Národ krysáků to nemá lehké. Zvládli vybojovat zpět svoje království po útoku armády žabáků. Na severu ale během toho sbíral síly další nepřítel, který už jednou dostal nakládačku, ale budeme ho muset vypráskat znovu.
První příběh ze světa Tails of Iron jsme si mohli poprvé prožít v roce 2021. Na letošní rok vývojáři ze studia Odd Bug chystají pokračování, které jsem si mohl s předstihem vyzkoušet. Zhruba půlhodinový úvod končící soubojem s prvním bossem mi nedal možnost osahat si všechny novinky, které má pokračování přinést, jasně ale nastavil nesnižující se laťku obtížnosti.
Nepřekvapilo by mě, kdyby neznalý hráč při první pohledu na Tails of Iron očekával vcelku tradiční 2D akční plošinovku. Tomuto dojmu hodně pomáhá zvolený grafický styl připomínající západní komiksy. Nenechte se ale mýlit, ne nadarmo se první hře (jako spoustě dalších) přezdívá dvojrozměrné Dark Souls. Váš krysák to zkrátka nemá lehké, a i obyčejný poskok ho může připravit o hlavu, pokud špatně načasujete své útoky, úskoky či blokování.
Jestli jste nehráli jedničku, nebojte se při vydání rovnou naskočit do Whiskers of Winter. Jde totiž o úplně odlišný příběh s novým hlavním hrdinou. Chopíme se role Arla, který je synem pána pevnosti Winter’s Edge. Je jeho osudem, aby se jednoho dne postavil hrozbě přicházející ze severu. Nikdo ale netušil, že se nebezpečí přiblíží tak brzy. Netopýří lid už jednou království krys napadl, ale bylo to tak dávno, že už se na něj zapomnělo a mnozí považují netopejry za výmysl z pohádek používaný ke strašení dětí. To se ovšem rychle změní, když celou pevnost během chvíle převálcuje nelítostná armáda.
Je tedy jasné, co Arlo musí udělat. Je potřeba sebrat síly, získat lepší výbavu a porazit každé netopýří stvoření, na které narazí. Whiskers of Winter stojí na základech prvního dílu, takže akční část je velmi podobná. Vše záleží na správném načasování. Stačí pár ran od nepřítele a je po všem. Vyléčí vás jedině lahvička, jejíž obsah není nekonečný, takže s ním rozhodně plýtvat nechcete. Během akce je navíc potřeba neustále ostřit zbraň, protože se ztupí po pár úderech. Obtížností na mě zapůsobil jako velmi tuhá záležitost. První boss, který zakončil demo, mi dal docela zabrat, což určitě bude případ i pro každého následujícího okřídleného hnusáka.
Průzkum světa bude dalším důležitým prvkem hry. V rámci příběhu se podíváme do nenavštívených končin. Tentokrát bude objevování o něco jednodušší. Arlo má totiž ve výbavě už od začátku přitahovací hák, takže mu nedělají problém i širší propasti či vysoké útesy. Tedy když je u nich bod, kde se můžete zachytit.
I tentokrát vás bude příběhem provázet hlas Douga Cockleho, kterého můžete znát jako herního Geralta z Rivie. Je to zároveň jediný dabér. Postavy se dorozumívají skrz citoslovce a hráč musí vyčíst kontext z obrázků v komiksových bublinách. Nejspíš není žádným překvapením, že Cockle odvádí skvělou práci a nemyslím si, že se můj dojem změní, až se pustím do ostré verze hry.
Docela mě mrzí, že ukázka nezahrnovala většinu nových prvků. Zbraní jsem si vyzkoušel vícero druhů, ovšem už nedošlo na elementální efekty. Arlo bude moci využívat například elektřinu, jedy nebo chlad. Jak bývá ve hrách zvykem, každý nepřítel nejspíš bude mít svoje slabosti, které se správným elementem budeme moci využít. Nedostal jsem se ani k vylepšené správně základního tábora. U spřátelených krys bude možné nakupovat a vylepšovat vybavení. Crafting jako takový jsem si ale vyzkoušet mohl a vypadá to, že toho v Tails of Iron II bude opravdu hodně. Z každého nepřítele jsem nasbíral několik různých druhů surovin, které jsem mohl využít na výrobu jednoho z mnoha kousků u místního kováře. Možností, jakým směrem můžete vést svůj build, tedy nepochybně bude spousta.
Naše útočiště pak budeme moci dále rozšiřovat. V průběhu půlhodinky, kterou jsem s Arlem strávil, nedošlo ani na střídání dne a noci. Tato mechanika má ovlivnit to, jaké druhy nepřátel se budou objevovat ve světě.
Kromě soubojů a základních mechanik můžu z dema alespoň posoudit ještě technický stav. Vzhledem k nátuře hry je jasné, že ke hraní nebudete potřebovat tu nejvýkonnější mašinu. I můj obstarožní notebook, jehož věk brzy dosáhne na dvojciferná čísla, rozběhl Whiskers of Winter bez větších problémů a v pohybu vypadají nádherně.
Zatím stále nevíme, kdy bychom se měli dočkat vydání plné verze pokračování Tails of Iron. Vedle PC se každopádně chystá také na PlayStation 4, PlayStation 5, Xbox One, Xbox Series S|X i Nintendo Switch.