Jen pár dní a máme tady rok 2023. Během toho uplynulého jsme toho odehráli celou řadu, takže není od věci vypíchnout to, co se nám líbilo nejvíc.
Martin Nahodil - Odkládání nás nemine
Jelikož se poslední roky nesly ve znamení odkladů, doufal jsem, že letos už tento trend nebude pokračovat. Bohužel se ale ukázalo, že toto období nepříjemné pro hráče vyhlížející očekávané novinky nehodlá přestat a nemyslím si, že nějak výrazně poleví ani v příštím roce. Letos tak u mě z velké produkce zabodovali hlavně God of War Ragnarök a Elden Ring. I když kolem mě souls-like hry ještě loni proplouvaly bez větší pozornosti, v rámci příprav jsem si prošel některé ze starších her studia FromSoftware jako Dark Souls nebo Bloodborne a hned mi bylo jasné, co na nich jejich fanoušci vidí.
Velkým překvapením pro mě bylo RPG Xenoblade Chronicles 3, které si nezahrajete jinde než na Switchi. Zajímavě zpracovaný soubojový systém, obrovský svět a výborný příběh si mě udržely na desítky hodin, i když nejsou japonská RPG žánrem, do kterého bych se pouštěl často. Na mé oblíbené konzoli od Nintenda se spíš většinou vracím do Animal Crossing: New Horizons, abych sklidil úrodu a podíval se, co je na mém ostrůvku nového.
Řada her, na které jsem se těšil, vyšla rozbitá či nedodělaná. Z Babylon's Fall je naprostý propadák, který zanedlouho zmizí z herního světa. Gotham Knight jsou jen plytkou náhražkou arkhamského Batmana a noví Pokémoni po technické stránce propadají, i když jde o exkluzivitu. Přijde mi, že společnosti a studia stále posouvají hranice toho, co si ke hráčům mohou dovolit a častokrát vydávají své hry ve stavu, který by ještě před pár lety byl naprosto skandální.
Moje očekávání na příští rok nejsou velká. Těším se na nového Spider-Mana, ale stále jsem na pochybách ohledně toho, jestli v roce 2023 vůbec stihne vyjít. Jsem zvědavý na nové asasíny, ale jelikož se mi kroky Ubisoftu za posledních pár let úplně nepozdávají, tak spíš jen vlažně přihlížím, jak se to celé vyvine. Příjemná překvapení čekám hlavně od indie scény, kde se i letos objevily velmi dobré kousky jako Vampire Survivors nebo Dark and Darker.
Pokračování 2 / 4
Jindřich Landa - Dohánění restů a vyhlídky na příští rok
Jakožto trochu staromódní hráč, který v době rozličných konzolí vlastní pouze PC, jsem rád, že jsou počítače stále poměrně silnou a atraktivní platformou pro většinu vývojářů. A tak i kdysi nemyslitelné se stává skutečností, tedy že hry z Playstationu jsou portovány na PC! V tomto ohledu mě letos potěšil Death Stranding. Mám rád zvláštnosti všeho druhu, a tak mě oslovila i kočičina Stray. Z klasičtějších her jsem si zamiloval A Plague Tale: Requiem. Silných a poctivých příběhovek totiž není nikdy dost.
Zároveň jsem měl letos konečně čas doplnit si nějaké ty resty z let minulých. Z těchto titulů mě nejvíce dostal nenápadný a možná trochu podceňovaný Control. Ona atmosféra podivna ala Twin Peaks či Království Larse von Triera mi učarovala. O to více mě potěšilo, že se chystá dvojka. Naopak trochu zklamáním pro mě bylo Dishonored 2. Přišlo mi, že šlo o příliš okaté a prvoplánové ždímání značky bez nějaké větší přidané hodnoty či invence. Naopak Wasteland 3 ve směru inovací a změn vůči předchůdci boduje, ale na druhou stranu zklamává svou délkou a nedostatkem obsahu.
