Hru zapůjčil US Action
Co se to vlastně letos děje? Kdo neví, nad čím kroutím hlavou, ten prospal letošní E3. Ostatní si promnou unavené oči a znovu ošetří okousané prsty – nekonečné zírání na videa z pecek, připravovaných na tento rok, je silně návykové a zdraví nebezpečné. Je to tak: letošní rok, přesněji řečeno jeho druhá polovina, na nás chystá mimořádný útok v podobě dosud nevídané koncentrace mimořádně kvalitních her. Bude jich moc a některé z nich jsou doslova milníkem v technické podobě her, který by měl vzniknout jednou za pět let – a ne hned několik najednou.
Obrazovka výběru vaší postavy * Briefing před stupem do arény - zbraně, příšery atd.
Pochopitelně nejvíce pozornosti na sebe strhává Doom 3 (kvůli jménu, jaké si už zřejmě žádná jiná hra nikdy nevybuduje), největší údiv pak probouzí Half-Life 2 (kvůli grafice, hernímu systému, fyzikálnímu modelu a nespočtu dalších věcí). Někteří z vás ale možná vědí, že pro Doom 3 vzniká poměrně nebezpečná konkurence v podobě hry, která je natolik podobná stylem, prostředím a dokonce i grafikou, až to není k uvěření. Ruský projekt Kreed, o kterém teď mluvím, však není jediným FPS trhákem, který letos zaútočí na herní žebříčky z Ruska. Další troufalec nese jméno Firestarter, dále jen FS.
O co ve hře jde
Naštěstí FS není dalším epickým příběhem o boji lidí s mimozemšťany (Unreal 2, Doom 3, Half-Life 2, Kreed). Jde o extrémně primitivní a rychlou adrenalinovou akci, která je vystavěna na docela jiných základech, než třeba takový Doom nebo Serious Sam. V zásadě je myšlenka následující: hráč postupuje uzavřenými arénami podobně jako třeba v Unreal Tournamentu nebo Quake 3: Aréně, přičemž nebojuje proti botům, kteří by se snažili chovat jako simulovaní lidští protivníci, nýbrž proti zástupům donekonečna se teleportujících příšer, které si můžete představit jako sebranku miliónů ovcí na porážku (na úrovni zombií a impů z Dooma) a několika málo tvrdších protivníků (něco jako Cyberdémon nebo Mastermind z Dooma:-).
Brokovnice je solidně účinná * Slušné světelné efekty teleportu
Na začátku každé mise tedy uvidíte krátký interaktivní briefing, ve kterém se seznámíte s nepřáteli a zbraněmi, které v dané aréně naleznete. Následuje vstup do arény, kde máte vždy několik sekund na přípravu (uchopení jiné zbraně, než malé elektrické pilky, ideálně ještě sesbírání nějaké té munice a brnění), načež se do lokace začnou teleportovat protivníci. Hra vás vždy upozorní, když se začnou nepřátelé objevovat – nápisem obsahujícím jméno protivníka na obrazovce. Bohužel už vám nepoví, kolik „zdrojů“ nepřátelský teleport má: vy se tedy s klidem usmějete, že vás čeká jedna z „obyčejnějších“ potvor, jenže ejhle – ona se do arény začne teleportovat po třech, a to už je problém nepustit si je k tělu!
Posledních 15 sekund mezi živými / zdravými * Nové zóny hledejte za oblaky krve
Může to znít primitivně, ale garantuji vám, že jde o velmi hratelnou, zábavnou a návykovou akci, která vás bude bavit, dokud neprojdete všechny arény. A jednoduché to v žádném případě není – hra na vás postupně chrlí větší a větší skupiny tužších protivníků, přičemž velké kolosy s nejsilnějšími zbraněmi jsou stejně smrtící jako maličké létající bomby, které k vám proklouznou dříve, než je pořádně zaměříte. Tvůrci si viditelně nastavování laťky obtížnosti užívali, protože v okamžiku, kdy už se do arény teleportují tři druhy nepřátel z pěti různých zdrojů, klidně přihodí další a ještě vám na monitor „napíší“ smajlík za oznámení nového přírůstku:-).
Vtipálci přihazují další monstrum * Tahle malá létající mrcha s břitvami se těžko trefuje
Jednotlivé mise (tedy boj o přežití v každé aréně) nekončí s pobitím nepřátel nebo doražením na nějaké místo, ale vypršením časového limitu. Úkolem hry je tedy pouze přežít předem daný počet minut uprostřed zuřivé řežby. Věřte mi, že „kempování“ v podobě schování se v dobře opevněném místě poblíž nějakého doplnění munice a zdraví vám moc nepomůže – zásoby jsou chytře rozházeny po celé aréně a navíc vás dotěrné a pohyblivé příšerky z úkrytu hodně rychle vyženou (v některých případech tím, že se začnou teleportovat přímo do něj!).
