MotoGP 20: jízda ve správné stopě | Recenze

Nedávno se mi do rukou dostaly rovnou dva tituly s motocykly, které jsem měl k dispozici pro recenzi, každý z trošku jiného soudku. TT Isle of Man 2 i Monster Energy Supercross toho měli dost společného, i když se jednalo o zcela odlišný motocyklový zážitek. Nyní se vývojáři z Milestone stojící i za Monster Energy Supercrossem hlásí znovu, tentokrát se silničními motocykly na okruzích světového šampionátu MotoGP. 

TT Isle of Man: Ride on the Edge 2 - rychlá jízda prázdnotou | Recenze

Pro mě osobně to byl tak trochu nostalgický výlet. Přece jenom roky, kdy jsem MotoGP nejvíce hltal jsou tatam a nyní už po nich v televizi i na Playstationu jenom tak jednou za rok po očku kouknu a řeknu si, jak to bylo fajn, jenže teď už mě prostě víc lákají jiné věci. Každopádně mě ježdění po světových okruzích včetně toho brněnského Masarykova vůbec nezklamalo a dobře jsem se u něj bavil. O dokonalou podívanou však nepochybně nejde, což si rozebereme níže. 

Vzhůru do světa Moto3 a ještě dál

Stěžejním režimem u MotoGP, stejně jako v případě prakticky všech závodních titulů s výjimkou Trackmanie a jí podobných, je kariéra. Režim, v němž se posouváte z pomyslné poslední pozice na startovním roštu jako nováček v seriálu motocyklových závodů. Na začátku se vás skoro až z dobročinnosti ujme některý z týmů a je jenom na vás, abyste mu důvěru vloženou ve vaše dovednosti oplatili. Začít však nutně nemusíte pouze v nejnižší třídě (ačkoliv to výrazně doporučuji). Klidně naskočte rovnou do MotoGP, volba je jenom vaše. Budete to ale mít pochopitelně o něco těžší. 

Hra navozuje atmosféru skutečného televizního přenosu

Já se začal kariérou také prodírat hezky pomalu od té nejnižší kubatury a díky tomu se vám především značně prodlouží hratelnost kariérního režimu. Budete totiž muset dlouze procházet sezónami v nižších kategoriích, které nabízejí diametrálně odlišný zážitek z jízdy. Tím pádem je každá výkonnostní třída unikátní a budete si na ni muset chvíli zvykat. Cesta na vrchol tak není příliš jednoduchá a zabaví vás na docela dlouhou dobu. 

V rámci svého kariérního postupu budete kromě svojí motorky a řidičských dovedností muset pečovat také o realizační tým, který se o vás stará. V něm je nutné dávat důraz nejen na kvalitní práci techniků, ale také na vývoj nových technologií, které zlepší vaši motorku. Toho dosáhnete přidělováním jednotlivých zaměstnanců k výzkumným úkolům a zefektivnit jejich činnost můžete tím, že mezi nimi bude lepší synergie. V neposlední řadě se budete také snažit držet v kontaktu se svým agentem, který vám může zprostředkovat nové nabídky od lepších stájí. Ty se postupně vyvíjejí s tím, jak dobře si v žebříčcích vedete.

Obsah budete odemykat hezky postaru - hraním hry

Celkově kariéra sice nepřináší žádnou zásadní revoluci a ani extrémně propracovaný management, ale i přesto skvěle zabaví právě díky tomu, že se pohybujete skrze více výkonnostních kategorií, které se zásadně liší a napomáhají také relativně dlouhé závodní víkendy, během nichž si projdete tréninky, kvalifikacemi i samotnými závody. 

Na závod jedině po pečlivé přípravě

Při vstupech do závodů, kvalifikací i testovacích jízd je klíčové dobře zvolit nastavení vašeho motocyklu. Pokud něco zkazíte, může to znamenat dost zásadní potíže v cestě za vítězstvím. V první řadě je důležité zvolit správné pneumatiky, u nichž je rozdělení celkem jednoduché. Varianty jsou měkké, střední a tvrdé pneumatiky. U každé možnosti vám hra sama vysvětluje, za jakých podmínek je vhodné dané obutí použít. Co mě nejvíce potěšilo je, že opravdu na první obutí pocítíte rozdíl v nastaveních i v použití jednotlivých druhů pneumatik na jiných površích. Když zvolíte špatně, bude vám motorka špatně držet, klouzat a v zatáčce nesnese takový náklon, jako kdybyste vybrali optimální nastavení. Všechno je zde v delikátní rovnováze, kterou v cestě za vítězstvím nesmíte narušit

Ještě důležitějším prvkem vaší přípravy na závod je si dát pozor na to, abyste měli správně zvolené množství paliva, které ve svojí nádrži budete při startu mít. Pokud totiž nejezdíte na vysoký počet kol, budete zvládat odjez závod bez dotankování. Není to však tak růžové jak se může zdát. V některých závodech se mi totiž nesmyslně stávalo, že jsem na trať vyrazil s palivem zvoleným třeba na jedenáct kol. Bez jakéhokoliv vysvětlení mi ale nejspíše někdo ze soupeřů navrtal do nádrže dírku, protože po dvou kolech mi zbývaly pohonné hmoty s bídou na čtyři kola. S přihlédnutím k tomu, že za dvě kola jsem předtím spotřeboval palivo na osm kol se mi protočily oči a okamžitě jsem restartoval závod, abych si zkontroloval, zda jsem někde udělal chybu. Neudělal. Vše jsem měl nastavené dle doporučení, paliva jsem měl dokonce více. Nic nepomáhalo a já tak nebyl schopný závod dokončit jakýmkoliv konkurenceschopným způsobem. 

