Z návratu Borderlands jsem měl trochu obavy. Poslední díly jen opakovaly zavedené herní mechanismy a grafický styl a žádné velké změny se nekonaly. Důsledkem byl stereotyp, který v posledku až odrazoval od dalšího hraní. Jsou tak Borderlands 4 jen další známkou úpadku značky nebo startem do nové éry?
Abych si hru mohl osahat, cestoval jsem do mnichovského sídla Take-Two, kde jsem si po krátké prezentaci nový díl této série zahrál. První dojmy byly klasicky borderlandovské. Na výběr jsme měli mezi dvěma vault huntery, Rafem, high tech vojákem s exoskeletem, a Vex, která oplývá speciálními schopnostmi Sirén.
Vybral jsem si Vex a rovnou se vrhl do víru dění. První spíše kosmetickou změnou je, že se neobjevíte na Pandoře a dalších mnoha planetách, ale na fungl novém světě jménem Kairos. Jinak se ale na první pohled nic moc nemění. Grafický styl zůstává stejný, jako v celé sérii. Změnil se však engine, čtyřka běží na Unreal Engine 5. Což s sebou přináší jednu velkou výhodu, a to nulové nahrávací časy mezi lokacemi. Ať se vydáte kamkoli, žádné načítání vás brzdit nebude.
Hratelnost je také na první pohled stejná jako u předchůdců. Prostě se svými zbraněmi kosíte hordy různorodých nepřátel. Po chvilce si ale všimnete dílčích rozdílů. Tvůrci se více soustředí na využívání prostředí. Krom klasických výbušných barelů se můžete v mžiku přitáhnout k různým vysoko položeným úchytům. Tím například přeskočíte své soky a vpadnete jim do zad. Jindy si vypomůžete šplhem. Přitáhnout si můžete i různá výbušná zařízení a následně je hodit na nic netušící nebožáky.
Více variant máte také co se pohybu týče. Díky jakémusi jet-packu můžete slétat z velkých výšek. Dvojité skoky vás zase přesunou na jinak nedostupné vyvýšeniny. Samozřejmě nesmí chybět ani skluzy nebo různé druhy úskoků. Tyto pohyby pak přináší přeci jen větší variabilitu bojů, což bylo víc než potřeba. Vyhýbat se kulkám nebo raketám tak nikdy nebylo snazší.
Trochu jinak fungují také granáty, potažmo těžké zbraně. Ty mají samostatný slot a lze je používat vždy jen po uplynutí potřebného času. Zato jsou mnohem účinnější a použitelnější než kdy dříve. Navíc jsou i dosti efektní. V pozdějších fázích hry se vám dostane do rukou řádně destruktivní arzenál, který když dokážete využít na maximum, sestřelíte i ty nejtvrdší protivníky. Změn doznalo i léčení. Nyní můžete medkit použít kdykoli během akce. Žádné otevírání inventáře. Akce je tak plynulejší a frenetičtější.
Klasických zbraní i tentokrát dostanete do rukou obrovské množství. Novinkou je, že je možné každý kvér dále všemožně vylepšovat pomocí jednotlivých součástek. Není problém vyměnit hlaveň za jinou, využít lepší pažbu, zásobník a mnoho a mnoho dalšího. V hratelné ukázce jsem tento prvek bohužel neměl šanci vyzkoušet, ale rozhodně to zní jako zajímavý nápad, který vám umožní sestavit si zbraň přesně dle vašich preferencí.
Každá z postav má 4 sloty na zbraně a díky omezeným zásobníkům je budete muset neustále točit. Rozhodně si nevystačíte s jednou jedinou zbraní. To opět dělá hru variabilnější a prohozením kvéru musíte uzpůsobit i styl vašeho boje. Když už mluvíme o arzenálu, ten sestává z všemožných i nemožných typů a variací. Jsou zde pistole a revolvery, lehké samopaly, útočné a odstřelovací pušky, energetické zbraně, brokovnice a již zmíněné granáty a raketomety. Vše s různými efekty, bonusy a pestrobarevným vizuálem. Každý si tak najde své oblíbence.
