Arkádové střílečky nejsou na PC zrovna obvyklým herním žánrem. Právě do této škatulky však v této době přibude titul House of the Dead 2, který prapůvodně pochází z herních automatů, kde úspěšně obíral mnohé z nás o drahocenné penízky. Není navíc tajemstvím, že převod her původně určených pro automaty na PC většinou končí fiaskem…
Žánr: arkádová střílečka
Minimum: Pentium II 300 MHz, 32 MB RAM, Windows
Doporučeno: Pentium II 350, 64 MB RAM
3D: ano
Multiplayer: ano
Výrobce: Sega
Distributor: Sega
Arkádové střílečky nejsou na PC zrovna obvyklým herním žánrem. Právě do této škatulky však v této době přibude titul House of the Dead 2, který prapůvodně pochází z herních automatů, kde úspěšně obíral mnohé z nás o drahocenné penízky. Není navíc tajemstvím, že převod her původně určených pro automaty na PC většinou končí fiaskem…
Nestává se příliš často, aby se klasická automatová hra vypracovala až na titul publikovaný na některé z profesionálních herních platforem. Je to pochopitelné, protože předělání původně na automaty zaměřených her tvůrci většinou zavrhují a pokud už se tak rozhodnou, bývá to většinou u opravdu kvalitních a na automatech značně „vydělávajících“ pařbách. A ptáte se tedy, jestli toto „pravidlo“ sedí i na titul o němž bude dnes řeč a jehož základy byly opravdu položeny na těch hrajících mašinkách vyskytujících se dnes již snad v každém baru či hospodě? Odpověď najdete dále v recenzi…
Jak jste se již dozvěděli, hra House of the Dead 2 pochází původně z automatů. A o co v ní vlastně jde? Nacházíte se v kůži záhadného agenta Jamese (příjmení bohužel zůstalo zahaleno tajemstvím :-), který musí zachránit svět před tisíci zombíků a jinou havětí, kteří se snaží vyhladit lidskou rasu. Příběh není nikterak rozmanitý a byť vychází ze zastaralého systému „záchrany světa“, neubírá ani trochu na originalitě celé hry. Ta totiž vězí úplně jinde.
Protože je hra opravdu předělána z automatů, je to pochopitelně poznat i na jejím ovládání. To bylo původně vytvořeno pro pistoli, kterou jste všechnu tu nepřátelskou hnusotu stříleli. Stejný systém ovládání byl zvolen i u verze pro Dreamcast, která vyšla před několika měsíci, pro PC je však tento systém pochopitelně nevyhovující. Navíc dokáže pistoli perfektně nahradit všemi milovníky konzolí zatracovanou (a všemi hráči PC milovanou :-) myší. Myš je hlavní a zároveň poslední věcí, kterou k ovládání hry potřebujete (pokud nepočítám nějaký ten stisk na klávesnici kvůli spuštění, zapauzování či ukončení). Vše je dáno tím, že je hra stavěna na podobném konceptu, jako myslím většině z vás známý titul Virtua Cop. Nestaráte se tedy o váš pohyb, ale naopak pouze a jedině o střelbu. Vše ostatní je za vás automaticky uděláno, což je na jedné straně příjemné, ale na druhé straně i poněkud zvláštní a někomu to třeba i odebere pocit plného prožitku ze hraní. Nebylo by od autorů samozřejmě moc chytré, kdyby jste nemohli ani z části svůj následný pohyb ovlivňovat. Ovlivňovat směr hry můžete právě zabíjením zombíků a zachraňovaním lidí. Pokud například nějakého člověka nezachráníte, nemusí vám sdělit zajímavou informaci zrychlující další pohyb a tak jste nuceni dojít k vytouženému cíli oklikou. Nebo pokud vám nebezpečný zombík po první přestřelce uteče, může vás navést do daleko nebezpečnějšího místa než jakým byste se vydali obvykle. Cest jak dokončit hru a tedy i každou misi je hned několik a díky tomu vše hned tak neomrzí. Pokud ji totiž dohrajete, můžete se zabavit zjišťováním dalších cest k jejímu úspěšnému dokončení.
Hlavní protivníci |
Judgment – první boss, nacházející se na konci první ze šesti misi. Nesnažte se však zabít přímo jeho, protože se jedná pouze o mechanického robota. Ovládá ho lítající příšera, která se pohybuje v boji kolem vás. Právě jejím zabitím zničíte i robota. Obtížnost – 5/10. Hierophant – druhý z bossů. Jeho domovinou je voda. Slabé místo má v oblasti hrudníku – přesněji, pod svalovinou, která se čas od času otevře a dá vám tak možnost soupeři ubrat něco na životech. Nepříjemné jsou jeho vzdušné útoky, zde je potřeba se trefit do odkrytého hrudníku hned napoprvé. Obtížnost – 5/10.
Tower – „Věž“ je vlastně šestihlavý had. Jeho slabinou je tlama, pouze však v případě, že ji má otevřenou (typicky tehdy, pokud na vás útočí). Nejsilnější je hlava prostřední – po zničeních všech okolních pak následuje ještě další souboj proti ní. Obtížnost – 6/10.
Strength – odporný chlapík s motorovou pilou. Setkáte se s ním ve čtvrté misi. Zabít se dá pouze střelami do hlavy, kterou má však dobře krytou motorovou pilou, takže to není zrovna jednoduché. Obtížnost – 7/10.