Super brokovnice! Uááá!!! * Vytáhl jsem těžký kulomet a nová zóna se raději otevřela:-)
Každá aréna je rozdělena na několik sekcí, oddělených dveřmi. Tyto sekce se postupně otevírají, jak ubíhá herní čas. Pokud tedy trávíte v aréně předem dané tři minuty, pak se po první minuté zpřístupní druhá sekce arény a po druhé minutě třetí sekce. Každá sekce s vyšším číslem pak disponuje složitější architekturou, která skrývá silnější zbraně a spolu s jejím zpřístupněním se do celé arény začnou teleportovat silnější monstra, takže je třeba nově zpřístupněné lokace rychle prozkoumat a silnějších zbraní se zmocnit (a vyzkoušet si je na vytipovaných dobrovolnících:-).
Ta potvora vzadu připomíná pavouky z Dooma * Větráky větrají, wow:-)
Mezi jednotlivými úrovněmi můžete svojí postavě zvyšovat různé vlastnosti (rychlost, sílu potřebnou k udržení zvedající se hlavně rychlopalné zbraně) a učit se nové schopnosti (automatické uzdravování, pokud stojíte v klidu, vyšší výskok). Navíc si při tvorbě svého profilu můžete vybrat z odlišných postav – například člověk je rychlý ale slabý, oproti tomu velký robot vydrží hodně, ale je dost neohrabaný. Takhle tedy vypadají RPG prvky ve hře typu FPS.
Nepřátelé a zbraně
Stejně jako design celé hry, vzhled těchto dvou nezbytností je vynikající. Protivníci jsou nádhernou kombinací démonů, draků a robotů, svým vzhledem silně připomínají potvory, které jsme s kamarády kreslili na základní škole. Jsou to prostě ty správné obludy, které člověk s radostí střílí. O moc lepší pak jsou samotné zbraně – jejich design, efekty, účinnost, zvuky – to vše je dokonalé. Samopal opravdu rachotí a odkopává protivníky vzad, jak by tomu bylo ve skutečnosti, brokovnice kope i do hráče (zpětným nárazem), těžký kulomet jakbysmet a rotační kulomet vám při palbě zvedá velkou silou hlaveň nahoru.
RPG FPS - vylepšování postavy mezi úrovněmi * Rotačák a různé stopy po kulkách ve zdi a skle
Fantasticky propracovaný je automatický odpalovač raket (s otočným zásobníkem), který lze přepínat na různé druhy střel. Od tepelně naváděných přes jedovaté až po mega-rakety, které tvoří extrémně devastující svazek pěti hlavic. Snad každou zbraň (kromě nejslabší a nejsilnější) můžete nést po dvou kusech (v každé ruce jednu), čímž se ale zpomalí váš pohyb (nicméně palebná síla se zdvojnásobí:-).
Grafika, zvuk, AI
Firestarter vypadá báječně. Stejně jako u UT 2003 jsem si říkal, proč tam vlastně všechny ty detaily jsou, když si je během té zuřivé, několikaminutové akce člověk ani nezvládne prohlédnout. Z otevíraných dveří uniká pára jako ve sci-fi filmu, v kovových plochách se odráží deformovaný obraz okolí, kulky zanechávají jiné stopy ve skle, v kovu a v kameni. Protivníci jsou poněkud stylizovaní, takže se u jejich pohybu nedá příliš hovořit o realističnosti, přesto jsou ale charakteristicky odlišní a zajímaví.
Nastavování benchmarku * Benchmark v akci
Ke hře hraje hudba extrémně podobná skladbě se stejným názvem od skupiny Prodigi, zvukové efekty jsem už zmiňoval v souvislosti s efekty zbraní – jsou dokonale realistické a sednou do povedené atmosféry lehce futuristického prostředí hry.
Umělá inteligence protivníků má své silné i slabé stránky. Na jednu stranu jsou schopní vás pronásledovat za pomoci skákání přes různé překážky (ti, kteří létají, to nepotřebují) a co je ještě působivější – bez problémů využívají normálních teleportů a „trampolín“ v rámci herního prostředí. Na druhou stranu však jsou schopní nějakého toho zaseknutí o sloup nebo příliš velký výškový rozdíl v prostředí (čehož jsem vesele využíval v misi, která nabízí vyvýšenou ostřelovačskou plošinu plnou munice).
Pozor! Je to alfa-verze
Hra je viditelně v ranné fázi vývoje – prozatím je hotovo jen několik úrovní v rámci jednoho tematického celku, několik zbraní a nepřátel. Přesto již vypadá velmi dobře – grafika nevykazuje chyby, prostředí je plné detailů jako je pára a podobně, všechno to běhá perfektně rychle a plynule (na mém relativně průměrném AMD 1800 Mhz, 256 RAM, GeForce 4). Hra navíc nabízí povedený benchmark, který za pomoci technického dema – průletu zvolenou úrovní – dokáže otestovat výkon vašeho počítače a uložit zjištěná data do textového souboru k porovnání s jinými hráči.
S čistým svědomím mohu prohlásit, že mne Firestarter velmi bavil a už se těším na další verzi (nějakou tu betu:-). Až bude plná hra venku, určitě si ji mnoho lidí oblíbí pro perfektní vzhled a návykovou, jednoduchou hratelnost. Logicky jde ale o titul, který bude hodně zajímavý svým multiplayerem – a ten má šanci být velmi solidní. Nu, uvidíme za pár měsíců!