Miner Wars 2081- jen ambice nestačí (recenze)

Žijeme v krásné herní době. V době, kdy sice na jednu stranu blockbusterové hry trhají v prodejnosti jeden rekord za druhým, ale na druhou stranu se také formuje silná hráčská základna pro nezávislé vývojáře a malá studia, kteří navíc dostanou možnost být podporováni samotnými hráči přes projekty, jako je například Kickstarter. Ať už je kredibilita podobných projektů jakákoliv, vyplňují místo na herní scéně více než dobře.

Vesmírný simulátor Miner Wars 2081 sice nepatří do skupiny her, které potřebovaly získat podporu přes Kickstarter a jím podobným projektům, nicméně vzhledem k velikosti československého studia Keen Software, jež za tímto titulem stojí, lze hovořit o malém nezávislém studiu. Jedním dechem nutno dodat, že se v Keen Software pustili do poměrně velkého a nelehkého úkolu, do kterého by se pravděpodobně větší studia bála investovat. Otázkou je, zda se risk vyplatil.

Budoucnost je ve vesmíru

Jak už název hry napovídá, děj se odehrává v budoucnosti. Abychom byli úplně přesní, 10 let poté, co byly zničeny všechny planety sluneční soustavy včetně naší Země.

Naštěstí (či naneštěstí) lidstvo nevymřelo a bývalé světové mocnosti se začínají rozprostírat i ve vesmíru a vystrkují drápky

Naštěstí (či naneštěstí) lidstvo nevymřelo a bývalé světové mocnosti se začínají rozprostírat i ve vesmíru a vystrkují drápky. I zde se tedy setkáváme s Rusy, Američany, Číňany a nechybí třeba ani křesťanské hnutí či jakási aliance Arabských států. Obrovská škoda, že autoři tento zajímavě vyhlížející model nijak dále příběhově nerozvinuli, takže je ve výsledku jedno, proti komu stojíte. Hlavní je přežít a udělat co největší škody nepříteli, ať už je jím právě kdokoliv.

Po krátkém intru jste hned vrženi do hry. Bohužel bez jakéhokoliv srozumitelného tutoriálu, či vysvětlení alespoň základních herních prvků. Upřímně řečeno nemám rád, když mě ve hrách na začátku vodí za ručičku a učí střílet, přebíjet a tak dále. Na druhou stranu v tomto typu her by alespoň základní tutoriál chybět určitě neměl.

Když k tomu ještě přičteme poněkud zmatený start, při kterém se na vás valí ruské jednotky a vy se musíte urychleně chopit kormidla a kanónu, dovedu si představit, že hodně hráčů hru vzdá právě v tomto momentu. Nebudete vědět pořádně kam letíte, proč tam letíte, kdo a proč na vás vlastně útočí. Budete jen vědět, že máte střílet po těch červených čtverečkách, které symbolizují ruské vesmírné útočné lodě.

Budoucnost je náročná

Pokud jste přetrpěli těžký křest ohněm, bude vaše trpělivost odzkoušena náročností hry. Nepřátelé mají totiž prakticky neomylnou mušku, a ačkoliv pár lodí odpravíte poměrně rychle, hra se nebojí nasadit i ne tak úplně fér metody, na které nováček ještě není připraven. Takže si na vás za rohem obrovského asteroidu, kterým právě prolétáváte, počká hejno ruských lodí, které po vás začne pálit prakticky okamžitě. Než se stačíte otočit či někam schovat, štíty jsou fuč. No a potom je jen otázkou, kolik vteřin v nerovném boji ještě vydržíte. Pokud i přesto hru neodinstalujete, můžete se těšit na další mise.

Ty nepřetékají nějakou těžkou dávkou originality a vesměs se dají charakterizovat jako: někam doleť, tam to všechno vymlať a vrať se. Až to provedeš, leť zase jinam a udělej čurbes zase tam. Občas se po vás bude chtít ubránit základnu, něco ukrást (což zase znamená někam doletět, vykropit všechno, co potkáte po cestě a vrátit se zpátky), nebo třeba něco transportovat.

Sice rozumím, že ve vesmírných akčních hrách nelze vymýšlet nějaké extrémně nápadité mise, ale vzhledem k tomu, že se autoři kasají plně zničitelným světem, ve kterém si můžete zkrátit cestu provrtáním se do jiné části asteroidu, je to zkrátka málo. Nota bene, když všechno rozhodně zničit nelze. Několikrát se mi stalo, že jsem chtěl nepřátelským lodím vpadnout do zad provrtáním se asteroidem. Hra však řekla rezolutně NE, tudy to prostě nepůjde, protože my designéři jsme tomu zkrátka nechtěli.

Budoucností jsou patche

Také engine VRAGE, který způsobil po úvodních trailerech velký zájem novinářské i hráčské obce na tom není kdovíjak. Hra ani na ultra grafické nastavení nevypadá nikterak úžasně a paradoxně se po grafické stránce opravdu blíží nejvíce svým stařičkým předchůdcům á la Freelancer. Také s optimalizací asi nebude úplně všechno v pořádku.

Hra ani na ultra grafické nastavení nevypadá nikterak úžasně

Vždyť na mojí sestavě, na které běželo například Far Cry 3 se svým obrovským herním světem na nejvyšší možné detaily bez jediného záseku, se Miner Wars 2081 sem tam nepříjemně škube a to především při video scénách. A to nemluvím o extrémně dlouhých nahrávacích časech. Ty jsou skutečně dlouhé a otravné.

Miner Wars 2081 se od začátku tvářil jako nesmírně ambiciózní projekt, na který jsem se opravdu hodně těšil. Již s prvním spuštěním hry však přišlo nepříjemné vystřízlivění. Tuhá náročnost by nebyla tak na škodu, ale nic se nesmí přehánět a už dlouho jsem tolikrát neumřel na nejlehčí úroveň jako zde. A to už jsem se před dlouhou dobou přehoupnul do druhé desítky svých herních let.

Bohužel to vypadá, že se Keen Software House poněkud unáhlili a vydali nedoladěný titul, který má spoustu zajímavých částí a premis, které však ve výsledku nevyužijí svůj potenciál a vyzní do prázdna. Možná se z této hry za pár let vytvoří kult, spousta chyb bude odstraněna patchi a přijde i opravdový multiplayer (momentálně k dispozici jen co-op multiplayer s dalšími bugy, jako je zasekávání lodí do stěn apod.). V momentální fázi se ovšem jedná o hru, kterou si troufnu doporučit jen opravdovým patriotům, kteří hrají všechny hry z českých studiíí, nebo vesmírným fanatikům, co mají právě koupené výkonné PC železo.