CBRPNK
15. srpna 2021 • 9:08

Skoda, ze neni odkaz na zmineny clanek. Tusim tam volne pokracovani opusu Kultura Kriplů...

Jetro44
13. srpna 2021 • 16:14

Díky moc za tenhle článek, sdílím stejný názor a je mi necelých 40let. Obecně jde spíš ve společnosti o to, že většina kritizujících si nedokáže dnešní svět her představit a spíše nasávají ty negativní informace okolo nich, protože je to prostě lépe uchopitelné. Osobně si rád zahraji strategie od Paradoxu, kde si odvážím tvrdit, že rozhodně se nejedná o dětskou záležitost, tříbí lidské uvažování a na tu chvilku je to únik z reality, ale těch příkladů je víc. Ale priority jsou samozřejmě jasné dané a to je rodina, děti, přátelé a práce. I když občas, když se sejdeme celá rodina, tak si dokonce večer u HoMaM III, kdy hraje i moje 70leté mamča :). Takže HRAJTE SI dál a nestyďte se za to, ale všeho s mírou!!!!! :)

minisvině Schillerová
10. srpna 2021 • 17:56

kdo hraje: zkušenosti z BFV - vzorek fin, němec, švéd, polák, a dalšî lidi! věk 30-50 let mezitim se míchá bordel jako číňani egypťani a pod. takže ty jsou z lidské statistiky venku

minisvině Schillerová
10. srpna 2021 • 17:53

já vam ty kravoviny zdanim až se po$€R€T€

Saiy Saiy (Saiy)
10. srpna 2021 • 15:28
Saiy Saiy (Saiy)
10. srpna 2021 • 15:28

Už staří Římané věděli, že lid požaduje chléb a hry, tedy potravu a zábavu ...

10. srpna 2021 • 10:25

tak seriozne brane hrani astejne jako vazne mineny sport kde mi o neco jde, jsou pro inteligentni lidi, navic vyzaduji vstupenku v podobe PC nebo vybaveni vyrazne prevysujici cenu piva a lihu rocne proliteho do bachoru jednodusi spoluobcane (nerikam lide, lidskou dimenzi / hodnotu NEmaji) sedi v hospodach, je jich cca 50% ze vsech dvojnozcu A ti na tyto stranky chodi vyjimecne, spis vubec, proc tedy tento clanek?

Lex Tracthor (hepterida)
10. srpna 2021 • 8:35

Trochu mě mrzí, že autor článku nevyužil nahrávku na smeč od zmíněné dámy naplno. Hry, herní mechanismy, herní prvky - to není jen o člověče nezlob se nebo o umístění v TOP 5 v Apexu. Jde o zcela seriózní disciplínu, která se dělí na další podoblasti (simulace, role play, atd.) a gamifikační prvky se zcela běžně (od Aše na západ a od Taškentu na východ) využívají např. v business aplikacích. Mnoho her slouží jako prostředky zlepšení kooperace v celých týmech, které vytváří produkty nebo spolupracují na řešení netriviálních problémů. Celá teorie her je respektovaná matematická disciplína. Lze najít milion a jeden pozitivních přínosů her na psychiku a kooperativitu.
Hry určitě nejsou pro děti (většině hráčů a hráček je dnes 30+, tady je to vidět, i když ne úplně https://www.statista.com/statistics/189582/age-of-... , kdyžtak si najděte jiné staty), nejsou jen pro chlapi (ve věkové skupině 35+ začíná percentuelně převažovat ženský faktor, dlouhodobě podíl žen na složení vzorku hráčstva plynule roste - https://www.statista.com/statistics/232383/gender-... ).

