Číňané útočí, herní válka začíná
Herní analytici doposud přemýšleli ve třech dimenzích: Japonsko, USA, Evropa. Nyní se k nim přidává trh čtvrtý – Asie. Nepočítaje z místních zvyklostí se vymykající Koreu tu máme doslova miliardové trhy. Respektive ne my, ale herní vydavatelé. A ti si toho, soudě dle posledních vyjádření a skutků, jsou dobře vědomi.
Vše začíná nesměle, první herní studio EA v Číně, první onlinovka od Ubisoftu určená primárně pro čínský trh (paradoxně na licenci západního fantasy světa Might and Magic), jak to však jednou skončí? Přesunou svou pozornost vydavatelé na nové lukrativní asijské trhy? Budeme se muset naučit kvůli hraní her čínsky? Myslet čínsky? Hrát čínsky?
Final Fantasy - sága, která zaujala i mnohé Evropany
Věc má i své světlé stránky. Podobně jako manga a vůbec japonská kultura vnesla čerstvý vzduch do zatuchlého „zápaďáckého“ umění, dá se očekávat podobné větrání i v případě jejich neméně exotických kontinentálních kolegů. Nové styly příběhů, nové žánry, nová filozofie, netradiční myšlenkové postupy, to vše na nás čeká. Ne nadarmo je Čína jednou z myšlenkových základen současné lidské civilizace.
Na druhou stranu asi nebudu sám, kdo má z nedávné studie skupiny Game Trust, která předpokládá, že do deseti let bude 80% internetu čínský, poněkud ztísněný pocit. Takže Čína ano, ale pokud možno přiměřeně, soudruzi! Vzhledem k míře pirátství (Čína je považována doslova za one-copy-country) a přirozené obezřetnosti vydavatelů se o to možná trh postará sám. Ostatně, všímáte si, že se v souvislosti s Čínou mluví hlavně o online, tedy nevypálitelných hrách?
Zdroj: GameSpot, EA, Ubisoft, Game Trust
E-sports vs. Progamers: Když se dva hádají
Profesionální hráči počítačových her se strašně rádi srovnávají s klasickými sportovci. Odvádějí přece sportovní výkon, tak proč by ne? Bohužel obzvláště česká progamingová scéna spíše než sportovní arénu připomíná rozhádané obchodníky na arabské tržnici. Hádky, neustále napadání, naschvály a obviňování patří do obvyklého koloritu mezi dvěma tuzemskými progamingovými svazy. Nemine měsíc, aby se neřešil problém nezaplacených turnajů, vylučování ze soutěží či něčeho podobného. Místo debat o celkovém zlepšení progamingové scény u nás se vedou hádky kdo co zavinil, kdo je horší, zlejší a škaredější.
Loni v Soulu bylo ještě vše v pořádku a republika měla zastoupení i v Counter-Striku
Situace došla tak daleko, že díky „komunikačním“ problémům mezi českým elitním CS klanem AMD Cyber Team (spolupracujícího s Progamers) a pořadatelem české kvalifikace neoficiální herní olympiády, World Cyber Games, společností E-sports entertainment neodcestovali minulý týden do San Franciska na progamingový svátek jedni z našich nejlepších reprezentantů, kteří rozhodně měli šanci uspět.
Ať už se v tomto sporu přikloníte k interpretaci jedné či druhé strany, možnost zúčastnit se prestižního turnaje AMD Cyber Teamu už nikdo nevrátí. Prachy jsou prachy, ale co takhle jednou, pánové svazoví funkcionáři, nechat „sportovce“ hrát?
Zdroj: E-sports, Progamers
TOP 20 vydavatelů – jak dlouho ještě?
Redaktoři Game Developer Magazinne se jako každý rok rozhodli vyhodnotit nejlepší vydavatelské firmy na světě. Rozhodovala nejen finanční kritéria, ale také množství vlastních značek, spokojenost tvůrců atp. Žebříček je velice zajímavý. O tom, jestli si EA zaslouží stanout před Sony a Microsoftem či nikoli, bychom mohli diskutovat dlouho.
Každopádně na žebříčku mě zaujalo něco jiného – TOP 20. Dvacet firem je považováno za třešničku na dortu vydavatelské obce. Kdyby se podobný průzkum prováděl v hudební branži, byl by to žebříček TOP 3 nebo TOP 5, u filmu trochu víc. Martin Horňák z Byte Software nedávno ve Vox Populi uvedl, že vydavatelských společností je momentálně víc než dost. Važme si toho.
Krachy Acclaimu, Strategy First, problémy Codemasters, Eidosu a dalších, to vše značí jediné – podobný stav tu nebude věčně. Buďme rádi za tu velkou spoustu různých společností s různými přístupy, vizemi i sortimentem. Buďme rádi za úlety typu lovení jelenů, skákání přes švihadla a další nesmysly. Je to stále lepší než zůstat zaplaveni vlnou Harry Potterů, NHL a Aragornů.
Zdroj: IGN
Invex – ležící a spící?
Rok od roku se situace opakuje. Do září se debatuje, v čem bude nový ročník Invexu lepší, zábavnější, užitečnější, v říjnu se zajede nastydnout do Brna (nějakou shodou okolností je vždy zima nebo deštivo) a po zbylého čtvrt roku se utvrzujeme v tom, jak to bylo letos naprosto strašný a že to bylo naposledy.
Oproti loňskému „povýšení“ hráčské obce do pavilonu Z se letos žádná podobná revoluce nekonala. Naopak, distributorské společnosti se pomalu a jistě začali z Invexu vypařovat. A tak jediné, co se letos rozšířilo, je progamingový sektor. Krom některých invexových slev je to také jediný důvod, proč do „zetka“ chodit.
Veletržní odvětví prochází krizí. Zvláště v moderních odvětvích pracujících každodenně s internetem je každoroční výstava spíše archaickou vzpomínkou na staré časy. Na výstavy typu E3 či GDC mít Brno nikdy nebude, takže má vůbec herní Invex nějakou budoucnost? Progaming by mohl být jednou z možností.. ale co když nevyjde?
Jako rodilý Brňák musím říct, že nebýt setkání s několika lidmi z branže mi Mezinárodní veletrh informačních a komunikačních technologií nestojí ani za jízdu šalinou. Natož vlakem, kdybych byl přespolní. A obávám se, že spousta mých kolegů má podobný pocit. Chce to změnu, jinak nám Invex usne nadobro.
Prodej Half-Life 2 – i dnes se dá koupit zajíc v pytli
Nebyl by to správný herní blesk, abychom tu neřešili Half-Life 2. Podle nejnovějších zpráv se Half-Life 2 totiž již vesele prodává. Tento oficiální prodej má jeden háček – hru si sice koupit můžete, ale stejně ji nedostanete. I když je očekávaná FPS hotová, díky smlouvám s Vivendi, si budete moci zakoupeného Half-Lifa zahrát až v den, kdy hra dorazí do obchodů. A kdy se tak stane, to ví snad opravdu jenom bůh. (A pak možná Gabe Newell, ale ten si to jenom myslí.)