Demoverze obsahovala jednu jedinou misi a navíc představila pouze jednu rasu z chystaných pěti, přesto si jistý obrázek o kvalitách celé hry lze již udělat. A musím uznat, že zatím titul vypadá dost nadějně, i když jistá střízlivost a obavy jsou stále na místě. Však všichni víme, jak nejistá je tvorba her u nás. Tvůrci Last Holiday by mohli vyprávět.
Demo Silence of the Siren je ale překvapivě technicky stabilní a v pohodě hratelné, ač se hra dle tvůrců nyní nachází ve fázi alfa verze. Na jedinou chybku jsem narazil při manuálním ukládání. Když jsem chtěl svůj save pojmenovat dvěma slovy, nešlo hru uložit. Jakmile jsem ale jedno slovíčko umazal, již vše v pohodě běželo.
Nyní již k samotné hře. Pokud jste hráli nějaký díl série Heroes of Might and Magic, ideálně legendární a nesmrtelný třetí díl, tak zde budete hned jako doma. Hra se skládá z několika částí. Budování hradu, cestování s vaším hrdinou po mapě a samozřejmě nechybí ani tahové souboje.



V hradu klasicky stavíte jednu budovu za druhou. V některých můžete najímat vojenské jednotky, jiné zlepšují statistiky či shromažďují suroviny. Díky dalším se váš hrdina naučí nové schopnosti a kouzla. Nechybí ani putyka, kde najímáte hrdiny nové, trh, kde suroviny směňujete za peníze, či vylepšení vašeho hradu, jež vám poskytují jak nové zdroje financí, tak i obranné prvky pro vaši tvrz. Bohužel, právě tyto obranné prvky se mi nepodařilo nikdy využít a pokud jsem to pochopil správně, v demoverzi zatím chyběly (ač koupit šly). Takže když jsem se bránil ve své pevnosti, vždy došlo k boji pouze v otevřeném prostoru. Nikde žádné věže, zákopy, zdi.
Krom stavění, kdy každý den můžete koupit jednu budovu, je nedílnou součástí hry i průzkum prostředí. Po mapě se povaluje spousta zajímavých věcí a surovin, ale potuluje se zde i množství příšer. V pozdějších fázích se nevyhnete ani soubojům s nepřítelem ovládaným umělou inteligencí. Nejprve se ale díky svému hrdinovi a jeho armádě potloukáte po kraji, sbíráte suroviny, zabíráte doly, objevujete nová místa nabízející nové schopnosti, zkušenosti či různá další vylepšení. Samozřejmostí jsou i artefakty, které zlepšují statistiky vašeho hrdiny. Sbírat ale můžete i věcičky jiné, které lze ihned zkonzumovat. Například datapady zajišťující přísun nových zkušeností, benzín, díky němuž budete moci popojít o kousek dále a další vychytávky.

Neméně důležité jsou samozřejmě tahové souboje. Ty opět připomínají klasické Heroesy. V každé bitvě vedete svou armádu proti jednotkám nepřátelským. Vojska se střídají v aktivitě dle svých statistik. Máme zde klasické střelce, bojovníky na blízko, ale i příšerky se speciálními útoky. Namísto kouzel máte k dispozici technologie a inovace. Jde o schopnosti útočné, obranné, ale třeba i posilující.
Zde mi přišlo, že efekty „kouzel“ nejsou ještě úplně vybalancované. Některé údery jsou velice mocné a sestřelí desítky vašich svěřenců. Případně pokud nepřítel použije štít, pak vás čekají perné chvilky. Takový štít se totiž neobjeví pouze u jednotky jedné, ale klidně u několika. Prorazit ho pak může být dost problém. Nepřítel vás tak v klidu mastí, ale vy se naopak snažíte teprve prorazit jeho obranu, což stojí drahocenný čas a tím pádem i životy vašich svěřenců.
Celkově jsou ale souboje zajímavé, svižné a je nutné u nich přeci jen trochu přemýšlet. S taktikou hrrr na ně tady příliš nepochodíte. Je nutné využívat čekání, schopnosti vašeho hrdiny, načasovat si útoky, případně ústup. Jinak shoříte jako papír. Tedy opět mechanismy obdobné, jako u již několikrát zmiňovaných Heroesů.