Lukas
10. srpna 2021 • 6:04

Dobře napsané. Je mi 40 a hraju cca od 7-8 let (tenkrát to byly 8bitové počítače ale zábava solidní). A hrát - myslím si - budu do smrti. Řeči o tom, že je to ztráta času, nebo zábava jen pro děti jsou řeči lidí, kteří k této zábavě nemají vztah, nerozumějí jí, a opakují jen většinou to co si někde přečetli. Nebo jsou to možná lidé, které to opravdu nebaví a podle toho pak tuto aktivitu hodnotí/soudí pro ostatní. I když hraju od velmi nízkého věku, vždy jsem uměl rozlišit realitu od hry.Už Komenský říkal škola hrou. Na základní/střední škole jsem znal zdaleka nejvíce anglických slovíček ze všech. Znal jsem mnoho i těch, které neznal náš učitel angličtiny. Proč? Počítačové hry - které dodnes hraji především v angličtině. Chtěl jsem rozumět příběhu, předmětům, které ve hře sbírám a jednu z prvních knih kterou jsem si koupil byl obrovských anglicko-český slovník. Hltal jsem nová slovíčka - denně se jich několik nových naučil. Chtěl bych vidět dítě, které jen tak s nadšením otevírá překladový slovník a učí se nová slovíčka bez motivace ve formě nějaké (počítačové) hry.Takto bych mohl pokračovat dál. Samozřejmě - jak bylo uvedeno - je důležité aby člověk - ať už dítě nebo dospělý - dělal řadu jiných aktivit. Já například téměř každý chodím na hodinovou procházku, posiluju, dělám v dílně (kterou jsem si sám přistavěl). Po VŠ ekonomické, jsem se začal učit programovat a učím se nové technologie dodnes. Pokud je to nutné jsem kdykoliv schopen přestat hrát klidně i na několik měsíců - pokud je to nutné kvůli rodiny nebo práce a pak se zase k hraní vrátím.

Miroslav
9. srpna 2021 • 22:38

"Je jedno, jestli vám je 15 nebo 40." - je mi 48, hltám knihy, muziku, cestuju, jsem komunikativní atd. - a bez her si nedokážu představit že bych byl jaksi kompletní.
Představa izolovaného sociopata bez života jakožto typického gamera je prostě trapné klišé.

Mysel_1
9. srpna 2021 • 23:24

Tyhle zmatene predstavy o sociopatech se jeste daly tolerovat v 90. letech. Pokud u nich nekdo setrvava v 21. stoleti, je idiot. ;o)

Jan K
9. srpna 2021 • 22:12

Už se moc těším na nový Far Cry 6.
Ale všeho moc škodí - hrát několik hodin denně je prostě ztráta času.
Na Bonuswebu jsem byl za své názory po zásluze ukřižován - naučit se nový jazyk? Hra na hudební nástroj? Opravovat auta? Pche, v čem se to liší od hraní her?
Řekl bych, že asi tak, jako večeře v hogo fogo restauraci od hambáče s kolou v mekáči.

jurabike
9. srpna 2021 • 20:50

Názory novinářu člověk nesmí brát v potaz.Většina z nich nemá ani dokončenou základní školu,jinak by byli schopni napsat alespoň jednu větu bez gramatických či lingvistických chyb.Stačí se kouknout na jakékýkoliv článek na idnesu či novinkách,plné hrubek či chybějících slov.Apropo kde je dnes ten inteligent co říkal,že jsou hry "kultura kriplů"? :-D

