Na vlastní kůži jsme si mohli vyzkoušet nový obsah pro strategii připomínající slavné Heroes of Might and Magic. Navíc jsme si pokecali i s vývojáři, kteří za titulem stojí. Co vše jsme se dozvěděli? A stojí nové DLC za vaši pozornost?
Strategie Songs of Conquest vyšla v květnu tohoto roku, a pokud vám unikla, můžete se mrknout na naši původní recenzi. Od té doby se dostala i na konzole a po nějakém půl roce vychází první větší DLC, které přidává novou hratelnou frakci, mapy, hrdiny, biomy a místa, která lze navštívit. Sami si ho budete moci pořídit od 17. prosince.
Bohužel přídavek neobsahuje novou kampaň pro jednoho hráče, s čímž je potřeba počítat. Naopak nová frakce, která je inspirovaná severskou mytologií, legendami a pohádkami, je rozhodně zajímavá. Jako každý jiný národ má i rod Vanirů své specifické a unikátní stavby, jednotky a hrdiny.
Máme zde Trolla, který na dálku hází kamení. Pak třeba Korphana, který mocnými skoky a svými drápy dokáže rozcupovat nepřátelské lučištníky skryté v zadních liniích. Dále je zde divoké prase drtící soupeře svými kly a mnoho dalšího. Každá jednotka má i svou vylepšenou verzi, která dokáže dost zásadně změnit jak vzhled postaviček, tak samotnou hratelnost.
Popravdě se tento rod stal poměrně rychle asi mým nejoblíbenějším. Jeho zpracování je dost atmosférické, potemnělé, s jakýmisi melancholickými, typicky severskými prvky. Jednotky jsou dost členité a to samé platí i o nových hrdinech, kterých je celkem 9 a opět každý z nich má jinou specializaci či rozličné schopnosti.
Vanir přidává 5 nových map v režimu Conquest plus dvě nové mapky v režimu Challenge. Nový obsah je pak poměrně členitý. Jsou zde mapky malé i velké. V jedné nemáte žádné království a jen se svým trollem sbíráte dostupné jednotky po vaší strastiplné cestě a probojováváte se ke svému cíli.
Jindy naopak městečko máte, ale jen malé, a zbylé jednotky opět spíše nakupujete mimo něj. To přispívá k poměrně svižnému tempu, kdy se snažíte co nejdřív objevit místa, kde lze vojsko nakoupit a tím uzbrojit svého oponenta. Rozvíjení městeček je v tomto případě podružné. Ale nebojte, jsou zde samozřejmě i rozsáhlejší a klasičtější mapy, které se naopak soustřeďují na stavění, zabírání dolů a upgradování jednotek.
V jedné takové například bráníte své království před nájezdy rabujících zlounů. Případně se pokoušíte získat na svou stranu nová městečka či obsadit co nejvíce zdrojů surovin. Z výše uvedeného vyplývá, že náplň jednotlivých misí je dost pestrá. Každý level pak zároveň odvypráví i příběh, jež je i slušně napsaný a minimálně při prvním průchodu i pobaví.
Je vidět, že si tvůrci dali záležet na každém detailu. A to jak po stránce vizuální, tak herní. Pozorný hráč si jistě všimne drobností, kdy každá stavbička má svou speciální animaci, kdy její upgrade přidá další prvek, další maličkost, jež dále dotváří tu správnou fantasy atmosféru. To samé platí o bojovnících, jejich akcích, úderech a pohybech.
Celkově se dá říci, že hratelnost se neustále posunuje. Lehce se mění například systém kouzel či sběr artefaktů. Tvůrci se nebojí experimentovat a odklánět se od zažitých principů ze série Heroes, což je jistě osvěžující. Zároveň ale stále platí, že je poměrně snadné si hru osvojit. Naopak dokonale ji zvládnout chce již značné úsilí, píli a um.
Z rozhovoru navíc vyplynulo, že vývojáři dost pracují s komunitou a snaží se jí vycházet vstříc, čehož by měl být Vanir příkladem. Hráči touží po nových hratelných frakcích, což by měla být priorita i do budoucna. Jakožto hráč, jež preferuje singleplayer, jsme se nemohl nezeptat na to, zda se plánují i nové kampaně. V tomto směru jsem byl bohužel zklamán. Nyní se studio soustředí právě na nová království, balancování multiplayeru či nové herní prvky a biomy. Pokud tedy nová kampaň vznikne, nebude to v dohledné době.
Pokud jsem něco v původní hře kritizoval, a dle odezvy od hráčů na Steamu jsem v tom nebyl sám, byla pixel artová grafika. Proto jsem se ptal, zda tohoto rozhodnutí nelitují či jakou odezvu na toto téma tvůrci mají. Dle vývojáře je použití pixel artu hlavně uměleckým rozhodnutím, za kterým si stojí, i když to s sebou přineslo i spousty problémů. Zároveň uznal, že pokud budou vyvíjet hru novou, pixel art s největší pravděpodobností opustí.
Popravdě přes jistý skepticismus jsem si na vizuální stránku poměrně rychle zvykl. Faktem je i to, že tvůrci z tohoto vizuálního stylu vydolovali, co mohli. Úroveň detailu je dechberoucí. Přesto se mi stále více zamlouvá grafické zpracování u konkurenční české hry Silence of the Sirens. Platí to i o celku, kdy jsem se u Sirén bavil přeci jen o něco více než zde.
I když v dílčích detailech je Songs of Conquest hrou vypilovanější a originálnější (úroveň textů, stavění měst, propracovanost některých bojových a magických prvků apod.). Sirény mají ale tu výhodu, že se stále nachází v režimu předběžného přístupu. Zde bude dost důležité, jak se tvůrcům povede multiplayer, takže na definitivní soudy je ještě čas. Uvidíme také, jak se povede chystané pokračování originální série Heroes.
Mimochodem, ptal jsem se i na prodeje v České republice a okolních státech. Přeci jen mě zajímalo, zda stále platí, že Češi (a naši sousedé) stále preferují taktické či strategické hry. Tedy žánry, který já osobně zbožňuji. V tomto směru jsem byl ubezpečen, že právě ve východní Evropě jsou prodeje velmi dobré. Což platí ještě i o Evropě severní a USA. Já jen doufám, že tomu tak bude i nadále.
Celkově je DLC Vanir povedeným přídavkem pro povedenou tahovou strategii. Jen je důležité vědět, co od rozšíření očekávat. Pokud hledáte novou kampaň pro jednoho hráče, budete zklamáni. Pokud vám jde hlavně o novou frakci, hrdiny či vizuální prvky, pak vás Vanir uspokojí. Navíc dostanete i dostatek nových a povedených map, které si užijete jak v singlu, tak i multiplayeru. Zda je to dost nebo málo, to je již na vašem uvážení.