Ač teprve nedávno vyšla v předběžném přístupu, tipuji, a dle prvních ohlasů je tomu opravdu tak, že titul No Rest for the Wicked rozdělí hráče do dvou nesmiřitelných táborů. Jedni budou hru adorovat, až fanaticky uctívat a nedají na ni dopustit. Druhá část ji šmahem ruky zhnuseně po pár hodinách vypne, odinstaluje a bude nad ní dštít oheň a síru. No Rest for the Wicked je totiž hrou rozporuplnou. Nesnaží se jít hráčům na ruku, nic jim neusnadňuje a hlavně, dá vám pořádně zabrat. Hráči s menší trpělivostí a ti, kteří hledají spíše odpočinkovější formu zábavy, budou po právu zhnuseni. Ti, co hledají výzvu, vyžívají se v neustálém překonávání vlastních mezí, případně masochisté, budou výskat nadšením.
Otázkou je, do jaké skupiny patříte vy. Pokud do té první, můžete s klidem přestat číst a poohlédnout se po hře jiné. Pokud však patříte do okruhu druhého, pak byste měli zbystřit. Po pravdě, soulslike hry úplně nevyhledávám, ač jejich svéráznou poetiku i popularitu chápu. Přesto musím uznat, že mě No Rest for the Wicked připoutal k obrazovce, a to hlavně díky své ponuré atmosféře, dospělému příběhu a skvěle napsaným postavám.
O čem tedy titul vypráví? Ocitneme se v kůži legendárního bojovníka, který je vyslán na tajuplný ostrov sužovaný temnými a hrozivými silami, jež jeho obyvatele mění v krvelačná monstra. Vy máte celému problému přijít na kloub, porazit zlovolné síly a navrátit na ostrov klid a mír. Samozřejmě to nebude jen tak. Do všeho se připlete i mladý ambiciózní král, inkvizice a spousta dalších frakcí a nečekaných událostí.
Z toho, co jsem měl možnost vidět, je důraz na příběh dost velký. Na své pouti potkáte množství zajímavých a unikátních postav, které vám rozhodně nebudou lhostejné. Zároveň tyto NPC nejsou vůbec jednoznačné, naopak spolu s vámi prochází vývojem, z padouchů se stávají hrdinové a naopak. Jejich motivace jsou různorodé, jejich chování věrohodné. K autenticitě a hloubce zážitku přispívá i lehce netradiční umělecké zpracování. Postavy tak vzdáleně připomínají stylizované manga postavičky, přesto jsou ale říznuté i jakousi středověkou evropskou ponurostí.
Celkově je výtvarný styl, kterým hra oplývá, dost chytlavý a zajímavý. Atmosféra je hutná a hráči dělá radost nořit se hlouběji a hlouběji do zdejšího propracovaného světa. Dle mého jsou právě tyto artikly tím nejzajímavějším, co No Rest for the Wicked nabízí.
Samotný gameplay pak na první pohled nejvíce připomíná právě Diablo IV a podobné hry. Hlavní postavičku sledujeme z výšky. Bojujeme proti rozličným zlounům, bossům apod. Objevujeme nová a nová zákoutí herní mapy. Sbíráme předměty, výstroj a také zkušenosti. Za ně vylepšujeme svou postavičku. Jenže samotný soubojový systém je zde mnohem více propracovaný. A nepřátelé jsou daleko více smrtící a hroziví.
I ten nejobyčejnější bandita vám může slušně zavařit. A bossové? To je příběh sám o sobě. Prvního bosse, jež se objeví nedlouho po začátku, jsem udolal snad na patnáctý pokus. Tady zkrátka nejde o klasický clickfest, s tímto přístupem se daleko nedostanete. Pokud chcete přežít, musíte si dost důkladně osvojit všechny schopnosti vašeho hrdiny. Krom klasických úderů, rychlých ale slabých, či silných ale pomalých, jsou zde i kotouly a úskoky do stran, ale též vykrývání úderů. Právě toto vykrývání je nutné si osvojit. Jde o tlačítko, které je možné ve správný čas zmáčknout a tím nejen, že se vyhnete soupeřově úderu, ale též ho na krátkou dobu rozhodíte a omráčíte.
„Zkrátka nejde o klasický clickfest, s tímto přístupem se daleko nedostanete.“
V tento moment ho můžete několikrát beztrestně udeřit. Problém je, že si užití této schopnosti musíte ideálně načasovat. Okno, kdy ho lze použít, je totiž extrémně krátké. Navíc ne vždy je jasné, kdy ho použít můžete, kdy je příliš pozdě, nebo naopak příliš brzo. U každého protivníka si na správné načasování musíte přijít metodou pokus omyl. Přesto klíčem k přežití je právě toto odrážení. Zvláště pokud bojujete s bossy. Prostým soubojem na férovku, pouze s úskoky do stran, si totiž vystačíte jen těžko.