Anonymizovaný
9. srpna 2021 • 20:16

Ono je rozdíl "hraní" a hraní. Záleží kolik času tím člověk tráví a bohužel, mnoho (téměř všechny) dnešní hry jsou dělané tak, že vyžadují mnoho času, získávání skillů atd. a z hráčů se stávají "nolifeři". To určitě není ideálka. :-)Já sám taky hraju, ale většinou s někým po síti staré pecky, které jsou už teď vykopávky a jdou hrát jen pár minut. Například teď v neděli jsem si přečetl, co mě dnes mělo čekat v práci a musel jsem si dát 20 minut Quake 3 Arena. :-DJinak na hraní nemám čas, protože se zabývám IT vývojem a je to zároveň i můj koníček, takže raději třeba něco programuji, zkoumám jak funguje nějaké cloudové řešení atd., kromě toho také čtu odborné knihy, cvičím a věnuji se přítelkyni, takže na hraní pak už nemám čas - respektive musel bych něco z uvedeného kvůli hraní omezit a to nechci.Naposledy jsem opravdu intenzivně hrál když jsem byl teeneger, ale dnes už mě většina her nebaví buď vůbec a nebo když je to opravdu "pecka", tak mě omrzí po půl hodině a raději se pak věnuji něčemu jinému.Už jsem asi zkrátka z her "vyrostl" tím, že si mohu jinou činností dost vydělat a ono to pak člověku nedá si jen hrát nějakou smažbu, když ví, že by mohl dělat něco, co mu přinese finanční prospěch a také jej to baví.Každopádně hraní je stále lepší než třeba chlastání v hospodě, fetování, adrenalinové sporty a jiné rizikové aktivity. Hodně z mých bývalých "herních přátel" jsou dnes také vývojáři, různí manažeři atd. a je sice pravda, že většina z nich už nehraje, ale jestli se to někomu líbí i po třicítce, není důvod, aby nehrál.Nakonec za svůj život se musíme zodpovídat jen sami sobě a ne plnit nějaké očekávání druhých. :-)A na hodnocení článků "mužského života po třicítce" je nejlepší se úplně vykašlat! Autorky zmíněných článků by byly nejraději, kdyby "muži po třicítce" jen nonstop makali, luxusně si vydržovali "paničku" (autorku) a ona mohla jen střídat různé akce, dovolené, milence a protahovat rypák na "svého blbce", že platí stále málo.Takže pánové, než toto, tak to raději hrajte! Konzole na Vás alespoň nikdy nebude protahovat rypák... :-D

koke
9. srpna 2021 • 20:31

svata pravda
korat plati ze jednou hrac, vzdyvky hrac
ono se to vrati az deti povyrostpu, prpdas firmu a budes jen koukat kam investovat aby banky inface a schillerka nepozraly vsechny penizepak se chopis BFI az BFV nevo co ude a budes ppctive pilovat styl a skilly protoze jednou hrac vzdycky hrac

m343
10. srpna 2021 • 0:09

Ano, já už mám co potřebuji a za penězi mne nebaví se dál honit, abych je utrácel třeba za vykutálené paničky, tak si teď radši užívám pokojného hraní. :-)

10. srpna 2021 • 10:26

and thats good for you!

ale tak určité
9. srpna 2021 • 17:30

battlefield V na mašině za 80k Kč
dokonalostať si pani plká :)

Fis-cz
9. srpna 2021 • 19:13

No treba ji vadilo prave to, ze aby si poradne clovek zahral, tak do toho musi nalit poradny prachy a pak uz nezbyvalo na hadriky, boticky a doboleny u more ;)

9. srpna 2021 • 19:52

lýča no ...

fx
9. srpna 2021 • 16:16

Bohužel autor článkem spíš dává za pravdu zmiňované slepici. Forma, jakou článek napsal, mluví jasně o jeho nevyzrálosti. Takže i když myšlenky to obsahuje pravdivé, je to celé prostě k ničemu. Jen hejt jednoho zastydlého puberťáka. Škoda, dalo se to pojmout líp.

MQ
9. srpna 2021 • 17:48

Presne vystihnute! Sice sa v diskusii snazil zehlit svoje preslapy, ale neskoro. "Z hovna bic neupletes"

Adam
10. srpna 2021 • 17:50

Ze SLOVÁKA bič neupleteš!

Brix
9. srpna 2021 • 15:15

Bez odkazu na zdroj těžko soudit, ale autora se to zjevně dotklo. Já s hraním nemám problém, ale už mne to nebaví (50+) a jeden potomek(18+) celkem hraje, ale protože si, většinou, povinnosti stíhá není v tom problém. Spíš mne pobavili nějaké perly, za všechny asi nejvíc:
"...nemám rozhodně pocit, že bych byl zastydlý puberťák a neúspěšný muž. A co více, anketa v mém okolí mi jasně potvrdila, že si to nemyslí nikdo...." - Myslím, že v mém okolí budu taky za správňáka
B.

