Přibalování drobných her k produktům je již delší dobu běžnou praxí. Vše započal již strašně dávno DOS se svým QBasicem a hrami, jako jsou Gorily, Nibbles a další. S příchodem Windows spatřila světlo světa asi nejslavnější hra všech dob. Hra, které se prodalo zatím zaručeně nejvíce – protože je součástí všech Windows.
Přibalování drobných her k produktům je již delší dobu běžnou praxí. Vše započal již strašně dávno DOS se svým QBasicem a hrami, jako jsou Gorily, Nibbles a další. S příchodem Windows spatřila světlo světa asi nejslavnější hra všech dob. Hra, které se prodalo zatím zaručeně nejvíce – protože je součástí všech Windows.
Ačkoliv prodejní žebříčky staví na nejvyšší příčku Diablo II a jiné akční hry, nejznámějším titulem, která nalezneme skoro na všech počítačích, je klasický Solitair, jak jej kdysi nazvali v Microsoftu. To, že tato hra vychází z klasické stolní karetní hry Pasiáns, ve které jde o vytvoření postupky střídáním červených a černých karet. Princip této hry znají určitě všichni, hrávali jsme ji na táborech ve stanu, když ostatní hráli ping-pong a vy měli zlomenou pálku. Vezmeme-li v potaz, že velká část nainstalovaných Windows jsou zakoupené legálně, dostáváme se v prodejních žebříčcích tak vysoko, že se Diablu může pouze zdát o podobném prodeji.
A Solitair nebyl sám, již od prvních verzí Windows byla k dostání také další hra – Minesweeper (česky poeticky nazváno Hledání min). Hlavním nástrojem při hraní této hry byla logika. Čísla ukazují počet min ve svém sousedství. Pokud již políčko má odpovídající počet hypoteticky nalezených min, všechna ostatní políčka jsou bezpečně volná. Podobným způsobem se propracováváte před tři různě velká pole osazená více či méně minami a bojujete především s časem, který je současně měrnou jednotkou úspěchů hráčů ve hře. Nikdy nezapomenu na ten krásný den, kdy jsem dohrál nejmenší mapku za 6 vteřin… Byl to však pávě Solitair, přes který se má matka seznámila se světem počítačových her, jemuž (ve formě karetních her od MS) zůstala věrna.
Windows 98 přinesly opět nové hry – jmenovaly se Freecell a Hearts (Srdce). Zvláště s první hrou jsem strávil mnoho chvil, neboť tato obsahuje přes 32000 různých kombinací uspořádání karet. Cílem je uspořádat karty podobně jako při Solitair do sloupečků jako postupku, na rozdíl od Solitaira již není možné jednou vyřazené karty vrátit podle potřeby zpět do hry. S rodiči jsme svého času vedli zápisník, do kterého jsme si značili odehrané hry a snažili se vyplnit kompletní škálu – to se nám nicméně nepodařilo – málo času a tak uspěchaný svět…:). A Srdce? Hra, ve které se piková dáma a veškeré srdcové karty považují za neštěstí? Jedná se o zajímavou hru, neboť je možné hrát dvěma způsoby – buď získat všechny negativní karty nebo naopak nezískat ani jednu a dbát při tom na to, aby se takto ceněné karty dostaly mezi více soupeřů.
S novými verzemi Windows se začaly objevovat také nové a nové hry. Zatímco „dvoutisícovky“ znamenaly pro chod počítače mnohem stabilnější základnu, s hrami to bylo v roce 1999, kdy byl nový systém vypuštěn, horší. Novinkou se stal pouze 3D Pinball. Stále mi v hlavě zní ta památná slova, která při předváděčce systému na INVEXu 1999 jeden z komentátorů pronesl – „…a celou hrou se po zapnutí této volby line docela magorská hudba…“. Nezoufejte však, nové verze 3D Pinballu již hudbu nemají. Hratelnosti sice tomuto pinballu mnohé chybí dodnes, ale na druhé straně mu zcela objektivně kromě více stolů nechybí zhola nic – je zde možnost ovládání obou flipperů, kopání do stolu ze tří stran a odpalování kuličky. Jediné, co vám snad nebude příliš po chuti, je spíše spartánské informování o dosažených bonusech. Za svůj takřka životní úspěch považuji celkové skóre o hodnotě něco málo přes dva miliony bodů.
Integrace Windows 98 spolu s Windows 2000 vyústila v novou verzi operačního systému – Windows Millennium Edition, řečená ME. Poprvé se projevila větší provázanost systému s Internetem. Ke stávajícím hrám, kterými byli Solitair (dnes již vlajková loď každého OS z Redmondu), Minesweeper (jeho ořezanou verzi můžete nalézt dodnes v mobilních telefonech Siemens, a to již od verze S25) a 3D Pinball, přibyly nové síťové verze několika jiných karetních her – backgammon, špády, reversi (přebarvování soupeřových kuliček na základě obklíčení) a další.
A pak přišly Windows XP. Vlastně ještě nepřišly, teprve vyjdou, ale jak známo, před dvěma týdny byla vypuštěna RC1 verze a do 25. října, kdy se mají WindowsXP objevit na pultech, není až tak daleko. Spolu s tímto operačním systémem přijdou následující změny: Freecell bude mít již milion různých kombinací namíchání karet, nikoliv 32000. Solitairem to začalo, jím to i skončí - přibude totiž i nová hra – Spider Solitaire. Jedná se o velice zajímavý prográmek – funguje podobně jako Solitair na principu vybudování postupky, tentokráte však bez zachování jednotné barvy (nemluvě o tom, že na nejnižší obtížnost se hraje pouze s pikovými kartami – a sice zhruba osmi balíčky). Jedná se o neuvěřitelně chytlavou záležitost a uvidíme, jak se tato hra stane populární mezi „kancelářskými pařany“ a něžnějšími polovičkami těch, kteří vidí v počítačích něco víc, než jen práci, totiž zábavu.
Co dodat – hráli jsme to všichni, byť jen chvilku, než jsme zjistili, že tohle vlastně ani nejsou tak úplně hry, jako spíše hříčky. I přesto jsem rád, že to byly právě tyhle hry, které nám řekly, že se s počítačem dá i zabavit na hodně dlouhou dobu. A co vy? Hráli jste někdy některou ze jmenovaných her? Jsem přesvědčen, že ano…!