Co se příštího roku týče, těším se hlavně na předělávky či pokračování starých pecek, nežli na nové značky. U prvního Dead Space jsem hrůzou znečistil nesčetné množství spodního prádla a jsem zvědav, zda remake ze mě dokáže vymáčknout to samé. Blíží se také remake Resident Evilu 4. Tento díl sice již na PC vyšel, ale port byl natolik otřesný, že se nedal hrát. Doufám, že reparát dopadne o poznání lépe. Dále se těším na The Last of Us Part I pro PC. O této hře každý říká jen to nejlepší a proto by byla ostuda ji nezkusit. Zvláště když je za dveřmi i stejnojmenný seriál.
Výtečně vypadá návrat legendy Baldur's Gate 3. RPG ze staré školy snad ani nemůže zklamat. Ze žánru strategií bych vypíchnul další návrat staré dobré značky, jmenovitě jde o Homeworld 3. U předchůdců mě bavila svíravá atmosféra prázdného vesmíru a svět připomínající Dunu. Snad se dočkám toho samého i u tohoto dílu. Svou předělávku si snad již konečně vyslouží i stařičký System Shock, u čehož též nehodlám chybět.
Jedno je však jisté, i rok 2023 toho nabídne mnoho a hráči se rozhodně mají na co těšit. A to je dobře.
Pokračování 3 / 4
Matouš Sychra - I indie produkce má stále co nabídnout
Na začátku letošního roku jsem si jako ostatně každý rok dal předsevzetí. Tentokrát se netýkalo tradičně sportu, jídla, čtení, ale dal jsem si předsevzetí herní. Rozhodl jsem se zaměřit na indie tituly, nebo obecně tituly od menších studií, ať už letošní, či z předchozích let. Také jsem samozřejmě doháněl resty z minulých let.
Jako první jsem se vydal na cestu sérií We Were Here. Jedná se o kooperativní hru plnou puzzlů a hádanek. Oproti jiným hrám vyniká tím, že spolupráce je nezbytná na opravdu vysoké úrovni. Komunikace s vaším herním partnerem musí být přesná a zaměřená na všelijaké maličkosti a na první pohled nepodstatné věci. Jakmile překonáte úvodní zápolení, hra vás zabaví na dlouhé hodiny.
Další indie hra, které jsem se věnoval, byla Arise: A Simple Story. Spíše relaxační hra s hezkým příběhem, která se hodí k uvolnění po těžkém dni. Blue Fire byla hra, na kterou jsem narazil úplnou náhodou. Líbilo se mi, jak vypadala, a tak jsem se do ní pustil. Soulsovka s prvky plošinovky na mě zanechala dojem a můžu doporučit každému. Moje nejoblíbenější indie hra za letošek byla rozhodně Sifu. Skvělý soubojový systém s unikátními prvky a hezkou grafikou. Jednoduše si mě Sifu získal.
K mému udivení jsem při projíždění knihovny zjistil, že jsem do této chvíle nedohrál Assassin's Creed Valhalla. A tak jsem zkusil dokončit, co jsem dříve započal. K mému zklamání mě znovu hra moc neoslovila, a tak jsem si opustil skoro na stejném místě, kde jsem ji znovu zapl. To stejné se ale nedalo říct o jedné z nejlepších letošních her A Plague Tale: Requiem. Byl jsem pohlcen na začátku a vyplivnut na konci, kde mi po dohrání nezbývalo nic jiného, než si lehnout do postele a brečet, že už je to za mnou.
Moje každoroční tradice zahrnuje hraní Red Dead Redemption 2, kdy si připomínám, jak úžasné je být součástí společnosti, která dokáže vytvořit něco tak úžasného. Hra, ke které se rád vracím, i když je pouze rok stará, je It Takes Two. S kamarádem, či přítelkyní hrou prolétneme za víkend a vždy si říkáme, kdy už studio Hazelight vydají další kooperativní pecku.
Jakožto velký fanoušek Star Wars se už nemůžu dočkat příštího roku, kdy se budu moci znovu dostat do kůže Cala Kestise a užít si další díl nejlepší herní adaptace Star Wars. Nemůžu opomenout ani Hogwarts Legacy, od kterého mám velké očekávání a těším se, co přinese.