Michal Horák (MichiHory)
9. srpna 2021 • 15:11

Já jsem diky hraní her získal spoustu všeobecných znalostí, které bych jinak nezískal, stejně tak jsem se díky nim naučil základy angličtiny a přivedly mě k programování (tím se teď živím). Hraní her tak jednoznačně přispělo spíš k rozvoji mé osobnosti.Rád bych si ale přečetl ten článek o kterém se autor zmiňuje.

Zezima
9. srpna 2021 • 15:19

S tím se dá jednoznačně souhlasit, v devadesátých letech jsem si se slovníkem v ruce překládal herní manuály a návody a o dekádu později jsem svoji angličtinu piloval v prvních mmo hrách. Dost mi to pomohlo u státnic, člověk byl schopný vést nějakou tu nezávaznou konverzaci v podstatě bez přemýšlení.

? ?
9. srpna 2021 • 14:27

Na mě to působí, že ti lidé co argumentují ztrátou času a blabla jen závidí. Je to jednoduché - všechny tyto lidi pošlu slušně do haj*zlu a nehodlám se s nimi o tom bavit ( rodina nerodina ). Nevím na co si ta paní v článku stěžuje. Když budu sám a nebudu mít rodinu, aby mě nikdo z nich od hraní nezdržoval, tak je to přeci vítězství pro obě strany. Já budu maximálně spokojen, budu mít snadný život bez rozvrácené rodiny a případných alimentů a ona bude také šťastná, když si najde někoho jiného. Win-Win? Nebo jen ta čistá závist a nespokojenost s vlastním životem? A neustálá snaha někoho předělávat a diktovat co by měl dělat...

frantaN47
9. srpna 2021 • 14:50

Někdo má prostě potřebu "zachraňovat" druhé za každou cenu ať chctějí nebo ne. Paní ať si najde chlapa co hry nehraje a hráč si najde partnerku co má ráda hry a nebo si nenajde a bude hrát sám. Je to každého osobní věc, jak s životem naloží. Lidi nejsou ohrožený druh, aby každý musel mít rodinu, jinak by lidstvo vyhynulo. Jinak hraní her není jen o hraní. Dá se tím i dost věcí naučit (taktické myšlení, cizí jazyky, rychlé rozhodování,, komunikace v týmu, logické myšlení, atd.). Dřív jsem hrál mmo hry a hlavní věc co jsem se naučil je: trpělivost a porozumění co kdo napsal ať je to jakkoliv zkomolené. Ne každý z hráčů celého světa umí dobře anglicky a tak to kolikrát dalo hodně úsilí dopracovat se k tomu, jak je co myšleno. Teď nějaké ty překlepy úplně ignoruji a automaticky mi je mozek překládá do správných tvarů.

jirik66
9. srpna 2021 • 12:31

Naštěstí ve svobodné společnosti mi může být fuk co si kdo myslí. Hraní her si prostě užívám (v rozumné míře) a pokud se to někomu nelíbí ať mi škrábne :-D

m343
9. srpna 2021 • 12:30

Podobně oblíbené téma herních magazínů jako pirátství. Donekonečna recyklované články, které má každý herní redaktor připravené v šuplíku pro okurkovou sezónu. :-(

Gio
9. srpna 2021 • 10:41

Odkaz na ten článek by nebyl? :)

