Platforma: GBA
Typ hry: RPA
Multiplayer: ne
Výrobce: Black Label Games
Distribuce: Vivendi Universal Games
Homepage: http://www.blacklabelgames.com/blg/product.do?gamePlatformId=178
Jeden vládne všem
Psát o hře s motivy Pána prstenů je ošidné, jelikož celou trilogii jsem četl před nějakými deseti lety a filmové zpracování mě vůbec nezaujalo, takže jsem neměl možnost osvěžit si paměť, pokochat se známými místy a dalšími zajímavostmi, abych hru posuzoval jako znalec díla. Co by mě v soutěži „Jakou barvu bot má Frodo na straně 235?“ diskvalifikovalo, paradoxně pomáhá hře s půvabnou zkratkou názvu LOTR: FOTR, jelikož nejsem tak velký fanoušek, abych příliš trpěl tím, jak je knize ubližováno.
Gandalf osamocený.
Vůbec netuším, kde vývojáři vzali tenhle screenshot - takto se nebojuje.
Příběh hry bych jako fanda Pána prstenů musel odsoudit. Jde tu o jakousi turistickou cestu po několika známých lokacích, s minimem dialogů, nulovým prokreslením postav a jejich osudů. Sauronovi „jezdci“ jsou jenom bloky na cestě, takže při nesprávném zahnutí je vám sděleno „jsou tu jezdci, musíme jinam“ a jste vypoklonkováni na další husí pochod za zničením Prstenu. Vzhledem k tomu, že hru si koupí hlavně lidé, kteří knihu četli, půjde o jednoznačné zklamání. Veškeré vedlejší postavy (včetně těch dost významných nebo pamětihodných) jsou zredukovány na pár vět, takový Tom Bombadil má dvě dost ubohé věty. Poněkud jednoduchý příběh hry by se dal přehlédnout, pokud by onu „plnou verzi“ skoro všichni fandové fantasy podrobně neznali. Takto je chudost vůči novele maximální a i v porovnání s ostatními hrami je množství dialogů podprůměrné.
Frodo se stěhuje
Bilbo odešel do důchodu a Frodo byl „poctěn“ odpovědností vůči Prstenu. Je čas vyrazit z Hobitína, můžete si ho ovšem předtím pořádně prohlédnout a získat jisté vedlejší úkoly. Jsme na počátku hry, takže nejde o nic náročného, jenom přineste tohle, doneste tamto a podobně. Úkolů je asi pět, není problém je splnit, řešení doslova leží o pár kroků dále. Následuje opuštění rodné vesnice a cesta do Hůrky, Větrova a dál a dál. Kromě vedlejších úkolů, které jsou vysloveně primitivní, se dočkáte i „hádanek“. Pokud byste na ně snad neznali odpověď, na některé z předchozích obrazovek ji dostanete od vedlejší postavy. Ztratit se v tom nejde.
Gandalfův obličej je jeden z mála zachovalých.
Právě jste vykradli farmu.
Na cestě vás zdrží nanejvýš souboje a to proto, že jsou neuvěřitelně pomalé. Když nastoupí devět vašich postav (ono, bohatě stačí pět) proti čtyřem protivníkům, je to zábava na umření. Každý souboj začíná kolem protivníka, který se k vám vleče jak účetní s výplatou, zaútočí a vleče se zpět. Takhle to sledujete v totožném provedení čtyřikrát a modlíte se, aby to už skončilo, jelikož rozvleklé animace nejde nijak přerušit. Po nějakých čtyřiceti vteřinách dojde i na vás. V boji můžete útočit, léčit se, prchat nebo nedělat nic. Je to značně únavné a frustující, zvláště po zjištění, že za souboje nejste nijak odměňováni a to ani zkušeností. Zbytek hry se tak pokoušíte soubojům vyhnout, což se někdy zdaří, někdy ne, ale vždy je to otrava.
Co je to RPA?
LOTR: FOTR je Role Playing Adventure, neboli odlehčené RPG, a je to znát. Všechny postavy mají dvě základní charakteristiky – sílu útoku a počet životů. Prvně jmenovaná nemá v podstatě žádný vliv na škody, které protivníkům způsobíte. Počet životů je důležitý, jelikož jsem během hraní nezaznamenal, že byste mohli životy nějak úplně obnovit – doplnit je můžete částečně za pomoci houbiček, sendvičů a korbelů piva, ale když se vyspíte, například u elfů (tato poměrně významná pasáž je zpracována jako „nazdar, hrozí vám nebezpečí, usněte“), nikomu se životy nedoplní. O postupné regeneraci na maximum si také můžete nechat jen zdát.. Vzhledem k tomu, že zbroje a štíty, kterými můžete své postavy rovněž vybavit, nemají na zranění působená nepřáteli pražádný vliv, je počet životů jediný podstatný faktor ve hře. Abych nezapomněl, zkušenost nedostáváte za plnění žádných vedlejších úkolů nebo úspěšně absolvované souboje, jednotlivé postavy postupují na přesně určených lokacích, kam stačí dojít. Poté můžete vylepšit útok nebo počet životů postavy.
Sauronovi jezdci na vyjížďce.
Podivné události v Hobitíně.
Systém vedlejších úkolů jsem už zmiňoval, vždy fungujete jako poslíček, ale mnoho výhod z vykonání těchto záležitosti neplyne. Jako prohřešek vůči pravidlům RPG (pardon RPA) spatřuji i to, že se nemůžete ve hře vracet do navštívených lokací. Prostě jen procházíte nalinkované kapitoly, které obvykle mají jenom pár obrazovek. Mimochodem, pokud se vám podaří zanechat za sebou nějaký předmět, který je nezbytný pro další postup ve hře, znamená to hraní LOTR:FOTR od začátku, jelikož máte k dispozici jenom jeden Save slot. Hra má i další chyby, v některých lokacích se neustále obnovují předměty, které jste už jednou sebrali. Evropě se naštěstí vyhnula chyba americké verze, která před koncem hry způsobovala zatuhnutí systému.