Prostředí působilo zajímavě, ale na druhou stranu jsem viděl jen jeden ze 4 regionů a jeden vault. Jestli bude mapa dostatečně členitá, různorodá, a hlavně plná zábavného obsahu, zůstává otázkou. Pravdou je, že při průzkumu jsem narážel na spoustu zajímavých a náhodných setkání a rozličné bonusové a vedlejší mise. Není problém narazit na tajuplnou jeskyni nebo zdánlivě opuštěnou vojenskou základnu, které je možné projít a nalézt zde unikátní zbroj či narazit na různá tajemství a nepovinné úkoly.
K cestování vám opět slouží nejrůznější vozítka, která si můžete libovolně zhmotnit kdekoli a kdykoli. Samozřejmě je tím myšleno v otevřeném terénu. Vozidel by mělo být opět poměrně značné množství. Od rychlých kluzáků po obrněné monstrózní kolosy.
Co mě zaujalo, byl důraz na levelování postav a na aktivní i pasivní využívání skillů. Kolem mnou vybrané Vex pobíhá veselý kočičí společník, jehož můžete dále upgradovat, díky čemuž se z něj stane dost smrtící stvoření. Nemáte rádi kočky? Nevadí, stačí investovat bodíky do jiných schopností, jako je dočasné vytvoření klonů vašeho hrdiny, jež sestřelí všechny soupeře v okolí. Každá postava tak má své unikátní dovednosti rozdělené do několika pestrých větví a je opět na vás, jaký způsob boje budete preferovat.
Co mi z hratelné ukázky, která trvala plus mínus tři hodinky, naopak přišlo slabé, byl příběh. Ten se držel dost ohraného schématu. Je zde arcipadouch, totalitní vládce nad planetou, který ovládá všechny a všechno. Prostě dost šablonovitý zloduch. Vy a vaši druzi ve zbrani rozdmýcháváte chaos a plamen revoluce, který by zlouna měl smést z povrchu zemského. Snažíte se přesvědčit rozličné frakce, aby se k vašemu svatému boji připojily a po cestě získáváte stále mocnější a mocnější zbraně a technologie.
Uvidíme, jak to bude ve finále vypadat. Zda bude příběh přeci jen překvapivější, méně jednoznačný a s nějakými překvapivými zvraty. První náčrt ale rozhodně nepřesvědčil. Ale jak píši výše, z hry jsem viděl jen několik málo hodin, takže těžko soudit.
Celkově jsem byl ale z hratelné ukázky mile překvapen. Očekával jsem „jen“ více toho samého. Jen další rozšíření již trochu vyčpělého univerza. A přesně to jsem i dostal. Na druhou stranu přibylo dost zajímavých a promyšlených prvků. Hra je tak pro znalce předchozích dílů stále dost povědomá, kdy se vracíte do tuze známých a oblíbených (možná i trochu ohraných) kulis bláznivého fikčního světa. Aby vás následně překvapila mnoha novými detaily a jednotlivostmi, které vám hraní zpestří.
Z ukázky bylo patrné, že tvůrci se snaží na fungující jádro nanést nové a nové herní prvky, které budou hráče bavit a které hraní zpříjemní a dodají mu punc něčeho nového a v sérii neviděného. Vše je promyšleno do detailů tak, aby to jako celek dávalo smysl, šlo cestou příjemné evoluce, ale stále ctilo své předchůdce. Takovouto oddanost originálu a zároveň kreativitu je vždy moc příjemné vidět.
Otázkou je, zda to bude stačit. Dost záleží i na tom, jak se vývojáři popasují s herním obsahem. Zda bude dost úkolů a zajímavých činností a dost míst k průzkumu. A hlavně, zda hlavní i vedlejší úkoly budou dost pestré a originální, nebo se jen budou motat v klasickém kruhu typu přines to a to a zabij toho a toho. Samotné příjemné a zábavné střílení stačit nebude. Protože to jsme tu již měli v předchozích dílech mnohokrát. Což by dnes už žádné velké davy o koupi nové epizody Borderlands úplně nepřesvědčilo.