnosti, ale o několik políček omezí pohyblivost. Během bitvy také vidíte, na koho bude která nepřátelská jednotka v dalším kole útočit. Bez této funkce by byla hra znatelně těžší a musím uznat, že umělá inteligence nepřátel není úplně hloupá a ví, koho si vybrat k dalšímu výpadu. Na druhou stranu se ale ohledně obtížnosti nejedná mezi taktickými strategiemi o žádný hardcore.  

Všechno vidíte pěkně shora, ale pokud chcete, můžete si přiblížit kameru na bojiště, jak je libo. V tomto režimu mi hra velmi připomínala styl Valkyria Chronicles. Je ale znát, že Fire Emblem byl dělaný pro klasický pohled.  

U každé hry pro Switch se pozastavuji u toho, jestli hra využívá všechny jeho unikátní prvky. Fire Emblemu v tomhle bohužel nepochodil. Klasicky si zahrajete v handheld  módu i v doku a po technické stránce nejsou problémy. Jen mě mrzí, že zrovna u hry tohoto typu chybí dotykové ovládání. Tahová strategie plná dialogu a tabulek k tomu přímo vybízí. No, tak třeba příště.  

Ani na online funkce se nezapomnělo, ale ne v takové formě, jakou byste nejspíš čekali. Pokud se připojíte k internetu, můžete se podívat na to, jaké postavy jsou mezi ostatními hráči nejoblíbenější. Přímo na bojišti pak vidíte u nepřátel, kde padl některý z ostatních hráčů, označení. Jestli se vám je podaří zdolat, můžete získat vybavení nebo zkušenosti navíc. V základu je to ale stále to masivní singleplayerové RPG, jak ho známe z předchozích dílů.  

Za kopii na recenzi děkujeme ConQuestu.