Jedním slovem statické
Dynamika hře chybí i u ovládání. Pokud chcete mezi postavami předat nějaký předmět, abyste si na to vyšetřili pět minut. Chcete-li například sebrat Frodovu dýku a dát jí Gandalfovi, musíte pomocí tlačítka R otevřít inventory, najít předmět a zvolit, že ho chcete předat. Následně se objeví proužek s obličeji všech postav ve skupině a vy přepínáte na Gandalfa, který je, myslím, až šestý. Pokud byste snad náhodou chtěli, aby Gandalf daný předmět nějak užil, musíte zmáčknout tlačítko L, znovu projet proužkem s postavami a vybrat si toho šedovousého mága. Pak už „jen“ znovu otevřete obsah jeho kapes, vyberete předmět a určíte, co s ním bude dělat. Celý postup je možná ještě zdlouhavější než jeho popis, pokud jsem mezi postavami distribuoval nashromážděné předměty, vskutku jsem musel zatínat zuby. Že se vše dalo navrhnout uživatelsky přítulněji, je zcela jasné, zvláště když hra vůbec nevyužívá tlačítko Select.
Vše z povzdálí pozoruji.
Pěkný koberec.
Statická je i izometrická grafika hry, kromě vás, NPC a nepřátel se ve hře nic nepohne a pokud bych pominul nehnuté plameny pochodní a další drobnosti, v lokacích, kde by měla být třeba tekoucí řeka či potůček, vše opravdu praští do očí. Animace postav také není na výši, všimnete si toho už v intru, kde podivně tuhý Gandalf začne po zmizení Bilba uctivě ustupovat pozadu, jelikož ho tvůrci nebyli schopní obrátit, či co. Otřesné jsou obrázky „obličejů“ jednotlivých postav, které se bohužel objevují při rozhovorech. Vůbec mi nevadí, že postavy ve hře nejsou podobné hercům z filmu, ale ty červenolícé alkoholické tenisáky s parazitickou infekcí a několika závažnými defekty jsou opravdu, opravdu špatné.
| Světlé stránky hry |
- Společenstvo prstenu
- Hezká krabička
|
| Temné stránky hry |
- Souboje
- Převedení příběhu
- Ovládání
- Statická grafika
|
Až na několik lokací je tedy grafika celkem nezajímavá, i když ji neodsuzuji jenom proto, že „Hobitín nevypadá jako Hobitín“. Jednotlivé obrazovky jsou prostě jen „neinteraktivní“, takže putujete-li mlhou, jsou vaše postavy perfektně vidět, jelikož jsou ve vyšší vrstvě než „plochý“ obrázek okolí.
Dějový zvrat.
Další obrázek, co si vývojáři vycucali z prstu.
Větší zábavu si užijete s hudbou, která není nijak nápaditá, ale alespoň se mění s každou novou lokací. Proto mi nevadily krátké „středověké“ instrumentální odrhovačky, za které bych normálně chtěl uškrtit skladatele. Věděl jsem, že za pět minut přijde jiná a v poklidu vše zkousnul. Zvukový doprovod je minimální, žádný dabing se nekoná, ale občasné zakvákání, zvuk potůčku nebo „hádanka“ s melodiemi nedráždí. Ostatně, hádanky s melodiemi mohou být v jiné hře zapeklité, pokud si máte zapamatovat přehrané noty a pak je na jiné obrazovce reprodukovat. Jenže LOTR:FOTR vám melodii nejen přehraje, ale ještě napíše „vysoká nota, nízká nota...“. Když dorazíte k místu řešení hádanky, zjistíte, že jsou pařezy, nebo na co to hrajete, popsané „vysoká nota“, „nízká nota“... Za tím by už hudební hádanku nehledal nikdo. Podivné bylo zašumění výstupu, málo slyšitelné přes reproduktor, ale ve sluchátkách se projevovalo výrazně.
Nezvládne vládnout ani jednomu
Kdyby Lord Of The Rings: Fellowship Of The Ring nebyla podle Společenstva prstenu a my bychom žili v nějakém paralelním vesmíru, kde Tolkien nikdy nepublikoval, šlo by o mírně nadprůměrný titul. Jenže žádné sci-fi se nekoná a tuhle hru táhne dolů špatně převedený příběh, nepříjemné ovládání, průměrná grafika, nedokonalé RPG prvky a celková nemastná, neslaná atmosféra.
Pokud je vám ukradený každý Pytlík (jedno zda Frodo nebo Bilbo), nezaujmou vás osudy té povedené rodinky ani v této hře. Jste-li opravdový fanda, budete mít celou škálu pocitů, zahrnující nenávist k autorům hry, zhnusení a deziluzi. Ze hry dýchá nedodělanost a neschopnost najít konečný výraz. P.S. Ostatně, okolní screenshoty jsou toho důkazem. Protože nelze sejmout obrazovku z GBA ve slušné kvalitě, používají se obrázky od vývojářů. Ty okolní jsou nejčerstvější, co se dají sehnat, ale asi na pěti jsou scény nebo souboje, které ve hře neuvidíte. Za nezaviněné matení čtenáře se omlouvám, zaručuji ovšem, že vše ostatní je identické s prostředím hry.
Podprůměrný titul, kterého zašlapává do země silná předloha, statická grafika a špatné ovládání. Přečtěte si radši knížku.
Grafika: 5/10
Hudba: 5/10
Zvuk: 4/10
Hratelnost: 3/10
Celkové hodnocení: 4/10