Zezima
9. srpna 2021 • 9:24

Všeho moc škodí, platí to i u her. Pokud hrám věnujete část svého volného času tak na tom nevidím nic špatného. Jak bylo naznačeno je to zábava, jako jakákoli jiná. Neodsuzuji ani takové, kteří si vezmou týden dovolené, aby ho propařili u WoWka, protože člověk potřebuje párkrát za rok vysadit.
Problém nastává, když někdo hraje od okamžiku kdy se vrátí z práce do okamžiku, kdy padne do postele. A o víkendu od probuzení do usnutí a dělá to pravidelně. To už je samozřejmě dalece přes čáru. Takový hráči pak házejí na ty ostatní špatné světlo, přitom takových je naprosté minimum.A zdaleka neplatí, že u her sedí jen současná generace do třiceti. Dědovy je přes 60 a stejně si chodí zahrát World of Tanks, protože tanky jsou pro něj prostě srdcovka (za socíku byl u tankistů.)
Prababička je ročník 1926, celý den už se sice nehne od televize z křesla, ale lecjakou návštěvu překvapí, že tam má i herní konzoli a když přijedou pravnoučata, tak si s nimi prostě jde zahrát.

kazeasch
9. srpna 2021 • 10:02

S tím kdy nastává problém bych si dovolil nesouhlasit.Nic z toho co jsi napsal není nutně problém. A to alespoň do okamžiku, dokud tím netrpí škola/práce/rodina/samotný hráč. V zásadě jsem tak fungoval celou střední školu. Sportovec jsem nikdy nebyl, většina mého okolí měla zájem spíše mě šikanovat než se nějak bavit (a pokud ne, vrcholem jejich zábavy bylo jít si někde vylít hlavu), a přípravu do školy (pokud byla potřeba) jsem v klidu zvládl během cest do/ze školy. Výsledkem tedy bylo, že vztahy netrpěly (žádné o které bych stál jsem neměl), rodinu která by tím mohla trpět jsem tehdy taky neměl, a školu jsem zvládal i tak. A když jsem následně nastoupil do práce, tak se zkrátka s ubývajícím časem upravilo i jak moc jsem hrál. Když jsem našel partnerku, tak došlo i na přestavení priorit a hraní se omezilo v zásadě na dobu, kdy jsem se z práce vracel dříve. A pak s příchodem dítěte došlo zkrátka k další revizi priorit, a za poslední dva roky mám odehráno celkem cca 15h (a z toho většinu za jeden víkend, kdy jsem doma trčel sám s COVIDem).Byl tedy můj přístup k hraní problém? Nepřijde mi to.V zásadě mi přijde, že hůře je na tom známý, který si kdysi řekl že prostě bude jezdit do práce na kole. Má to na kole 2 hodiny což znamená, že na cestě do/z práce stráví denně o cca 2 hodiny více. A aby toho nebylo málo, tak každý víkend prostě "musí" nevím kolik set km, takže prakticky o víkendech není. Když to začal dělat, byl sám. Dnes už je ale pár let ženatý, a popravdě si u něj nejsem jist, jestli vůbec ví že má děti, jelikož jeho svět se v zásadě zmenšil na postel, kolo a práci.

dejf
9. srpna 2021 • 11:22

Ten poslední odstavec jen dokazuje o čem autor píše, že všeho moc škodí a jestli to není na úkor důležitějších věcí. Jestli autorka původního článku automaticky všechny (i když hrajete třeba 10min týdně) označila za nuly a ještě to psala stylem, že jsou to jen chlapi, tak je to opravdu koza s nějakým komplexem. Ale to nic neznamená na tom, že hodně hráčů by se mělo nad sebou zamyslet :-D. Každopádně, jestli má chlap nějaký problém, je asociální, má nízké sebevědomí, líný atd. tak samozřejmě hraní her/zírání na TV je už pouhým následkem toho jaký je, není to příčina toho. A samozřejme to tedy může být i nějakým indikátorem pro ženy o něm.

kazeasch
9. srpna 2021 • 13:07

A to byla přesně pointa.Ale nemělo by se zamyslet hodně hráčů, ale hodně lidí. Ve výsledku až tak nezáleží na čem je člověk závislý. Problém je, že lidi obecně mají tendenci věci dělit na "zdravé a nezdravé", "dobré a špatné", "společenské a asociální" ... jelikož je to jednodušší, než u všeho stále řešit že existuje celá škála, a málo co jde jednoznačně zařatit na jeden či druhý konec. Pak jsou z toho tvrzení jako že hry jsou pro asociály, nebo že e-cigareta je zdravá, protože na té hloupé binární "škále" to jinak rozlišit holt nejde.

