Platforma
: PC
Typ hry: akční RPG
Multiplayer: ne
Minimální konfigurace: procesor 400 MHz, 64 MB RAM, 1 GB na HDD, 16MB grafická karta
Doporučená konfigurace: procesor 400 MHz, 64 MB RAM, 1 GB na HDD, 16MB grafická karta
Testovací konfigurace: Celeron 300 MHz, 192 MB RAM, 1 GB na HDD, 16MB grafická karta
Výrobce hry: New World Computing
Distributor hry: 3DO (
http://www.3do.com/)
Distributor v ČR: CD Projekt (
http://www.cdprojekt.cz/)
Homepage:
http://www.3do.com/mightandmagic/ix/
Musím se hned ze začátku přiznat, že nejsem skalním příznivcem série Might & Magic a hraní devátého dílu pro mne tedy bylo v lecčems zcela novou zkušeností. Přesto si však myslím, že je to k dobru věci, protože právě o to tvůrcům především šlo - přiblížit devátý díl širšímu hráčskému publiku, které zatím nemá s hrami Might & Magic větší zkušenosti. Ale nyní se už rovnou po hlavě vrhněme přímo do hry.
Rady do začátku
- - z počátku hry není třeba využívat útočnou magii, až do levelu 10 - 12 jsou totiž ofenzivní kouzla poměrně slabá
- - naopak velmi užitečná je dovednost střelby z luku (promyslete, zda by nebylo vhodné dát tuto dovednost všem čtyřem postavám, opravdu se to hodí)
- - těžko se dostanete dál bez pořádného healera, lektvary jsou mnohem méně účinné i něž byť i začínající healer (skill "light magic")
- - neopouštějte svou rodnou vesnici bez skillu disarm, který získáte po chvilce hraní (takže ho lze přeskočit při tvorbě postav)
- - velmi užitečné skilly jsou také perception a identify item (pro identifikaci platí to samé co pro disarm)
- - hned zpočátku si pořiďte skill "learning", který vám pomůže k mnohem rychlejšímu růstu zkušeností
|
První na co narazíte po spuštění hry je nepříliš hezké intro, díky němuž jsem nepochopil skutečně ale vůbec nic. Raději ho přeskočíme, protože opravdu nestojí za další rozebírání. Následuje volba nové hry a tvorba postav. Ta se od posledního dílu, podle toho co vím, velmi změnila, lépe řečeno zjednodušila. A to skutečně velmi rapidně. Vybíráte první čtyři postavy. U každé z nich zvolíte rasu (člověk, elf, půlork a trpaslík - u každé z nich jsou k dispozici čtyři ksichtíky, dva mužské a dva ženské), orientaci na sílu či magii (což je vlastně prazáklad celé série), typ hlasu - od hněvavého až po asertivní tón, a nakonec rozdělíte body mezi šest základních vlastností (magie, síla, výdržnost, přesnost, rychlost a štěstí). Tím celá volba postavy končí. Zjednodušení oproti minulým dílům tedy spočívá zejména v redukci skillů, druhů zbraní a magie. Devátý díl se tak dle mého názoru snaží v tomto ohledu alespoň částečně přiblížit klasickým akčním RPGčkům typu Diabla či nedávného Dungeon Siege.
Když jsem měl tvorbu postav za sebou, následovala chvilka civění na docela pěknou kreslenou mapku a pak už jsem se objevil v jakési šedivé katedrále. Přede mnou stál usměvavý stařík, který mě instruoval, že kolem se nacházejí tzv. cvičné svitky, které mi pomohou lépe pochopit ovládání celé hry (kombinace myši a klávesnice). A skutečně, na okolních stolcích jsem našel pergameny, ze kterých se mi podařilo pochopit většinu tajů ovládání devátého dílu MM. Když budete chvíli prolézat katedrálu, narazíte na několik místností - obludárií, kde se vám prezentují stvůry, které zřejmě na svých cestách potkáte. Někde lze dokonce spustit živou ukázku boje s nimi. Jakmile se vydáte ven, zjistíte, že katedrála stojí uprostřed malé vesničky nacházející se na skalnatém ostrově. Většina domků, které zde objevíte je obět cvičebních - naučíte se zde pohybovat, bojovat, a tak dále. Tvůrci udělali vše proto, abyste už v této první lokaci dokonale ovládli ovládání celé hry, a to se jim dle mého názoru povedlo.
Když jsem se vydal z vesnice hlavní branou ven, zjistil jsem, že okolí je docela pusté a většinou skalnaté. Jen občas se na zemi povaloval strom nebo keřík, jinak kde nic tu nic. Nu což, řekl jsem si, je to asi nějaký pustý ostrov. Vyznačenou cestou jsem se k jakési bárce a se svou partou přeplul, vlastně lépe řečeno ztroskotal, na další ostrov (Isle of Ashes). Tam už jsem se musel usmát pod vousy, protože vypadal téměř stejně chudě jako ostrov první. Vlastně ano, byl tu rozdíl - začaly mě otravovat jacísi malí šmejdi, kterým nezbývalo než podříznout krk. Nakonec jsem se "prořezal" až k babizně jménem Yrsa, která mi zadala první quest - vymlátit jeskyni u její chýše.
