Herní filosofie: podle čeho si vybíráme hry?

U mne na prvním místě byly a vždy bude RTS. Vyrůstal jsem na hrách jako Age of Empires, Heroes of Might and Magic II a III, Stronghold Crusader a podobně. Hlavně když to mělo i podporu LAN a šlo to hrát ve více hráčích.
Samozřejmě nějaké ty LAN střílečky jako Quake 3 Arena, Soldier of Fortune II, Jedi Academy nebo Counter Strike 1.6 si ke mne taky cestu našli, ale nikdy nebyly v mém výběru na prvním místě.
Na druhou stranu RPG si ke mne moc cest nenašlo, i když pár jsem si jich zahrál (Skyrim, série Witcher, KOTOR, série Assassin Cread).V současnosti hrávám: Heroes of Might and Magic 7, Age of Empires IV, Stronghold Warlords, Company of Heroes 2, Tropico 6, Workers & Resources: Soviet Republic, Counter Strike:GO a WoT. Tedy se toho moc nezměnilo RTS a budovatelské strategie stále hrají prim. Naopak tahovkám jsem nikdy nepřišel moc na chuť.

Když jsem ve Feedly viděl titulek, říkám super, to jsem zvědavý, co se dozvím. Čekal jsem aspoň lehounce nějaké statistiky (aspoň třeba z žebříčku prodejnosti, který zveřejňuje JRC, když už nic jiného) a místo toho se dočkal úvahy, ze které vypadla úvaha, glosy, která nic neglosuje a hlavně jiného článku, než slibuje nadpis. Sbírka podivně sesumirovaných domněnek a pocitů, které upřímně nevím z čeho vychází (kde vzala autorka, že u nás se nejvíce prodává RPG?). Kde jsou ty časy papírového Doupěte. I když tam všem bylo maximálně do 25, tak to bylo opravdu kvalitní.

Boze, do coho si to dusu vlozil. To je znoska chujovin, az to boli.