Legenda o Kyrandii – perla mezi adventurami

Do roku 1992 byla firma Westwood Studios poměrně neznámým výrobcem počítačových her – z titulů její produkce si větší uznání vysloužil prakticky jen druhý díl trilogie Eye of the Beholder, na které Westwood spolupracoval se SSI. Jen opravdoví znalci měli ponětí o dalších hrách této firmy – strategiích ze světa Battletechu The Crescent Hawk’s Incention a The Crescent Hawk’s Revenge, adventuře Mines of Titan či akčním simulátoru DragonStrike.

Rok 1992 ovšem navždy změnil nejen firmu Westwood, ale celý počítačový herní svět. Kromě adventury The Legenf of Kyrandia (o které si budeme povídat v tomto článku) vyšla real-time strategie Dune 2: The Building of a Dynasty, která prakticky definovala žánr real-time strategií a výrazně ovlivnila podstatnou část produkce herních firem v následujících letech.

V první polovině devadesátých let patřila firma Westwood bezesporu do nejužší špičky vývojářů počítačových her – v roce 1993 vydala ještě vynikající dungeon Lands of Lore: The Throne of Chaos, v následujících letech postupně druhý a třetí díl Legendy o Kyrandii a především strategii Command & Conquer (1995), která se stala pro Westwood prakticky nosnou hrou (a dojnou krávou).

Bohužel je škoda, že vývoj v oblasti počítačových her jde poněkud jinou cestou, než doufali skalní hráči, fanoušci rozsáhlých dungeonů a klasických adventur. Diktátu doby se podřídil i Westwood – v následujících šesti letech vydal pouze dva dungeony (druhý a třetí díl série Lands of Lore) a dvě adventury (Blade Runner a Nox), zato devatenáct (!) titulů (vesměs strategií) ze světa Command & Conquer a Duny (počítaje v to i datadisky a různé edice).

Vraťme se ale k Legendě o Kyrandii (celým jménem Fables & Friends – The Legend of Kyrandia, book one). Čím je tato adventura tak zajímavá, proč zaujala prakticky všechny, kteří ji hráli? Má i v dnešní době šanci oslovit hráče, zhýčkané renderovanou grafikou, filmovými animacemi a symfonickou hudbou?

Domnívám se, že ano. Legenda o Kyrandii je totiž v mnohých aspektech výjimečná a jen málo pozdějších her se jí dokázalo vyrovnat nebo aspoň přiblížit. V první řadě je to nádherná grafika, která i dnes zaslouží uznání a v tehdejší době byla naprosto nedostižná. Kouzelníci z Westwoodu dokázali z VGA rozlišení vymáčknout maximum a nad některými obrazovkami se tají dech i otrlým hráčům. Částečně můžete grafickou stránku posoudit z přiložených obrázků, dokonalou představu si z nich však neuděláte. Vše je umocněno perfektními animacemi – jen málo her se například může pyšnit tak dokonale zvládnutou animací chůze hlavního hrdiny.

Další silnou stránkou hry je hudba a zvuky. Legenda o Kyrandii byla jednou z her, kvůli které stálo zato koupit si zvukovou kartu (většina počítačů v té době byla vybavena jen standardním reproduktorkem, který jakžtakž vyráběl zvuky, o hudbě se ale příliš mluvit nedalo). Hra podporovala prakticky všechny v té době dostupné zvukové karty včetně karet Adlib, Sound Blaster, Sound Blaster Pro a Roland MT-32. Překrásné melodie a skvělé ozvučení přispívalo k fantastické atmosféře a nezapomenutelnému zážitku ze hry.

Technické zpracování vůbec bylo jedním z trumfů Westwoodu a i Legenda o Kyrandii byla v tomto směru „čistá práce“. Bezproblémová instalace, jednoduché ovládaní myší, i na tehdejší dobu nízké hardwarové nároky a hlavně stabilnost – to jsou aspekty, které jí většina dnešních her může jen tiše závidět.

Další cennou devizou Legendy o Kyrandii je bezesporu příběh a atmosféra. Pohádkový příběh o záchraně Kyrandie a boji proti zlému čaroději Malcolmovi zaujal nejen děti, ale i dospělé. S hlavním hrdinou, chlapcem Brandonem jste se seznámili v okamžiku, kdy mu Malcolm proměnil dědečka, starého kouzelníka Kallaka, v kamennou sochu. Naštěstí je tu krásná Brynn, popletený mág Dran či mladá kouzelnice Zanthia – ti všichni Brandona podpoří nejen v boji proti Malcolmovi, ale také mu pomohou odkrýt jeho minulost, pravdu o jeho rodičích i o Malcolmovi. Postupem času se vyvíjí i Brandonovy schopnosti, získává kouzelný amulet a učí se kouzla (celkem jsou čtyři), s jejichž pomocí se pokusí Malcolma přemoci. Jak už to v pohádkách bývá, vše nakonec dobře dopadne, zlý Malcolm bude potrestán, Brandon se opět setká se svým dědečkem a Kyrandie bude zachráněna.