Co rozhodně potěší, je přechod od fantasy ke sci-fi pojetí zdejšího světa. Nesetkáte se tu s elfy, anděly, jednorožci a dalšími klasickými fantasy proprietami. Ale s hvězdnými koráby, lasery, observatořemi a dalšími zajímavými prvky vycházejícími z klasických vědeckofantastických příběhů. To se odráží například i na stavbách. Místo věže kouzel je zde univerzita, na které se lze vyučit speciální schopnosti. Nesbíráte poklady, ale již zmíněné datapady či kanystry s benzínem apod.
V demu šlo hrát za národ jakýchsi vesmírných krtků, což je sám o sobě poměrně originální nápad. Krtčí lidé pracují dost se zemí. Jedna jejich jednotka se může zavrtat do země a objevit se až v tu chvíli, kdy zaútočí na nic netušící oponenty. Dále zde máme jakýsi traktor vysílající podzemní střely, které vybuchnou až na konci kola. Je tedy nutné předvídat, kam se mezitím posunou vojska nepřítele, což není vždy úplně lehké. Právě tyto prvky rozšiřují taktické možnosti a souboje dále zpestřují, což zaslouží pochvalu.

Jak již padlo na začátku, v demu šlo vyzkoušet pouze jednu rasu. Další čtyři přibydou později. Dle obrázků by mělo jít klasicky o lidi, dále hmyzáky ne nepodobné Zergům ze Starcraftu nebo technicky vyspělou civilizaci připomínající naopak Protossy ze stejné hry.
Po grafické stránce vypadá hra poměrně pěkně. Jasně, nejde o grafické orgie běžící na nejnovějším Unreal enginu. Zato je ale grafika detailní, pěkně vykreslená a zároveň i nenáročná na hardware. Postavičky jsou pěkně zpracované, mapa je plná různých věcí k prozkoumání a najdou se i velkolepé stavby. Co mě naopak nenadchlo, byl dost fádní hudební doprovod. Třeba ten, který se rozezní, když vejdete do vašeho městečka, mi již po prvních pár minutách lezl krkem.



Celkově ale zatím Silence of the Siren vypadá velmi slušně. Ano, nejde o žádný velký AAA titul s obřím rozpočtem, na druhou stranu je ale vidět, že si tvůrci dost vyhráli s každičkým detailem. Jasně, převzali řadu mechanismů z klasické série Heroes of Might and Magic, inspirovali se i dalšími klasikami žánru, na druhou stranu se nebáli i inovací, novinek, různých zlepšováků a maličkostí, které hru obohacují. Například doly lze vylepšovat, aby více vynášely, zároveň je lze i opevnit. Různorodé jsou i vlastnosti vašich hrdinů. Surovin není přespříliš, jen 4 základní plus peníze. Nové jednotky se rodí již po 5, ne 7 dnech a mnoho dalšího.
Jak to nakonec dopadne, to si budeme ještě muset počkat. Na příští rok plánují tvůrci vydat hru v předběžném přístupu. Tato verze má obsahovat již dvě hratelné frakce a vícero map. Za dva roky se očekává vydání plné hry. Dle Oxymoron Games by měla finální verze dále obsahovat klasickou single-player kampaň k většině frakcí, mapy, které mají více vrstev včetně podzemí a chybět nemá ani editor misí a podpora Steam workshopu, což komunita jistě náležitě ocení. Vydání se zatím plánuje jen na PC.

Klíčový bude, jako v každé hře tohoto žánru, balanc jednotlivých ras. Zároveň i správně nastavená síla schopností vašeho hrdiny. To samé lze říci i o plánovaném multiplayeru. Však právě hra více hráčů z Heroes 3 udělala legendu, která se hraje dodnes. Pokud se tyty zásadní aspekty tvůrcům povedou, nepochybuji, že stvoří návykovou a notně zábavnou hru, která se možná nezapíše do historie, ale své fanoušky si dozajista najde. Dle mého to mají tvůrci rozjeté velmi dobře, tak snad se jim vše podaří. I proto, že kvalitních českých her není nikdy dost.