Adam Vágner
9. srpna 2021 • 8:50

To je triviální. Televize je mainstream, takže se televizní pořady optimalizují pro blbce. No, a hraní už je dnes taky mainstream.

MQ
9. srpna 2021 • 8:43

Tento clanok je krasnym prikladom stretu dvoch odlisnych svetov, kde si kazdy melie to svoje a ani nahodou neda kusok pravdy pritivnikovi. Obe strany su mimo. Pritom aj z predchadzajucich komentarov je jasne, ze pravda je niekde uprostred. K autorovi clanku: vzhladom k pouzivaniu vyrazov ako "...stupidní názor zcela nezainteresované slepice..." "...Obsah tohoto naprosto debilního článku..."Blbost blbost blbost..." si dovolim tvrdit, ze aj jeho vlastne hodnotenie sameho seba " i když trochu namyšlený..." je silny sebaklam. Usmevne je aj to, ze autor v niektorych castiach suhlasil s proticlankom. "Hraní her může v dnešní společnosti rozhodně představovat velkou míru nebezpečí. Nezpochybňuji, že může způsobovat závislosti či nestandardní až deviantní chování. I v tomto případě ovšem platí, že rozumná míra rozhodně uškodit nemůže." Otazkou je, kde je ta miera rozumnosti? Odpoved je nejasna, pretoze kazdy ju ma nastavenu inak. Autor sa ani nepozastavil nad tym, ci nahodou dotycna pani nie je manzelkou, alebo matkou takeho zavislaka? Ak ma tu smolu a je, tak potom plne chapem jej radikalny nazor. To by ale chcelo trochu empatie na pochopenie protistrany. Ta bohuzial chyba na oboch stranach. Pravda je uprostred. Pokial nie ste schopny aspon trochu pochopit druhu stranu, nemate pravo na pochopenie vasho nazoru. Normaly clovek by sa nad clankom dotycnej pani len pousmial. Clovek bez kvalitnej psychohygieny sa nastve a napise proticlanok. Usmevne je to, ze clanok nezverejni tam, kde vysiel original, ale na stranke svojej komunity. Tym si sice pohladi svoje ego, ale nic viac. Ako dvaja psi, ktori na seba stekaju cez plot. Na vstup do superovho teritoria ale nemaju gule.

kazeasch
9. srpna 2021 • 9:47

Nemyslím si, že by pravda byla uprostřed. V každém případě je rozhodně nakloněna na stranu tohoto článku, byť je psán dosti afektovaným způsobem. Z jednoduchého důvodu, a sice, že věci prostě nejsou tak jednoduché, aby se dalo jednoznačně napsat, že hry jsou špatné. A ani v případě, že má autorka původního článku doma blba jí nedává žádné právo to generalizovat na všechny. Je to stejný přístup, jako když si holka domů přivede tyrana, a pak nadává na všechny chlapy že jsou to násilničtí zmetci, jen proto že ten její je idiot.Jako chápu, že je asi otravné, když třeba ona chce s partnerem "hezký večer u televize" a on si jde raději něco zahrát. Ale to je její problém, že si vybrala partnera se zájmy které jí vadí.Jednou mi kolegyně taky "vyčítala" že hraji hry, že je to ztráta a času a nic mi to nepřináší. Přestala když jsem se jí zeptal, co zásadního jí přineslo vidět 3x 50 odstínů šedi, a pak o tom vykecávat měsíc v práci. Holt jen občas lidem nedochází, kolik v zásadě zbytečných, neužitečných a hloupých věcí dělají aby se odreagovali, protože sami je za hloupé nepovažují. O to více ale poukazují na to, co považují za zbytečné a hloupé u ostatních. Obvykle takovou věc ale stačí zmínit, a většině lidí to dojde.