K přístupnosti hry pro děti či méně zkušené hráče přispívá ještě několik aspektů. Legenda o Kyrandii je poměrně jednoduchá, postavy vám často radí, co musíte dále udělat. Hra je přísně lineární, v každém okamžiku máte pouze jeden úkol a teprve po jeho splnění vás pustí dále. Také se prakticky nikdy nedostanete do situace, že něco uděláte špatně a nemůžete úkol splnit (i když je pravda, že na několika místech můžete zemřít, i proto se doporučuje – jako ostatně v každé adventuře – často hru ukládat). Další devizou Legendy o Kyrandie je jednoduché ovládání. Celá hra se ovládá myší, přičemž se kurzor pro různé činnosti (chůze, použití předmětů, mluvení atd.) nemění, jako tomu bylo ve většině tehdejších her, ale s každým předmětem či osobou je definována pouze jedna činnost, kterou hra automaticky provede.

I tak vynikající hře se nevyhnulo několik chybiček. Pomineme-li občasnou mírnou nelogičnost úkonů, musíme zmínit několik zákysových míst. Patří k nim putování bludištěm se svítícími bobulemi, hledání náhodně rozmístěných drahokamů či mixování elixírů. Protože se kurzor nad použitelným předmětem nemění, je nutné každou obrazovku důkladně „proklikat“. Počet předmětů v inventáři je omezen na 10, což občas činí problémy při rozhodování, který předmět si ponechat a který ne. Naštěstí hra není příliš rozsáhlá, takže je možné si pro zapomenuté předměty dodatečně dojít.

Každopádně se Legenda o Kyrandii stala jednou z nejznámějších a nejoblíbenějších adventur vůbec. V našich krajích k tomu bezpochyby přispěl i neoficiální překlad do češtiny, který se šířil pomocí BBS (Internet byl v té době ještě v plenkách) a přiblížil tuto hru (jako jednu z prvních) i hráčům, kteří mají s angličtinou problémy.

Legenda o Kyrandii vyšla i ve verzi na CD - ta obsahovala podporu pro Windows 3.x (disketová verze běžela pouze pod DOSem) a namluvení všech postav.

Po velkém úspěchu prvního dílu se na pokračování nemuselo příliš dlouho čekat. Již v roce 1993 vydal Westwood druhý díl, Legend of Kyrandia: Hand of Fate. Opět zachraňujete pohádkovou Kyrandii, tentokrát s mladou kouzelnicí Zathnií. Hand of Fate je o něco rozsáhlejší než první díl, grafické provedení zůstalo zachováno, stejně jako výborná atmosféra. Také druhý díl vyšel i ve verzi na CD (oproti disketové verzi navíc obsahovala namluvení dialogů).

Třetí díl, The Legend of Kyrandia: Malcolm’s Revenge, vyšel v roce 1994. Hlavním hrdinou je zde překvapivě sám Malcolm, který zas není tak špatný, jak se původně zdálo. Od dětství byl ovlivněn temnými silami a nyní se s tím musí vypořádat. Opět se konají grafické hody (tentokrát ve SVGA rozlišení), opět je v pozadí zajímavý příběh, tentokrát dokonce se třemi různými konci. Hra vyšla kvůli svému rozsahu pouze v CD verzi.

K desátému výročí své existence vydal Westwood v roce 1995 šesticédéčkovou kompilaci Westwood 10th Anniversary, který kromě všech tří dílů Kyrandie obsahoval ještě tituly Dune 2, Lands of Lore a Movie Collection 1985-1995 (dokumenty o vývoji firmy, ukázky ze starých her, pozadí vývoje her atd.). V roce 1997 vyšly ještě jednou všechny tři díly Kyrandie v kompilaci The Legend of Kyrandia: The Series.

Legenda o Kyrandii patří mezi staré dobré klasické adventury, které se již prakticky nevydávají. Je to škoda, protože se jednalo o hry, které dokázaly hráče okouzlit a vtáhnout do světa fantasie tak spolehlivě, jako dobrá knížka či film. Nezbývá než doufat, že se vývoj počítačových her k adventurám vrátí, že hráče přestane bavit hrát stále dokola bezduché střílečky a tuctové strategie a že nás firmy obdarují stejně dobrými adventurami, jako v počátcích historie herní zábavy. Všechny díly Legendy o Kyrandii mají (zcela zaslouženě) mezi těmito dobrými adventurami již navždy zajištěné čestné místo.

Pokud byste tuto hru chtěli někdy zkusit, možná se vám bude hodit návod.