Tak takhle nějak to opravdu bylo. Začátek MM9 je po všech čertech zmatený - hráč neví kde je, ani co tam vlastně dělá, prostě maximální dezorientace. Po chvíli hraní však konečně vypluje na povrch hlavní zápletka - vaším úkolem je sjednotit šest znepřátelených Chédianských klanů, aby mohli společně čelit hrozbě Tumura Lenga a jeho vojsk z Beldónie. Toho docílíte tím, že budete cestovat po celkem šesti zemích a plnit četné úkoly, které vám zadají jejich obyvatelé. Většinou se jedná o klasické "jdi tam a tam a pořádně to tam proklepni" nebo "jestli tenhle dopis nedoručíš, už se nevracej". Smůla je, že i questy jsou zadávány velmi obecně a s minimem doplňujících informací - postavy vám řeknou prostě "udělej tohle a tohle tam a tam". Jenže jak mám vědět kde to "tam a tam" je? Celý tento systém se tedy zvrhne v to, že mnohem déle trvá hledání místo questu, nežli jeho samotné splnění (ať už jsou tam sebetužší potvory).
Úspěšně splněné questy budou sloužit zejména k získávání nových zkušeností a také specializací. To znamená, že váš bojovník se začne specializovat na jistý typ boje, může se z něj stát křižák nebo žoldák (tato povolání se dále dělí do podskupiny zabiják, gladiátor, ranger nebo paladin). Podobně je to i s mágy (učenec či healer a dále mág, lich, kněz či druid). Výběr povolání vypuštěný ze začátku je tedy nahrazován v průběhu hry (celkem jich je 14). Každá specializace pak může vládnout různými stupni základních dovedností, například zabiják se může stát mistrem v odzbrojování, zatímco healer nikdy nedokáže sestrojit ani dělbuch, natožpak bombu.
Jinak zůstal systém zkušeností v podstatě nezměněn - za každého zabitého protivníka získáte jistý "obnos" zkušeností (ale samozřejmě také zlaťáků), který pak u speciálních postav ve městech můžete proměnit v postup na další úroveň (to je ale nutné vždy zaplatit jistým finančním pozlátkem). Získáte také několik bodů, které můžete rozdělit mezi skilly jako rychlost, štěstí, a další čtyři, o kterých jsem již psal výše. Navíc ještě existuje rozdělení na expert, master a grand master - opět podle počtu dosažených bodů.
| Světlé stránky hry |
- délka hry
- následník slavné série
- originální svět
- snadné ovládání
|
| Temné stránky hry |
- grafika, hudba, zvuky
- chudé prostředí
- zmatený úvod
|
Už jsem napsal, že venkovní prostředí je poměrně chudé. Jak na prvních dvou ostrovech, tak i v dalších městech a prostředích, která navštívíte. Ačkoliv architektura je poměrně vkusná, textury jsou příliš jednoduché a na tak obrovský svět je jich málo. Modely postav i nepřátel jsou na dnešní dobu nepřiměřeně kostrbaté, polygonovité - jediným detailním prvkem bývají obličeje, které skutečně jsou propracované. Celý svět je však nudně statický, nikde se toho nehýbe víc, než je životně důležité (takže často nikde nic) - dokonce i zvířata prostě stojí na místě. Jediným zdánlivě živým místem jsou hospody, kde lze také často narazit na dobrodruhy, kteří by se k vám rádi přidali.
Vlastně jedna dynamická vlastnost by tu byla - denní a noční cyklus. Pohled na hvězdy může být občas vcelku povzbuzující. O něco lépe než exteriéry jsou na tom dungeony, které se mi zdály o něco barevnější, příjemnější (ač nepřátelé se zde počítají skutečně na stovky). Boje mohou probíhat buďto v reálném čase nebo na tahy - mezi těmito dvěma možnostmi lze kdykoliv, tedy i přímo při boji, přepnout.
Je s podivem, že grafici odvedli tak prachbídnou práci. LithTech engine, na kterém MM9 běží, toho dovoluje MNOHEM víc. Jediná oblast, kde je jeho využití poznat, jsou efekty kouzel, které jsou na pohled docela příjemné. S grafikou jde bohužel ruku v ruce také hudba a zvuky. Hudby, ačkoliv v některých úsecích se poslouchat dá, je pomálu, a zvuky, o těch raději nemluvit. Štěstí, že alespoň hardwarové nároky odpovídají těmto nevlídným okolnostem.
Mimochodem, víte, že původní podtitul Might & Magic IX měl znít "The Writ of Fate" (Volání osudu)? Nakonec však bylo, z důvodů naprosto nepochopitelných, od jakéhokoliv podtitulu upuštěno. Snad by si název hry zapamatovalo více lidí? Další ústupek nováčkům? Nebo tvůrci sami poznali, že je to pro devátý, opět nepříliš kvalitní díl poněkud tristní název? Těžko říct.
| Titul |
Might & Magic IX |
| Grafika |
7 |
| Zvuky |
6 |
| Hudba |
7 |
| Hratelnost |
8 |
| CELKEM |
7 |
| Verdikt |
Vyjít tahle hra před dvěma lety, mohla to být pecka. Dnes se jedná pouze o průměrné RPG. |
Na závěr by to chtělo nějaké moudro. Jenže já jako obvykle žádnými moudry neoplývám ;), takže... Nejsem si jistý, zda vůbec Might & Magic dokáže zaujmout některou skupinu hráčů - dlouholetí příznivci se zřejmě podiví nad zjednodušenou generací postav a novým systémem skillů, nováčkům se zase nebude zamlouvat chudé prostředí. Chystaný The Elder Scrolls 3: Morrowind rozdrtí devátý díl Might & Magic na padrť, o tom se už dnes nedá pochybovat.
Might & Magic IX vychází kompletně v češtině na přelomu května a června za cenu 999 Kč.