Vracení času pomůže především začátečníkům

Kromě těchto nutností co se nastavení týče jsou ve hře ještě další volby, které ovšem už nejsou příliš určené začátečníkům. Jde o pokročilá nastavení, které rozhodně doporučuji nechat tak, jak vám přikáží mechanici. Takové nastavení bývá zpravidla dobrá a nejste-li ostřílenými machry, kteří vědí, co a jak přesně nastavit, moc si většinou nepomůžete. 

Obtížnost pro každého

Jedním z největších plusů celé hry je to, že nastavení je až překvapivě variabilní. Díky tomu si totiž po pár závodech najde svoji optimální obtížnost a asistenci ze strany hry absolutně každý. Rozpětí od 0 až po 120 procent obtížnosti je naprosto fantastickým krokem, který v porovnání s ostatními závodními tituly bez přehánění dělá obrovský rozdíl. Ve velké části závodních titulů totiž do hry vstoupíte a připadáte si až trapně, že je vyhrávání příliš jednoduché, nebo si naopak připadáte jako absolutní ňouma, který na soupeře nemá šanci ani zatlačit, natož je porazit. Je to zapříčiněné právě striktně rozdělenými obtížnostmi, což MotoGP 20 zcela maže.

Solidní možnosti se nabízí také v nastavení asistencí, které vám usnadňují cestu za ideálním průjezdem tratí. Od absolutně primitivního nastavení, které v podstatě donutí k dokonalé jízdě i ty nejnemotornější řidiče až po realistické nastavení, se kterým strávíte na zemi více času než Neymar na mistrovství světa ve fotbale. Z mého pohledu je MotoGP opravdu nejpříznivějším titulem na poli závodních her, který je schopný vyhovět vážně každému. I asistence však mají svoje nedokonalosti. Mnohdy totiž stopa, kterou vám zvýrazňují moc neodpovídá tomu, jak se dá tratí projet a někdy působí tak, jako kdyby pro všechny kubatury byla stavěná naprosto totožně a neodpovídala úplně správně na to, jak se zrovna pohybujete po trati. Dalším pomocníčkem pro nové hráče je možnost vracet čas. Hra vám ji nijak nenutí, ale začátečníci si tím rozhodně ušetří spoustu času při odhalování toho, kde udělali chybu. 

Varianty úprav jsou poměrně široké, rozhodně si vyberete

Když už mluvíme o obtížnostech, měli bychom se pobavit také o tom, jak vlastně hra vypadá v multiplayeru. Ne vždy totiž chcete hrát pouze proti konzoli nebo počítači. V takovém případě možná budete mít smůlu. Ze zkušenosti s ostatními tituly podobného rázu totiž vím, že lobby bývají dost prázdné a možná i proto nevytvořili vývojáři žádné komplikovanější verze online multiplayeru. Chtěl jsem alespoň něco vyzkoušet, ale v současné době, kdy bylo ještě před vydáním jsem bohužel neměl s kým jízdu po internetu otestovat. Bez komunity prostě multiplayer není, a to by mohla být pro hru velká škoda.

Co tedy kromě kariéry dělat? Samozřejmě můžete sáhnout po jízdách na čas, nebo rychlých závodech či samostatných sezónách.O poznání zajímavějším je ale režim historických výzev, ve kterém se na různých okruzích můžete utkat s nejlepšími jezdci minulosti a zabojovat o body, za které odemykáte obsah ve hře. Ano, já vím. K nevíře. Vy odemykáte herní obsah hraním a ne za peníze. Kromě toho si také obsah do hry můžete přidávat sami prostřednictvím rozmanitých editací. Vytvářet můžete potisky, přilby nebo přímo jezdce či motorky. Prostě si vše upravíte k obrazu svému.

Ztráta na úseku grafiky i zvuku

Jestli MotoGP něco vytknout, tak to bezesporu budou nedokonalosti na poli grafického zpracování i audia. Vzdálenější objekty i nebe působí dosti dvourozměrně. Povrch všeho na trati i kolem ní je matný a nepůsobí vůbec realisticky. Podobně nevydařené je i zvukové zpracování. Nemusíte být zrovna motomaniakem, abyste poznali, že závodní motocykl by opravdu neměl znít jako včelí úl. Jako prdítko, které je v posledním tažení svého motorem poháněného života. 

Nastavení a volby jsou takřka na každém kroku

Přidává se také trochu hůře přehledné menu, které má "hybridní" výběr možností. Chcete-li se dostat třeba do nastavení hry či závodu, musíte pro některé prvky jít do kolonky nastavení a tam si potřebné věci upravit. Pak je zde ale také třeba nastavení závodu, které zde nenajdete. Vlastně ho nenajdete nikde v menu. Dostanete se do něj totiž pouze stisknutím konkrétního tlačítka v menu. Dole je to samozřejmě napsané, ale v první chvíli vás to nemusí napadnout, a tak budete možná v prvních dnech hrání místy trochu tápat při snaze si hru přizpůsobit.