Oči patří k nejdůležitějším lidským smyslům vůbec (vid) a jejich ochrana je proto velmi důležitá. Jelikož většina z nás tráví před monitorem velmi mnoho času, je nutné věnovat výběru toho správného produktu opravdu dostatek energie, téměř nic totiž nemůže poškodit naše oči více, než špatně vybraný monitor.
Oči patří k nejdůležitějším lidským smyslům vůbec (vid) a jejich ochrana je proto velmi důležitá. Jelikož většina z nás tráví před monitorem velmi mnoho času, je nutné věnovat výběru toho správného produktu opravdu dostatek energie, téměř nic totiž nemůže poškodit naše oči více, než špatně vybraný monitor. Nebudeme to nikterak zdržovat nezáživnou omáčkou a hned se pustíme k objasnění výše položené otázky: „Jaký monitor k počítači?“. Tak s chutí do toho a půl je hotovo…
Ještě předtím, než se rozhodnete zamířit do obchůdku (pokud nakupujete přes Internet, prosím, berte tuto větu s rezervou), měli byste se rozhodnout, k čemu budete nový monitor a potažmo i vámi vlastněný počítač, využívat. Zda na něm chcete hrát hry, psát dopisy, smlouvy, faktury, tisknout sestavy a nebo zda chcete monitor pro práci s grafickými programy. V každém z těchto uváděných příkladů je totiž nutné brát ohled na jiné údaje a parametry požadovaného produktu.
Na velikosti záleží
Prvním z důležitých údajů, které byste si měli ujasnit, je volba velikosti monitoru. Ta se udává jako velikost úhlopříčky zobrazené plochy v palcích (1 palec = 2,54 cm). V současné době patří mezi nejrozšířenější monitory s úhlopříčkou 14“ které se ale už pár let nedodávají (dříve však byly velmi levné a kupoval je každý, proto je dnes také najdete ve většině firem). Proto se jako alternativa volí 15“ monitor, který je ovšem vhodný spíše pro příležitostné uživatele PC. Těm, kteří tráví u počítače delší dobu (řekněme 4 a více hodin denně), se doporučuje spíše další mezistupeň a sice 17“ monitor. Ten v současnosti není o moc dražší než značkové 15“. A rozdíl mezi 15“ a 17“ monitorem může být při správné volbě opravdu velmi znatelný.
Velikosti v palcích vlastně nepřímo specifikují rozlišení, které daný monitor může zobrazit. Je zcela jasné, že čím menší velikost, tím méně obrazových bodů se nám na monitor vejde. Takže zatímco s monitorem 15“ se nejspíše budete muset spokojit s rozlišením 1024×768 (celkem 786 432 bodů na obrazovce), při volbě 17“ monitoru se můžete dostat až na 1280x1024 (celkem 1 310 720 bodů) při ergonomických hodnotách. Samozřejmě, můžeme jít výše a kupříkladu při volbě 21“ monitoru (ten je ovšem velmi drahý a vhodný spíše pro profesionály pracující s grafikou) se nám na obrazovku může vejít až 3 104 000 bodů. To je skoro 4x více než při volbě 15“ monitoru!
Samozřejmě, jedna věc je udávané maximální rozlišení a druhá věc je skutečnost a praxe. Většina výrobců si všemožně s těmito čísly hraje, takže přestože se v letácích dozvíte údaj jako 17“ monitor, maximální rozlišení 1600x1200, obnovovací frekvence 100 Hz, pravda je zcela jinde.
Pohyblivé obrázky
Obnovovací frekvence je totiž další z mnoha důležitých věcí, které se musíte při výběru monitoru všímat. Čím větší je dané číslo, tím lépe. Obnovování monitoru bude probíhat rychleji a vaše oči budou ušetřeny případným bolestem. Asi nejlépe jsou nekvalitní monitory poznat při záběrech v televizi, takové ty blikající a občas černé občas barevné plochy na monitorech jsou právě dílkem nesprávně zvolené obnovovací frekvence. Jako optimální se až donedávna udávala obnovovací frekvence 75 Hz, v poslední době se ale doporučuje alespoň 85 Hz.
