Humankind: přepište dějiny na nespočet způsobů | Recenze

Všichni dobře víme, jak vzniklo lidstvo. Humankind vás nejen provede celou jeho historií, ale dovolí vám, abyste si minulost upravili podle svého. Nic není předem dané a od počátku hry, kdy dostanete do rukou jen pár členů kočovného kmene, je na vás, jakým směrem se bude vaše civilizace ubírat. Prvotní volba nicméně neurčuje její směřování po celou hru, a to je jedna z věcí, které dělají Humankind unikátní.

Předem je nutné poznamenat, že se zkrátka nevyhnu porovnáváním s Civilizací od Firaxis Games. Obzvláště šestý díl této legendy se vám vybaví díky podobné grafické stylizaci a už jen to, že spolu sdílí žánr 4X strategií stačí k tomu, aby se tyto dva tituly považovaly za tvrdou konkurenci. Rychle poznáte, že základy Humankind jsou velmi podobné těm z Civilizace, ale přišel s celou řadou vlastních myšlenek, které výtvor Amplitude Studios posouvají ještě o laťku výš.

Z Kelta Mongolem

Vrhnu se hned na ten herní prvek, který vývojáři protlačovali nejvíce, a to jsou změny kultur. Z kočovného kmene postupem skrz šest ér vytvoříte obří mocnost, kterou při přechodu mezi každou z nich můžete vést jiným směrem. Jakmile máte možnost posunout se do nové éry, máte na výběr z mnoha kultur, které se od sebe liší vlastnostmi, unikátními jednotkami a budovami. V čele toho všeho nestojí žádná historická osobnost jako v Civilizaci. Přeci jen píšete vlastní historii, takže váš národ zastupuje avatar, kterého si sami vytvoříte.

Je na vás, jestli budete ubírání svojí civilizace změnou kultur měnit razantně nebo se raději budete držet již zajetého směru. Kultur jsou desítky a každá z nich vám přidá i trvalý bonus až do konce hry a nezáleží na tom, jestli při přechodu do další éry kulturu zase změníte. To Humankindu hodně přidává na variabilitě a každá hra tak může působit výrazně odlišně, i když začínáte se stejnou kulturou. Na výběr jsou jich spousty. Nabídka se pak odvíjí od toho, do které éry se zrovna chystáte vkročit. Přeci jen by byl nesmysl, kdyby v moderním věku byli k dispozici Babyloňané nebo Májové. Místo toho jsou v ten moment na výběr třeba Amerika nebo Německo.

Firaxis hledá nadšence do historie, vyvíjí další díl kultovní Civilizace?

A jak se do nové éry dostat? Myšlenka za tím je naprosto jednoduchá. Musíte být stále aktivní a plnit cíle, za které získáte hvězdy éry. Lehce se liší podle zvolené kultury, ale nikdy vás nenechají zaměřovat se pouze na výzkum, stavbu nebo válčení. I když si například vyberete Římany, nemůžete se soustředit jen na budování armády. Zkrátka musíte být aktivní na všech frontách. V dobách kočovného kmene vám stačí jedna hvězda, kterou získáte sbíráním zajímavostí po mapě nebo lovem. Poté už jich na přechod do každé další éry potřebujete sedm.

Za čest a slávu

Šestá Civilizace nabízí hned několik možností, jak dosáhnout vítězství. Je na vás, jestli se zaměříte na válečný triumf, kulturní převahu nebo všechny ostatní předběhnete ve vědeckém výzkumu. I když všechny tyhle činnosti najdete také v Humankind, tak sami o sobě na výhru nestačí. Abyste se stali tím nejlepším z nejlepších, musíte mít nejvíce slávy. Tu získáváte prakticky za všechno. Hra vás zkrátka nutí k tomu, abyste byli na mapě aktivní. Neustálé prozkoumávání okolí, rozšiřování měst nebo prostý boj vám přidá zase trochu slávy navíc. Vývojáři uvádějí, že historii nelze vyhrát, a proto vše záleží na slávě, respektive na odkazu, který za sebou váš lid zanechá.

Kdy ke konci hry dojde záleží na tom, jak si hru při zakládání nastavíte. Pokud máte chuť na rychlou akci, tak můžete mít za 75 kol hotovo. V tomhle případě se ale do pozdních ér nemáte moc velkou šanci dostat. Opačný extrém je pak nastavení “endless”. Podle názvu byste si mohli myslet, že s ním hra nikdy nekončí. I tady ale jednou musí přijít vyvrcholení, ke kterému se dostanete po 800 kolech.