Magician – předposlední boss a zároveň jeden z nejtužších. Obzvlášťě pozorní buďte proti jeho rychlým nájezdům, střely které vysílá z dálky se dají v pohodě sestřelit. Slabinou jsou tři místa na těle, která nejsou pokryta pancéřováním – konkrétně je vše vidět na obrázku. Obtížnost – 9/10.
Emperor – finální příšera samozřejmě na samém konci hry. Má schopnost vyvolat kteréhokoliv z předchozích bossů, kteří se nacházejí ve hře. Jeho jedinou slabinou je srdce, které se pochopitelně nachází uprostřed hrudníku. Obtížnost – 10/10.
|
House of the Dead 2 nabízí hned 4 herní módy. První, Training mód, je primárně určen pro váš trénink a můžete si v něm natrénovat strategii boje proti jednotlivých monstrům (trénujete také přesnost a rychlost střelby, přičemž zvládnutí obojího má hlavně v pozdějších fázích hry cenu zlata). Druhý mód vám umožňuje zabojovat si s bossy, kteří se nacházejí na konci každé mise. Bossové jako takoví nejsou rozhodně stereotypní a na každého platí opravdu jiná taktika (více o nich najdete na konci této recenze). Proto se vám může poměrně často stát, že než přijdete na způsob, jak toho kterého oddělat, ležíte na zemi v kaluži krve. Poslední dva módy, které hra nabízí, už jsou určeny pro pořádnou akci – konkrétně je to Arcade a Original mód. Oba jsou až na pár drobností prakticky totožné, ale i přes malé rozdíly rozhodně stojí za to zahrát si oba. Každý má totiž něco do sebe a každý je těžší z jiného hlediska.
Nemálo z vás jistě bude zajímat, jak je na tom grafická stránka hry. Jak už bylo několikrát zmíněno, vše je převzato z automatů a tyhle mašinky na tom nebývají co se týče grafiky tak dobře, jako jejich konzoloví či PC přátelé. Druhý problém tkví v tom, že předěláním původní grafiky hra často ztrácí na přehlednosti a tudíž hratelnosti a tak se z poměrně kvalitního originálu stane malomocný příbuzný. To naštěstí není případ titulu House of the Dead 2. Grafika je nápaditá a opravdu přehledná, takže se vám takřka nemůže stát, že byste něco důležitého přehlédli či na něco dokonce zapomněli. Rýpalové budou sice mít jistojistě ke grafickému zpracování své výhrady, ale ke hře House of the Dead 2 se hodí a těžko si dovedu představit, že by byla použita grafika jiná, modernější. Od zvuku a hudby ve hře nečekejte žádné zázraky, důraz byl přece jenom kladen na hratelnost a takový je i výsledek (pokud by měla někoho absence pořádné hudby a zvuků odradit, je to rozhodně škoda – na ty se tu opravdu nehraje a zaručuji vám, že vás v průběhu hry hudba ani zvuky nebudou zajímat).
Světlé stránky hry | Temné stránky hry |
- zábavná a příjemná hra na odreagování
- hratelnost
- spousta nápaditých nepřátel
- zvolený způsob ovládání
- možnost hrát ve dvou
| - zvolený způsob ovládání
- nepřináší nic nového oproti prvnímu dílu
- příběh mohl být propracovanější
|
Nemohu opomenout se zmínit o systému ukládání. Jak jistě každý ví, u automatových her něco jako “save” neexistuje a nikdy neexistovalo a je jenom dobře, že autoři vypustili ukládání i u PC verze. Ta totiž neoplývá nikterak velkou obtížností a tak dohrát ji nebude pro většinu hráčů až tak velký problém. Navíc, co může být lepšího než dohrát vše na jeden velký zátah – nic lepšího si nedovedu představit (i když možná ano :-). Potěšující také je, že hru je možno hrát ve dvou hráčích na jednom PC. Právě souboje “ve dvou proti monstrům” jsou mnohdy daleko zajímavější a tak si je rozhodně nenechte uniknout. Ještě se v souvislosti s nimi musím zmínit o jedné zajímavosti. Pokud je někdo z dvojice hrajících vyřazen, objeví se na jeho dolním kraji obrazovky místo údajů o zbylém kreditu, nábojích a životech, pěkná větička vybízející vás k vhození dalších peněz. Inu, nějaké pozůstatky z automatů tu přece jenom zbyly :-).
Zombíci ani v druhém dílu nezklamali a opět přicházejí v podobě kvalitní arkádové střílečky. Společnost Sega ukázala, že převést hru mezi jednotlivými herními platformami (no, nevím jestli mohu nazvat automat herní platformou, ale budiž :-) nemusí být nutně “překážkou”, ale někdy možná naopak i výhodou. House of the Dead 2 tedy nezbývá než doporučit – je to skvělá hra na odreagování s výbornou hratelností a dobrým zpracováním.
P.S.: Jistě si každý z vás všiml na konci názvu hry té nenápadné dvoječky. Je to dáno tím, že House of the Dead 2 je opravdu již druhým dílem této série. Protože však na Doupěti první díl nebyl recenzován, věnoval jsem větší pozornost hře jako takové než jejímu porovnání s prvním dílem. Pravdou pravdoucí ovšem je, že změn druhý díl nepřinesl mnoho a to se tak jedním bodíkem projevilo i v konečném hodnocení.
 | Grafika: 7/10 |
Zvuky: 5/10 |
Hudba: 5/10 |
Hratelnost: 8/10 |
Druhý díl se od prvního sice příliš neliší, ale i tak se jedná bezpochyby o nápaditou arkádovou střílečku na dlouhé podzimní večery. |
Celkové hodnocení: 7/10 |