Vraťme se ale zpět k machinacím z čísly – povětšinou právě u obnovovací frekvence. Uvedený údaj, v tomto případě 17“ monitor, maximální rozlišení 1600x1200, obnovovací frekvence 100 Hz, ve skutečnosti znamená, že monitor je schopný zobrazit i 1600x1200, ovšem rozhodně ne v této frekvenci. 100 Hz bude mít nejspíše při rozlišení 800×600, při 1600x1200 bych mu tipnul tak 60 Hz. A to je hodnota, která je naprosto nevhodná pro jakoukoliv práci. Čas od času se ale najde kousek, který třeba uvedené rozlišení s touto (spíše však o něco nižší) frekvencí zvládne, ale pak už je zase třeba uvažovat logicky. Na 17“ monitoru budete těžko přetěžko využívat rozlišení větší než 1280x1024, takže cokoliv většího dopadne tak, že nepřečtete ani písmenko…
Velikost | Doporučené rozlišení | Použitelné rozlišení | Doporučená frekvence |
15“ | 800×600 | 1024×768 | 100 Hz |
17“ | 1024×768 | 1280×1027 | 85 Hz |
19“ | 1280×1024 | 1600×1200 | 85 Hz |
Právě nejrůznější problémy s naměřenými a udávanými čísly byly podmětem ke specifikování jistých norem, jejíž vlastnictví zaručuje jistotu splnění některých problematických vlastností. Velkým problémem současnosti je elektrický smog, který nás obklopuje opravdu v každou chvíli. Každé elektrické zařízení totiž vyzařuje jisté signály, které se mezi námi kumulují a mohu za jistých okolností negativně působit na naše zdraví. Nemalým dílkem do těchto elektrických mraků přispívají i monitory, a proto je třeba se před nimi chránit.
Norma normárum
Čas od času se v tisku a časopisech objeví výsledky nejrůznějších výzkumů, které dokládají, či naopak vyvracejí, škodlivost záření z monitorů. Přestože se doposud nikdy nepotvrdily (pozor, ale ani nevyvrátily) spekulace o tom, zda má elektrický smog přímý či nepřímý vliv na naše zdraví, bylo nutné stanovit nějaké normy, které se musí dodržovat. Na konci osmdesátých let tak vznikly první normy, které doporučují dané záření eliminovat na jistá čísla (ta byla určena nejrůznějším měřením a testy). Poprvé se tak na svět dostaly hodnoty důležité pro práci u monitorů, které byly označeny jako MPR. Dříve či později je výrobci přijali za standard a dodnes se udržují. V letech 1992 a 1995 byla tato norma rozšířena a doplněna o tzv. TCO, ty jsou tak stejně jako MPR stále v planosti. Na většině monitorů tak naleznete buď označení TCO 92 nebo TCO 95. Všímejte si tedy, zda je vámi kupovaný monitor příslušně označen.
Velmi důležitým parametrem určujícím kvalitu a provedení monitoru je i skutečnost, zda jej lze všemožně nastavovat a kalibrovat obraz. Dříve se používalo převážně tlačítkové řešení, kdy uživatel pomocí několika tlačítek (každé pouze s jedno funkcí) nastavoval jen několik základních údajů. Dnes je toto nahrazeno tzn. OSD nebo On Screen Display, kdy se většina úkonů vykonává přes tři až čtyři tlačítka. Další výhodou oproti standardní tlačítkové volbě je i fakt, že lze takto nastavovat mnohem více funkcí. Kupříkladu geometrii obrazu, barevnou citlivost, uživatelské profily, jazyk, a mnohé jiné.
Tekuté krystaly
Když už se zmiňujeme o monitorech, nesmíme samozřejmě zapomenout na LCD panely. Ty se totiž především v poslední době dostávají do širšího podvědomí uživatelů. Přesto jsou však ceny těchto "plochých monitorů" na poněkud vyšší úrovni a jejich koupě je pro klasického uživatele neekonomická. Využívání těchto LCD panelů je proto nepoměrně vyšší u profesionálcích firem a především firemní zaměstnanci pracující s PC přímo v obchodě ve velkém procentu používají právě LCD. Je to nejen z důvodu větší prestiže, ale zaujímají na pracovním stole opravdu minimum místa. Připomeňme ještě, že k dostání jsou jak pasivní, tak aktivní LCD. Samozřejmě, stejně jako u notebooků je mnohem lepší volit prvek aktivní, neboť vzhled a celkové použití takovéhoto panelu je praktičtější.
Toto byl tedy přehled nejdůležitějších funkcí a hodnot, které je nutné brát při koupi nového monitoru vážně. Samozřejmě, mohli bychom ještě dlouze pokračovat, než bychom vyčerpali všechny možné údaje a rozebrali do posledního dílku celý systém monitoru. To však není a nebylo náplní článku. Chceme vás pouze upozornit, čeho si při výběru nového monitoru všímat.