Navíc mnozí nepřátelé mají poměrně dost životů a jejich útoky jsou často velmi rychlé a hlavně několikanásobné, kdy užívají smrtící a devastující komba. Pokud tak včas neuskočíte prvnímu úderu, zloduch vás sekne klidně dvakrát či třikrát za sebou, což již slušně zamává s vaším zdravím. Souboje jsou tak dost náročné, občas i frustrující, na druhou stranu se, pokud se vám na x-tý pokus povede porazit bosse, dostaví úlevný a opojný pocit zadostiučinění.
V tomto směru tvůrci navazují na své předchozí hry ze série Ori, kde bylo právě přesné načasování vašich akcí v některých pasážích naprosto klíčové. Avšak zde tento herní mechanismus často ženou až do extrému, což mnohým hráčům asi příliš vonět nebude.
K vysoké obtížnosti přispívá i systém léčení. Ten je řešen pomocí pojídání zhotovených pokrmů. Takový pokrm nejdříve musíte připravit na nejbližším ohníčku. K tomu jsou ale zapotřebí suroviny a též musíte znát recept. Najednou si tak můžete uvařit třeba 10 jídel. V boji je pak po zmáčknutí tlačítka můžete použít. Jenže mezi dalšími užitími je nutné chvíli posečkat. Takže pokud vás nepřítel v tomto rozmezí zrube, bídně zhynete. Ať máte jídel v zásobě kolik chcete.
Problémem též je, že pokud vám jídlo dojde a nemáte nasbíráno dost ingrediencí, máte smůlu. Jídlo totiž u obchodníků nekoupíte (tedy zpočátku ano, ale jak se dostanete do města, máte s tím alespoň do jisté chvíle utrum, proto mám jeden tip, co nejdříve zachraňte kuchaře!). Jste tak nuceni pobíhat po již prošlých částech mapy a hledat tuze cenné suroviny. Další složkou obtížnosti je i ukazatel staminy. Jakmile vám stamina dojde, neuděláte ani kotoul do strany, ani neseknete nepřítele. A že tato drahocenná komodita dochází velmi rychle, nemusím asi zdůrazňovat. Toto, plus další maličkosti, jako omezené rychlé cestování, přispívá minimálně v počátcích k vražedné obtížnosti. Ano, jakmile si systém zažijete, budete umírat méně. Jen se obrňte trpělivostí, chvíli to bude trvat.
Co se prostředí týče, to je parádní a členité. Jsou zde chladné pláže, nebezpečné rozvaliny starých měst plné lapků, hluboké lesy, tajuplné jeskyně a mnoho dalšího. Každá část mapy je navíc plná různých skrytých zákoutí, pokladů a náhodných setkání. Zdejší svět je živoucí a nápaditý. Navíc po čase se do již vybitých lokací nepřátelé vrací a objevují se nové výzvy, nová setkání, nové úkoly.
Bohatá je i herní náplň. Krom hlavních úkolů jsou zde samozřejmě i ty vedlejší. Dále lze plnit různé další výzvy či se nechat najmout na zabití rozličných potvor či desperátů. Krom bojů si užijete i sběru surovin. Kopání, kácení či třeba rybaření. Z nasbíraných zdrojů pak můžete opravovat stavby v hlavním městě a tím ho rozvíjet a zpřístupňovat další herní funkce a možnosti.
„Jak už to u titulů v předběžném přístupu bývá, nevyhneme se zde ani chybám či nepříliš dobré optimalizaci.“
Hra tak již nyní nabízí velkou porci obsahu a spoustu činností, kterými zde můžete trávit čas. To vše v zajímavé, i když zatím ne kdo ví jak pohledné, grafice. Jak už to u titulů v předběžném přístupu bývá, nevyhneme se zde ani chybám či nepříliš dobré optimalizaci. Na druhou stranu takřka každý den vycházejí nové menší i větší záplaty, takže je vidět, že tvůrci hráčům naslouchají a snaží se hru neustále vylepšovat. Již brzy by pak měl přibýt i multiplayer, který snad dodá hře další rozměr. Minimálně co se bojů týče.
No Rest for the Wicked tak zatím není dokonalým titulem. Určitě se nějaké ty mechanismy musí ještě poladit. Možná nabídnout několik stupňů obtížnosti či vybalancovat souboje. Také ovládání pomocí klávesnice a myši není zrovna ideálně zpracované. Myší sice útočíte či odrážíte útoky, ale pohybovat se musíte pomocí kláves. Což je trochu krkolomné a mnohokrát se mi stalo, že jsem zbytečně zemřel kvůli pádu z výšky, jelikož jsem minul úzkou římsu či nestačil zastavit před hranou propasti. Nouze také není o záseky o objekty v prostředí či nenadálá úmrtí bez jakékoli zjevné příčiny. Přesto jde o hru návykovou, hlubokou a s výrazným tvůrčím rukopisem, který potěší všechny hledače originálních a nevšedních zážitků. Navíc s velkým potenciálem a příslibem do budoucna. Takto by měl každý poctivý Early Access titul vypadat.