Lenovovic.tabletnaja
9. srpna 2021 • 8:10

Te autorce bych ukazal svou partnerku. Valorant po 2 mesicich vali jak "deti" po roce treninku. Division 2 prochazi na legendarni obtiznosti atd atd .... a neprijde mi jako zastydla :D Naopak pouze sledovani filmu v TV mi prijde jako tupa zabava kde konzumuji pouze to co mi predlozi reziser bez jakekoli interakce jen cumim jako zombie do TV ktera do mne leje to co chce jiny .... mne prijde tupe a omezene sedet v hospode a lejt do sebe chlast .... vnucuji to vsak narodu jako svatou pravdu ? Nikoli, at si tam klidne shnijou, oni jim to pak na leceni vysvetli :D Ale co chctit v cechach tady se vidi jako norma byt alkoholik co vysedava v hospode a plka moudra o vsem pritom nerozumi skoro nicemu.... a kdo nepije je divnej.... nedavno jsem slysel vy nepijete pivo ? A to jde ? Ano jde nemusim mit vymazany mozek a napumpovanej bachor .... hraju hry a je mi po 30 .... napsal jsem dve knihy pisu treti 1. Jde do tiskrny ted to je fakt ale to je praci ne hranim ..... at mi autorka clanku ukaze neco delsiho co napsala nez ten clanek .....

peter.mlich
9. srpna 2021 • 7:50

Ono, ve sve podstate, jakakoliv jina zabava, kde se nic nevytvari pro komunitu, je stejne bezducha, jako hrani her. Nicmene, deti bychom asi meli vest k tomu, at se vice stykaji spolecensky.
Tanec, diskoteky, sezeni v hospode, jezdeni na dovolenou k mori... Neziskavate vedomosti k praci, ani zadnou uzitecnou praci nedelate. Ale, ono, socialni body take nejsou spatne, clovek lepe pozna chovani lidi a umi pak s nimi lepe komunikovat.
Ta emancipovana slecna je nejspis typ, ktera svuj cas rada travi ve spolecnosti nekoho. Neni pro ni prinosem koukat na film. Jsou hold typy lidi, co umi jazyky a radi komunikuji a ti druzi, kterym to az tak prijemne nepripada :) Oba druhy jsou potreba. Komunikativni lide umi lepe prodat zbozi, nabidnout, nebo neco popsat, protoze nacerpali informace z mnoha rozhovoru, jak nekdo neco popisuje a umi to propojit. Takoveho cloveka bych bral na misto sekretarky nebo prodejce. Pokud teda ma i jine znalosti o tematu, ktery ma prodavat. Cili, treba neco jako napul it napul social, kdyz by mel prodavat it zbozi.

Rakija
9. srpna 2021 • 2:36

Hrálo se vždycky - už naši dědové ve zralém věku pravidelně (často denně) chodili do oblíbené hospůdky a s kumpány v partě tam hráli různé karetní hry, apod. S dobou přichází ovšem nová technika a s ní i nové způsoby hraní. Za deset či dvacet let to bude mít hraní zase zcela jinou definici.Ale pravda je, že se zvyšujícím se podílem volného času na životě člověka se prodlužuje i čas věnovaný hraní. Na jednu stranu je to dobře, protože to umožňuje držet masy jinak nudících se lidí nějakým způsobem zabavené, a tudíž neškodné (v duchu klasického hesla "kdo si hraje nezlobí"). Na druhou stranu ovšem i ve volném čase se lze na počítači bavit užitečnějším způsobem (programování, malování, psaní, skládání hudby či jiná tvůrčí činnost), proto by rodiče měli děti už od nízkého věku nadchnout pro nějakou formu tvůrčí činnosti, aby hraní braly jen jako chvilkové odreagování, ne jako celodenní formu zábavy.

m343
10. srpna 2021 • 12:26

Řešení problémů v řadě náročnějších her je srovnatelné s kreativní činností.

Určitě si přečtěte

Články odjinud