GameCube – tichý vstup na japonskou půdu

Je vcelku zvláštní, že GameCube přicupital takto potichoučku. Je možné, že PS2 ještě pořád Japonce ohromuje a oni tedy nemají pocit, že by si museli kupovat novou konzoli, právě teď? Čekají na Xbox? Zvláštní to bezesporu je, protože Japonci jsou například známí tím, že jejich děti mají snad nejvíce hraček na světě. Konzole japonské výroby měli zpočátku stejné výsledky. Vzpomenu-li na téměř současný start konzolí Saturn a Playstation, tak rozdíl nebyl rozhodně tak markantní jako tomu bylo letos. Nintendo svých nových hracích skříněk neprodalo víc než 300 000 kusů první den prodeje. Naproti tomu, PS2 se prodalo okolo jednoho milionu, navíc podstatné procento bylo prodáno na objednávku několik týdnů předem a ještě z obchodů odcházelo tisíce nešťastných fanoušků, protože si museli nějaký týden počkat na další dodávku černých zázraků. V souvislosti s relativním neúspěchem Nintenda by mě zajímalo, kolik se v Japonsku prodá Xboxů, jelikož podle odhadů je v zemi vycházejícího slunce o americkou konzoli několikanásobně menší zájem. Na druhou stranu se nedá říct, že Nintendo neuspělo. Splnilo všechny sliby, které se dušovalo dodržet. Konzolí bylo dostatek, GameCube neměl (alespoň co jsem do teď měl možnost sledovat) žádné problémy technického charakteru a spokojených hráčů je tedy procentuelně určitě víc, než u o rok a půl staršího PS2. V prodeji byly čtrnáctého sice jen tři hry, ale co jsem zatím četl, nikdo si nestěžoval. Ve zkratce zmíním jen tu údajně nejlepší: "Luigi´s Mansion." Stylem je to napůl RPG, napůl adventura a plošinovka. Nejzajímavější na této hře je ovšem fakt, že Luigi´s Mansion netrpí ani ošklivými schodky na texturách, ani zpomalením a jinými nepříjemnými neduhy některých PS2 her. Hra je plná oslnivých efektů, světel a barev. Nenapadá mě žádné vysvětlení, ale tato hra prostě nemá nedostatky, které se připisují hrám první generace na nových konzolích. Jak jste již jistě četli, GameCube konečně využívá výhod optických disků (nejedná se ani o CD ani o DVD). Logicky přichází otázka: "Jak dlouhé asi budou šílené loadingy?" Minimální. Když se zkoušely první z her, tak při kvalitě grafiky a rozlehlosti prostor, které GameCube nacucá na jeden kratičký loading, jsou časy překvapivé. To je hned několik poměrně citlivých výhod, které nám GameCube představil a to se ještě málem nestihl poprvé nadechnout.

Závěrem mohu konstatovat, že ačkoliv jsem zpočátku neměl ke GC velké sympatie (přece jen vzhled je trochu nedůstojný svému výkonu), teď je to trochu jinak. Myslím, že před PS2 vyvstává první konkurence, která má naději na úspěch. Krom pozitivních začátků totiž na PS2 dostála nemalého vítězství. Původní PlayStationův exkluzivní titul Resident Evil se nadobro odebral k Nintendu. Capcom nečekaně zrušil dva projekty Resident Evilů pro PS2 a tak je dost pravděpodobné, že Resident Evil: Code Veronica X je poslední ze série, které se PS2 dočká. A Resident Evil není první ani poslední. Když se Sega před půl rokem zhroutila, nabídla stejné podmínky pro spolupráci s ostatními konzolemi všem firmám (MS, Nintendo, Sony). Zvláštní tedy je, že zatímco PS2 očekává her od Segy asi pět nebo šest, tak Nintendo má slibovaných titulů dvakrát tolik. Držím palce novému přírůstku do rodiny a jsem zvědav co nám přinese pěkného. Mimochodem startovní cena GC v Americe bude $200. To je přesně o třetinu méně než cena za PS2.