Z počátku máte jen pár jednotek. Je na vás, kam umístíte svoje první město. Mapa světa je rozdělena na jednotlivé oblasti, které stačí zabrat a stanou se vašim územím. Tedy pokud už si je někdo nezabral dříve. Město postupně rozšiřujete o další čtvrtě, budovy a technologie. Při stavbě musíte dobře rozmýšlet, protože na některých políčkách mapy je například produkce jídla větší než na těch vedlejších. Kromě něj si ještě musíte hlídat další zdroje jako je výroba, věda, vliv a peníze.

Postupně obsazujete další oblasti, kde nejdříve musíte založit osadu. Tu následně lze připojit k městu a tím zvýšit jeho výrobní sílu. Nepřináší to ale jen výhody. Připojováním osad k městu klesá stabilita a hrozí tak vzpoura obyvatel.

Jakožto vládce národa je na vás veškeré rozhodování. To se týká jak směru výzkumu, tak například rozhodnutí o zákonech či při zvláštních událostech. V každé takové chvíli máte na výběr z několika možností, které vám dávají určité bonusy. Zákony určují také směr vaší politiky. Vedle toho je tady ještě náboženství. U toho mi přišlo, že na hru má minimální vliv. Za dostatečnou víru dostanete pouze maličké bonusy. V zákonech se sice bonusy skrývají také, ale ve většině případů mají na spád hry znatelně větší vliv.

Zdravíčko, sousede!

Na mapě jsem si samozřejmě nemohl dělat, co jsem chtěl. V každé hře jsem velmi rychle narazil na další národy a rozjela se diplomacie, kterou má Humankind zpracovanou výborně. Hlavně je všechno přehledné. U každého národa jasně vidíte, jaký k vám má vztah, co má za problémy nebo jaké procento jeho lidu je nakloněno k vyhlášení války. Dá se docela snadno odhadnout, jak se sousední národ bude chovat podle jeho kultury. Občas se to ale při přechodu do nové éry náhle může změnit. Jednu chvíli jsem v klidu spolupracoval s Máji, zatímco o pár tahů později mi coby Mongolové hrozili vyhlášením války.

Na takto razantní změnu jsem narazil jen v tomhle případě a za mě není zrovna nejlepší se úplně odvracet od stylu kultury, se kterou jste začínali. Umělá inteligence každopádně občas dokáže překvapit, a to jak mile, tak nemile. Věřím, že její nedostatky se ještě dořeší v nadcházejících patchích a pokud se o to nepostarají vývojáři, tak fanoušci to jistě nenechají ležet ladem. Humankind totiž bude modovatelný a tvůrci nového obsahu budou prý moci zasahovat právě i do nastavení umělé inteligence.

Abyste si s někým zabojovali, nemusíte hned vyhlašovat válku. Téměř v každé hře jsem narazil na menší nezávislý národ, který vždy zaútočil okamžitě, když k tomu měl příležitost. V ten moment se samozřejmě vyplatí mít v zásobě alespoň menší armádu. Na jednom políčku se mohou sdružit až 4 jednotky najednou a tento počet lze výzkumem ještě navýšit.

Až se obě armády střetnou, můžete si vybrat, jestli bitvu povedete manuálně nebo ji necháte instantně vyřešit. Tím se ale ochudíte o docela velkou část zábavy. V moment, co jdete do manuální bitvy, se na mapě jednotky rozprostřou a Humankind na chvíli začne připomínat souboje z King’s Bounty. Za jedno kolo můžete udělat na bojišti tři tahy. Možností je v takové chvíli celá řada. S převahou převálcujete vše během pár kol, ale při tvrdších střetech není od věci taktizovat a přivolat si posily. Navíc musíte počítat s terénem. To platí i u dobývání měst, které trvá trochu déle, ale nepřišlo mi nějak náročnější než běžné souboje. Pokud jste zrovna ve válce s některým z národů, tak o výsledku rozhoduje to, který z vás jako první přijde o všechny bojové jednotky.

Na závěr lehké shrnutí pro ty z vás, kteří s tímto strategickým žánrem nemají zkušenosti. Sám v něm nemám moc nahráno, takže mi docela dlouho trvalo, než jsem do Humankind pronikl. I když se vás tvůrci snaží provést fungováním mechanismů skrz popisky a v menu najdete videotutoriály, tak to není úplně ono. Volnost a množství možností je v Humankindu hned od začátku strašně moc, takže to bude chtít pár her, než se ve zdejších strategických vodách začnete pořádně orientovat. Ostřílení hráči každopádně nebudou mít nejmenší problém. Nové mechaniky osvěžují standardy, na které jsou zvyklí od konkurence a libovolné změny kultur dávají každé hře jinou dynamiku. Série Civilization dostala do ringu silného oponenta a vůbec bych se nedivil, kdyby si Firaxis pro příští díl půjčilo pár nápadů zase z Humankindu.