Pokračování 4 / 4
Michal Polok - Velké tituly i trocha seriálů
Letošní rok byl pro mě poměrně náročný v rovině osobní, a tak nezbyl čas na všechny hry a seriály, které bych rád hrál, respektive viděl. Kromě her jsem rovněž vášnivým konzumentem televizních sérií všech žánrů. Pokud bych měl ale vypíchnout tu jednu jedinou letošní hru, která ve mně zanechala nejhlubší zářez, bude to určitě Elden Ring. Ano, já vím, je to další souls hra, ohníčky, brutální obtížnost, nikdo vás nenasměruje, chybí quest log nebo alespoň jasnější směr cesty. Však stejný systém se v těchto hrách opakuje od samého začátku.
Chtěl bych podotknout, že zvedám varovný prst a příště chceme nějakou změnu, jinak nebudou desítky. Co mě ale uhranulo na Elden Ringu, je umělecký styl této hry a nemluvím pouze o přírodě a architektuře. Mám na mysli zejména nepřátelé a nejlepší souboje s bossy, jaké jsem kdy zažil. Dejte už proboha někdo Oscara tomu géniovi, který vymýšlí a designuje hlavní zlosyny u Fromáků.
Na druhé straně žánrového spektra jsou mé oblíbené sportovní a závodní hry. Vyšlo Gran Turismo 7 a bylo to dobré, víc než dobré. Modely aut na úrovní nerozlišitelných od reálných vozů, náročný, ale zábavný jízdní model, kampaň sice o něco kratší, ale autoři průběžně přidávají další obsah a i původní nevybalancovaný obchodní systém je zdá se již v pořádku. Musím rovněž pochválit letošní FIFU. Na next-gen konzolích funguje nový systém pohybu hráče HyperMotion2 výborně. EA se povedlo vytvořit velmi variabilní mix typologicky odlišných hráčů, kteří jsou nyní více použitelní, než tomu bylo třeba v minulých ročnících. A s troškou šikovnosti se dá vytvořit jedenáctku na vysoké úrovní bez nutnosti velkých investic, tedy kromě té časové investice, ale to mají všechny hry shodné.
Vyložené herní zklamání jsem letos nezažil. Spíše mě mrzí, že v nejbližší době nenajdu čas na úžasné pokračování God of War Ragnarök nebo Horizon Forbidden West. Rovněž mé sentimentální srdce občas zatouží prohnat staré kosti mého statečného Taurena v novém datadisku Dragonflight k WoW. To se už bohužel nestane, jedině, že bych přišel na metodu jak bez následku omezit kompletně spánek.
Jak jsem již zmiňoval dříve, mojí vášní jsou rovněž seriály. U mě vede Rod Draka, v těsném závěsu Prsteny moci. Ano já vím, chyb a přešlapů má ten seriál víc než dost, ale jako Tolkienolog amatér jsem tento počin sledoval s radostí a myšlenkou, že možná dalších několik let jiné snímky ze Středozemě neuvidíme . Tvůrce seriálu Patrick McKay v rozhovoru pro hollywoodreporter.com naznačil, že dokončení další sezóny může trvat „několik let“.
Za zmínku rovněž stojí nové příhody lehce morbidní Wednesday Addamsové. Hlavní hrdince tato role padla jak ušitá a kupodivu se i našel talentovaný scenárista. Jaká to vzácnost v nekonečně politicky korektních hlubinách Netflixu. A když už jsme nakousl ty více drastické seriály, doporučuji shlédnout příběh Jeffryeho Dahmera, sériového vraha s nevinnou tváří. Pokoukání je to nepříjemné a divák odchází opravdu s pocitem, že snad už nic horšího se v lidské bytosti nemůže najít. Než si pak pustí dokument o dalším sériovém vrahovi Johnu Gacym, celým názvem Rozhovory s vrahem: Výpověď Johna Gacyho. Možná lehce brutální a nepříjemná podívaná před Vánoci, ale jako protiváha léty opakujícím se pohádkám, vřele doporučuji.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně