V druhém díle seriálu o tom, jak (ne)psat, se podíváme na zoubek Skinnyho recenzi na zdařilou hříčku obsaženou v evropském balení Nintenda Wii. Na hodnocení si tentokrát našel chvíli šéfredaktor Doupěte David Sláma - a vy klidně přidejte názor svůj, nebo rovnou pošlete na fórum svoji recenzi.
Autor: Skinny
Zdroj: http://forum.doupe.cz/viewtopic.php?p=182163#182163
WiiSports
Tak a je to tady. Dne 8. 12. 2006 po úmorném čekání dorazilo Nintendo Wii i do Evropy a nezapomnělo se ani na Českou Republiku. A jelikož si Evropa počkalo o něco déle než Japonsko a Severní Amerika, připravilo si Nintendo malý (avšak příjemný) dárek pro každého Evropana, jenž si zakoupí balení s Wii. Tím dárkem je hra WiiSports.
WiiSports je kompilací pěti sportovních odvětví: tenisu, baseballu, golfu, bowlingu a boxu. Nyní přišel čas podívat se, zda jde skutečně o plnohodnotnou hru nebo o pouhý marketingový tah kvůli lepší prodejnosti konzole.
Tenis
Začněme tenisem. Otravným, naštěstí však krátkým, klikáním se prokoušete až na kurt. Postavička drží v ruce tenisovou raketu a čeká na vaše povely. Jako na skutečném kurtu švihnete ovladačem vzhůru coby nadhoz, další švih, tentokrát vpřed, pošle míček na stranu protihráče. Můžete ovlivňovat jak umístění, tak rotaci i rychlost toho kulatého nesmyslu. Postavičky se po hřišti prohánějí automaticky a na vás je tudíž "pouhé" odpalování míčků. Bohužel, pokud jste sami, tolik zábavy si neužijete, ty pravé orgie nastávají teprve při multiplayeru. Přesto se jedná o jednu z těch lepších (mini)her, které WiiSports nabízejí.
Baseball
Další na řadě je baseball. V něm budete zastávat hned 2 pozice- pálkaře a nadhazovače, které se střídají. Hned na rovinu prozradím, že se dle mého názoru jedná o nejhůře zpracovaný sport z celé kompilace. Odpalování je zprvu zábavné, po nějaké době, kdy budete mrskat jeden homerun za druhým, se ale budete sami sebe ptát, zda to není trochu málo. Nadhazování je obsahově ještě chudší- stačí švihnout wii-motem vpřed a panáček provede hod (dalšími tlačítky pak ovlivňujete rotace míčku). Na rychlosti ani tak nezáleží. Protihráč většinou buď odpálí nebo se nechá vy-strike-ovat a je jedno, jak rychle míček letěl.
Golf
Golf- jedná se rozhodně o nejlepší a zároveň nejkomplexnější hru ze všech. K dispozici máte hned 9 jamek, na kterých budete předvádět své umění. Wii-mote držíte jako golfovou hůl a stejně jako v reálu, i zde záleží na tom, jakou silou "holí" švihnete. Když udeříte málo, budete se k jamce plahočit a ztratíte zbytečné odpaly, naopak pokud máchnete vší silou, míček získá nechtěnou faleš. Zákeřným nepřítelem se stane vítr. Jediný špatný odhad a dobrý výsledek je tatam.
O výběr hole se stará počítač, vy se jen bavíte. Musíte se naučit dokonale číst terén, jen tak máte šanci zahrávat údery pod PAR.
Bowling
Čtvrtým sportem je bowling. Máte k dispozici jednu vlastní dráhu a vaším úkolem nebude samozřejmě nic jiného, než zahrát čistou hru, nebo alespoň shodit co největší množství kuželek. Teprve až se vám podaří zahrát všech deset striků v řadě, můžete si říct "jsem opravdový borec:-)". Pomocí jediného tlačítka můžete kouli přidávat rotaci či faleš. Po nějaké době budou striky vaším každodenním chlebem, a tak bowling ztratí svůj původní šmrnc, avšak jistě se k němu budete rádi vracet.
Box
Pátým a zároveň posledním sportem je box. Ten jako jediný využívá obou Wii ovladačů- jak wii-mote tak nunchaku. Jedná se o poměrně zdařilé převedení tohoto krvavého sportovního odvětví do herní podoby. Ovladače držíte klasicky, jako boxerské rukavice a usilovným mácháním je uvádíte do pohybu. Nejprve jsou soupeři vyloženě "lemplové" a porazí je i vaše dávno pohřbené horské kolo, později se přitvrdí a na řadu přijde i důmyslné krytí následované rychlými výpady vpřed. Háky, podpásovky anebo rány takříkajíc "na kule" jistě přijdou vhod.
Tak a to je vše, vážení. WiiSports jsou poměrně zdařilou sportovní hrou. Jejich nevýhodou je životnost pohybující se kolem 10 hodin (a to už budete opravdový profík:- )). Až vás přestane hraní bavit, můžete si zkusit změřit svůj věk na základě informací získaných z hraní. Není nad to smát se vašemu adolescentnímu bratrovi, že podle hry je šedesátiletý stařík:- ) atp. Hra je přibalena ke konzoli "zdarma", za což si Nintendo zaslouží obrovskou poklonu. Jen tak dál.
| Světlé stránky hry |
- nový přítup k hraní
- nulová cena
- spousta zábavy, hlavně v multiplayeru
|
| Temné stránky hry |
- singleplayer brzo přestane bavit
- nevýrazná zvuková stránka
|
David Sláma hodnotí
Skinnyho recenze Wii Sports se na doupěcím fóru setkala s pozitivním ohlasem a ani se tomu příliš nedivím. Začnu-li hodnotit text jako celek, pak jistě nikoho neurazím, když řeknu, že jde o povedené dílko, kterému se takřka úplně vyhýbají větší nešvary.
Současně jde prakticky o čistě popisný text, jen místy oživený někdy více, někdy méně zábavnými slovními obraty. To rozhodně není na škodu – jednou z největších chyb začínajících autorů je snaha o vytvoření perfektně stylové recenze, v nejhorším případě po vzoru některého oblíbeného autora. V takovém případě je „suchý“ styl nejlepším řešením; navíc popisné texty rozhodně nejsou něčím podřadným, nehledě na jednoduchý fakt, že jsou posledních několik let u čtenářů oblíbenější, než (pseudo)umělecká díla, jaká pamatujeme z dob začátků tištěných časopisů u nás.
Skinnyho recenze obsahuje důležitou věc, a to vnitřní logické členění – není nic horšího, než když autor skáče z jednoho herního aspektu na druhý, ideálně navíc ještě třeba i v jednom odstavci. Na druhé straně tady bylo promyšlení struktury textu snadné: úvod, jednotlivé sporty, závěr. Škoda jen, že Skinnyho ke konci nenapadlo zhodnotit i audiovizuální zpracování Wii Sports, jen mezi temnými stránkami zmínil nevýrazné zvuky.
Po gramatické stránce je na tom recenze vcelku dobře, občasné chyby v čárkách dělá prakticky každý, kdo už nějakou dobu profesionálně nepíše, další chyby jsou spíše dílčího charakteru. Přesto by možná bylo dobré, aby autor věděl, jak se píše jeho vlast (žijeme v České republice, s velkým R se setkáme jen v cizích jazycích ;o)), či že druhé části ovladače Wii se říká nunchak, nikoli nunchaku. Úsměv na tváři pak vzbudí zbytečně kouskované „vy-strike-ovat“ místo „vystrikeovat“ nebo třeba to, že „dobrý výsledek je tatam“, kde by pochopitelně mělo být „ten tam“, jak si napůl správě všimnul už SCobra na fóru (napů proto, že správně tam patří ještě mezera).
Skinny se však nevyhnul ani zbytečným větám, o nichž mluvil už minule Martin. Čtenář není natvrdlý, je mu jasné, že „na začátku hry čekají první protivníci“ (jak Martin rád dává za příklad), stejně jako že u tenisu na kurtě „postavička drží raketu a čeká na vaše pokyny“ (jak píše Skinny). Překlep ve světlých stránkách hry už je pak jenom třešinkou na dortu pro rýpaly. Celkově mě ovšem Skinnyho recenze přišla čtivá a poměrně zdařilá – co myslíte vy?