Otázka je to spíše řečnická. Rozdíl mezi domácím, herním a pracovním počítačem samozřejmě je. Jde spíše o to vědět, jak velký je to rozdíl a zda se to projeví větší měrou v konfiguraci jednotlivých počítačů. Ta nejzákladnější a nejlogičtější otázka ovšem zní - může jeden počítač postačovat na všechno?
Otázka je to spíše řečnická. Rozdíl mezi domácím, herním a pracovním počítačem samozřejmě je. Jde spíše o to vědět, jak velký je to rozdíl a zda se to projeví větší měrou v konfiguraci jednotlivých počítačů. Ta nejzákladnější a nejlogičtější otázka ovšem zní - může jeden počítač postačovat na všechno?
Nejprve tedy co si pod těmito pojmy představit. Každý má samozřejmě jiné požadavky, přesto lze ale obecně tyto počítače popsat. Domácí počítač je v dnešní době určen především pro Internet, pro psaní dopisů a emailů, pro hraní nenáročných her. Rozmáhá se ale například používání digitálních fotoaparátů, je tedy záhodno, abyste mohli fotografie zpracovat, případně i vytisknout. Jistě budete chtít poslouchat hudbu, ti náročnější se potom rádi podívají na DVD video. Už zde je evidentní, že požadavků je mnoho a jsou často velice rozličné.
Stejně tak si také můžete povšimnout, že herní počítač je právě tomu domácímu velice podobný. K hraní je ale zapotřebí ještě několika dalších věcí. Vzhledem k tomu, že drtivá většina dnešních her se snaží přitahovat hráče především vizuálně, je velice často použito 3D grafiky. Její zpracování je pro běžný domácí počítač asi tím největším oříškem. Řešením je vybavení počítače výkonnější grafickou kartou.
Často má na konečný výkon herního počítače větší dopad výkonnější grafická karta než výkonnější procesor. Trh s grafickými kartami je navíc ještě pestřejší než s procesory, voleb je tedy mnoho a vesměs záleží na vašich finančních možnostech. Dnes už se nikdo příliš nepozastavuje nad tím, že procesor je levnější než grafická karta nebo základní deska.
Pokud jde o počítač pracovní, zde je obecná definice ještě složitější. Jde samozřejmě o to, co na něm chcete dělat. Požadavky na tyto počítače jsou naprosto nejrozmanitější. Patří mezi ně jak kancelářské stroje, tak i výkonné počítače pro programátory, grafiky, 3D grafiky, pro zpracování zvuku a dokonce i videa.
Nyní se podívejme na trochu bližší specifikace. Takový normální domácí počítač by měl mít procesor taktovaný na 600MHz, používají se ale i základní desky, které mají často integrovaný zvukový čip, proto není zapotřebí dokupování samostatné zvukové karty. Sice nemáte možnost prostorového zvuku, ale stereo doma většinou bohatě stačí. Pro běžného uživatele také postačuje obyčejná CD-ROM jednotka, 64MB nebo lépe 128MB paměti a 20GB pevný disk. Postačuje obyčejná grafická AGP karta. Běžný je 15“ monitor, není ale výjimkou ani větší „sedmnáctka“. Cena takového počítače se pohybuje okolo 30.000,- Kč s DPH.
A co na takovém počítači můžete? Můžete si zahrát jednoduché (většinou starší) hry, na internetové aplikace je výkon naprosto dostačující, stejně tak pro poslech hudby. Veškeré kancelářské aplikace, jako jsou textové editory a tabulkové editory (Word, Excel), běhají bez nejmenších problémů. Nelze však přemýšlet o hraní novějších herních titulů.
Pokud se rozhodnete pro běžný herní počítač, volba by měla být zhruba následující. Procesor alespoň 800 MHz, 17“ monitor, 128MB paměti je minimem, lépe je koupit 256MB RAM. Některým novějším hrám je totiž i 128MB paměti někdy příliš málo. Pevný disk by měl být rychlý a velký, existují i herní tituly, které zaberou přes 2GB místa na pevném disku (například čerství Commandos 2). Proto je dobře zvolit minimálně 30GB disk, důležitým parametrem je ale také jeho rychlost. Ta je dána především tím, jak rychle se plotny disku otáčí. Nebudu vás prozatím zahrnovat zbytečnými složitostmi, ale v kostce - na trhu jsou dnes pomalejší disky, které se otáčejí 5400 ot./min. a rychlejší 7200 ot./min. Pro hry vřele doporučuji právě ty rychlejší, jejichž výkon jistě oceníte. 17“ monitor je standardem, stejně jako zvuková karta s podporou prostorového zvuku. K tomu je samozřejmě zapotřebí také patřičná audiosoustava, ale nelekejte se, ty nejlevnější můžete sehnat i za cenu do dvou tisíc korun.
Volbou nejtěžší je potom grafická karta. Na trhu je jich mnoho a rozličné jsou jak jejich parametry, tak i výkony a ceny. Jako všude jinde, ani tady neplatí, že co je dražší, je zákonitě lepší, proto si dávejte na výběr grafické karty velký pozor. Tímto tématem se budeme blíže zabývat v následujících dnech. Obecně lze říci, že nejlevnější 3D kartu seženete pod 2.000,- Kč, ale její výkon nebude nijak oslnivý. Běžné jsou pak karty za zhruba 4 – 8 tisíc korun, ale existují i velice výkonné herní karty za ceny přes 20.000,- Kč. Dále je třeba se rozhodnout, zda si pořídit CD-ROM, CD-RW nebo DVD mechaniku. Tomuto problému se také budeme blíže věnovat v brzké době.
Cena herního počítače tedy závisí nejen na vašich požadavcích, ale také na vašich finančních možnostech. Levné herní PC můžete mít od 35.000,- Kč, ale cena se může vyškrábat i přes osmdesát tisíc korun. Důležitý je vždy kompromis, proto si myslím, že běžně by se cena měla pohybovat mezi 40 a 50.000,- Kč.
A jen tak pro představu ještě něco málo o počítačích pracovních. Běžný kancelářský počítač s dostatečným výkonem pro sekretářskou práci lze sehnat i do 20.000,- Kč, na druhou stranu ceny silných počítačů pro zpracování složité 3D grafiky v reálném čase se mohou v kombinaci s velkou pamětí, velkými a rychlými disky a obřími monitory vyhoupnout lehce i přes 150.000,- Kč.
Je tedy zcela evidentní, že využití počítačů se může značně prolínat. Především potom domácí PC s těmi herními – často stačí investice několika tisíc a můžete si doma kromě poslechu hudby také pořádně zapařit. To ale neznamená, že pokud si pořídíte počítač na Internet, po investici pár tisíc na něm můžete hrát náročné herní tituly. Rozhodnout se musíte před koupí, proto si vždy dobře promyslete, co všechno na vašem počítači chcete a budete dělat.